Během necelých dvou měsíců se na dvou ruských kosmických lodích připojených k ISS objevil únik chladicího média. Nejprve začalo chladivo unikat 15. prosince z lodi Sojuz MS-22 a 11. února se stejný scénář opakoval u Progressu MS-21. Zatímco poškozený Sojuz stále u stanice kotví, nákladní loď 18. února orbitální komplex opustila. „Roskosmos dnes uveřejnil snímek Progressu MS-21, který se 18. února odpojil od Mezinárodní kosmické stanice ISS a 11. února byl postižen únikem pracovního média z vnějšího okruhu termoregulačního systému. Na snímku je vidět otvor v servisní sekci o průměru 12 mm,“ popsal včera snímek, který jsme použili jako náhledový pro dnešní článek, Michal Václavík z České kosmické kanceláře a dodal: „Výrobce RKK Energija ani Roskosmos nepřipouštějí výrobní vadu a otvor nebyl zaznamenán na snímcích z výroby, přepravy, startu a příletu k ISS. Dle Roskosmosu je na vině vnější příčina stejně jako v případě Sojuzu MS-22. Státní komise ale pokračuje ve vyšetřování.“
Počkejme si ještě na výsledky zmíněné vyšetřovací komise, ale pokud by byl opět jako nejpravděpodobnější příčina zmíněn zásah cizím objektem, šlo by opravdu o hodně velkou náhodu. „Výše ročního rizika prostřelení protimeteorického štítu u lodí Progress a Sojuz je 1,55 % při připojení k modulu Zvezda a 2,42 % při připojení k modulu Poisk, Rassvet či Pričal,“ doplnil včera Michal Václavík.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/
Zdroje informací:
https://twitter.com/
https://twitter.com/
Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/FpeRxFwWAAAlwEu?format=jpg&name=medium
https://pbs.twimg.com/media/FpfTVQQWcAAKJFD?format=jpg&name=900×900
Jo a chladivo uniklo otvorem po kosmické tříšti nebo meteoroidu? A kde jsou tedy stopy po úniku? Jinde? Tak to pak ale sorry. A to vše zrovna krátce po podobné události na jiné lodi. Ne jako tohle není zášť proti Rusku, to je jen konstatování, že Rusové lžou.
Jaké stopy po úniku by jsi chtěl vidět či očekáváš s ohledem na chemicko-fyzikalní podstatu chladiva ve vnějším okruhu termoregulačního systému kosmické lodi Progress MS.
No když porovnávám ty fotky, drobné rozdíly tam vidím:
https://pbs.twimg.com/media/FpeRxFwWAAAlwEu?format=jpg&name=medium
vs.
https://pbs.twimg.com/media/Fo3AWzCXoAEPaxV?format=jpg&name=medium
A zajímavé, že se trefil jen půl metru vedle, to jsou ty náhody…
R.
Je zajímavé, že na té fotce Sojuzu je vidět artefakt (výstupek?) v místě, kde je otvor Progresu. To by naznačovalo minimálně u Progresu spíše technický problém. Ale může to být taky náhoda nebo nekvalitní fotka.
Fotka Progressu je lehce mázlá a povrch je čistý. Kudy byl únik? Jestli je z té kvality patrný otvor, jak vznikl, neposoudí ani AI. Škoda že shoří bez ohledání.
„Výstupek“ u Sojuzu je malinko jinde a možná je to klam.
Rozdíl je v obarvení povrchu unikajícím mediem.
Fotky Sojuzu nejsou zvětšenina z první – ale dvě s jinou orientací osvětlení.
Ten pahýl pouze kotví složené solární panely? Jak odemknou kotvení?
Kdybych měl na první dobrou říct, co to na té fotce Progresu je, tak bych řekl, že je to „hlava“ nýtu. Ale předpokládám, že vědí, kde co má být a že takto jednoduše by nelhali :-).
