Není tomu ani tři měsíce od zatím posledního integrovaného letového testu Super Heavy Starship a na orbitální rampě ve Starbase je již k devátému letu připravena Super Heavy B14-2, na jejímž vrcholu se nachází Starship S35, coby třetí exemplář kosmické lodi Starship druhé generace. Té se při jejím premiérovém letu nevedlo zrovna ideálně a pár desítek sekund před vypnutím motorů došlo k průblémům s únikem pohonných látek v motorové sekci a následným požárům, které způsobily poškození důležité avioniky. Starship S33 tak byla při sedmém letovém testu ztracena před dosažením cílové dráhy. Po vyšetřování se ukázalo, že za selhání mohla harmonická odezva, která poškodila potrubí vedoucí pohonné látky k atmosférickým motorům Raptor.
Zdroj: SpaceX
SpaceX tedy přijala nápravná opatření, aby se zabránilo opakování téhož scénáře při osmé misi, ovšem byli jsme znovu svědky selhání a to téměř ve shodném čase, jako při sedmém startu. Jako logické vysvětlení se tedy nabízelo, že nápravná opatření nefungovala podle očekávání. To nakonec SpaceX vyvrátila a problémy při osmé misi byly odlišné oproti té sedmé. Na svém webu pak firma uvádí, že kolem páté minuty a třiceti sekund byl v motorové sekci pozorován záblesk v blízkosti atmosférického Raptoru následovaný událostí, při níž došlo k nečekanému uvolnění energie a ztrátě motoru. Okamžitě poté došlo k vypnutí dvou zbývajících atmosférických Raptorů a jednoho vakuového. V tento moment byla ztracena kontrola nad lodí a o chvíli později byla ztracena i komunikace. Je však nutné dodat, že autodestrukční systém Starship S34 byl po celou dobu plně funkční a po ztrátě komunikace zajistil destrukci lodi podle nastavených podmínek. Tentokrát za selhání mise podle všeho může hardwarové selhání na jednom z atmosférických motorů, kde došlo k neúmyslnému smíchání pohonných látek a jejich následnému vznícení.
Zdroj: SpaceX
Po nalezení příčiny ztráty Starship S34 následovalo důkladné pozemní testování motorů Raptor a v souvislosti s tím bylo na testovací základně McGregor provedeno více jak sto dlouhých statických zážehů. Mimo jiné i samotná Starship S35 provedla v rámci testování tři statické zážehy a jeden Spin Prime test.
Nyní se ale podívejme na to, co by nás mělo čekat při zítřejším startu. Cíle pro Starship S35 jsou nastaveny stejně, jako pro její dvě předchůdkyně. Konkrétně je tedy v plánu demonstrace vypuštění osmi rozměrových maket družic Starlink, zážeh jednoho Raptoru coby demonstrace deorbitačního zážehu, návrat do atmosféry přizpůsobený tak, aby více namáhal zadní klapky, nebo různé experimenty s tepelným štítem. Na něm byly stejně jako při minulých dvou pokusech odebrány desítky destiček na vybraných místech. Zároveň se na Starship S35 nacházejí různé kovové destičky, přičemž jedna by měla být aktivně chlazena. Mimo to je na tomto prototypu již umístěn funkční hardware umožňující zachycení pomocí ramen Chopsticks na integrační věži. Bude se tedy důkladně pozorovat jejich strukturální a teplotní odolnost, která je pro budoucí pokusy o zachycení nezbytná.
Nyní pár informací k Super Heavy B14-2. A jak jste nejspíše poznali díky dvojce za číslicí čtvrnáct, čeká nás historicky první znovupoužití rakety Super Heavy, která již letěla na sedmé testovací misi společně se Starship S33. Během tohoto letu má za úkol otestovat mimořádné situace, které mohou při letu nastat, například během přistávacího manévru, kdy pokus o simulované přistání bude probíhat na dva středové motory a jeden motor z prostředního prstence. Z toho důvodu se nepokusí o zachycení pomocí Chopsticks, ale dosedne na hladinu Mexického zálivu. Super Heavy bude také klesat pod větším úhlem, čímž se zvýší aerodynamický odpor, který způsobí větší zpomalení, tedy motory při přistávacím zážehu budou muset raketu brzdit z menší rychlosti a bude tedy stačit méně pohonných látek. Očekává se, že by se měly po provedení přistávacího zážehu vypnout ve větší výšce (vyšší desítky metrů), jelikož SpaceX uvádí, že v závěru uvidíme tvrdé dosednutí na hladinu.
