Tento týden se stalo tolik zajímavých kosmonautických věcí, že je opravdu obtížné vybrat, co do našeho pravidelného týdenního souhrnu dát. Jisté však je, že hlavní téma Kosmotýdeníku bude tentokrát z České republiky. V Praze totiž proběhla velmi zajímavá simulovaná mise PROMISE zahrnující i výstup na povrch Měsíce, které se mimo jiné účastnil i Aleš Svoboda. Podíváme se na podrobnosti. V dalších tématech se můžete těšit na návrat lodi Starliner z nečekaně dlouhé certifikační mise, průlet sondy BepiColombo kolem Merkuru či návrat čínského tajného malého raketoplánu. Nepřijdete ani o tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
EDIT: Do článku byla doplněna informace o užití detektorů SPACEDOS během mise PROMISE.
V Praze proběhl výstup na Měsíc
V České republice proběhla unikátní simulovaná mise, jejímž cílem sice byla primárně popularizace kosmických aktivit, ale její provedení, řízení i simulované úkoly představují reálné simulace skutečných kosmických misí. Došlo dokonce na EVA na Měsíci! V pátek 6. září v 16:00 SELČ odstartovala mise PROMISE, které se účastnil i záložní člen astronautů ESA, Čech Aleš Svoboda. Akce se odehrála v kampusu ČVUT v Praze Dejvicích v Technické ulici. Prováděl se simulovaný let k Měsíci, výstup na povrch a sběr vzorků. Mimo to došlo také k fiktivnímu vypuštění družice a řadě dalších zajímavých vědeckých a technologických aktivit.
Akce proběhla v rámci centra nazvaného Little Moon City Prague, které se skládá z řídicího centra (Mission Control Center – MCC), hybridní a nám dobře známé výcvikové stanice Hydrounaut H03 Deep Lab habitat a simulovaného lunárního povrchu pro uskutečnění výstupu nazvaného jednoduše EVA area. Bylo slavnostně otevřeno na konci roku 2023 za účasti italského astronauta Paola Nespoliho.
Hlavním habitatem, kde strávila posádka většinu času z plánované 48 hodin trvající mise, byl modul Hydronaut. Jedná se o v Česku vyrobený simulátor, který byl původně určen k podvodnímu tréninku různých simulovaných misí zahrnujících odloučení od vnějšího světa, či testování zařízení v extrémních podmínkách. Habitat je vybaven monitorovacím video a audio systémem pro pozorování posádky, vlastním systémem kontroly vnitřní atmosféry a dostatkem pohodlí pro přežití dvoudenní mise. Uvnitř je asi 20 metrů krychlových hermetizovaného obytného prostoru (cca dvakrát více než kosmická loď Orion). Řídicí centrum MMC je postaveno uvnitř pojízdného vozu a zajišťuje nepřerušenou kontrolu většiny dat z Hydronauta i EVA area. S Hydronautem je pak tunelem propojena kopule, kde probíhal simulovaný výstup na povrch Měsíce. Při výstupu byla využita virtuální realita. Místo může zároveň sloužit jako reprezentativní zázemí pro rozhovory a kontakt s posádkou a médii.
Samotná mise PROMISE si klade celou řadu cílů. Má zejména sloužit jako místo, kde se veřejnosti představí dosavadní úspěchy v kosmickém výzkumu, připravované vědecké experimenty spojené s kosmickým výzkumem a aktuální stav příprav letů s lidskou posádkou. Jeho existence a stanovené cíle jsou samozřejmě přímým odrazem zvyšujícího se zájmu o kosmický výzkum v České republice, který akcelerovalo vybrání Aleše Svobody do skupiny záložních členů týmu astronautů ESA, ale také nedávný úspěch středoškolského týmu LASAR. PROMISE tak má hlavně zaujmout a ve veřejném prostoru prezentovat záměr vyslání Čecha do kosmického prostoru. Projekt je také součástí vyhlášené České cesty do vesmíru.
Krom těchto proklamativních cílů si však PROMISE klade cíle vědecké a cíle zaměřené na získání zkušeností. Do projektu se zapojila široká skvadra vědeckých institucí a firem, které mají s kosmonautikou široké zkušenosti. Akademie věd jako hlavní garant vědecké části se podílí zejména na psychologickém výzkumu, realizacích VR povrchu Měsíce a geologické expertíze spojené se sběrem vzorků během simulovaných EVA aktivit. Zapojila se také firma ADVACAM, jejíž základ najdeme na Západočeské univerzitě a dnes nabízí profesionální detektory záření, které našly uplatnění i během této mise. Mezi partnery je i fanouškům kosmonautiky dobře známá česko-slovenská firma Spacemanic, která je výrobcem malých družic a její zapojení spočívá v zajištění přípravy simulovaného vypuštění malé družice během letu. Samotné tréninkové centrum pak zaštituje ČVUT, konkrétně fakulta strojní.