Presne tak stávajú sa aj oveľa neuveriteľnejsie náhody takže vždy je tu drobná šanca že to bude tá náhoda. Ale to že sa to stane krajine ktorá je notoricky známa klamstvami ju už vážne veľmi podozrivé. Zaujímalo by ma čím to fotia. Či majú to najlepšie čo je na trhu alebo niečo slabšie ale zase špeciálne pre kozmický priestor.
Na ISS mají komerčně dostupné (velmi kvalitní) fotoaparáty s mnoha náhradními objektivy – ostatně právě díky nim pořizují skvělé fotky zemského povrchu. K provozu v útrobách ISS a focení přes okna není potřeba žádná výrazná úprava pro použití v kosmickém prostoru. Snímky mohou pořizovat i kamery na vnějším plášti stanice, kde už se bavíme o více upravených technologiích. A zapomínat nesmíme ani na kamery na manipulátoru Canadarm 2.
Možná plácnu blbost: Je možná i varianta že by se u lodí po startu a oddělování stupnů a kritů uvolnili nějaká tělesa třeba obrobky či šrouby atd a drželi směr letu s určitým spožděním jak lodě stoupají k ISS? A po několika obězích trefili daná místa?
Jen mne to tak napadlo……
To je absolutně nereálné. Lodě mezi odpojením od rakety a připojením ke stanici provádí celé série manévrů. Navíc i dráha ISS se průběžně mění podle odporu atmosféry či motorických manévrů, které stanice provádí. Bylo by to tedy střílení hodně naslepo. A navíc i z hlediska orbitální mechaniky bychom jen těžko vymysleli scénář, aby ty objekty, které měly původně rychlost jako raketa s lodí, vystoupaly na vyšší dráhu, kde se pohybuje ISS.
Po oddělené od horního stupně se mohou v okolí kosmické lodi vyskytovat cizí objekty (určitě ale ne vámi uváděné oborbky – co by tam dělaly? a šroubky). Tyto objekty jsou malé, málo hmotné a hlavně mají téměř nulovou relativní rychlost vůči samotné kosmické lodi a tedy nemohou při případné srážce způsobit významné poškození.
V článku píšete o „výši ročního rizika prostřelení protimeteorického štítu“, které je relativně malé. A tady jsou hned dva takové údajné zásahy, dvou lodí do stejné sekce lodi, dva měsíce po sobě a nejspíš, podle snímků, i stejně velkým objektem. To je sakra náhoda!
Pokud ten objekt byl tak velký, že zanechal 12mm otvor, tak nejspíš prostřelil nejen chladící systém, ale i část motorové sekce a poškodil jí. Zmiňovali rusové něco takového, nebo ten vyfotografovaný otvor a únik chladiva je jediný technický problém obou lodí?
O poškození pohonného systému jsem nikde nic nečetl, ostatně Progress MS-21 stanici opustil bez problémů a dokonce poslušně manévroval a otáčel se, aby mohl být optimálně nafocen.
Jak se zpívá v jedné známé pohádce: „statistika nuda je“. To že se něco může stát velmi málo pravděpodobně neznamená, že se to nemůže stát dvakrát po sobě klidně druhý den. Je to prostě a jenom statistika. Tím netvrdím a ani bych si zatím nedovolil, co za (zejména druhým) incidentem, stojí.
To že se díra objeví na stejném místě u dvou lodí umístěných na jiných místech iss je extrémně málo pravděpodobné
Přičemž lodi jsou asi ze stejné výrobní série, díra je na jakých 25 cm od té druhé, evidentně ve stejné linii kolmé na osu lodi
Jako náhody existují, ale budeme to na ně svádět i až se to stane potřetí a někoho to zabije?
Těch 12mm je opravdu hodně. Takový objekt by měl napáchat větší škody.
Pokud jsem to správně pochopil, tak se píše o otvoru o průměru 12 mm, nikoliv o tělese o průměru 12 mm. To by při předpokládané vzájemné rychlosti v km/s určitě nadělalo pořádnou paseku. Já to tedy chápu tak, že nějaké drobné tělísko klidně o hmotnosti v miligramech a průměru v desetinách milimetru udělalo takovou díru.