Zdroj: SpaceX
Závěrečný přehled Super Heavy Starship:
Čas a datum startu: 28. května v 01:30 SELČ
Startovní okno: 1:30 – 3:30
Místo startu: Rampa OLP-A, Starbase, Texas
Raketa: Super Heavy Starship (B14 + S35)
Primární náklad: 8 rozměrových simulátorů družic Starlink
Hmotnost nákladu: neznámá
Cílová dráha: Transatmosférická oběžná dráha s maximální výškou přibližně 230 kilometrů
První stupeň: Super Heavy se pokusí o simulované přistání nad Mexickým zálivem
Druhý stupeň: Starship provede simulované přistání v Indickém oceánu
Náš přenos spustíme zhruba 15 minut před startem, tedy okolo 01:15 SEČ. Pokud máte zájem zapojit se do chatu, klikněte na název videa v levém horním rohu, čímž se dostanete na YouTube stránku tohoto přenosu.
Mimo to nás 28. května čeká také pokus o start čínské mise Tianwen-2. Během ní se má sonda zaměřit na blízkozemní planetku 469219 Kamoʻoalewa a z jejího povrchu odebrat přibližně jeden kilogram vzorků. Návrat pouzdra zpět na Zemi je v plánu přibližně za dva a půl roku. Hlavní sonda bude po doručení vzorků pokračovat ve své misi. Při průlet kolem Země využije její gravitaci, která ji navede na kurz ke kometě hlavního pásu 311P/PANSTARRS, k níž dorazí přibližně o sedm let později.
Závěrečný přehled Tianwen-2:
Čas a datum startu: 28. května v 19:30 SELČ
Startovní okno: neupřesněno
Místo startu: Rampa LC-2, kosmodrom Xichang, Čína
Raketa: Dlouhý Pochod 3B/E
Primární náklad: Sonda Tianwen-2
Hmotnost nákladu: ~ 2 000 kg
Cílová dráha: Heliocentrická oběžná dráha
Náš přenos spustíme zhruba 15 minut před startem, tedy okolo 19:15 SEČ. Pokud máte zájem zapojit se do chatu, klikněte na název videa v levém horním rohu, čímž se dostanete na YouTube stránku tohoto přenosu.
EDIT: 27. května 17:45
Opraven termín startu a doplněno startovní okno.
EDIT 28. května 19:15
Start se pravděpodobně odkládá na 20:00. Přenos by tedy začal v 19:45.
EDIT 28. května 19:125
Start se posunul kousek zpět na 19:32. Přenos začíná obratem.
Zdroje informací:
https://www.spacex.com/
https://www.spacex.com/
https://nextspaceflight.com/
https://en.wikipedia.org/
Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/GlYd464XUAAJUWx?format=jpg&name=4096×4096
https://pbs.twimg.com/media/Gq2YfsQWAAANKow?format=jpg&name=4096×4096
https://pbs.twimg.com/media/Gr1S7epXcAAE2dy?format=jpg&name=4096×4096
https://pbs.twimg.com/media/Gr5M-n-WIAASrWg?format=jpg&name=4096×4096
To si fakt ako mam dat budika?? 😉
Nemusíte, můžete to táhnout nonstop. 😀
Nemusím, dal jsem si budíka na dvanáctou, abych nepromeškal čas snídaně.
Díky moc za souhrn! 👏
Přenos budu asi sledovat na ofic. SpaceX kanálu, ale Váš ctěný komentář si jako vždy poslechnu zpětně.
V textu pár překlepů – mrskněte do nějakého LLM 🙂
Bohuzel opet neuspech
Tak hlavne, ze kacer Donald chce zrusit hotovy SLS-Orion.
Nez bude nahradni system Cinane si odvezou z Mesice suvenyry jako Apollo rovery, golfove hole a US vlajku
chápu, že jste ten odvoz myslel v nadsázce, ale reálně by Číňané nemohli odvézt nic .) Mezinárodní dohody sice stanovují, že žádná země nemůže uplatňovat suverenitu nad žádným nebeským tělesem, ale také uznávají vlastnická práva na objekty, které byly na Měsíc dopraveny. To znamená, že lunární moduly, vlajky a další vybavení Apollo zůstávají majetkem USA. Jejich odstranění nebo zcizení by bylo považováno za nepřátelský akt, což by vedlo k diplomatické krizi a v krajním případě i k možnému vyhlášení války.
