Komprimované video s omezeným rozlišením představuje předběžnou sekvenci, kterou výzkumníci z NASA poskládali ze čtyř kamer SCALPSS 1.1 s krátkou ohniskovou vzdáleností, které během sestupu a přistání landeru Blue Ghost pořizovaly fotky s frekvencí 8 snímků za sekundu. Sekvence začíná (podle předběžných údajů o výšce) 28 metrů nad povrchem. Snímky z dalšího sestupu dokazují, že počátek interakce mezi spalinami z RCS motorů landeru a povrchem nastává ve výšce přibližně 15 metrů. Jak sestup pokračuje, interakce se stává stále komplexnější, když proudy spalin divoce vyvrhují do okolí lunární regolit tvořený prachem i kamínky. Po dosednutí se trysky vypnuly a prach se postupně usadil. Lander se srovnal a lunární terén pod ním a v bezprostředním okolí byl opět dobře viditelný.
„Ačkoliv jde stále o předběžná data, tak se zdá, že více než 3 000 snímků, které jsme zachytili, obsahují přesně ten typ informací, které jsme chtěli, aby bylo možné lépe porozumět interakci mezi proudy spalin z motorů RCS lunárního landeru Blue Ghost a naučili se přesně modelovat fenomén založený na počtu, velikosti, tahu a konfiguraci motorů,“ říká Rob Maddock, projektový manažer programu SCALPSS a dodává: „Tato data jsou klíčová pro snížení rizik při návrhu a provozu budoucích lunárních landerů, ale i povrchové infrastruktury, která se může nacházet v jejich okolí. Máme absolutně úžasný vědecký a inženýrský tým a nemohu být na každého z nich více hrdý.“
S rostoucím počtem cest na Měsíc a s rostoucím počtem užitečných nákladů, které přistávají v těsné blízkosti, potřebují vědci a inženýři přesně předvídat účinky přistání. Údaje z experimentu SCALPSS poskytnou lepší informace o budoucích přistáních robotů a posádek na Měsíci. Technologii SCALPSS 1.1 tvoří celkem šest kamer – čtyři s krátkou a dvě s dlouhou ohniskovou vzdáleností. Kamery s dlouhou ohniskovou vzdáleností umožnily experimentu zahájit snímkování ve větší výšce, ještě před začátkem interakce mezi proudem spalin a povrchem. experiment tak mohl poskytnout přesnější srovnání povrchu před a po. Pomocí techniky zvané stereofotogrammetrie tým později zkombinuje překrývající se snímky – jednu sadu z kamer s dlouhou ohniskovou vzdáleností a druhou z kamer s krátkou ohniskovou vzdáleností – a vytvoří 3D digitální výškové mapy povrchu.
Přiložená animace ukazuje prostorové uspořádání šesti kamer SCALPSS 1.1 a přidružené jednotky pro ukládání dat. Kamery jsou umístěny okolo základny landeru Blue Ghost. Přístroj je stále funkční a s tím, jak se stíny pohybují vlivem pohybu Slunce na obloze bude možné spatřit více detailů na povrchu pod landerem a v jeho bezprostředním okolí. Tým také věří, že zachytí snímky během příchodu lunární noci, aby bylo vidět, jak okolní prach reaguje na tuto změnu. „Úspěšný provoz experimentu SCALPSS je klíčovým krokem ke sběru základních informací o přistáních a provozu na Měsíci. Tato technologie již přináší data, která mohou pomoci budoucím misím,“ říká Michelle Munk, hlavní řešitelka projektu SCALPSS.
Plně zpracovat data z přistání Blue Ghost zabere týmu několik měsíců. Plán počítá se zveřejněním surových fotek ze SCALPSS 1.1 prostřednictvím Planetary Data System agentury NASA během šesti měsíců. Tým se ale zároveň již připravuje na svůj další let, tentokrát na landeru Blue Moon od Blue Origin, který je naplánován na tento rok. Další verze SCALPSS již prochází termálně-vakuovými testy na Langleyho středisku před dodáním firmě Blue Origin, k čemuž by mělo dojít koncem března.
Přeloženo z:
https://www.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://fireflyspace.com/wp-content/uploads/2023/07/SCALPS-Horizontal-1-Edited-e1724688089602.png