Spíše bych čekal, že 12mm je průměr celého toho objektu, tedy jak píšete dole ‚hlavy nýtu‘. Při rychlostech těles na oběžné dráze a tlouštce toho vnějšího plechu, se bude jednat víceméně o čistý průstřel.
Jj, jedná se o průměr otvoru. Ale že by se rozměry toho tělesa a otvoru lišily o několik řádů, to si představit nedovedu.
Mi to zní jako argument proti nárazu. Takové těleso by mělo způsobit rozsáhlejší poškození.
Nejspíš je v prostoru víc mikrometeoritů než se předpokládalo. Podobně jako v případě JWST.
Jenže ISS tam poletuje už přes 20 let a zatím nedošlo k průrazům žádných jiných kosmických lodí – ať teď dvou ruských a navíc v obou případech v oblasti chladicího systémů Neříkám, že se to nemůže stát, ale ta pravděpodobnost je z mého pohledu poměrně nízká (ale samozřejmě dějí se i velmi nepravděpodobné věci).
Nedošlo k průrazům kosmických lodí, které by vedly ke krizové situaci. Nelze totiž tvrdit, že k průrazu části kosmické lodi připojené k ISS nikdy za její provoz nedošlo.
To je pravda, třeba zásah Canadarm 2 nebo okna raketoplánů. ISS i lodě u ní dostávají zásahy, ale nikdy to nemělo podobné následky jako se objevují nnyí. Měl jsem na mysli situace podobného rázu jako teď. Díky za upřesnění.
Chtel jsem se zeptat, jestli se uz vi, jakou presne chemickou latku pouzivaji lode Soyuz a Progress jako chladivo. Diky.
Děkuji za takové malé vysvětlení a neukamenovali mne za takový názor. Ostatní diskutující se pravděpodobně snaží najít i lidský faktor jako bylo třeba před lety nějaké navrtání……
Dokonce tu byla zmíněna i náhoda, já si myslím že veliká nevýhoda je umístění ruských modulů blíže k zemské atmosféře a tudíž i nižšší orbita.
Myslím si že právě díky tomu že jsou moduly jakoby pod ISS a parkující ruské lodě zaujímají stejnou pozici i natočení lodí našikmo tak bych se nedivil kdyby se takový pás mikrometoritů trefil do stejných míst i s tím rozptylem smetí. Prostě i takové načosování by bylo možné…….
Ruské moduly (vyjma Nauky a Pričalu) nejsou ve většině případů blíže k zemské atmosféře než zbytek stanice.
Pás mikrometeoroidů s rozptylem dvou měsíců? To je další hřebíček do už tak nízké pravděpodobnosti.
Zopakuji dvě otázky pro redaktory týkající se fotografií Sojuzu:
Ten pahýl (poblíž zásahu) pouze ukotvuje složené solární panely?
Jak odemykají kotvení?
Na tyhle otázky asi nejlépe odpoví Michal Václavík, až bude mít čas.
Jo a chladivo uniklo otvorem po kosmické tříšti nebo meteoroidu? A kde jsou tedy stopy po úniku? Jinde? Tak to pak ale sorry. A to vše zrovna krátce po podobné události na jiné lodi. Ne jako tohle není zášť proti Rusku, to je jen konstatování, že Rusové lžou.
Jaké stopy po úniku by jsi chtěl vidět či očekáváš s ohledem na chemicko-fyzikalní podstatu chladiva ve vnějším okruhu termoregulačního systému kosmické lodi Progress MS.
No když porovnávám ty fotky, drobné rozdíly tam vidím:
https://pbs.twimg.com/media/FpeRxFwWAAAlwEu?format=jpg&name=medium
vs.
https://pbs.twimg.com/media/Fo3AWzCXoAEPaxV?format=jpg&name=medium
A zajímavé, že se trefil jen půl metru vedle, to jsou ty náhody…
R.
