Vážení čtenáři, poslední díl seriálu Aktuality o Starship byl na našem webu vydán 17. července a v té době jsme měli po čtvrtém letovém testu přibližně měsíc. Shrnuli jsme si nové poznatky o IFT-4, informace o přípravách na další let nebo stavbě nové rampy. Tento díl ale vychází o něco dříve, než jsem původně plánoval, a to z důvodu, jak neskutečně rychle se celá situace přehodnotila a kolik věcí se ve Starbase začalo dít. Pojďme si tedy dnes podrobně rozebrat, co se vlastně v posledních 3 – 4 týdnech na nejjižnějším cípu Texasu stalo a co nás čeká.
Zdroj: Starbase Surfer
Jelikož jde nyní asi o nejzásadnější věc dnešního článku, začneme administrativou. Pokud byste se na předpokládaný termín startu podívali před týdnem, nepočítali byste s ním dříve než na konci listopadu. Ptáte se na důvod? FAA umožnila SpaceX v rámci licence vydané před čtvrtým letem více startů bez nutnosti dalšího schvalování. Tedy SpaceX mohla startovat okamžitě, kdy byly připravené prototypy Super Heavy B12 a Starship S30. To ale pouze za předpokladu, že letový profil a hardware bude stejný. Jak již ale nejspíš víte, pokud vše půjde podle plánu, čeká nás při pátém letu vskutku luxusní podívaná, jelikož je v plánu vůbec první pokus o záchyt Super Heavy pomocí ramen Chopsticks, tedy návrat přímo na rampu. Mimo jiné Starship S30 má kompletně přepracovaný tepelný štít a Super Heavy B12 také prošla úpravami. Tyto změny samozřejmě bylo nutné přidat do licence, což sebou ale nese další náležitosti, jako je přezkoumání vlivu na životní prostředí, kvůli tzv. sonickým třeskům (zvuk, který se tvoří při přechodu Super Heavy z nadzvukové rychlosti na podzvukovou). SpaceX údajně také kvůli neustálým změnám svých plánů byla schopna všechny potřebné podklady, ve kterých stojí, co se vlastně chystá v průběhu pátého letu dělat, dodat FAA až v polovině srpna. Mimo jiné bylo nutné řešit s letem související bezpečnost a také stížnosti veřejnosti na záplavový systém rampy, který prý představuje ohrožení životního prostředí.
Konkrétně je za další žalobu podanou 10. října 2024 zodpovědná skupina Save RGV, jež i přes rozhodnutí komise TCEQ (Texas Commission on Environmental Quality), která analyzovala vliv záplavového systému na životní prostředí, podala na SpaceX žalobu. Komise TCEQ došla po přezkoumání systému k názoru, že jeho používání nemá výrazný negativní vliv na životní prostředí a udělila firmě povolení k jeho používání. Záplavový systém byl v řešení i u agentury EPA (Environmental Protection Agency), která případ také uzavřela bez zjištění výrazného negativního vlivu na životní prostředí. Skupina Save RGV přiznala, že si je vědoma těchto faktů, ale ani to jí nezabránilo žalobu podat. Podle současných informací by však neměla mít vliv na průběh příprav, získání startovní licence, ani start samotný.
Zdroj: Starship Gazer
Po pospojování všech těchto střípků dohromady + připočítání pracovní rychlosti průměrného úřadu se FAA avizovanému termínu nemůže nikdo divit. Jako lusknutím prstu se ale situace změnila doslova o sto osmdesát stupňů a SpaceX nyní cílí start pátého letu již na 13. října! Indicie začínaly pomalu. Nejdříve se 2. října objevilo lokální oznámení pro námořníky, které zmiňovalo možné startovní příležitosti od 12. do 17. října. Většina lidí si včetně mě myslela, že se jedná ze strany SpaceX čistě o určitou formu provokace a vyslání jasného signálu, že startu již skutečně brání jen a pouze povolení. Ovšem když se 4. října objevil další dokument od FAA, tentokrát o omezení letového prostoru nad Mexickým zálivem a Indickým oceánem, 8. října oficiální informace na webu, že firma skutečně cílí na 13. října nebo uzavírky silnice vedoucí k rampě, došlo k uvědomění, že si z nás SpaceX nejspíš opravdu legraci nedělá. Celé věci na skutečnosti přidala i informace od spolehlivého zdroje na informace ohledně FAA Christiana Davenporta, který napsal: „Am told the regulatory approval from the FAA is indeed possible for a Starship launch by Sunday but not a certainty.“ V překladu: „Bylo mi řečeno, že schválení ze strany FAA je skutečně do neděle možné pro start Starship, ale není to jisté.“
Am told the regulatory approval from the FAA is indeed possible for a Starship launch by Sunday but not a certainty. https://t.co/niNnlbfmuv
— Christian Davenport (@wapodavenport) October 8, 2024
Zdroj: Starbase Surfer
FAA také pravidelně odpovídá na dotazy portálu NASA Spaceflight, kdy dříve pravidelně zmiňovala, že start neproběhne dříve než koncem listopadu. 8. října však poskytla vyjádření, kde říká následující: „ln mid-August, SpaceX submitted new information for its proposed Starship/Super Heavy Flight 5 mission. The FAA is continuing to review this information. The FAA will make a licensing determination once SpaceX has met all licensing requirements.” tedy: „V polovině srpna společnost SpaceX předložila nové informace o své navrhované misi Starship/Super Heavy Flight 5. FAA tyto informace nadále přezkoumává. FAA rozhodne o udělení licence, jakmile společnost SpaceX splní všechny licenční požadavky.” Jak sami můžete vidět, zmínky o listopadovém termínu jsou nyní pryč a FAA rozhodne o udělení licence poté, co SpaceX přijme všechna opatření, která v současné chvíli brání vydání licence. Jelikož je ale firma s úřadem v neustálém kontaktu, byla obeznámena se všemi licenčními požadavky s dostatečným předstihem a můžeme očekávat, že FAA ve velmi blízké době vydá licenci pro pátý let. Že se povedlo dosáhnout takto významného urychlení je sám o sobě malý zázrak.
