Letní prázdniny se nachýlily ke svému konci a máme tu první zářijovou neděli. Ještě než ale začnou všechny možné školní povinnosti, čeká nás (kromě jiného) také 624. díl Kosmotýdeníku. Ten si v rámci hlavního tématu posvítí na přípravu nového amerického kosmického teleskopu, který bude mít za úkol vyhledávat zatím neznámá blízkozemní tělesa. Poskytne tak lidstvu cenné informace, zda náhodou naší planetě nehrozí srážka s nějakým kosmickým balvanem. Kromě toho ale bude řeč také o neúspěšném pokusu o přistání prvního stupně Falconu 9, následném uzemnění těchto nosičů a jejich rychlém návratu do služby, nebo o tom, proč tento týden neodstartovala velmi zajímavá mise Polaris Dawn.
Probíhá stavba hledače planetek nové generace
„NEO Surveyor je optimalizován k tomu, aby nám pomohl s jednou specifickou věcí. Umožní lidstvu objevit ty nejnebezpečnější planetky a komety s dostatečným předstihem, abychom s nimi případně mohli něco udělat,“ vysvětluje Amy Mainzer, ředitelka průzkumu pro NEO Surveyor a profesorka na University of California v Los Angeles a dodává: „Naším cílem je postavit teleskop, který dokáže objevit, sledovat a charakterizovat objekty, u kterých je největší pravděpodobnost, že mohou zasáhnout Zemi. V tomto procesu se naučíme také mnoho o jejich původu a evoluci.“ NEO Surveyor představuje významný krok pro NASA ke splnění úkolu, který dostala od NASA – objevit a charakterizovat nejméně 90 % blízkozemních objektů větších než 140 metrů, které se k dráze naší planety přibližují na více než 48 milionů kilometrů. Objekty této velikosti už by dokázaly způsobit významné regionální škody, pokud by zasáhly Zemi.
Kvádrovitá hliníková kostra teleskopu svými rozměry připomíná podle NASA sestavu pračky se sušičkou. Tuto takzvanou optickou lavici postavili v čisté místnosti na Jet Propulsion Laboratory. Takzvaný anastigmatický dalekohled se třemi zrcadly se bude spoléhat na zakřivená zrcadla, která zaostří světlo na infračervené detektory tak, aby se minimalizovaly optické aberace.
„Pečlivě jsme řídili výrobu zrcadel kosmického teleskopu, která byla do července všechna přijata do čisté místnosti na JPL,“ říká Brian Monacelli, hlavní inženýr optiky na JPL a dodává: „Jeho zrcadla byla vyrobena a vyleštěna z bloku hliníku s využitím diamantových obráběcích nástrojů. Každé zrcadlo dosahuje vlastností, které svou kvalitou přesahují požadavky mise.“ Monacelli provedl inspekci povrchů zrcadel, zda nejsou poškozené, či kontaminované úlomky. Poté se členové optomechanického týmu z JPL společně s inženýry během srpna pustili do připojování zrcadel k optické lavici teleskopu. Dalším krokem bude měření optických vlastností celé sestavy a s tím spojené přesné zarovnání zrcadel.
Sestavu zrcadel doplní rtuťovo-kadmium-telluridové detektory, které jsou podobné těm, které se používaly na nedávno ukončené misi WISE / NEOWISE. Výhodou těchto detektorů je to, že nutně nevyžadují kryogenní chlazení ke snížení své provozní teploty, aby byly schopny detekovat infračervené záření. Tyto kryochladiče totiž omezují životnost sond. NEO Surveyor se bude namísto toho chladit s pomocí velkého slunečního štítu, který odstíní sluneční paprsky. Ty tak nebudou moci ohřívat teleskop. A jelikož bude teleskop umístěn dále od Země, než kde krouží Měsíc, minimalizuje se i jeho ohřívání od naší planety.
Teleskop bude po dokončení všech nezbytných kroků připojen k přístrojové skříni, která se skládá v historické čisté místnosti High Bay 1 na JPL, kde se stavěly tak legendární sondy jako Voyager, Cassini, nebo Persverance. Zmíněná skříň bude vyrobena ze speciálního tmavého kompozitního materiálu, který umožňuje teplu uniknout pryč. Tato skříň tak udrží teleskop v chladu a zabrání tomu, aby jím generované teplo narušilo pozorování. Za několik týdnů, až bude přístrojová skříň dokončena, budou na ni čekat testy, které ověří, zda dokáže odolat nástrahám kosmického prostředí. Poté se konstrukce připojí k zadní části slunečního štítu a k elektronickým systémům, které zajistí řízení teleskopu i jeho napájení.
„Celý tým dlouho usilovně pracoval, abychom se dostali do této fáze. Jsme nadšeni, když vidíme, jak postupně přicházejí jednotlivé části hardwaru od našich institucionálních a průmyslových partnerů z celé země,“ říká Tom Hoffman, projektový manažer mise NEO Surveyor z JPL a dodává: „Od panelů a kabelů pro přístrojovou skříň až po detektory a zrcadla pro teleskop. To samé platí i pro jednotlivé části, ze kterých se staví teleskop. Hardware byl vyroben, dodán a sestaven k tomu, aby pomohl vytvořit tuto jedinečnou observatoř.“ A mimochodem, skládání NEO Surveyor můžete 24 hodin denně, sedm dní v týdnu sledovat i Vy. Jet Propulsion Laboratory totiž vysílá z čisté místnosti na YouTube.