Troufam si tvrdit, ze v dobe ery Donalda Trumpa by „uklid“ vyse zminenych artefaktu vyvolal tak maximalne serii velmi rozhorcenych prispevku na truth social (haha). Nektere by urcite byly i v ALL-CAPS!
Chybami se člověk učí. Bude muset SpaceX SS vycouvat ze slepé uličky? Už na tom byla lépe
Zdá se, že rychlý vývoj metodou pokus-chyba přestává u SX fungovat. Vrací se totiž chyby, které se zdály být odstraněné.
A mám dojem, že problém se zahořením křídel může být koncepční a tedy obtížně řešitelný. I když v tomto případě to mohla být ztráta orientace tělesa a tedy vstup do atmosféry ve špatné pozici. Taky se divím, že mnoho věcí zřejmě nebylo dost simulováno IT. V 80. letech raketoplány USA a SSSR zvládly start a návrat vztlakového tělesa na první dobrou.
Co se týče Artemis 3, tak by urychlení snad pomohlo vypouštění Starship na oběžnou dráhu a po doplnění směr Měsíc. Tato verze totiž nepotřebuje tepelný štít a manévrovací křídla. Ale Musk má sen umřít na Marsu a plány NASA jsou mu úplně jedno.
Pro dotankování HLS je potřeba poměrně dost tankerů, takže bez možnosti s nimi přistát a bez velké prodlevy znovu odstartovat, to nevidím moc slibně. Kryogenní palivo v orbitálním tankeru nevydrží věčně.
A pokud jde o Mars, tak to už mi přijde jen jako marketingová propaganda. Zatím to spíš vypadá, že Starship má být prïmárně platforma pro masové vypouštění Starlinků a případně nákladu zákazníků.
Musk tak funguje standardně. 90% je hype pro nalákaní investorů. Stačí se podívat, jak funguje Tesla. SpaceX dokázala mnoho a jejich Falcon9 asi dlouhou překonán nebude, ale nevím, zda Muskova rozhodnutí v designu lodi u Starship nejsou naopak kontraproduktivni. Přece jenom je to bakalář z fyziky, žádný geniální raketový inženýr, ikdyz to o sobě rád šíří. A vývoj takového kolosu, kde je obrovský tlak na nosnost, bude vždy trnitý. S cestou na Měsíc do konce tohoto desetiletí to moc nevypadá…
Kluci se sice usilovně snaží znít pozitivně, já k tomu moc důvodů nevidím. Tohle byl úspěch tak na 30%.
Povedlo se znovupoužití SH. Nepovedlo se přistání SH. V tomto případě ovšem platí častokrát omílaná mantra „alespoň jsme získali data“
Podařilo se dosáhnout plánované dráhy, ale tou dobou už byla SS poškozená a neudržela orientaci. Stalo se vůbec někdy že by SS dosáhla dráhy a neměla kolem sebe oblak ucházejících plynů?
Na stabilizaci během vypouštění starlinků asi padly poslední zásoby paliva, následkem byl neřízený návrat do atmosféry. Zde SX získala velice užitečná data „když zahřívání vystavíš část lodi bez tepelné ochrany, tak se roztaví:-)“
Seznam neúspěchů doplňují opět nefunkční dveře nákladového prostoru.
Za 1,5 roku let na Mars? To bych se hodně divil.
Plyny po dosažení požadované dráhy neucházely, ale byly úmyslně vypouštěny. Protože loď se tankuje vždy plná a jelikož cílem nebyla plná orbita, tak tak hodně pohonných látek zůstalo a musely se vypustit.
Neřízený návrat nebyl vypotřebováním paliva, ale ztrátou orientace už před ním (uvidí se, proč k ní došlo).
Co se týká dveří, tak je potřeba si uvědomit, že je to pěkně velká masa a ve vakuu a v beztížném stavu se prostě chová a vždy bude chovat naprosto odlišně, než při jakékoliv pozemské simulaci. Napadá mě například i nějaká vlhkost, která mohla zmrznout a prakticky ty dveře přilepil, ale příčin může být mraky, proto to potřebovali vyzkoušet nahoře (a to se jim povedlo a mohou pracovat na ostranění příčin nefukčnosti).