Posádku simulované mise tvoří bojový pilot a záložní astronaut Evropské kosmické agentury (ESA) Aleš Svoboda, konstruktér zařízení Hydronaut Matyáš Šanda a odborník na hyperbarickou medicínu Miroslav Rozložník. Jejich mise byla naplněna celou řadou vědeckých experimentů. Probíhalo fyziologické měření zátěže, ukázky studií a experimentů plánovaných na ISS či simulace zpoždění v komunikaci během letu. Aleš Svoboda tak během mise musel připravit, otestovat a kalibrovat družici a následně „po vypuštění“ s ní komunikovat. Součástí byly i medicínské a psychologické testy. Během „výstupu na Měsíc“ pak i s virtuální realitou probíhal sběr vzorků.
Posádka byla také vybavena sadou dozimetrů kosmického záření SPACEDOS, který byl vyvinut ve spolupráci Ústavu jaderné fyziky a firmy Universal Scientific Technologies. Tento detektor slouží k ochraně astronauta před kosmickým zářením tím, že umožňuje najít nejbezpečnější místo pro přečkání radiační události, což bylo během mise PROMISE i demonstrováno. Tato informace byla doplněna na základě informací od Jakuba Kákona.
Průběh PROMISE byl otevřen veřejnosti a médiím a byl doprovázen prezentací různých vědeckých experimentů, firem, prezentací plánovaných kosmických aktivit i prezentací různých organizací, a to přes pražské Planetum až po stánek firmy Spacemanic. Jedná se tak o zcela výjimečný počin, kde hlavní nosnou myšlenku představily vědecké a vzdělávací instituce se záměrem nadchnout pro vědu a kosmický výzkum širokou veřejnost.
Kosmický přehled týdne:
Michal Václavík na síti X informoval o tom, že ruská agentura Roskosmos vybrala čtveřici nových kosmonautů – kandidátů, kteří nyní podstoupí výcvik k zařazení do oddílu ruských kosmonautů.
Roskosmos dnes oznámil výsledky výběru nových kosmonautů-kandidátů. Výzva byla vyhlášena v polovině července 2023 a zareagovalo na ní 1394 uchazečů a uchazeček. Čtyřkolovým výběrovým procesem nakonec prošla tato čtveřice. pic.twitter.com/jkXhmh6rWq
— Michal Vaclavik (@Kosmo_Michal) September 2, 2024
Pátého září prolétla kolem Merkuru evropsko-japonská mise BepiColombo. Jednalo se o čtvrtý průlet kolem této planety. Průlety mají za úkol uzpůsobit trajektorii a rychlost sondy k tomu, aby mohla vstoupit na oběžnou dráhu planety. Následovat budou ještě další dva průlety (2024 a 2025) a v roce 2026 by mělo dojít ke vstupu na oběžnou dráhu. Níže jsou některé působivé snímky z tohoto průletu kolem nejmenší planety Sluneční soustavy.
Po 286 dnech se na Zemi vrátil malý čínský vojenský raketoplán, který se svým určením a rozměry podobá americkému X-37B. Raketoplán po své třetí misi přistál na základně Jiuquan. Konkrétní úkoly, či jen obecné zaměření této mise není známé. Čína jen uvádí: „..vydláždí cestu pro pohodlnější a cenově dostupnější návratové mise pro mírové využití vesmíru v budoucnu“.