Zdroj: Lab Padre
Přejděme ale nyní ke změnám, které v mezičase SpaceX provedla na Super Heavy B12. Ta s největší pravděpodobností po statickém zážehu dostala několik malých nádrží uchycených na hlavní přistávací, které zvedají kapacitu pohonných látek pro závěrečný přistávací zážeh. Na obrázku můžete vidět umístění těchto nádrží na Super Heavy B15. Dále B12 dostala vylepšené antény pro komunikaci se sítí Starlink. V místě, kde se připojují stabilizátory ramen Chopsticks bylo také přidáno šest černých ocelových pásů, které pomohou Chopsticks přes ně přejet v případě, že by se ramena zavřela pod nimi. Určitá část pod záchytnými body byla rovněž natřena černou barvou, pro lepší identifikaci místa záchytu.
Starship S30 podstoupila v červnu/červenci kompletní výměnu tepelného štítu. Nyní se celý skládá hned ze tří různých materiálů. Na místech s menším tepelným namáháním SpaceX stále využívá žáruvzdornou vatu, na které jsou následně usazené samotné destičky. Na nejvíce namáhaných místech byla ovšem nasazena nová ablativní vrstva, která slouží jako záložní tepelný štít v případě ztráty destičky. V malém měřítku byla tato ablativní vrstva testována již při čtvrtém letu. Samotné destičky by také měly být podle Muska dvakrát silnější, ale nejspíše myslel odolnější, jelikož mezi původními a novými destičkami, které byly nainstalovány na Starship S30 nebyl spatřen sebemenší vzhledový rozdíl. Na určitých místech se také využívá tzv. gap filler, tedy vyplňovač mezer. Jde o materiál, který se na tepelně namáhaných místech používá k vyplnění mezer mezi destičkami a eliminovalo se tak riziko vniku plazmatu pod ně. Je důležité si uvědomit, že při tankování dochází k extrémnímu ochlazení stěn nádrží, na kterých jsou destičky umístěny. Vlivem toho se ocel smršťuje, díky čemuž se zmenšují i mezery mezi destičkami. Naopak při návratu do atmosféry se vlivem obrovského tepla jak ocel, tak samotné destičky roztahují. Správně nastavit velikost mezer při klasické teplotě kolem 20 – 30°C je velmi obtížné a proto na místech, které mohou působit problémy používá již zmíněný gap filler.
Zdroj: BocaChicaGal
Po výměně štítu zamířila S30 do Massey´s, kde SpaceX provádí testy raket Super Heavy a lodí Starship. Zde absolvovala svůj druhý statický zážeh na nově vybudované testovací rampě. Ten provedla 27. července a úspěšně při něm zažehla všech šest motorů Raptor. O pár hodin později byl zveřejněn zpomalený záběr, kdy byla kamera umístěna přímo na testovacím stole a sledovala motorovou sekci. Z osmi sekundového zážehu tak máme k dispozici hned tři a půl minuty dlouhé video. Po tomto zážehu zamířila S30 zpět do výrobního areálu, kde podstoupila výměnu jednoho vakuového motoru. Poté se opět vydala směrem k Massey´s a provedla úspěšný spin prime test.
Slow motion view of Flight 5 Starship’s six Raptor engines during static fire pic.twitter.com/5395Vmq2j4
— SpaceX (@SpaceX) July 27, 2024
Velkých vylepšení se dočkaly také Chopsticks. Byla přidána řada senzorů a systému, tlumící systém byl doplněn o další hydraulické písty, které pomohou s plynulejším přenosem sil a zbržděním Super Heavy. Na pravém ramenu byl také s několika měsíčním zpožděním vyměněn starý aktuátor, díky čemuž se zvýšila rychlost pohybu a přesnost. Práce probíhaly mimo jiné i na samotné konstrukci. Jaké konkrétní práce na ní probíhali v tuto chvíli není jasné, ovšem lze předpokládat, že cílem bylo zvýšení strukturální pevnosti.
Počínaje 20. zářím zahájila SpaceX důkladnou přípravu sestavy na start. Tento den v pozdních nočních hodinách byla na startovní rampu převezena Super Heavy B12 a již ráno ten samý den byla pomocí Chopsticks vyzvednuta na startovní stůl. Tomu ale přecházel krátký výlet do předpokládané chytací výšky, pravděpodobně kvůli strukturálnímu testování Chopsticks. Z tohoto zajímavého manévru nám opět SpaceX poskytla úžasné fotky.
Zdroj: SpaceX
Zdroj: SpaceX
Zdroj: SpaceX
Ještě ten samý den v odpoledních hodinách se na cestu k rampě vydala i Starship S30. Její zvedání přišlo na řadu druhý den ráno a krátce po dvanácté místního času došlo k vůbec prvnímu spojení Super Heavy B12 a Starship S30. Následoval test odpojení rychlospojky pro Starship. Druhý den následoval test systému FireX, křidélek S30 a roštových kormidel B12. 23. září proběhl první test tankování, při němž byly z části naplněny obě nádrže na Super Heavy i Starship. Později SpaceX potvrdila, že se jednalo o zkoušku plnění pohonnými látkami. Další poměrně zásadní moment přišel na řadu 26. září. Jde o detail, kterého si je těžké všimnout, pokud nevíte, kam přesně se máte koukat, ovšem tento den byly ze startovního stolu sejmuty naváděcí piny, které se používají při usazování Super Heavy. Starají se o to, aby byla při usazování v naprosto přesné pozici a došlo tak ke správnému uzavření všech hlavních svorek. Jejich demontáž byl jasný signál, že SpaceX již neplánuje Super Heavy ze startovní rampy přesouvat.
