sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

Josef Aschbacher

Josef Aschbacher 13. května při slyšení před výborem Evropského parlamentu prohlásil, že je „zázrak“, že Evropa dosáhla vedoucí role v některých vesmírných oblastech, jako je pozorování Země a navigace, vzhledem k tomu, že její výdaje na vesmír značně zaostávají za Spojenými státy a Čínou.

Artemis Accords

Norská ministryně obchodu a průmyslu Cecilie Myrsethová podepsala Artemis Accords během akce v sídle Norské kosmické agentury v Oslu, které se zúčastnil šéf agentury a chargé d’affaires velvyslanectví USA v Oslu.

Solestial

Startup Solestial, který se zabývá solární energií získal v rámci financování série A 17 milionů dolarů na rozšíření výroby křemíkových fotovoltaických panelů pro vesmírné aplikace.

OneWeb

Společnost Ramon.Space, specialista na vesmírné výpočty, 14. května oznámila dohodu o dodávce systémů digitálních komunikačních kanálů pro nejméně 70 připravovaných družic OneWeb, což pomůže s přechodem konstelace na softwarově definovanou síť, kterou lze aktualizovat na oběžné dráze.

Zeno Power

Zeno Power, startup financovaný rizikovým kapitálem, který vyvíjí jaderné baterie pro extrémní prostředí, 14. května oznámil, že získal 50 milionů dolarů v rámci financování série B na urychlení své práce v oblasti vesmírných a podvodních energetických systémů.

Arabsat

Saúdskoarabský geostacionární operátor Arabsat podepsal 14. května dohodu o poskytnutí širokopásmové kapacity z navrhované konstelace na nízké oběžné dráze Země se společností Telesat.

Varda Space Industries

Společnost Varda Space Industries oznámila, že 13. května úspěšně přistála její návratová kapsle W-3 v Jižní Austrálii, čímž dokončila svou třetí misi. Mise W-3 se zaměřila na shromažďování dat pro vojenský hypersonický výzkum.

Aspera

NASA 14. května oznámila, že společnosti Rocket Lab zadala zakázku na vynesení mise Aspera raketou Electron. Start je naplánován nejdříve na první čtvrtletí roku 2026 ze startovacího komplexu 1 společnosti na Novém Zélandu.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Vrátí se Evropa na Titan?

Titan

Mezi více než 60 měsíci planety Saturn zaujímá jeden význačné místo – Titan – po Ganymedu největší měsíc ve Sluneční soustavě, který svými rozměry strčí do kapsy i planetu Merkur. Má hustou atmosféru a probíhá na něm jev, který v mnohém připomíná koloběh vody známý ze Země. Jen s tím rozdílem, že tady se vypařují a zpět na povrch prší uhlovodíky. V našem prostředí kapalný etan a nejjednodušší metan. Celý Titan doslova překypuje uhlovodíky – základními stavebními prvky živých organismů. Je proto téměř trestuhodné, že se na povrch tak zajímavého tělesa doposud podíval jen evropský modul Huygens. Nadějně vypadal americký projekt TiME, ale ten se nakonec realizace nedočká. Nyní ale svítá nová naděje – Evropa uvažuje o misi TALISE, která cílí právě na Titan.

Titan Lake In-situ Sampling Propelled Explorer, neboli ve zkratce TALISE je název nového projetu, na který si Evropské kosmická agentura brousí zuby. Zatím nebyla schválena jeho realizace, vše je pouze ve fázi raného projektu, nicméně to vypadá velice zajímavě. Projekt totiž počítá s plovoucí sondou, která by přistála do jezera Ligeia mare  u severního pólu Titanu. V průběhu možná až roční mise by sonda plula po uhlovodíkovým jezerem a odebírala odsud vzorky pro detailní analýzu.

