Poté, co jsme si předevčírem představili nejočekávanější události roku 2024 v nepilotované kosmonautice, přichází čas na článek, který se zaměří na nejočekávanější momenty kosmonautiky pilotované. A i když nákladní kosmické lodě ve svých útrobách nevozí žádné astronauty, bude tato kategorie zařazena do tohoto článku. Nákladní lodě totiž vozí zásoby na kosmické stanice, kde je využívají právě kosmonauti. Kromě dění na ISS lehce nevynecháme ani témata, která se týkají komerčních letů na oběžnou dráhu. Zapomínat nesmíme ani na Indii, která sice v roce 2024 ještě člověka na oběžnou dráhu nedostane, ale připravuje letové testy, které do tohoto výpisu zcela jednoznačně patří.

Zatím se zdá, že rok 2024 začne z hlediska pilotovaných startů pěkně zostra. Už na 17. ledna se totiž chystá soukromá mise Axiom-3, které bude velet Američan Michael López-Alegría, pilotem bude Ital Walter Villadei (na svém kontě má suborbitální let ve SpaceShipTwo na misi Galactic 01 z června letošního roku), specialisty mise pak budou Turek Alper Gezeravcı a Švéd Marcus Wandt. Právě poslední jmenovaný budí asi největší pozornost, jelikož jde o prvního člena oddílu evropských kosmonautů vybraných v roce 2022, který se dostane na oběžnou dráhu. Paradoxně tak prvenství nezíská nikdo z kariérních astronautů (ti zatím prochází dvouletým výcvikem), ale člen záložního oddílu. Sluší se ale poznamenat, že zatímco mise Axiom 3 stráví na ISS přibližně 10 dní, kariérní astronauty čekají půlroční pobyty. Tato mise je zajímavá také tím, že by teoreticky mohla odstartovat z rampy SLC-40 na CCSFS, která v minulých měsících dostala obslužnou rampu i rameno pro přístup posádky.

V lednu nás také čeká jeden velmi zajímavý start. Na 29. ledna je plánován start Falconu 9, který na nízkou oběžnou dráhu dopraví nákladní kosmickou loď Cygnus určenou pro misi NG-20. Jde o důsledek událostí v posledních dvou letech. Rakety Antares, které běžně vynášely lodě Cygnus, již ve stávající podobě nelze využívat. V první řadě jim chybí raketové motory RD-181. Po ruské invazi na Ukrajinu byly proti Rusku přijaty západním světem sankce, na což Rusko reagovalo mimo jiné tím, že zastaví vývoz svých raketových motorů do USA, což se týká i zmíněných RD-181. Kromě toho se části prvních stupňů raket Antares vyráběly v ukrajinských podnicích Južmaš a Južnoje. Tyto výrobní kapacity však byly už na začátku invaze zasaženy jakožto strategické cíle a není jisté, kdy budou moci obnovit provoz.

Společnost Northrop Grumman, která rakety Antares a lodě Cygnus provozuje, proto zahájila vývoj nové verze nosiče Antares 330, která bude využívat pouze americké technologie včetně raketových motorů Miranda od Firefly Aerospace. Jenže této nové verze se nedočkáme dříve, než v roce 2025. Aby lodě Cygnus mohly i v tomto mezidobí zásobovat ISS, pořídila si firma Northrop Grumman od SpaceX tři starty raket Falcon 9, které vynesou tři nákladní lodě Cygnus. Právě zmíněná mise NG-20 bude první z této trojice.

4. února 2024 v 09:30:08 SEČ překoná ruský kosmonaut Oleg Kononěnko rekord svého krajana Gennadije Padalky v souhrnné délce kosmických letů. Rekord má zatím hodnotu 878 dní, 11 hodin, 29 minut a 48 sekund. Na 15. února je plánovaný start ruské nákladní kosmické lodi Progress MS-26 a zhruba v polovině února má přijít start první mise roku 2024, která obstará rotaci posádek na ISS. Falcon 9 vynese kosmickou loď Crew Dragon na misi Crew-8. Velitelem lodi bude kosmický nováček Matthew Dominick, pilotem pak jeho krajan Michael Barratt, pro kterého to bude již třetí kosmický let. Spojené státy budou mít své zastoupení i na pozici 1. specialistky mise, kterou obsadila Jeanette Epps. Jediným neameričanem v posádce této mise bude ruský kosmonaut Alexandr Grebjonkin.