Na lodi jsou tisíce senzorů, takže nepochybně získali mraky dat potřebných např. právě pro ty simulace, na které se tady kde kdo odvolává.
Mimochodem posuny jsou prakticky v rámci jednotlivých misí obdobné jako u verze 1.
SS ma evidentne fakt vazny problem s unikmi. pokial im to bude takto rozhupavat lod, tak mozu zabudnut na cokolvek dalsie.
SH ale super napriek vybuchu. Fakt som sa bal znicenia stage 0 pri starte. Takto budu vediet ist 2x rychlejsie a castejsie, SS to bude zrejme potrebovat ako sol. Staci im teraz vzdy 1x nova raketa a 1x pouzita a zvysia si kadenciu startov, minimalne uvolnia stavebne kapacity pre SS, aby ich mohli stavat rychlejsie.
Ak by isli tempom, ake potrebovala SS prvej generacie, budu potrebovat este take 3-4 lety, kym to zvladnu. Dlhsie, nez by sme si priali, ale tempo maju nastavene tak, ze aj keby to malo byt 10, tak je to ok.
Ale ano, cely svet asi cakal ze uz teraz budu tankovat na orbite a obiehat mesiac a je urcite narocne vidiet, ze tak „mala“ zmena ako zvacsenie nadrzi, spravi tolko problemov pri lodi, ktora bude niest ludi v buudcnu.
No – bol to sice mierny krok vpred, ale zaroven aj dva male dozadu. 🙁
Vysvětlete mi někdo (třeba z webu Elon..) o co se teď ta firma snaží. Nejprve dokázala, že orbitální stupeň umí sám vyletět do 12 km a sám přistát. Ale k čemu? Vždyť to nikdy nebude použito. Nyní se pokoušejí ukázat balistickou raketu – k čemu? Proč se nesnaží o dosažení orbity? SS ve špici má rychlost 26 500 m/hod a výstup na 230 km. Do orbity energeticky zbývá šťouchnutí. Test zahřátí při sestupu by už nepředstavoval zásadní změnu.
Další záhada pro mne, že dvoulodí nedokáže s gigantickým prvním stupněm dosáhnout orbity. Když se SS nedokáže sám vysunout na orbitu, jak tam má vynášet řádově 100 t nákladu?
rad. pri testoch orbitalneho stupna skusali okrem motorov a zakladneho ovladania najma ten belly flop manever, ci sa lod dokaze otocit a ubrzdit v atmosfere. starship 1 generacie potom takto pristavala aj vdaka tym 12km testom.
o dosiahnutie orbity sa nesnazia preto, ze nevedia, ci sa im podari na orbite znova nastartovat motory, je to tazky manever. ak by sa nedaril, mali by sme teraz na orbite mozno 5 vrakov o ktorych by sa nevedelo, kedy a kde sa vratia do atmosfery. takto idu na istotu, vedia presne kam to padne, aj ak sa brzdny zazeh nepodari. samotnu orbitu tiez nepotrebuju dosiahnut, nemaju ziadny naklad, len testuju, najma vstupy do atmosfery a na to samotnu orbitu nepotrebuju.
oni tu orbitu dokazu dosiahnut, len zatial nechcu – kvoli tej bezpecnosti. a ten dovod, preco isli teraz z generacie 1 na 2 pri starship je prave zvacsenie nadrzi a myslim aj ulozneho priestoru, cize pripravuju sa na to, aby casom vedeli niest co najviac, ked za par rokov vykuchaju detske chyby.
skratka cele je to teraz len a len o testovani. ked to budu mat hotove, budu mat kadenciu ako falcony a nosnost ako vsetci ostatni dokopy. preto je to taky gamechanger a oplati sa im pockat si a ist krok po kroku, aj ked to odtialto vyzera az prilis pomale.
Předpokládám, že jste mladý elév a bohužel neznalý problému.
Tak konkrétně – SX nechce orbitální lety, protože neumí opětovný zážeh motorů na oběžné ráze. Toto je technologie zvládnutá v 60. letech. Jde jednak o motor a jednak zajistit objem a umístění paliva při opětovném zážehu. Není to jednoduché, ale vyřešené. Jestli s tím má SX zásadní problém, tak potěš koště.
Důvod, aby SX věděla, kam pokusy spadnou, je humorný. Zatím 2x
Karibik a 1x Indický oceán.