Je zajímavé, že na té fotce Sojuzu je vidět artefakt (výstupek?) v místě, kde je otvor Progresu. To by naznačovalo minimálně u Progresu spíše technický problém. Ale může to být taky náhoda nebo nekvalitní fotka.
Fotka Progressu je lehce mázlá a povrch je čistý. Kudy byl únik? Jestli je z té kvality patrný otvor, jak vznikl, neposoudí ani AI. Škoda že shoří bez ohledání.
„Výstupek“ u Sojuzu je malinko jinde a možná je to klam.
Rozdíl je v obarvení povrchu unikajícím mediem.
Fotky Sojuzu nejsou zvětšenina z první – ale dvě s jinou orientací osvětlení.
Ten pahýl pouze kotví složené solární panely? Jak odemknou kotvení?
Kdybych měl na první dobrou říct, co to na té fotce Progresu je, tak bych řekl, že je to „hlava“ nýtu. Ale předpokládám, že vědí, kde co má být a že takto jednoduše by nelhali :-).
Presne tak stávajú sa aj oveľa neuveriteľnejsie náhody takže vždy je tu drobná šanca že to bude tá náhoda. Ale to že sa to stane krajine ktorá je notoricky známa klamstvami ju už vážne veľmi podozrivé. Zaujímalo by ma čím to fotia. Či majú to najlepšie čo je na trhu alebo niečo slabšie ale zase špeciálne pre kozmický priestor.
Na ISS mají komerčně dostupné (velmi kvalitní) fotoaparáty s mnoha náhradními objektivy – ostatně právě díky nim pořizují skvělé fotky zemského povrchu. K provozu v útrobách ISS a focení přes okna není potřeba žádná výrazná úprava pro použití v kosmickém prostoru. Snímky mohou pořizovat i kamery na vnějším plášti stanice, kde už se bavíme o více upravených technologiích. A zapomínat nesmíme ani na kamery na manipulátoru Canadarm 2.
Možná plácnu blbost: Je možná i varianta že by se u lodí po startu a oddělování stupnů a kritů uvolnili nějaká tělesa třeba obrobky či šrouby atd a drželi směr letu s určitým spožděním jak lodě stoupají k ISS? A po několika obězích trefili daná místa?
Jen mne to tak napadlo……
To je absolutně nereálné. Lodě mezi odpojením od rakety a připojením ke stanici provádí celé série manévrů. Navíc i dráha ISS se průběžně mění podle odporu atmosféry či motorických manévrů, které stanice provádí. Bylo by to tedy střílení hodně naslepo. A navíc i z hlediska orbitální mechaniky bychom jen těžko vymysleli scénář, aby ty objekty, které měly původně rychlost jako raketa s lodí, vystoupaly na vyšší dráhu, kde se pohybuje ISS.
Po oddělené od horního stupně se mohou v okolí kosmické lodi vyskytovat cizí objekty (určitě ale ne vámi uváděné oborbky – co by tam dělaly? a šroubky). Tyto objekty jsou malé, málo hmotné a hlavně mají téměř nulovou relativní rychlost vůči samotné kosmické lodi a tedy nemohou při případné srážce způsobit významné poškození.
V článku píšete o „výši ročního rizika prostřelení protimeteorického štítu“, které je relativně malé. A tady jsou hned dva takové údajné zásahy, dvou lodí do stejné sekce lodi, dva měsíce po sobě a nejspíš, podle snímků, i stejně velkým objektem. To je sakra náhoda!
Pokud ten objekt byl tak velký, že zanechal 12mm otvor, tak nejspíš prostřelil nejen chladící systém, ale i část motorové sekce a poškodil jí. Zmiňovali rusové něco takového, nebo ten vyfotografovaný otvor a únik chladiva je jediný technický problém obou lodí?
O poškození pohonného systému jsem nikde nic nečetl, ostatně Progress MS-21 stanici opustil bez problémů a dokonce poslušně manévroval a otáčel se, aby mohl být optimálně nafocen.