Kosmický přehled týdne:
28. srpna v 9:48 vyrazil Falcon 9 z floridské rampy SLC-40 na misi Starlink 8-6. Nákladem bylo 21 kusů družic. SpaceX pro tuto misi vybrala první stupeň B1062, pro který to bylo již 23. použití, což byl nový rekord. Celý let probíhal hladce, ale přistání na plošině A Shortfall of Gravitas se nezdařilo. Jedna z možností říká, že stupeň dosedl větší rychlostí než obvykle, což vedlo ke zlomení jedné nohy. Jisté je, že se stupeň skácel a explodoval. Skončila tak úctyhodná série 267. úspěšných přistání stupňů raket Falcon, která trvala od února 2021. Federální letecký úřad zahájil vyšetřování této nehody, což vedlo k uzemnění těchto raket. SpaceX už den po nehodě (29. srpna) podala na FAA žádost o obnovení provozu. 30. září úřad tuto žádost schválil a 31. srpna se Falcony vrátily do služby. Během 65 minut odstartovaly dvě rakety, které dohromady vynesly 42 družic Starlink.
Jedním z vrcholů právě končícího týdne na poli kosmonautiky měl být start Falconu 9 s kosmickou lodí Crew Dragon na misi Polaris Dawn. První pokus o start (27. srpna) se však musel odvolat kvůli úniku helia z pozemních systémů startovní rampy. Odklad o 24 hodin však také nevedl ke startu, protože v cestě stálo špatné počasí v přistávací oblasti. Čáru přes rozpočet dalším přípravám udělala výše zmíněná havárie během přistání prvního stupně Falconu 9 na mořské plošině a s tím spojené uzemnění těchto raket. I když tento problém už vymizel, předpověď počasí pro oblasti, kde by Crew Dragon přistával při návratu z oběžné dráhy, pořád není dobrá. Aktuálně se zdá, že by ke startu mise Polaris Dawn mohlo dojít nejdříve 4. září.
Přehled z Kosmonautixu:
Tato tradiční rubrika nabízí souhrn všech článků, které na webu kosmonautix vyšly v průběhu tohoto týdne. Každý den vydáváme minimálně dva články o kosmonautice – tady je jejich přehled. Nejprve jsme se podívali na uzavření evropské družice Sentinel-2C do aerodynamického krytu. Následovala pozvánka na živě a česky komentovaný přenos startu mise Polaris Dawn, ke kterému však nedošlo. V seriálu, který seznamuje čtenáři s pestrou paletou nákladů prvního letu evropské rakety Ariane 6 jsme dospěli k zařízení Peregrinus. Ukázali jsme si, jak probíhají zkoušky panelů pro Nancy Grace Roman Space Telescope. Další téma nás vzalo do haly VAB, kde se chystá vybavení pro skládání centrálních stupňů raket SLS. Letos vypuštěná evropsko-japonská družice EarthCARE přinesla první data ze svého atmosférického lidaru. Ukázali jsme si, jak poslední evropská raketa Vega stojí na startovní rampě. Letní seriál TOP5 jsme pro letošek uzavřeli nezvykle uměleckým tématem. Ukázali jsme si vrtačku agentury ESA, která má letět na Měsíc na americkém landeru Nova-C. Měli jsme možnost slyšet, co evropská sonda Juice naměřila při svém průletu kolem Země. Dnes náš blog slaví 12. narozeniny a tak nemohl chybět narozeninový článek.
Snímek týdne:
Jak už bylo uvedeno výše, 28. srpna přišla SpaceX o sérii 267. úspěšných přistání stupňů raket Falcon v řadě. Když se přistávací plošina A Shortfall of Gravitas vrátila 30. srpna do přístavu na Floridě, naskytl se veřejnosti pohled na zbytky stupně. Na plošině zůstala pouze motorová sekce, její nejbližší okolí a části nohou. Zbytek nádrží byl při explozi odtrhnut od spodní části stupně a potopil se. Jelikož k chybě, která způsobila neúspěšné přistání, došlo pravděpodobně právě v místech, která se zachovala, budou mít vyšetřovatelé aspoň trochu jednodušší práci. Fotografii týdne jsme mohli vybrat pouze jednu, ale John Kraus jich při této příležitosti pořídil více a výběr nebyl jednoduchý. Ostatně podívejte se sami.
Video týdne:
Starty raket z lodí nejsou ani zdaleka běžné. Proto si start čínské rakety Ceres-1S ze speciálně upravené lodi, ke kterému došlo 29. srpna, určitě zaslouží své místo v rubrice Video týdne.
V 07:22 SELČ odstartovala ze speciálně upravené lodě nosná raketa Ceres-1S. Start proběhl z pobřežních vod blízko městské prefektury Ž’-čao. Na oběžnou dráhu byly dopraveny družice Yunyao-15 až -17 (Jün-jao), Jitianxing A-03 (Ťi-tchien-sing), Suxing 1-01 (Su-sing) a Tianfu Gaofen pic.twitter.com/L8KIZXDUI6
— Michal Vaclavik (@Kosmo_Michal) August 29, 2024
Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/
https://x.com/
https://x.com/SpaceX/
https://x.com/
https://x.com/
Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/wp-content/uploads/2024/08/e1-pia26388-neos-illustration.png
https://www.nasa.gov/wp-content/uploads/2024/08/1-pia26386-16×9-1.jpg
https://www.nasa.gov/wp-content/uploads/2024/08/2-pia26387-16×9-1.jpg
https://content.cld.iop.org/journals/2632-3338/4/12/224/revision3/psjad0468f1_hr.jpg
https://pbs.twimg.com/media/GWTVcTUX0AM1KwN?format=jpg&name=4096×4096
https://pbs.twimg.com/media/GWPnTyMX0AAjUgL?format=jpg&name=large
Posádka Polaris Down se v rámci karantény proletěla letadly L-39.
…nebo T-38