Bude pár let trvat, než se vychytají dětské chyby. Firma SX uzavřela smlouvu s NASA a tím vládou USA na přistávání lidí na Měsíci. Smlouvu neznám, ale těžko tam bylo, že se stane, až se vychytají dětské chyby. Jde i o celkovou prestiž západního světa.
Pro dosažení orbity je potřeba zvětšit nádrže a uvidí se nosnost. Tento problém vyřešil ruský vědec Ciolkovskij. Současné výpočty nejsou aspoň orientačně složité a a každá firma ví, co potřebuje pro danou hmotnost na danou dráhu. Neví to jen SX – motorů na SH bude něco mezi 25 a 39, pak se ukáže. A kdyžtak přidáme nádrže. To je fakt sofistikované plánování.
Pokud se má největší raketa vyvíjet jako gamechanger, tak nemám slov.
🙂 okej v tom pripade je ten dovod na transatmosfericku drahu zrejme uplne iny.
Předpokládám, že jste ….. no dobře, napíšu velice neznalý problematiky, protože jste napsal totální nesmysly.
Připouštím, nerozumím všemu. Ale mohl byste uvést konkrétní body mých nesmyslů.
Vše co jste napsal od začátku až do konce.
Velmi fundovaná a odborná reakce. Děkuji za ni, protože lépe jste své názory nemohl představit.
Nemajte mi to za zlé, ale… spôsob, akým vyjadrujete svoje názory, formulujete myšlienky, vyvodzujete závery a reagujete na iných diskutujúcich, ma vedie k tomu považovať Vás za prehnane sebavedomého človeka typu „všechno vím, všechno znám”, pre ktorého sú nositelia odlišného pohľadu na danú problematiku „mladými elévmi neznalými problému”… Poradím Vám (ak teda smiem:) – pokúste sa, prosím, diskutovať s istou dávkou pokory a úcty k ostatným, a to aj v tých prípadoch, keď sa (aspoň podľa Vášho názoru) evidentne mýlia a sú úplne vedľa. Ďakujem za pochopenie, prajem všetko dobré!
Milý vilousi, pletete páté přes deváté. Opětovný zážeh motorů na kyslík a metan pro 150 t raketu plus palivo v beztíži se nedělal nikdy. Nejpodobnější je zážeh Saturnu 1B pro TLI, naposledy před více než 50 lety, takže zkušenosti už z většiny zapomenuté (kromě obecných principů). Suborbitální lety se dělají právě pro to, že když Starship selže, spadne do Karibiku nebo Indického oceánu, pokud by ale dosáhli orbity a stupeň selhal, nedá se zaručit, kam spadne – vzpomeňte na nedávný pád Kosmosu (Veněry), nebo pády centrálních stupňů rakety CZ-5, taky je rozdíl mezi 500 kg pouzdrem, 15 t stupněm bez tepelné ochrany a 150 t lodí s tepelnou ochranou. Na orbitě už nemůžete použít dálkovou destrukci, protože by jste zasvinil orbitu smetím. První generace byl jen prototyp, těžký a neschopný vynést velký náklad, postavený jen pro ověření základního konceptu, získání zkušeností se startem, manévry, přistání Superheavy a Starship. Druhá generace už je reálná kosmická loď, s výpočty a rezervami pro dosažení potřebné nosnosti. Proto výrazné změny, patrně mnohem větší úpravy, než sama SpaceX odhadovala. Superheavy selhala, protože zkusili extrémní přistání – to bylo vidět na rychlosti a intenzitě rozpálení bloku motorů. Ano, mohli to hrát na jistotu, ale skončili by s milardovým vývojem a zpožděním a la SLS.
No, číňané se před pár lety velmi zhlédli v koncepci Starshipu a začaly svou projektovanou CZ 9 měnit k jejímu obrazu. To oni dělají, mají úctu k autoritě a charizma Elona je opravdu značné.. Poslední dobou se zdá, že trochu v nadšení vychladli a vsadili na CZ 10, s nosností asi 7O tun na LEO, což jim k letu na Měsíc na dvě etapy postačí. A postačí i pro velmi ambiciozní kosmický program na hodně dlouho. A mám takový dojem, že se z posledního vývoje projektu Starship velmi poučí.
No, podle mě je ten projekt pro Space X příliš velké sousto. Bohužel. A let na Měsíc? Ach jo. Opravdu. A taky o pozici hlavního protagonisty po jeho politickém angažmá raději nic nečtu, na to jsem jeho příliš velký fanda.