křišťálová lupa

sociální sítě

Přímé přenosy

Pokec s Kosmonautixem (září 2026)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

ESA

Evropská kosmická agentura a Evropská komise udělily kontrakty dvěma týmům na provedení studie architektur konstelace družic pro snímkování Země, která by měla sloužit bezpečnostním účelům.

U.S. Space Force

Americké Vesmírné síly udělily společnosti Impulse Space kontrakt v hodnotě až 31,2 milionu dolarů na misi zaměřenou na sledování situace ve vesmíru, plánovanou na rok 2029. Mise bude využívat optický senzor na nízké oběžné dráze Země ke sledování objektů až do vzdálenosti geosynchronní oběžné dráhy.

HEO

Australská společnost HEO, která využívá družice k pořizování snímků jiných objektů ve vesmíru, získala 25 milionů dolarů na rozšíření svých schopností do geostacionární oběžné dráhy.

U.S. Space Force

Americké Vesmírné síly hledají družice, které by bylo možné udržovat v pohotovosti, rychle je vypustit na oběžnou dráhu a vyslat k přiblížení a inspekci jiných kosmických zařízení na orbitě.

ViaSat-3

Třetí a poslední širokopásmová družice ViaSat-3 s kapacitou v řádu terabitů byla uvedena do provozu nad oblastí Ameriky, oznámil 17. září její americký provozovatel. Stalo se tak několik dní poté, co společnost SpaceX vynesla na oběžnou dráhu poslední tři družice pro síť O3b mPower lucemburské společnosti SES.

Americké Vesmírné síly

Americké Vesmírné síly rozšiřují využívání komerčních družic k odhalování a určování polohy rušení GPS a dalšího elektronického rušení. Z toho, co původně začalo jako experiment, se tak stává stálá globální operace.

NASA

NASA pokračuje v plánech na nákup dalších tří misí kosmické lodi Crew Dragon společnosti SpaceX k Mezinárodní vesmírné stanici, přestože dlouhodobá budoucnost této kosmické lodi zůstává nejistá.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Deník astronauta | 02 – Biologie a mediální trénink

Druhý týden výcviku v EAC byl úplně jiný než ten první. Byl zaměřen především na komunikační dovednosti a mediální trénink. Téměř každý den tak obsahoval dvě tříhodinová školení pod vedením externích odborníků. Výjimkou byla středa. Ta byla věnována astrobiologii, dvouhodinovému povídání s šéfem ESA Directorate of Human and Robotic Exploration (D-HRE) a praktickému cvičení z dozimetrie.

Šest hodin 'Spoken Communication' a 'Presentation Principles' plných praktických cvičení. Padlo hodně hrnků kafe.
Šest hodin ‚Spoken Communication‘ a ‚Presentation Principles‘ plných praktických cvičení. Padlo hodně hrnků kafe.

Týden 2

Pondělí 4. listopadu

Týden začal prvním z několika tříhodinových cyklů, tentokrát na téma „Spoken Communication“, což není nic jiného než trocha teorie a spousta praktických cvičení o tom, jak přednášet předem napsaný projev, jak komunikovat s publikem, nebo jak improvizovat. Hned od začátku bylo jasné, že Jamie, který první dva dny školení vedl, ví, o čem mluví, a že s komunikací má letité a bohaté zkušenosti. Odpoledním tématem bylo „Presentation Principles“, tedy zásady prezentací, většinou jen s použitím heslovitých poznámek a klíčových bodů namísto celého, předem připraveného projevu.

Na závěr dne byl pro nás nachystán skupinový trénink v místním gymu pod vedením jednoho z profesionálních trenérů EAC. Takže skákání přes švihadlo, cvičení s vlastní vahou (dřepy, kliky, sedy lehy) a kruhový trénink. Po celém dni stráveném v zasedačce, to bylo celkem dobré zpestření.