Zdroj: SpaceX
Zdroj: Lab Padre
5. října byly na Chopsticks po přibližně dvou letech opět umístěny vodní vaky, které měly simulovat hmotnost Super Heavy. Jak jsme mohli vidět, byly na ramenech umístěny poměrně daleko od osy otáčení, což znamená velkou páku a riziko deformace. Na zrychleném videu je na extrémní namáhání skvělý pohled. Chopsticks mu ale odolaly a test byl vyhodnocen jako úspěšný (GIF je třeba pro spuštění rozkliknout kvůli úspoře datového přenosu). O den později následovalo znovu spojení se Starship S30, která byla o pár dní dříve odpojena. 7. října přišel na řadu další test tankování, který probíhal identicky, jako ten předchozí a osmého října SpaceX vydala oficiální zprávu, že start je plánován již na 13. října. Ve stejný den byl aktivován i záplavový systém rampy. Podle očekávání došlo ještě 8. října k rozpojení B12 a S30 kvůli nutné instalaci náloží autodestrukčního systému. Ty jsou nyní bezpečně na svém místě a sestava, která se nejspíše hned po S24/B7 zapíše do historie, je po finálním spojení, jež proběhlo 11. října skutečně připravena ke startu.
Zdroj: Starship Gazer
Jaké budou ale přesně postupy při nadcházejícím letu? Za jakých podmínek bude uskutečněn pokus o zachycení Super Heavy? Na tyto otázky nám naštěstí odpověděla přímo SpaceX na svých webových stránkách. Je samozřejmé, že k pokusu o záchyt dojde pouze tehdy, pokud jsou všechny systémy jak na Super Heavy, tak na věži v pořádku. Kontrolu bude provádět jak hlavní letový počítač na Super Heavy, tak i operátoři zodpovědní za řízení startu. Na závěr bude muset dát souhlas k návratu i letový ředitel. Tento souhlas bude muset být udělen před ukončením zpětného zážehu. V opačném případě bude B12 nasměrována do vyhrazená přistávací oblasti v Mexickém zálivu, přibližně 30 kilometrů od pobřeží. Každopádně letovému profilu se budeme věnovat v samostatném předstartovním článku.
Zdroj: SpaceX
Zdroj: FAA
Každopádně ukončeme nyní část věnovanou IFT-5 a od startovní rampy se přesuňme směrem na západ, ale jen o pár stovek metrů, a to na místo, kde ještě v červnu stála většina infrastruktury suborbitální rampy, která se dříve využívalo pro testovací skoky. Pracovní tempo SpaceX je neskutečné a dnes na jejím místě stojí integrační věž ve své plné výšce a spousta práce již byla odvedena také na základech pro startovní stůl a deflektor spalin, kterým bude po současných zkušenostech nová rampa vybavena. Ve výrobním areálu byly mimo jiné spatřeny díly pro startovní stůl, který s tím současným má pramálo společného. Díky zkušenostem získaných z prvních startů se SpaceX rozhodla pro kompletní přepracování designu. A to od základu. Nově tedy nebude kruhový, ale půjde o kruh zasazený ve čtverci. Svorky, které drží Super Heavy se také dočkaly kompletního přepracování a nově budou jednodušší. V minulém dílu jste si mohli prohlédnout, jak budou vypadat. Spatřit jsme mohli také první díly přepracovaného záplavového systému. Můžete se také podívat na mapu budoucího rozložení celého startovního komplexu. Zároveň rozhodně mohu doporučit videa od RGV Aerial Photography, kde se můžete na celou Starbase podívat z ptačí perspektivy. V tomto konkrétním videu naleznete fotografie nového startovního stolu, nové rampy, výrobního areálu, startovního komplexu i Massey´s.
Pojďme ale opustit rampu a podívejme se na novinku, kterou nám SpaceX představila. Řeč samozřejmě není o ničem jiném, než o motoru Raptor 3. generace, který se nedá popsat jinak, než jako mistrovské dílo. V porovnání s oběma jeho staršími sourozenci vypadá nedokončeně, především při porovnání s první generací. Ovšem můžete si být jistí, že dokončený je. Drtivá většina všech systémů byla přesunuta do útrob motoru, sloučena s již existujícími, nebo úplně odstraněna. Samotný motor tak oproti přechozí generaci dokázal shodit dalších 105 kilogramů, ovšem pokud k tomu započítáme i zbylé podpůrné systémy, jako jsou aktuátory, u druhé generace tepelný štít, který je chrání a podobně, je rozdíl již 1 155 kilogramů.
Zdroj: Elon Musk
Zdroj: SpaceX
Zdroj: Elon Musk
Mimo snížení hmotnosti se podařilo také zvýšit tah, který se z 230 tun zvedl na 280, což je ještě výraznější skok, než mezi první a druhou generací, kdy se tah podařilo zvýšit ze 185 na 230 tun. Největší předností Raptoru 3 je ovšem jeho integrované chlazení, díky čemuž již nebude potřebovat tepelný štít, jako Raptory 2, což jak jste si mohli přečíst, ušetří nemalou hmotnost. Toto chlazení má ale zatím i své nevýhody. Například výrazně náročnější výroba nebo servis. Klady ale určitě převažují, jelikož byl celý motor v určitých oblastech opět zjednodušen, jeho tah se navýšil o 50 tun, díky integrovanému chlazení nebude potřebovat tepelný štít, montáž na samotnou raketu je jednodušší a jeho hmotnost byla snížena o více než jednu třetinu.