4. března by měla k Mezinárodní kosmické stanici vyrazit nákladní loď Dragon 2, která sem v rámci mise CRS-30 dopraví zásoby pro posádku, vědecké experimenty a několik CubeSatů. První ruskou pilotovanou misí roku 2024 bude Sojuz MS-25, který má odstartovat 21. března. Další text Vám bude možná v některých ohledech trochu povědomý, protože vlivem problémů lodi Sojuz MS-22 (a vypuštění prázdného Sojuzu MS-23) došlo k domino efektu a mise se posouvají. V Sojuzu MS-25 má startovat velitel Oleg Novickij, pro kterého půjde již o čtvrtou kosmickou misi. Že druhé křeslo obsadí dáma z Běloruska, bylo jasné už v době, kdy se start Sojuzu MS-24 plánoval na rok 2023. Nyní již víme, že do Sojuzu MS-25 usedne Marina Vasilevskaja, pro kterou půjde o kosmickou premiéru. Třetí členkou posádky bude Američanka Tracy Caldwell-Dyson, pro kterou to bude již třetí kosmická mise.

Po dvanácti dnech strávených na ISS se Oleg Novickij a Marina Vasilevskaja vrátí na Zemi v Sojuzu MS-24, který startoval v září 2023. Zmíněnou dvojici však při návratu nedoplní Tracy Caldwell-Dyson, která zůstane na ISS, ale její krajanka Loral O’Hara, která v Sojuzu MS-24 startovala. Pokud Vás zajímá, jaký bude osud Olega Kononěnka a Nikolaje Čuba, kteří startovali v Sojuzu MS-24, pak je odpověď jednoduchá. Stráví na ISS dalšího zhruba půl roku a v září (po více než roce nonstop na oběžné dráze) se vrátí v Sojuzu MS-25 společně s Tracy Caldwell-Dyson. Ale zpátky na konec prvního čtvrtletí roku 2024. V březnu bychom se také mohli dočkat vynesení nákladní kosmické lodě Cygnus na misi NG-21, což bude druhý Cygnus vynesený Falconem. Osobně se mi to zdá hodně krátce po misi NG-20 a nedivil bych se posunu.

Na první čtvrtletí roku 2024 je zatím plánována letová zkouška Gaganyaan-1 pro indický pilotovaný kosmický program. Zda se tento termín stihne, není úplně jasné. Indové totiž avizovali, že k testu přistoupí až po provedení zkoušek záchranného systému TV-D1, TV-D2, TV-D3 a TV-D4, přičemž zatím proběhla pouze první jmenovaná. Při misi Gaganyaan-1 odstartuje nosná raketa LVM-3 certifikovaná pro vynášení pilotovaných misí z kosmodromu Šríharikota a dopraví kosmickou loď na oběžnou dráhu s výškou perigea 170 km a výškou apogea 408 km. Při třetím oběhu okolo Země má dojít k zakulacení dráhy. Přistání by mělo být podle indických zdrojů podobné testovací misi TV-D1.

14. duben může být dnem, kdy kosmická loď Starliner dopraví na oběžnou dráhu první astronauty. Velitelem lodi bude zkušený americký astronaut Barry Wilmore, pro kterého půjde o třetí kosmický let. Stejně zkušená je i pilotka mise, Američanka Sunita Williams. Loď vynese z floridské rampy SLC-41 raketa Atlas V a Starliner se vydá k Mezinárodní vesmírné stanici, se kterou se spojí. V rámci pilotované testovací mise zde dvoučlenná posádka stráví pár dní, načež bude následovat návrat na Zemi s přistáním na pevnině – nejspíše v Novém Mexiku. Program Starliner nabral v uplynulých letech značné zpoždění a pilotovaná testovací mise Boe CFT je posledním významným testem, který chybí k zakončení certifikačního procesu. I kdyby Starliner tuto poslední překážku zdolal bez problémů a v plánovaném termínu, není příliš pravděpodobné, že by se jeho první operační mise s rotací posádek na ISS stihla v roce 2024.