Přehled z Kosmonautixu:
Na tomto místě naleznete přehled všech témat, kterým jsme se věnovali v uplynulém týdnu formou článků. Vydáváme minimálně dva články o kosmonautice denně, pojďme si je připomenout. Týden jsme načali čerstvým vydáním nového dílu našeho pravidelného měsíčního video pořadu Vesmírné výzvy. Největší silou jakéhokoli velkého projektu je vzájemná spolupráce. NASA nyní předala japonské agentuře JAXA část vzorků, které získala z návratové mise OSIRIS-REx. V pondělí jsme se dočkali oznámení nové české družice. Bude jím naše první středoškoláky iniciovaná družice, za kterou stojí tým šikovných lidí úspěšného týmu LASAR, firmy Spacemanic a mnohých dalších. Tento týden jsme také zakončili průzkum jednotlivých položek nákladu, které na oběžnou dráhu vynesla při svém prvním letu nová evropská raketa Ariane 6. Tématem bylo tentokrát návratové pouzdro Nyx Bikini. Na druhý pokus, ale úspěšně. Tak by se dal shrnout poslední start malé evropské rakety Vega, která při svém posledním letu vynesla družici Sentinel 2C. Start jsme sledovali Živě a česky. Krom nové české družice byl v pondělí oznámen také další vývoj projektu Česká cesta do vesmíru. Můžeme se těšit na širokou podporu vzdělávání, nadaných dětí i parabolické lety. Jedním z nejdůležitějších okamžiků týdne byl průlet sondy BepiColombo kolem planety Merkur. Americká mise PREFIRE má vědcům pomoci lépe pochopit, kolik tepla vyzařují Arktida a Antarktida do kosmického prostoru a jak tento proces ovlivňuje zemské klima. První měření už dorazila. Další Živě a česky komentovaný přenos se zaměřil na start rakety Falcon 9, která vynášela další várku vojenských družic konstelace Starshield. Díky své jedinečné poloze na okraji Sluneční soustavy, může sonda New Horizons provádět zajímavá měření. Například studium toho, jak je vesmír temný. Zásadním okamžikem byl také návrat z neplánovaně prodloužené mise CFT lodi Starliner. Ta se úspěšně vrátila bez posádky a my jsme návrat sledovali v textovém živém přenosu. Další díl nepravidelného seriálu Cesty za kosmonautikou, který představuje zajímavá místa spojená s kosmonautikou, která lze navštívit jako návštěvník, vás tentokrát vzal do Anglie. Konec týdne přinesl zprávu o odkladu mise ESCAPADE, která měla jako první využít novou raketu New Glenn. Nepřipravenost nosiče však nakonec vedla k odkladu tankování dvojice sond a tím i k odkladu marsovské mise.
Snímek týdne:
Družice LASARsat představuje další českou družici, která je však zcela výjimečná okolnostmi svého vzniku. Začalo to tím, že se sešla parta šikovných středoškoláků z různých míst České republiky a vymysleli skvělý punkový plán, jak by se daly zachraňovat nefungující malé družice. Svůj nápad prezentovali v USA a vyhráli dvě ceny v rámci prestižní soutěže Conrad Challenge. Po návratu do České republiky akcelerovali zájem o rozvoj kosmonautiky a stali se hybateli uspíšení vzniku České cesty do vesmíru. Svůj bláznivý nápad navíc budou moci ověřit na svém vlastním CubeSatu, který vyrobila česko-slovenská firma Spacemanic. Tento CubeSat byl v pondělí představen a jedná se o velmi zajímavě vybavenou malou družici.
Video týdne:
V sobotu v 06:00 SELČ úspěšně přistála pilotovaná loď Starliner Calypso z certifikační mise CFT. Přistání proběhlo v oblasti White sands v Novém Mexiku a jako takové bylo takřka bezchybné. To se ale nedá tvrdit o celém průběhu mise, která byla původně plánována na zhruba týden a měla při svém prvním pilotovaném letu ověřit konstrukci a funkčnost nové lodě od Boeingu s posádkou na palubě. Už během přeletu k ISS došlo k řadě problémů spojených zejména s únikem hélia určeného k tlakování pohonného systému. Problematické bylo také přehřívání trysek servisního modulu a jak se ukázalo později, rychlé opotřebovávání těchto trysek. Z týdenní mise se nakonec stala takřka tříměsíční a kvůli obavám o bezpečnost dvoučlenné posádky se loď vracela na Zemi v nepilotovaném režimu. Barry Wilmore a Sunita Williams zůstali na Mezinárodní kosmické stanice, budou součástí nadcházející dlouhodobé expedice a vrátí se až v únoru 2025 s posádkou lodi Crew-9, která kvůli tomu musela být redukována ze čtyř na dva členy. Na tiskové konferenci po přistání pak byla zmíněna drobná nepřesnost během přistání – loď dosedla dále od plánovaného místa, než se očekávalo, ale stále v mezích přistávací oblasti. Zmíněny byly i během návratu přetrvávající problémy s některými tryskami lodi a také problém s navigačním počítačem. Projekt lodi Starliner nyní projde podobným technologickým průzkumem a zhodnocením ze strany NASA i Boeingu a za pár týdnů až měsíců se dozvíme rozhodnutí, zda bude potřeba certifikační misi opakovat, zda se přistoupí k nějakým úpravám, či zda nad celým projektem visí Damoklův meč.
Zdroje informací:
Tisková zpráva o misi PROMISE
https://www.vesmirprolidstvo.cz/
https://x.com/
Zdroje obrázků:
Fotografie Dušana Majera
https://pbs.twimg.com/media/GWsIJ8mWoAAXPt_?format=jpg&name=medium
https://pbs.twimg.com/media/GWuo3yPWYAAJMdg?format=jpg&name=4096×4096
https://pbs.twimg.com/media/GWetc7VWYAA3TkB?format=jpg&name=medium