Máme za sebou kosmonautikou napěchovaný týden, kdy startů proběhlo tolik, že je těžké si v tom udržet přehled. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se tedy podíváme na hned čtyři starty, jejichž společným jmenovatelem je, že proběhly z Číny. V dalších tématech nás čeká třeba nově představený kosmický tanker, který plánuje společnost Blue Origin, či schválení letu Aleše Svobody na Mezinárodní kosmickou stanici. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Kadence čínských startů stoupá

Čína v posledních dnech akceleruje počet startů směřujících do kosmického prostoru. Navíc nás toho v letošním roce ještě dost čeká. Ale například tento měsíc jsme byli svědky startu hned tří různých komerčních raket od čínských společností a jedné státní rakety, která letěla naposledy v roce 2021. Čína také začala s vynášením první konstelace družic určených k výpočtům na oběžné dráze. V porovnání s minulým rokem se počet startů z Číny zvýšil o třetinu. Ještě více se zvýšil počet jednotlivých nákladů, které Čína vynesla na oběžnou dráhu (140 kusů), což jde ale částečně na vrub dvěma budovaným konstelacím. Vyšší tempo startů v této chvíli blokuje nedostatečná výroba nosičů, ale i na tom se Čína snaží pracovat. V tomto článku se zaměříme na čtyři starty, které proběhly v tomto týdnu.

Týden začal startem vylepšené rakety ZhuQue-2E společnosti LandSpace. Uskutečnil se 17. května v 6:12 SELČ z rampy 96A na kosmodromu Jiuquan. Předchozí pokus o start byl zrušen kvůli problémům na pozemním vybavení a jednalo se tak o druhý a nyní úspěšný pokus. Nákladem bylo šest družic Tianyi od společnosti SpaceTy. Družice byly kombinací technologických demonstrátorů a družic určených pro pozorování Země s radarem se syntetickou aperturou.

Tato mise využila aerodynamický kryt o průměru 4,2 m, prodloužený na výšku 8,7 m s vylepšeným způsobem výroby jeho nosné konstrukce tvořené z uhlíkových vláken. Nosič byl na prvním stupni také vybaven vylepšenými motory Tianque-12A. Pro rodinu raket ZhuQue-2, která jako pohonné látky spaluje kapalný metan a kyslík, se jednalo o celkově pátý let. Ostatně právě raketa ZhuQue se stala prvním nosičem v dějinách, který byl poháněn motory spalujícími metan a kyslík, který dosáhl oběžné dráhy. První úspěšný start proběhl 12. června 2023. Pro verzi rakety označenou jako 2E to byl druhý start, první se uskutečnil v prosinci 2024.

Mezitím byl spatřen první exemplář připravovaného nosiče ZhuQue-3 (ZQ-3), který byl přepravován z Jiaxingu do JSLC pro test statického zážehu, který má proběhnout příští měsíc. Nosič by letos mohl uskutečnit snad i více startů, přičemž první se očekává letos v létě. Nosič bude opět využívat kapalný metan a kapalný kyslík, jeho první stupeň bude vícenásobně použitelný, plášť by měl být vyroben z nerezové oceli a nosnost na LEO by měla být zhruba 21 tun. Jedná se tak o přímou konkurenci pro rakety Falcon 9. První exemplář však bude zkušební, měl by být kratší a mít i nižší nosnost.

Devatenáctého května v 9:38 SELČ proběhl start rakety Ceres-1S, která vzlétla ze speciálně upravené námořní lodi. Raketu provozuje společnost Galactic Energy. Plovoucí kosmodrom nese jméno Oriental Spaceport Launch Ship, a známý je také jako Dong Fang Hang Tian Gang. Na palubě byla další várka družic Tianqi určených pro internet věcí. Tento nosič vzlétl poprvé v roce 2020 a od té doby provedl celkem dvanáct startů. Letos to bylo poprvé, kdy uskutečnil start. Start z lodi byl uskutečněn popáté, jinak může být nosič vypuštěn i z pozemního kosmodromu (Jiuquan) a letos jsou v plánu ještě minimálně čtyři starty.

Třetí čínský start proběhl 20. května v 13:50 SELČ, kdy odstartovala raketa CZ-7A. Využita byla rampa LC2 na kosmodromu Wenchang. Nákladem byla telekomunikační družice ChinaSat 3B, která mířila na geostacionární dráhu. Raketa CZ-7A poprvé startovala v roce 2020 a jedná se o vylepšenou verzi s třetím stupněm, čímž se liší od varianty CZ-7. Raketa v prvních dvou stupních využívá motory spalující kapalný kyslík a letecký petrolej. Třetí stupeň je osazen dvěma motory YF-75 spalujícími kapalný kyslík a kapalný vodík.

