Kdo sleduje aktuální dění okolo kosmonautiky, ten jistě nemohl minout nedávné informace o tom, že Rusové objevili na povrchu ISS mikroorganismy. Zpráva se poměrně rychle šířila internetem a můžeme být jen rádi, že se nedostala k bulvárním médiím a různým konspirátorům. To bychom se jistě dozvěděli spoustu věcí. Ale i přesto je vhodné se tomuto fenoménu věnovat trochu podrobněji a rozebrat všechny aspekty aktuálního objevu.

O co konkrétně šlo? Jak jsme na našem blogu už psali, 19. června vystoupili Oleg Artěmjev a Alexandr Skvorcov do volného prostoru. Kromě mnoha jiných úkolů také odebrali vzorky z povrchu okna číslo 2 na modulu Zvezda. Vatové tyčinky pak zamířily na rozbor na Zemi. Mělo se ověřit, zda se na vnější ploše neusazují zbytky zplodin, zda okolí oken nekoroduje a také zda se na vnější části oken neobjevily mikroorganismy.

A rozbory ukázaly, že se na vnější části stanice mikroorganismy skutečně nachází. V některých médiích se používají výrazy jako „unikátní zjištění, nebo „nečekaný objev“, ale o něčem takovém nemůže být řeč – vždyť už samotný odběr byl uskutečněný právě kvůli tomu, že se zde existence mikroorganismů očekávala. Navíc je na vnější části ISS umístěno několik experimentů, které zkoumají vliv kosmického prostředí na nejrůznější mikroorganismy – ať už mluvíme o experimentu Biorisk, nebo nedávno nainstalovanému experimentu EXPOSE-R2 (více info zde).

Tyto experimenty již před několika lety potvrdily, že mikroorganismy v těchto podmínkách přežít dovedou a to dokonce i po dlouhou dobu. Ostatně pokud se podíváme do historie, můžeme si připomenout misi Apollo 12, která přistála u sondy Surveyor 3, která dosedla na lunární povrch tři roky před Apollem.  Astronauti z nefunkční sondy vyjmuli kameru a dopravili ji na Zemi. Následné rozbory ukázaly, že pod krytkou objektivu se nachází kolonie cca. 50-100 baktérií typu Streptococcus mitis. Tyto mikroorganismy přežily tři roky ve vakuu, mimo ochrannou náruč van Allenových pásů a v podmínkách, kde se střídají spalující žár a třeskutý mráz.

Nebo příklad z nedávné minulosti – na stanici MIR se podařilo v roce 1990 najít 90 druhů mikroorganismů. O 11 let později se pokus opakoval a rozbory ukázaly 140 druhů. Tehdy šlo o rozbory v interiéru stanice, ale to v tomto případě příliš nehraje roli. Ačkoliv se v nás reklamy snaží vzbudit dojem, že jakmile použijeme některý čistící prostředek, vydesinfikujeme si dům a zbavíme se bakterií. pravda je ale mnohem složitější.

Na každém centimetru čtverečním našich těl žijí tisíce mikroorganismů, je jich plný vzduch, voda i jídlo – zdaleka ne všechny jsou ale škodlivé. Přesto – jakmile se dostanou do vhodných podmínek, začnou se množit. Čím déle tedy stanice existuje, tím více lidí a zásob na ni dorazí a tím více mikroorganismů s sebou dovezou. Jen pro představu – zhruba před dvěma lety bylo v interiéru ISS napočítáno 76 druhů mikroorganismů.

Ale pojďme zpátky do současnosti. Pro biology je aktuální objev mikroorganismů na vnějším plášti stanice docela jistě důležitý, ale o nějakém přelomovém nálezu mluvit nemůžeme. Spíše se jedná o další z mnoha potvrzení modelů, které již známe. Potvrzuje se, že mikroorganismy zvládají dlouhodobě přežít ve vesmírném prostoru, což nahrává teoriím o tom, že na Zemi byly zárodky života dopraveny třeba pomocí komet, nebo asteroidů.

Přesto je tu jedna věc, která je na aktuálním objevu zajímavá – jak se mikroorganismy na povrch ISS dostaly. Zdroje na internetu se podivují nad tím, že objevené mikroorganismy tvoří na Zemi součást mořského planktonu, což ale podle některých nedává smysl, jelikož kosmodrom Bajkonur leží mnoho set kilometrů od nejbližšího moře. Autoři článků tedy vyslovují domněnky, zda sem mikroorganismy nemohly dopravit nějaké velmi vysoké vzdušné proudy.

Trochu mne tyto údivné reakce překvapují. Vždyť Bajkonur není jediný kosmodrom, ze kterého se k ISS létá. Přímo na modul Zvezda se navíc připojují evropské lodě ATV, které startují z kosmodromu v Kourou, kde startovní rampu a pláž dělí jen pár set metrů. Ačkoliv se pozemní personál snaží seč může, tak stoprocentně sterilizovat povrch zásobovacích lodí nejde. Vzduch v přímořských oblastech je prosycený kapičkami vody, ve kterých jsou rozptýlené také mikroorganismy. byl by zázrak kdyby některá z těchto mikroskopických kapének neulpěla na povrchu zásobovací lodi.

Pak už je jen otázkou času, kdy se mikroorganismy rozšíří ze zásobovací lodi na povrch stanice. Jedním takovým momentem může být připojování lodi ke stanici. Ačkoliv se objekty pohybují rychlostí jen pár cm/s, stejně to při spojení trochu „drcne“. Tento silový impuls může být dostatečný k tomu, aby se mikroorganismus z lodi vydal setrvačností dál a nakonec ulpěl na stěně stanice.

Jedno je ale jisté – Oleg Artěmjev a Alexandr Skvorcov i při svém druhém výstupu odebírali stěry z okna modulu Zvezda. Tentokrát šlo o okno s číslem 13. Až se vzorky dopraví na Zemi, podstoupí opět důkladnou analýzu. Jejich rozbor dozajista zpřesní naše znalosti o odolnosti mikroorganismů, ale snad už nikoho nepřekvapí, že tam něco takového je.

Zdroje informací:
http://czech.ruvr.ru/
http://zahranicni.eurozpravy.cz/
http://www.dailymail.co.uk/
http://www.astro.cz/
http://www.rozhlas.cz/

Zdroje obrázků:
http://www.vmir.su/uploads/posts/1394367742_vmir.su-01.jpg
http://www.spaceflight101.com/uploads/6/4/0/6/6406961/5627265_orig.jpg?632
http://upload.wikimedia.org/…/Surveyor_3-Apollo_12.jpg/1028px-Surveyor_3-Apollo_12.jpg
http://upload.wikimedia.org/…/695px-Skin_Microbiome20169-300.jpg
http://www.spacelaunch.de/newspics/VA213_13c.jpg