Co ale bylo opravdovým překvapením, tak to, že se SpaceX rozhodla vylovit trosky Super Heavy B11 ze dna Mexického zálivu, čímž se Elon Musk 23. září pochlubil a přidal k tomu fotku motorové sekce. Tento velký kus byl rozřezán na menší části a po návratu do přístavu byly převezeny do Massey´s. Jaké jsou plány SpaceX je v tuto chvíli nejasné, ovšem jen pár dní po vyzvednutí motorové sekce vyrazila loď do oblasti přistání znovu a tentokrát se vrátila se dnem kyslíkové nádrže. S největší pravděpodobností budou tyto díly využity k důkladnější analýze a zhodnocení předchozího letu.
Na závěr Vás odkážu na velmi, velmi povedené video, jehož autorem je Ryan Hansen Space, který je známý svými naprosto dechberoucími, technicky přesnými animacemi a detailními rozbory. Tentokrát se pustil do popisu plánů záchytu Super Heavy pomocí Chopsticks. Video je velmi detailní a rozhodně Vám pomůže pochopit, jak celý systém funguje a jaké jsou jeho rozměry.
A tímto jsme se dostali až na samotný konec tohoto velmi zdlouhavého článku a já Vám děkuji za přečtení. Seriál Aktuality o Starship je nepravidelný seriál, který zmapuje to nejzajímavější, co se v projektu Superheavy Starship od minulého dílu událo jak na Floridě, tak ve Starbase.
Zdroje informací:
https://x.com/
https://x.com/
https://www.spacex.com/
https://ringwatchers.com/
https://ringwatchers.com/
https://x.com/
https://www.youtube.com/
https://x.com/
Discord RGV Aerial Photography
Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/GZom5k0aoAA9F04?format=jpg&name=4096×4096
https://pbs.twimg.com/media/GYv8l6qXEAEsgtH?format=jpg&name=4096×4096
https://pbs.twimg.com/media/GY_xgUvXsAAqDnx?format=jpg&name=4096×4096′
https://pbs.twimg.com/media/GZkyOIVWEAkfub-?format=jpg&name=4096×4096
https://www.youtube.com/live/Rg7kw-KLDL8?si=syqk9fvT_ZS-7008
https://api.ringwatchers.com/images/4b40a07f-7ae0-49a7-b8b8-4378bbf62d02-original.jpg
https://pbs.twimg.com/media/GX7tsLCWUAA0g2Y?format=jpg&name=4096×4096
https://pbs.twimg.com/media/GX7tsLbXEAY_tL6?format=jpg&name=4096×4096
https://pbs.twimg.com/media/GYCD05Mb0AIyNDw?format=jpg&name=4096×4096
https://pbs.twimg.com/media/GYMXy8nbIAA-P20?format=jpg&name=4096×4096
https://pbs.twimg.com/media/GZfF23oXsAA6Jvk?format=jpg&name=4096×4096
https://www.youtube.com/live/tS2PHJmvJzo?si=nUGhOGcFUO4nFnJW
https://pbs.twimg.com/media/GYhegvVasAAplog?format=jpg&name=4096×4096
https://pbs.twimg.com/media/GUBYMb0WsAAurC9?format=jpg&name=large
https://pbs.twimg.com/media/GUEhFjla8AANpDp?format=jpg&name=4096×4096
https://pbs.twimg.com/media/GYH8OxxXkAAuK6J?format=jpg&name=large
Dovolím si malou fyzikální vsuvku (ke skvělému článku!).
Sonický třesk se netvoří při přechodu z nadzvukové rychlosti na podzvukovou. Rázová vlna (sonický třesk je efekt, který slyšíme, když rázová vlna dorazí k našim uším) vzniká po celou dobu nadzvukového pohybu, ale protože ona sama se pohybuje rychlostí zvuku, drží se za objektem – zpravidla má tvar kuželu, jehož vrcholový úhel je tím užší, čím rychleji se objekt pohybuje.
V momentě, kdy objekt zpomalí na podzvukovou rychlost, tvorba rázové vlny a tudíž i sonického třesku ustane. Rázová vlna, která se do té doby držela za objektem, tam ale pořád je a v tomto momentě ten objekt předběhne. Takže nakonec dorazí i k našim uším. Pokud se objekt po celou dobu pohybuje alespoň přibližně směrem k nám, tak k nám dorazí právě ta část rázové vlny, která vznikla těsně před tím místem, v němž objekt přešel na podzvukovou rychlost. Zřejmě z toho pochází (často opakované) nedorozumění, že právě tento přechod je příčinou vzniku sonického třesku.
(Pokud nás objekt bude míjet a bude se celou dobu pohybovat nadzvukovou rychlostí, sonický třesk taky uslyšíme, protože rázová vlna šířící se do stran k nám taky nakonec dorazí).
Díky moc za pochvalu a za skvělé doplnění. Jsem opět o něco chytřejší. 🙂
To bylo první čeho jsem si v článku všiml. Ne, sonicky třesk nevzniká při přechodu na podzvukovou rychlost. Děkuji Petrovi, že to tak obsahle vysvětlil.
tipovacka: 10% neleti sa, 10% zrusia pristavanie pocas letu, este pred samotnym pokusom a zbytnych 80% davam na totalny uspech.
strasne som sa inak bal toho, ze sa im chopsticks odrazia a netrafia tie piny. ale evidentne sa toho bali aj v spacex a spravili tam deformovatelny tlmic, ktory vyrazne rozsiri margin of error. tiez sa mi brutalne paci, ze chcu ramena zatvorit vyrazne skor nez pridu piny, nechaju ich poodskakovat a budu sa potom uz len klzat po lodi. awesome.
moju laicku priatelku inak napadlo, ze by ramenam pomohli magnety. lod by samozrejme neudrzali, ale lepsie by sa prisali a spomalili by ju, kym pride naraz na piny. not bad. a ked tak pozeram na tu kabelaz, tak mozno tam aj take maju
bude při přistání spuštěná vodní clona?