A konečně čtvrtý čínský start obstarala raketa Kinetica-1 (Lijian-1) společnosti CAS Space, která vzlétla 21. května v 6:05 SELČ. Svým úspěšným startem napravila předchozí neúspěšný let, který proběhl v prosinci 2024. Letos už raketa pracovala dobře a vynesla šest různých družic, jejichž zaměřením je dálkový Země s vysokým rozlišením. Mezi vybavením bychom našli i multispektrální kameru. Kinetica-1 je čtyřstupňový nosič, kde všechny stupně využívají motory na tuhé pohonné látky. Nosnost na LEO je udávána na 2 tuny, na prakticky výhradně používanou sun-synchronní dráhu to je 1,5 tuny.

Společnost CAS Space mezitím dosáhla významných milníků v testování pozemní podpůrné infrastruktury před prvním startem své nové rakety Kinetica-2 (Lijian-2), který je naplánován na září letošního roku. Testován byl například erektor, tedy zařízení určené k vyzvednutí nosiče z horizontální do vertikální polohy. Nosič byl už dříve vybrán k vynesení kompaktní nákladní lodi Qingzhou, která má zamířit ke stanici Tiangong. Tato loď by měla být používána jako levnější a efektivnější varianta pro dovoz nákladu a doplnit tak v současnosti používané nákladní lodě Tianzhou. Nosič má také rozšířit schopnosti Číny v budování megakonstelací. Raketa Lijian-2 s výškou 53 metrů bude zpočátku na jedno použití, ale existují plány na její úpravu jejího prvního stupně na vícenásobně použitelný. Tento plán se má stihnout do roku 2028.

Kosmický přehled týdne:

Společnost Blue Origin na jarním setkání konsorcia Lunar Surface Innovation Consortium zveřejnila níže přiložený render jejich transportního zařízení – tankeru, které bude sloužit pro dodávku paliva pro připravovaný pilotovaný lunární lander Blue Moon Mk2. Ten byl NASA vybrán jako lander pro pilotované lunární mise programu Artemis společně se Starship, která má sloužit pro první dvě přistání. Blue moon byl zatím vybrán jen pro misi Artemis V. Lander bude potřebovat po startu doplnit palivo a to má provádět níže ukázané zařízení.

Stroj, který lze označovat buď jako kosmický tanker, či remorkér, je součástí architektury, o které společnost Blue Origin od doby, kdy před dvěma lety získala od NASA zakázku ve výši 3,4 miliardy dolarů na stavbu Blue Moon Mark 2 v rámci programu HLS, příliš nemluvila. Původně měly tanker vyvíjet jiné společnosti, které byly součástí „národního týmu“ vedeného společností Blue Origin, ale zdroje z oboru uvedly, že vývoj nakonec převzala Blue Origin. Od doby představení se tanker také výrazně proměnil.

Zařízení bude vypuštěno na nízkou oběžnou dráhu Země raketou New Glenn a poté bude doplňováno přebytečným palivem z horních stupňů New Glennu. Není známo, kolik startů bude potřeba, aby došlo k naplnění tankeru. Architektura však počítá s použitím nádrže o průměru sedmi metrů, tedy stejné jakou používá horní stupeň New Glennu. Cílem je zjednodušit výrobu. Klíčovým prvkem systému je technologie „nulového varu“, která zabraňuje ztrátám kryogenních pohonných látek. Na konferenci zaznělo, že společnost dosahuje pokroku v této technologii, která má udržovat kapalný vodík na -253 stupních Celsia a kapalný kyslík na -183 stupních Celsia. Zvládnutí této technologie by byl průlom. Plně natankovaný tanker, by měl být schopen poslat k Měsíci až 100 tun nákladu. Pokud by se mělo letět k Marsu, zvládl by urychlit náklad o hmotnosti 30 tun. Harmonogram nasazení však nebyl zveřejněn. Blue Origin jen uvedla, že by do konce desetiletí ráda uskutečnila jak bezpilotní zkušební přistání Blue Moon Mark 2, tak i přistání s posádkou.

V 7:46 SELČ úspěšně přistál nákladní Dragon z mise CRS-32. Cílové místo přistání bylo u západního pobřeží USA. Mise startovala 21. dubna 2025, 08:15 a Dragon na ISS dovezl přes tři tuny nákladu. Zpět na Zemi přivezl zhruba 1,9 tuny nákladu.