Úterý 5. listopadu

Druhý den se nesl v podobném duchu jako ten první – jen bez toho cvičení večer. Takže opět tři hodiny komunikace dopoledne na téma „Tactics“ a další blok odpoledne zaměřený na „Visuals and Q&A”. Tedy využití vizuálních pomůcek při prezentacích (slidů v powerpointu nebo třeba grafiky v televizních pořadech o počasí). Potom taky zásady při odpovídání na otázky publika, příprava prezentací atd. U všeho nechyběla řada negativních i pozitivních příkladů. Nechyběla samozřejmě ani praktická cvičení, jak improvizovaných projevů, tak připravených prezentací. Nejhorší často bývají ty improvizované – hlavně na náhodná témata, která člověk vůbec nečeká (třeba “špagety” nebo “fotbal”) a čas na přípravu není žádný. Nebo třeba vytvořit zajímavý příběh na základě jediné fotky…

Černí kuřáci - hlubokomořské hydrotermální vývěry, které hostí extremofilní organismy.
Černí kuřáci – hlubokomořské hydrotermální vývěry, které hostí extremofilní organismy.

Středa 6. listopadu

Středa byla v tomhle týdnu poněkud výjimečný den, protože komunikaci nebyla věnována jediná minuta, což mi po dvou dnech strávených procvičováním mluveného projevu nijak zvlášť nevadilo. Dopoledne patřilo velice zajímavé přednášce o astrobiologii, což je disciplína, která se zabývá studiem podmínek pro vznik života a jeho hledáním mimo naši planetu. Jinými slovy, hledáním odpovědi na otázku, jestli jsme ve vesmíru sami (což pravděpodobně nejsme) a kde ve vesmíru bychom případné formy života mohli najít. Přednáška začala zajímavým vyprávěním o vzniku života na Zemi a pokračovala podmínkami nutnými pro vznik biologického života na jiných tělesech Sluneční soustavy – zejména na Marsu a ledových měsících Saturnu a Jupiteru. Dále pokračovala povídáním o exoplanetách a extremofilech. To jsou organizmy, které jsou schopné přežít v podmínkách tak extrémních, že ještě donedávna jsme to považovali za nemožné – například různé breberky, které žijí v okolí tzv. „Black Smokers“ – hydrotermálních pramenů hluboko v oceánu. Jedná se většinou o bakterie a jiné primitivní organizmy. Poměrně známé je ale extremofilní, na pohled velice odpudivé, zvířátko tardigrade (česky želvuška), které by možná bylo schopné přežít i v extrémních podmínkách jinde ve Sluneční soustavě, možná právě na některém z ledových měsíců. Paní přednášející věděla, o čem mluví, neboť k Black Smokeru se sama byla podívat ponorkou v rámci výzkumné mise. Závěr přednášky patřil povídání o astrobiologických experimentech, které se provádí nejen na Zemi, ale především i na ISS.

ISS nám otevírá cestu k Marsu.
ISS nám otevírá cestu k Marsu.

Další část středečního programu zahrnovala velice inspirativní povídání s Danielem Neuenschwanderem, šéfem již zmíněného D-HRE, do jehož působnosti spadá celý evropský program průzkumu vesmíru (Space Exploration). Tedy toho lidského i robotického, zahrnujícího zejména aktivity na nízké oběžné dráze (Low Earth Orbit, LEO), v cis-lunárním prostoru (okolo Měsíce), na měsíčním povrchu, a v delším časovém horizontu pak i na Marsu a jeho oběžné dráze. Zajímavé bylo pochopitelně povídání o nejbližší budoucnosti – tedy o zbývajících letech provozu ISS a o naprosto zásadní evropské iniciativě vyvinout vlastní prostředek schopný dopravit náklad (a později i lidskou posádku) na oběžnou dráhu a provést řízený návrat do atmosféry.

Odpoledne následovalo praktické cvičení v dozimetrii, kdy jsme měli příležitosti si vyzkoušet práci s celou řadou různých senzorů pro měření radiace, tedy především kosmického záření. Hlavně jsme se ale mohli seznámit se skutečným výzkumným hardwarem, který se nedávno vrátil z vesmíru, a který je nyní v laboratořích DLR k analýze. Bylo celkem neuvěřitelné, že to, co člověk držel v ruce, ještě nedávno bylo skoro půl milionu kilometrů vzdálené od Země… Nicméně ve zdejším výzkumném centru DLR takové věci nejsou ničím neobvyklým. Příjemné bylo i setkání s jedním z mála Čechů, kteří zde pracují.