Přistání se děje jen na 3 motory z 30 a pravděpodobně ani ty nepoběží ve finální fázi na plný výkon, takže vodní clona není potřeba. Navíc spustit pod přistávací SH ani nelze, protože se přistává „bokem“ od startovního stolu, tam vodní clona není.
Ovšem ona spuštěna opravdu bude. Průtok bude ale menší než před startem. Navíc bude se přistávat téměř nad stolem. Všechno si lze krásně prohlédnout ve zmíněném videu.
jsem si říkal, proč zbytečně opékat zařízení… pořád ale mám obavy o rychlou znovupoužitelnost (jak plánuje EM). Ta ramena určitě do té lodi „fláknou“, otázka jakou silou, asi tam bude poslední metry i otěr ramen o stěny lodě (aby se kolíky vlezly na ten horní U profil, musí být ramena bez horizontálního poskakování, tedy přímo u lodě), takže plánované rychlé „dotankovat, připojit, odletět“ asi hned tak nebude.
A už na pátý pokus taková ekvilibristika, to už si musí hodně věřit na přesnost, klobouk dolů.
Ale zase: když si vzpomenu na svůj názor při první zmínce o přistání Falconu „na stojáka“ (trefit malý terč na houpajícím moři, a ještě při tom postavit x metrovou tyčku nastojato = nelze = cvoci), už jsem s názory opatrný….
Je nejdříve třeba ověřit, jestli je tento systém vůbec možné provozovat. Navíc test během IFT-5 má být proveden s první generací Mechazilly, která je slušně řečeno velmi nedokonalá a má spoustu problému. Ty budou opraveny/zmírněny na druhé verzi, která bude na druhé věži. Se zvyšujícími se zkušenostmi budou také upravovat software atd. To, co uvidíme zítra, nebude konečný stav.
Myslíš, že i v této fázi dokážou říct „tohle je slepá ulička, musíme jinudy“? to chce pořádné „koule“…
V podstatě jim nic jiného nezbude , buť to a nebo přehodnotit cíle a provozovat SS/SH jako jednorázovou raketu.
Díky za skvělý článek: krásně přehledně a srozumitelně shrnul všechno podstatné. No a to video s vysvětlením záchytu SuperHeavy je skvělý „úlovek“ – nevěděl jsem o něm a moc děkuju za nasměrování na něj.
A teď už jen nervy až do zítra 🙂
Jsem moc rád, že se líbil. 🙂
Ryana určitě doporučuji sledovat na jeho Twitteru/X a YouTubu. Má tam skvělé věci. 🙂
A nervy na zítřek máme asi všichni. 😃 Vydání licence bych očekával dnes ve večerních hodinách.
Drahá hračka a pouhá atrakce pro nadšence a hlavně pro investory.
Uvidíme za pár let. Kompletně znovupoužitelný systém je nezbytný ke zlevnění vynášení nákladu na oběžnou dráhu a zpřístupnění vesmíru i menším institucím. Například školám.
Jinak vy si opravdu myslíte, že by SpaceX utrácela tak obrovské množství peněz za „hračku“ bez potenciálu? 😀
Je to jen můj názor, já tomuto megalomanskému projektu nevěřím. A SpaceX (ani Musk) není pámbů, abych si myslel, že všechno, co si vymyslí, se musí podařit.
Souhlasím, rozhodně se nemusí podařit vše, co si vymyslí. Každopádně si ale myslím, že Super Heavy Starship létat bude. To, jestli bude po stovkách létat k Marsu je na jinou debatu, ale myslím si, že minimálně časem nahradí Falcon 9 a Falcon Heavy.
A víte o tom, že Starship už byla na orbitě? Vše ostatní je bonus, i kdyby pak celou raketu nechali „standardně“ shořet v atmosféře, tak se přesto bude jednat o lepší a řádově levnější variantu SLS (nehodnotím teď možnosti letu s posádkou, kde je SLS výrazně napřed, ale pouze dopravu nákladu).
Ono je otázka, zda je v pilotovaných letech SLS napřed. SLS „pouze“ vynese Orion, což by teoreticky zvládla i SHS (jasně certifikace, spolehlivost atd.), ale čistě technicky vlastně SLS je jen nosič, který vynese nějaký náklad na orbitu a je vcelku jedno, jestli je to kus betonu nebo pilotovaná loď a to SHS vlastně umí také.
Horní stupeň rakety SLS vynesl kosmickou loď Orion na dráhu k Měsíci. Díly pro druhý exemplář rakety SLS (určený pro pilotovaný let k Měsíci) jsou uloženy ve skladech na kosmodromu a čekají na rozhodnutí o zahájení sestavování. SHS zatím nevynesla žádný náklad ani na stabilní oběžnou dráhu Země. O usazení Orionu na SHS v současné době NASA neuvažuje. Rakety nejsou Lego.
Vynést náklad na oběžnou dráhu pro Starship v současné době není problém. Nedělá se to, protože se testuje, ne proto, že by nemohli. SLS ani v jiné konfiguraci teď létat nemůže, protože Cargo verze není hotová. Navíc SLS má za sebou start jeden, zatímco SHS 4.