Bez bližšího upřesnění na duben roku 2024 se chystá mise Polaris Dawn, o které jsme psali už v loňském výhledu pilotované kosmonautiky na rok 2023. Příprava mise však nabrala zpoždění a ani dubnový termín nemusí být definitivní. Velitelem čistě americké posádky má být Jarred Isaacman, pro kterého to bude již druhá kosmická mise (letěl už v roce 2021 na misi Inspiration4), pilotem Scott Poteet,  specialistkami mise pak Sarah Gillis a Anna Menon. Loď Crew Dragon se v průběhu této mise nebude spojovat s ISS ani žádným jiným tělesem (podobně jako již zmíněná Inspiration4). Posádka se však jistě nudit nebude – čeká na ni 38 vědeckých experimentů, ale také první amatérský výstup do volného kosmického prostoru. Poprvé tak budou otestovány těžké skafandry od SpaceX vyvinuté pro výstupy do volného prostoru, během kterých se celá kabina lodi odtlakuje. Při misi se má také otestovat přímé laserové spojení lodi s družicemi Starlink, což má přinést vyšší přenosovou kapacitu. A aby toho nebylo málo, mise má vyrazit výš, než kam letěla nějaká loď Crew Dragon. Možná bude v ohrožení i historický rekord na oběžné dráze Země stanovený misí Gemini 11. Výška apogea má být zpočátku 1400 km, později se sníží na 750 km.

Jestli máte pocit, že nás toho v dubnu čeká málo, přidám ještě jednu atraktivní událost. V dubnu 2024 by mohla odstartovat druhá raketa Vulcan od United Launch Alliance, která ponese miniraketoplán Dream Chaser pojmenovaný Tenacity. Bude to vůbec první orbitální let tohoto miniraketoplánu, který má zásobovat stanici ISS. V rámci mise SNC Demo-1 se miniraketoplán vypraví ke stanici, kde bude zachycen staniční paží a poté připojen k modulu Harmony či Unity. Po odletu od stanice stroj zahodí svůj servisní modul Shooting star, který shoří i s nepotřebnými věcmi v atmosféře. Samotný miniraketoplán pak díky tepelnému štítu přečká průchod atmosférou a přistane na ranveji Shuttle Landing Facility na Kennedyho středisku, kam doručí potřebný náklad z ISS.

Ve druhém čtvrtletí chce Indie provést misi Gaganyaan 2, což je mimořádně smělé. Agentura ISRO totiž oznámila, že po misi Gaganyaan 1 (plánované na první čtvrtletí 2024) chce provést další čtyři zkoušky záchranného systému, než přistoupí k misi Gaganyaan-2, při které bude na palubě humanoidní robot Vyommitra. Tento harmonogram je opravdu velmi napnutý a odklady jsou prakticky jisté. O plánovaném průběhu mise Gaganyaan 2 nevíme téměř nic. Bezpilotní loď má opět vynést raketa LVM-3 certifikovaná pro pilotované mise, ale údaje o plánované oběžné dráze zatím nejsou k dispozici.

Na červenec je plánován start Falconu 9 s kosmickou lodí Cygnus, která je určena pro misi NG-22. I v tomto případě se mi zdá odstup od předešlého startu příliš krátký a nedivil bych se odkladu. Tato mise má být třetím a posledním případem, kdy Falcon 9 vynese loď Cygnus. V polovině srpna by měl Falcon 9 dopravit na oběžnou dráhu pilotovanou loď Crew Dragon pro misi Crew-9. V tuto chvíli ještě neznáme kompletní posádku této mise. Přesněji řečeno, neznáme pouze jméno jejího velitele. Pilotkou mise bude Američanka Zena Cardman, která poletí poprvé. Do pozic specialistů mise byli nominováni Japonec Kimija Jui (druhý kosmický let) a Rus Alexandr Gorbunov.

11. září má na oběžnou dráhu vyrazit kosmická loď Sojuz MS-26, která na stanici ISS doveze velitele Alexeje Ovčinina, pro kterého to bude třetí pobyt na oběžné dráze. Zažije ale svůj čtvrtý start, jelikož byl na palubě Sojuz MS-10, jehož start skončil havárií rakety a loď se zachránila díky záchrannému systému. Společnost v lodi Sojuz MS-26 mu bude dělat jeho krajan Ivan Vagner (druhý kosmický let) a Američan Donald Petit (čtvrtý kosmický let). V říjnu by teoreticky mohl přijít start mise Ax-4, při které loď Crew Dragon dopraví na ISS čtyřčlennou posádku, která zde stráví zhruba deset dní. Zatím však nebyl oznámen žádný člen posádky této mise.