Různé varianty pohonu sondy TALISE
Různé varianty pohonu sondy TALISE
Zdroj: http://www.nerdpix.com

Postupem času by loďka doplula až k břehu jezera. Ani tady by ale její mise nekončila. Na své palubě by totiž měla přístroje, které by kromě studia kapalných látek umožnily i zkoumání různých usazenin, ze kterých je tvořeno pobřeží. Bližší informace o projektu zatím bohužel nejsou k dispozici. Rouškou tajemna je zahaleno jak vlastní přístrojové vybavení sondy, tak i její energetický zdroj. Techniku ale nečeká nic snadného – na Titanu klesají teploty běžně k -170°C.

Jezero Ligeia mare - snímek ve falešných barvách je složený z fotek z družice Cassini
Jezero Ligeia mare – snímek ve falešných barvách je složený z fotek z družice Cassini
Zdroj: http://upload.wikimedia.org

Jezero Ligeia mare je druhým největším jezerem na Titanu (hned po Kraken mare) a svou velikostí překoná Hořejší jezero mezi Kanadou a USA. Jeho rozloha činí 126 000 km2. Samotné pobřeží měří přes 2000 kilometrů, takže sonda TALISE by určitě měla co zkoumat. Očekává se, že tohle jezero nebude příliš hluboké. Zřejmě bude jen málo míst s hloubkou větší než 5 metrů. Do tohoto jezera měla přistát i plánovaná americká družice TiME, nicméně přednost dostal let k Marsu (mise InSight).

Zatím není jisté, zda se realizace mise TALISE dočkáme, nicméně Takhle originální projekt by si to zasloužil. Jednalo by se o vůbec první případ, kdy by lidský výtvor zkoumal kapalné prostředí mimo Zemi. TALISE by navíc nebyla jen unášená proudy, případně větrem. Disponovala by vlastním pohonem, díky kterému by mohla podle potřeby měnit směr. Na definitivní podobě pohonu se zatím vědci neshodli. Simultánně pracují s několika variantami. Pokud ale projekt půjde dál, dočkáme se zpřesnění celého designu, který zatím připomíná jen velmi hrubý nástřel.

Počítačová animace, jak asi vypadal modul Huygens po přistání na Titanu
Počítačová animace, jak asi vypadal modul Huygens po přistání na Titanu
Zdroj: http://apod.nasa.gov

Jak jsme nakousli již na začátku, měsíc Titan zkoumá z oběžné dráhy Saturnu sonda Cassini. Ale i kdyby se rozkrájela, tak přes hustou atmosféru mnoho nezjistí. Její malý pomocník, evropský modul Huygens se s povrchem Titanu seznámil detailněji. Bohužel pro nás ale kvůli bateriím dokázal pracovat pouze 4 hodiny. Ačkoliv fungoval jen tak krátce, je jeho mise dodnes hodnocena jako jeden z největších úspěchů evropské kosmonautiky. Velká škoda je, že se Titan od té doby posunul na okraj zájmu a nikdo o něj, zdá se, nejevil zájem. Přitom je to mimořádně atraktivní svět, ve kterém se dá najít mnoho podobností se Zemí. Doufejme tedy, že Evropa nakonec sebere odvahu a na Titan se vrátí.

Zdroje informací:
http://www.astro.cz
http://cs.wikipedia.org
http://en.wikipedia.org

Zdroje obrázků:
http://www.treking.cz/astronomie/titan.jpg
http://www.nerdpix.com/wp-content/uploads/2012/09/talise.jpg
http://apod.nasa.gov/apod/image/0601/titan_huygens_big.jpg
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/03/PIA10008_Ligeia_Mare_crop.jpg/1024px-PIA10008_Ligeia_Mare_crop.jpg 

Rubrika:

Štítky:

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
2 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Marek
Marek
12 let před

Jak moc náročný je průzkum Titanu třeba ve srovnaní s Marsem. Myslím finančně, časově, technicky adt. Ptám se proto že mě zajímá proč o Titan není takový zájem.

Dušan Majer
Dušan Majer
12 let před
Odpověď  Marek

Je to velký rozdíl. Už jen kvůli mnohem větší vzdálenosti od Země. Čili letí se tam déle, navíc na Titanu nemůžete použít solární panely, musíte spoléhat na jiné zdroje energie. Celkově jsou lety na Titan oproti Marsu mnohem náročnější.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.