Osobně se domnívám, že let Starship na oběžnou dráhu bude povolen až poté, kdy bude při předchozím letu na transatmosférické dráze úspěšně demonstrován deorbitační zážeh. Tento zážeh byl plánován pro IFT-3, ale v průběhu letu byl odvolán.
SLS v nákladní verzi není aktuálně ani v plánu. NASA ani Space Force tuto verzi nepotřebují.
Ano, SLS uskutečnila jeden start, zatímco SHS čtyři, ale přesto je SLS k pilotovanému letu blíže než SHS (o tom byla moje odpověď panu Jakuikovi).
Zážeh může být proveden i na IFT-5. Jsou uzavřené potřebné oblasti pro jeho provedení. Jestli se uskuteční nebo ne je čistě na SpaceX. A ano, SLS je rozhodně blíže pilotovanému letu, ovšem Super Heavy Starship je mnohem ambicióznější projekt než SLS. Proto dává jeho delší vývoj smysl. I když. Vývoj Super Heavy Starship začal výrazně později.
S každou větou souhlasím.
Termín „orbita“ je v případě dosavadních letů Starship nutné upřesnit:
Starship S25 (IFT-2) dosáhla suborbitální dráhy s apogeem 149 km a perigeem -1750 km (pod povrchem Země).
Starship S28 (IFT-3) byla na transatmosférické dráze s apogeem 234 km a perigeem -50 km (pod povrchem Země).
Starship S29 (IFT-4) byla na transatmosférické dráze s apogeem 213 km a perigeem -15 km (pod povrchem Země).
Podle mne by bylo mnohem zajímavější dát rozdíl rychlosti mezi dosaženými sub orbitálními trajektoriemi a nějakou nízkou – ale stabilní oběžnou dráhou.
Pokud vím , tak rozdíl bude řádově nějakých 100-150 m/s – to je cca 350-450 km/h
Při porovnání s typickou rychlostí cca 29 000 km/h je to rozdíl zanedbatelný!!! ( 98.6 % první kosmické rychlosti u Země )
Takže říci, že došlo k dosažení oběžné dráhy – je věcně nesprávné , ale v rámci malé chyby tolerovatelné!! Myslím si, že StarShip má dosažení skutečné oběžné dráhy doslova na dosah ruky nebo na odplivnutí a ne na hození kamenem.
Prostě by ty Raptory hořely tak o 3-4 vteřiny déle a měli bychom stabilní ( v rámci dnů ) oběžnou dráhu.
Zhruba takovou , na kterou se vydal první kosmonaut světa. A nikdo se v tom nerýpal!!
Je to tak. Na stabilní dráhu se zatím neletělo, protože k tomu nebyl důvod. K testování tepelného štítu není potřeba být na stabilní oběžné dráze. Osobně bych očekával stejný letový profil u IFT-6 a u IFT-7 již dosažení stabilní oběžné dráhy.
Ano, chybějící rychlost Starship do první kosmické rychlosti byla při IFT-3 a IFT-4 zanedbatelná. Například vnější nádrže raketoplánu také 134krát dosáhly rychlosti 7,83 km/s a při prázdném nákladovém prostoru Shuttlu by nebyl problém je dostat až na LEO. Ale nesouhlasím, že říci, že došlo k dosažení oběžné dráhy Země, je tolerovatelné. Prostě neobdržely pořadové katalogové číslo registrovaného kosmického tělesa (COSPAR ID). To není rýpání, to je fakt.
Dovolím si nesouhlasit! Ono VŽDY záleží na tom pro JAKÝ ÚČEL co zanedbáváme. Jak jsem napsal – z formalistního pohledu to je velký rozdíl- podle nebeské mechaniky je dráha všech dosavadních pokusů IFT pouhou balistickou dráhou – stejnou -jako když házíte kamenem!!!
Ale pokud se na to díváte jako na schopnosti daného nosiče- tak je velký rozdíl házet kamenem ( i kdyby jste si k tomu házení vzal Olympijského vítěze hodu kouli) a letu IFT-3 a 4 !! Oproti tomu je parkovací dráha ve výšce 200km -v podstatě totéž jako let ITF4 !
Prostě pokud řežete železo a “ ujedete“ o milimetr – může to být katastrofa , pokud plánujete z toho železa něco frézovat nebo soustružit .
Pokud podříznete traverzu na překlad okna o ten stejný milimetr- je to většinou úplně fuk. Pokud postavíte zeď o 1metr dál, než měla stát – je to průšvih!
Při chybě 1 metru při navádění sondy na přistání na planetě, či planetce je to zcela pod rozlišovací schopnosti jakéhokoli naváděcího systému. Vůbec se taková chyba nebere v potaz!!!
K tomu má poznámka směřovala – konkrétně k panu Cílkovi- který ( sice formálně správně , ale věcně chybně) zpochybňoval schopnosti SS/SH jako nosiče nákladu. StarShip v podstatě BYLA na oběžné dráze jen s malou chybou a je myslím nepravděpobné , že by ji nedosáhla , pokud by to bylo záměrem letu.
Nesouhlasíte s panem Cílkem. Já s ním taky od počátku nesouhlasím.
Píšete, že Starship by dosáhla oběžné dráhy, pokud by to bylo záměrem letu. Já si toto taky od počátku myslím.
Rozdíl mezi našimi tvrzeními je v tom, že píšu, že Starship nebyla na stabilní oběžné dráze Země, ale na suborbitální dráze. Totéž bylo jasně napsáno v přenosu od SpaceX: Suborbital Test Flight 5.
Pokud napíšete, že Starship v podstatě byla na oběžné dráze jen s malou chybou, pak jste ve sporu se SpaceX.