Přehled z Kosmonautixu:

Na tomto místě naleznete přehled všech článků, které v uplynulém týdnu vyšly na webu Kosmonautix a ucelíte si tak přehled kosmonautických událostí předchozích sedmí dní. Začali jsme zprávou o tom, že Čína chystá doplnění modulů stanice Tiangong, která se tak výrazně rozroste. Vědci už vědí, že změny listů na stromech mohou naznačovat, kdy se blízká sopka stane aktivnější a může u ní dojít k erupci. V rámci nové spolupráce mezi NASA a Smithsonian Institution by vědci rádi detekovali tyto změny z kosmického prostoru. Projekt Česká cesta do vesmíru není jen snaha o realizaci kosmického letu. Celý projekt má mnohem více úrovní. Co takhle natočit studentský film? Další díl seriálu o přípravě stanice Gateway shrnuje aktuální stav prací na jednotlivých modulech i další osud projektu. Společnost Stellar Exploration uspěla s projektem STREAM od agentury ESA, jehož cílem je vývoj elektrického palivového čerpadla pro budoucí evropské mise. Čína pracuje na tom, aby koncem května vypustila svou druhou misi Tianwen pro hlubší vesmír, která bude studovat jak blízkozemní planetku, tak i kometu z hlavního pásu planetek. Evropská kosmická agentura připravuje misi Ramses, která se má vydat k planetce Apophis. Nyní byl schválen CubeSat – už druhý, který s misí vzlétne. Evropský teleskop Euclid, součást střední třídy průzkumných misí Evropské kosmické agentury, odstartoval do kosmického prostoru v roce 2023. Nyní už se můžeme radovat z vědeckých dat. Nejdůležitější zprávou týdne – alespoň pro Českou republiku – bylo, že byla vládou schválena mise českého astronauta Aleše Svobody na ISS. Návrh Bílého domu na razantní snížení rozpočtu agentury NASA vyvolal právem vlnu nevole a krom jiného vedl i k zamyšlení, oč bychom přišli, kdyby nakonec nevzlétl dalekohled Nancy Grace Roman Space Telescope. Agentura NASA podepsala dohodu s argentinskou kosmickou agenturou CONAE, která se týká letu argentinského CubeSatu na misi Artemis II. Společnost Firefly Aerospace oznámila dohodu s organizací MBRSC ze Spojených arabských emirátů. Předmětem dohody je doprava lunárního vozítka Rashid 2 na odvrácenou stranu Měsíce. Nakonec jsme vydali zprávu o tom, že do České republiky poprvé zavítá CASSINI Space Camp.

Obrázek týdne:

Tentokrát to nebude fotka, ale „pouze“ obrázek jednoho rozhodnutí české vlády. Pro Českou republiku nastal významný okamžik, když bylo schválené financování krátkodobé mise Aleše Svobody na Mezinárodní kosmické stanici. K letu by mělo dojít na přelomu let 2027 a 2028. Podstatné je, že už nyní je od českého průmyslu a vědeckých pracovišť připraven itinerář vědeckých experimentů. Zajímavá bude určitě také složka popularizačních aktivit, která se ještě určitě dotvoří. Aleš Svoboda ve zbývajícím období dokončí svůj základní kosmonautický výcvik, který zajišťuje Evropská kosmická agentura. Důležité bude také sledovat, jak dopadne financování Mezinárodní kosmické stanice, které je dle současného návrhu Bílého domu velmi omezeno – musí jej ještě schválit Kongres USA. Pokud by došlo k navrhovaným změnám, představovalo by to velkou překážku pro absolvování letu. Pokud by došlo na nejhorší, bude třeba důvěřovat komerčnímu sektoru a třeba firmě Vast, která svoji stanici chystá a v daném období by už mohla být na oběžné dráze.

Video týdne:

Z čínské stanice Tiangong byl 22. května proveden výstup do volného kosmického prostoru. Účastnili se jej čínští astronauti Chen Dong a Chen Zhongrui. Hlavním úkolem byla instalace protimeteorického štítu. Níže najdete video sestřih této vycházky.

Zdroje informací:
https://en.wikipedia.org/
https://en.wikipedia.org/
https://en.wikipedia.org/
https://www.nasaspaceflight.com/
https://spacenews.com/

Zdroje obrázků:
https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/…AfJ3amN0xwTCIo8Jumu-BgV2fDn3f67gqrHW_tq1Yz2IsQ&oe=6837B05B
https://i0.wp.com/spacenews.com/wp-content/uploads/2025/05/bluemoon-transporter.jpeg?resize=1200%2C667&quality=89&ssl=1
https://www.chinadailyhk.com/upload/main/image/2025/04/25/5e8bf19df5c2016ef1ef4de29d9792a0.png
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/2/22/Kinetica_1_Y3_launch.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/…/ZhuQue-2E-Y2-ascends-from-the-Jiuquan-Satellite-Launch-Center-Credit-CCTV_crop.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/…/CAS-Space-test-infrastructure-with-a-simulation-of-the-Lijian-2-Kinetica-2-Credit-CAS-Space-.jpeg