Jak se zpívá v jedné známé pohádce: „statistika nuda je“. To že se něco může stát velmi málo pravděpodobně neznamená, že se to nemůže stát dvakrát po sobě klidně druhý den. Je to prostě a jenom statistika. Tím netvrdím a ani bych si zatím nedovolil, co za (zejména druhým) incidentem, stojí.
To že se díra objeví na stejném místě u dvou lodí umístěných na jiných místech iss je extrémně málo pravděpodobné
Přičemž lodi jsou asi ze stejné výrobní série, díra je na jakých 25 cm od té druhé, evidentně ve stejné linii kolmé na osu lodi
Jako náhody existují, ale budeme to na ně svádět i až se to stane potřetí a někoho to zabije?
Těch 12mm je opravdu hodně. Takový objekt by měl napáchat větší škody.
Pokud jsem to správně pochopil, tak se píše o otvoru o průměru 12 mm, nikoliv o tělese o průměru 12 mm. To by při předpokládané vzájemné rychlosti v km/s určitě nadělalo pořádnou paseku. Já to tedy chápu tak, že nějaké drobné tělísko klidně o hmotnosti v miligramech a průměru v desetinách milimetru udělalo takovou díru.
Spíše bych čekal, že 12mm je průměr celého toho objektu, tedy jak píšete dole ‚hlavy nýtu‘. Při rychlostech těles na oběžné dráze a tlouštce toho vnějšího plechu, se bude jednat víceméně o čistý průstřel.
Jj, jedná se o průměr otvoru. Ale že by se rozměry toho tělesa a otvoru lišily o několik řádů, to si představit nedovedu.
Mi to zní jako argument proti nárazu. Takové těleso by mělo způsobit rozsáhlejší poškození.
Nejspíš je v prostoru víc mikrometeoritů než se předpokládalo. Podobně jako v případě JWST.
Jenže ISS tam poletuje už přes 20 let a zatím nedošlo k průrazům žádných jiných kosmických lodí – ať teď dvou ruských a navíc v obou případech v oblasti chladicího systémů Neříkám, že se to nemůže stát, ale ta pravděpodobnost je z mého pohledu poměrně nízká (ale samozřejmě dějí se i velmi nepravděpodobné věci).
Nedošlo k průrazům kosmických lodí, které by vedly ke krizové situaci. Nelze totiž tvrdit, že k průrazu části kosmické lodi připojené k ISS nikdy za její provoz nedošlo.
To je pravda, třeba zásah Canadarm 2 nebo okna raketoplánů. ISS i lodě u ní dostávají zásahy, ale nikdy to nemělo podobné následky jako se objevují nnyí. Měl jsem na mysli situace podobného rázu jako teď. Díky za upřesnění.
Chtel jsem se zeptat, jestli se uz vi, jakou presne chemickou latku pouzivaji lode Soyuz a Progress jako chladivo. Diky.
Děkuji za takové malé vysvětlení a neukamenovali mne za takový názor. Ostatní diskutující se pravděpodobně snaží najít i lidský faktor jako bylo třeba před lety nějaké navrtání……
Dokonce tu byla zmíněna i náhoda, já si myslím že veliká nevýhoda je umístění ruských modulů blíže k zemské atmosféře a tudíž i nižšší orbita.
Myslím si že právě díky tomu že jsou moduly jakoby pod ISS a parkující ruské lodě zaujímají stejnou pozici i natočení lodí našikmo tak bych se nedivil kdyby se takový pás mikrometoritů trefil do stejných míst i s tím rozptylem smetí. Prostě i takové načosování by bylo možné…….
Ruské moduly (vyjma Nauky a Pričalu) nejsou ve většině případů blíže k zemské atmosféře než zbytek stanice.
Pás mikrometeoroidů s rozptylem dvou měsíců? To je další hřebíček do už tak nízké pravděpodobnosti.
Zopakuji dvě otázky pro redaktory týkající se fotografií Sojuzu:
Ten pahýl (poblíž zásahu) pouze ukotvuje složené solární panely?
Jak odemykají kotvení?
Na tyhle otázky asi nejlépe odpoví Michal Václavík, až bude mít čas.