Hlavně jsme se mohli seznámit se skutečným výzkumným hardwarem, který se nedávno vrátil z vesmíru, a který je nyní v laboratořích DLR k analýze.
Hlavně jsme se mohli seznámit se skutečným výzkumným hardwarem, který se nedávno vrátil z vesmíru, a který je nyní v laboratořích DLR k analýze.

Závěr dne patřil opět cvičení v gymu, tentokrát zaměřenému na aerobní trénink. Takže dvacet minut na kole, dvacet minut na běhátku, dalších dvacet na eliptickém trenažéru a nakonec čtvrthodinový strečink.

K výzkumu léčby rakoviny, Parkinsona, svalové dystrofie, osteoporózy a dalších onemocnění se úspěšně využívá beztížný stav a přístroje na ISS. Proto jsou důležitou součástí výcviku astronautů i biologické laboratorní dovednosti.
K výzkumu léčby rakoviny, Parkinsona, svalové dystrofie, osteoporózy a dalších onemocnění se úspěšně využívá beztížný stav a přístroje na ISS. Proto jsou důležitou součástí výcviku astronautů i biologické laboratorní dovednosti.

Čtvrtek 7. listopadu

Čtvrtek a pátek byl věnován mediálnímu tréninku. Opět pod vedením externího týmu – tedy profesionální reportérky Estelle a kameramana Joe. Estelle nám dělala velmi rychlé školení už před dvěma lety, těsně před vyhlášením výsledků výběru astronautů v Paříži, a už tehdy bylo evidentní, že je to člověk na svém místě. Praktické rady a techniky střídala praktická cvičení včetně interview. Odpoledne jsme pracovali na projektu tříminutového videa, které má za cíl přiblížit náš výcvik v EAC širšímu publiku. Měli jsme za úkol sestavit scénář, ujmout se režie a samozřejmě i svých rolí. Joe byl naším kameramanem, Estelle dohlížela na celý proces a namluvila i některé pasáže. Oba pak celé video do druhého dne sestříhali.

Pátek 8. listopadu

V pátek nám Estelle a Joe pustili finální produkt našeho snažení ze čtvrtečního odpoledne. Musím říct, že se výsledek docela povedl. Doufám, že se na něj budete moci co nejdříve podívat i vy… Poté následoval feedback k našim interview a školení o krizové komunikaci, opět s praktickým cvičením. Závěr patřil seznámení s některými technologiemi používanými v médiích, které jsme si opět mohli vyzkoušet. Celé je to vlastně taková škola hrou. Velice zajímavá byla pro mě zkušenost s teleprompterem (neboli autocue) – tedy s čtecími zařízeními běžně používanými například televizními moderátory ve zprávách. Na závěr týdne jsme dostali poměrně sympatickou informaci, že na míru ušité modré kombinézy ESA jsou už pro nás připravené…

Fotogalerie ze druhého týdne výcviku

Hodnocení:

5 / 5. Počet hlasů: 13

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
5 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Kratas
Kratas
1 rok před

Děkuji Alešovi a redakci za opět velmi poutavý souhrn a mám otázku.
Byly při výběru astronautů jedním z kritérií i komunikační dovednosti nebo to byl spíše bonus?

Radek V.
Radek V.
1 rok před

Díky za článek. Myslím že máte drobnou chybu u vzorku materiálu z kosmu, půl miliónu kilometrů od Země – vzorek vypadá jako z palety na ISS, tedy 420 km od Země. Nebo jde o část některé americké návratové sondy (Osiris-rex nebo Stardust), případně japonské? Pak by byly z mnohem větší vzdálenosti. Evropa ještě neměla misi s návratem vzorků.

marsalek
marsalek
1 rok před
Odpověď  Radek V.

Pan Svoboda drzel v rukach casti experimentu MARE a ESA-EAD.

https://www.dlr.de/de/me/forschung-und-transfer/projekte/mare
https://blogs.esa.int/orion/2022/08/18/sensors-ready-for-radiation-ride-to-the-moon/

ktere byly na zatim posledni (nepilotovane) misi Artemis I. Byly nepilotovane pouze, pokud nepovazujeme figuriny Helga, Zohar a Moonikin Campos za „astronauty“ 🙂

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.