Loď Apollo AS-202 byla dne 25.8.1966 na suborbitální dráze, nosnou raketou byl Saturn IB, doba letu od startu do přistání byla 93 minut, loď obletěla 2/3 povrchu Země, apogeum bylo 1143 km, rychlost při vstupu do atmosféry byla 8,7 km/s (pro porovnání: Starship S30 měla tuto rychlost 7,4 km/s). Pokud by bylo záměrem letu dosažení oběžné dráhy, Apollo AS-202 by jí dosáhlo. To však záměrem letu nebylo. NASA zařadila let do kategorie suborbitálních letů. Vaše tvrzení je tedy ve sporu nejen s mým, ale i s COSPAR, se SpaceX a s NASA.
„…HLAVNĚ pro investory.“
Vážně jste přesvědčen, že by nějaký investor investoval do „hračky a atrakce“? To mi moc jako názor nepřipadá.
O Elonu Muskovi jsem se dočetl, že to je osobnost a vizionář, ale co je to ten „pámbů“ fakt netuším. To je nějaký troll?
To je myslím ten fousatý pán na Olympu , co občas hází blesky.
Jen nevím, jaký Olymp je na mysli ….. 😀 😀 😀
Takže jsem tipoval správně, že troll.
Díky za super článek, chápu, že let je hlavně o zachycení B12, ale k čemu se bude věnovat Starship S30 se nějak v článku nepíše. Tak mi prosím řekněte, že se jen tak neproletí a nebude nic dělat.
Starship S30 dostala vylepšený tepelný štít. Její primární úkol bude zvládnout návrat do atmosféry lépe než S29. To je dostatečný úkol. Ve hře je ale i zážeh Raptoru.
Děkuji za odpověď.
Chci se zeptat, jak může FAA omezovat letecký provoz nad Indickym oceánem, když tato oblast nespadá pod jurisdikci USA?
K tomu složí tzv. NOTAMy (https://cs.wikipedia.org/wiki/NOTAM). Viz wiki článek, na jehož konci se píše: NOTAMy si zodpovědné instituce jednotlivých států vyměňují mezi sebou.
(ChatGPT)
Federální letecká správa (FAA) Spojených států má primárně na starosti regulaci letecké dopravy v rámci USA, ale její pravomoci mohou přesahovat i do mezinárodního vzdušného prostoru v určitých případech, zejména pokud jde o bezpečnost a koordinaci leteckého provozu. FAA nemá přímou jurisdikci nad vzdušným prostorem nad Indickým oceánem, který spadá pod mezinárodní organizace jako ICAO (Mezinárodní organizace pro civilní letectví), ale existuje několik faktorů, které jí umožňují ovlivnit letecký provoz i v takových oblastech:
V konečném důsledku tedy FAA nepřímým způsobem, prostřednictvím bezpečnostních doporučení a koordinace s ostatními úřady, může ovlivňovat letecký provoz i mimo území USA, a to z důvodu zajištění bezpečnosti globálního leteckého provozu.
Děkuji vam obema za odpovedi. Netušil jsem, že ta bezpečnost je takto mezinárodně propojena. Tak teď už jen držet palce ať se to SpaceX a Starship povede.
„skupina Save RGV, jež i přes rozhodnutí komise TCEQ, která analyzovala vliv záplavového systému na životní prostředí, podala na SpaceX žalobu„
Kdykoliv čtu podobné komentáře, vždycky si řeknu, jak je tohle možný??!
Žalobu samozřejmě ať si každý podává jak chce, ale copak není žádná odpovědnost za neoprávněnou, resp. prohranou žalobu? To není jenom o Starship, totéž se týká třeba i dálnic, přehrad atd., které u nás dokážou všelijaké aktivistické organizace (prý na to, aspoň u nás, stačí i 3 lidi, kteří klidně můžou být z jedné rodiny) i desítky let blokovat anebo úplně znemožnit. Jak říkám, nic proti oprávněné žalobě, ale pokud je to jen něčí naschvál a ten někdo nakonec prohraje, jak je možné, že se po něm nevyžaduje úhrada všech nákladů a škod, které to mělo za následek? Zmíněná Sace RGV by měla rázem na krku desítky, možná i stovky milionů dolarů, a na základě toho by si každý další škůdce svou destruktivní činnost rozmyslel. A u nás by byla dálniční síť už dávno hotová.
No nic, to jsem si jen chtěl vylít srdce, doufám, že zítra uvidíme perfektní „kung pao na hůlkách“!
A kdo a jak stanoví, že podána žaloba je neopravnena? To prece nemůže být na rozhodnutí nějaké komise, nebo státního úřadu! To musí rozhodnout soud. „Trestem“ za neopravnenost žaloby je úhrada nákladů soudniho řízení. A to, jestli podana žaloba má odkladný účinek pro provoz či postup žalovaného je dáno legislativou. Pokutovat žalobce za to, ze navzdory názorům instituce si myslí, že je v právu, by ještě více snížilo dostupnost vymahatelnosti práva a zvyšovalo by rozsah bezpráví. Pochybuji, že někdo podá žalobu naschvál. To by také mohl takto tvrdit, že stavba dálnice v přírodně cenné oblasti je taky naschvál.
Jinak řečeno, chtěl byste spravedlnost jen pro bohaté.
No páni, to je jako by to bolševik řekl!
Ne, já chci kupodivu spravedlnost pro každého, respektive pro každého, kdo sám sebe a svoje sobecké zájmy nenadřazuje nad zájmy celé společnosti. Jen malý příklad z nedávných povodní na severní Moravě, kde, jak proběhlo médii, jakási skupinka aktivistů desítky let maří snahu postavit přehradu, která by bývala při povodni zachránila Krnov. Přehrada ale nestojí, a tak spousta lidí utrpěla vpravdě likvidační škody. Jaká je ale jejich šance vymáhat tu škodu z těch, kteří ji reálně zavinili? Nulová! A nejhorší na tom je, že ti jsou nejspíš ještě i teď přesvědčení, že jednali správně.