Na listopad roku 2024 je stále oficiálně plánován start mise Artemis 2, což by byl jednoznačný vrchol pilotované kosmonautiky daného roku. Vždyť má jít o pilotovanou testovací misi, která má prověřit systémy lodi Orion. V rámci této mise se čtyřčlenná posádka dočká obletu okolo Měsíce a lidstvo se tak po více než půl století vrátí do blízkosti Měsíce. Jenže velitel mise Američan Reid Wiseman (druhý kosmický let), pilot Victor Glover (druhý kosmický let) z USA i oba specialisté mise, tedy Američanka Christina Koch (druhý kosmický let) a Kanaďan Jeremy Hansen (druhý kosmický let) se své mise v roce 2024 s velkou pravděpodobností nedočkají. Ačkoliv NASA ve svých dokumentech stále uvádí, že počítá se startem Artemis 2 koncem roku 2024, je již téměř veřejným tajemstvím, že se daný termín nedá stihnout a start sklouzne do roku 2025. Zcela jistě se však v roce 2024 můžeme těšit na skládání a zkoušky rakety SLS pro misi Artemis 2.

V prosinci chce agentura ISRO provést třetí letový test v rámci programu Gaganyaan. Také v tomto případě má být na palubě humanoidní robot Vyommitra. V roce 2024 (bez upřesnění čtvrtletí či měsíce) bychom se měli dočkat premiéry další kosmické lodi. Konkrétně půjde o HTV-X od japonské kosmické agentury JAXA, kterou vynese raketa H3. Jak již název napovídá, základ této lodi vychází z lodí HTV, které vozily zásoby na ISS. Zjednodušením konstrukce mělo dojít ke snížení startovací hmotnosti HTV-X na 15 500 kg (ze 16 500 kg u HTV), zatímco maximální hmotnost nákladu se zvýší na 7 200 kg (z 6 000 kg u HTV).

Jak jste mohli na předchozích řádcích sami vidět, čeká nás toho v roce 2024 opravdu hodně. Dočkáme se premiér hned několika kosmických lodí a snad i prvního amatérského výstupu do volného kosmického prostoru. Také v závěru tohoto článku je nutné upozornit na možnosti změn. Plánované starty se mohou odložit, harmonogram letů ke kosmickým stanicím se může pozměnit v důsledku nečekaných událostí, ale věřme, že se v roce 2024 budou pilotované kosmonautice problémy vyhýbat.

Zdroje informací:
https://en.wikipedia.org/
https://en.wikipedia.org/
https://en.wikipedia.org/
https://www.spacecentre.co.uk/
https://phys.org/
https://www.space.com/

Zdroje obrázků:
https://www.publicdomainpictures.net/…/nahled/year-calendar-2024-saver-date.jpg
https://images.squarespace-cdn.com/…Crew+websm.png?format=1500w
https://pbs.twimg.com/media/EIYlHZLXkAUrfO7?format=jpg&name=large
https://upload.wikimedia.org/…/2560px-SpaceX_crew_8_crew_portrait.jpg
http://www.spacefacts.de/mission/photo2/soyuz-ms-25.jpg
https://upload.wikimedia.org/…/KSC-20221018-PH_KLS01_0222_%28cropped%29.jpg
https://pbs.twimg.com/media/FLj9nTvXwA8uiVK?format=jpg&name=4096×4096
https://static.cnbetacdn.com/article/2023/1106/d73ed5f6b05bb06.webp
https://images-wixmp-ed30a86b8c4ca887773594c2.wixmp.com/…-GbWWw8
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/cardman.jpg
https://pbs.twimg.com/media/FszMnb7XoAEKyEs?format=jpg&name=4096×4096
https://global.jaxa.jp/projects/iss_human/images/iss_human_list_htv-x.jpg
https://danielmarin.naukas.com/files/2019/11/Captura-de-pantalla-108.png