A ano, jsou lidé, kteří podávají žalobu naschvál, ve jménu nějakých svých šílených ideí, jak se píše právě v tomto článku v odstavci: „Konkrétně je za další žalobu podanou 10. října 2024 zodpovědná skupina Save RGV, jež i přes rozhodnutí komise TCEQ (Texas Commission on Environmental Quality), která analyzovala vliv záplavového systému na životní prostředí, podala na SpaceX žalobu. Komise TCEQ došla po přezkoumání systému k názoru, že jeho používání nemá výrazný negativní vliv na životní prostředí a udělila firmě povolení k jeho používání. Záplavový systém byl v řešení i u agentury EPA (Environmental Protection Agency), která případ také uzavřela bez zjištění výrazného negativního vlivu na životní prostředí. Skupina Save RGV přiznala, že si je vědoma těchto faktů, ale ani to jí nezabránilo žalobu podat.„
Jistě, v tomto případě vzniklo „jen“ několikatýdenní zdržení, ale co kdyby dopady byly mnohem, mnohem horší? Až třeba po vynucené úplné zrušení Hvězdné základny jen proto, že se nějakým žabičkářům její provoz nelíbí, ke všemu ještě, dle příslušných rozhodnutí, neoprávněně? A „trestem“ za to má jako být zaplacení jakýchsi směšných nákladů soudního řízení? Když přitom vzniklá škoda by mohla jít do stovek milionů? Zvláštní spravedlnost a žádný div, že se speciálně v USA vzájemné žaloby staly takřka národním sportem. Ale i my jdeme s dobou, viz všelijaké „Děti Země“, „Jihočeské matky“ apod.
Srovnání s bolševikem je trochu laciné a hodně trapné. Právě za bolševika se soudruzi nikoho neptali a postavili si co chtěli. Stýská se vám po režimu, jaký je třeba v Číně, kde se staví rychle hlavně proto, že o všem rozhoduje strana? V demokracii by měl mít každý možnost se vyjádřit a případně nechat prošetřit všechny okolnosti jakékoliv činnosti někoho jiného, které by mohly nějak ovlivnit jeho další život. A nezapomeňte, že SpaceX je stále soukromá firma. Pokud by převládal státní zájem, jistě by se i v USA postupovalo trochu jinak a rychleji.
pořád se mi při těchto „prakticky nemožných“ pokusech honí hlavou jeden citát: „Z aerodynamického hlediska by čmelák neměl být schopen létat, ale neví to, a tak létá dál.“
Znám ten citát v jiné verzi. Sice říká jinými slovy prakticky to samé, ale lépe se na té verzi demonstruje, jak je hloupý. (Nevztahujte to prosím na sebe. Vím jak jste to myslel, jde mi jen o ten citát jako takový.)
„Vědci zjistili, že z aerodynamického hlediska čmelák není schopen létat, ale on to neví, a tak létá.“
Dávný autor citátu se nejspíš snažil zesměšnit vědu, ale pouze tím ukázal, že netuší, jak věda pracuje. Pokud se ten citát zakládá na nějaké skutečné historce, tak to bylo nejspíš takto:
Abych se vrátil od čmeláka k tématu článku: Ve SpaceX samozřejmě mají spočítáno, na základě spousty předpokladů, že tento způsob přistávání bude fungovat. Což nevylučuje, že některý z předpokladů je v tuto chvíli chybný a fungovat to nebude. Proto se testuje – dělají se pozorování, aby se předpoklady ověřili, ty chybné vyvrátili, a do příštího testu opravili.
Myslím, že se ve skutečnosti nejedná o žádný skutečný citát, ale jen o vymyšlený hoax , šířený hlavně mezi leteckými modeláři.
Pokud vím, ta ten citát je správně v té druhé verzi- Vědci zjistili……a tak létá.
Říká se , že celá léta byl v Milově konstrukční kanceláři ( Milova – dělal hlavně vrtulníky
Mi-1 .. Mi-4 .. Mil 8 až Mi 24, Mi 28 a) . A byl to žert a zároveň upozornění na meze lidských znalostí o létání.
A ono to bylo skutečně dlouho “ pravda“ – dokud se nezačaly podrobně zkoumat účinky vírů indukovaných pohyblivými křídly.
V každém případě měli konstruktéři před očima a tím i v mysli, aby si dávali skutečně bacha.
Ale stejně si občas nedávali…..
Tak jsem zkusil ty internety 🙂 a citát pochází z Německa z 30tých let, nejspíše. Viz zde…
https://www.straightdope.com/21342288/is-it-aerodynamically-impossible-for-bumblebees-to-fly
https://todayinsci.com/QuotationsCategories/B_Cat/Bumblebee-Quotations.htm
A jinak se na ten (už dnešní) test těším.
v pohodě, chápu, směřoval jsem to k tomu, že pro spoustu lidí (a pro mne vlastně taky) dělají něco, co prostě fungovat v žádném případě nemůže (viz přistávání falconu „naštorc“ apod)…A ruptyboty, ono to funguje… Už roky jenom žasnu a držím palce…
neverim, fakt neverim co som prave videl. do poslednej chvile to z kamery vyzeralo, ze to trafi vezu a nakoniec pixel perfekt. este aj s ohnivou gulou pre lepsi marketing. 2 stupen ako ceresnicka.
ako falcon 9 caka uz snad generaciu, kym niekto dalsi zachrani raketu, tak starship bude cakat asi este dlhsie, kym niekto iny zopakuje tuto sialenost, alebo cokolvek podobne. wau.