Prstence Neptunu pohledem Teleskopu Jamese Webba

Teleskop Jamese Webba opět ukázal své schopnosti snímkovat objekty ve Sluneční soustavě, když pořídil své první snímky planety Neptun. Nejenže se teleskopu podařilo pořídit nejostřejší snímky prstenců vzdálené planety, ale jeho kamery také ukázaly Neptun doslova v novém světle. Vizuálně nejpřitažlivější jsou na nových snímcích jednoznačně krásně ostré prstence planety. Některé z nich nebyly pozorovány od chvíle, kdy se v roce 1989 sonda Voyager 2 stala prvním lidským výtvorem, který zblízka pozoroval Neptun. Kromě několika jasných a úzkých prstenců nám Webbův teleskop jasně ukázal i slabší prašné pruhy kolem Neptunu.

Neptun, jeho prstence a měsíce pohledem kamery NIRCam.
Neptun, jeho prstence a měsíce pohledem kamery NIRCam.
Zdroj: https://esawebb.org/

„Tři dekády uplynuly od chvíle, kdy jsme naposledy spatřili snímky těchto slabých prašných prstenců. Tohle je navíc poprvé, kdy jsme je spatřili v infračerveném záření,“ zdůrazňuje Heidi Hammel, expertka na Neptun a jeho měsíce, která je součástí mezioborové vědecké skupiny pro JWST. Webbův teleskop nabízí mimořádně stabilní a přesnou kvalitu snímků, což jsou základní předpoklady, aby mohly být tyto slabé útvary nacházející se blízko Neptunu pozorovány. Planeta Neptun fascinuje vědce už od svého objevení v roce 1846. Nachází se 30× dál od Slunce než Země ve vzdálených a vcelku tmavých končinách naší soustavy. Na Neptunu je Slunce tak malé a slabé, že i poledne na této planetě je osvětlené zhruba jako soumrak na Zemi.

Planeta Neptun bývá označována jako ledový obr, za což vděčí chemickému složení svého nitra. Oproti plynným obrům (Jupiteru a Saturnu) je Neptun mnohem bohatší na prvky těžší než vodík či helium. Na snímcích z Hubbleova kosmického teleskopu ve viditelné části spektra se to projevuje jeho modrým zbarvením, které způsobuje malé množství plynného metanu. Jelikož kamera NIRCam na Webbově teleskopu pořizuje snímky v infračervené části spektra (s vlnovou délkou 0,6 – 5 mikrometrů), tak na jejích fotkách Neptun nevypadá modře. Plynný metan tak silně pohlcuje červené a infračervené záření, že se planeta na snímcích v blízké infračervené oblasti jeví poměrně tmavá. Výjimku tvoří výškové mraky, které jsou výrazně jasnější. Mraky ztuhlého metanu jsou na obrázcích vidět jako jasné pruhy či skvrny, které odráží sluneční záření, než je pohlceno plynným metanem. Fotky z jiných observatoří (včetně Hubbleova teleskopu a W.M. Keck Observatory) zaznamenaly rychlý vývoj oblačnosti na Neptunu v průběhu let.

Pohled na Neptun kamerou NIRCam při širokém zorném poli.
Pohled na Neptun kamerou NIRCam při širokém zorném poli.
Zdroj: https://esawebb.org/

Méně nápadná je tenká jasnější čára, která obkružuje rovník planety. Mohlo by se jednat o vizuální projev globální atmosférické cirkulace, která pohání silný vítr a bouře na Neptunu. Masy plynů u rovníku klesají a ohřívají se, takže v infračerveném spektru začnou svítit více než okolní chladný plyn. Oběžná doba Neptunu kolem Slunce činí 164 let. To znamená, že jeho severní pól (v horní části snímku) je těsně mimo dohled astronomů. Ovšem snímky z JWST ukazují v této oblasti zajímavý jas. Dříve známý vír u jižního pólu je vidět i na snímku z Webbova teleskopu, ovšem jeho snímky poprvé odhalily nepřetržitý pruh mraků, které jej ve vysokých „neptunopisných“ šířkách obklopují.

Webbův teleskop také dokázal vyfotit 7 z celkem 14 známých měsíců Neptunu. Snímku dominuje samotná planeta, ale i velmi jasný bod, který se navíc projevuje pro JWST tolik typickými difrakčními hroty. Nejedná se však o hvězdu, ale o Neptunův největší a velmi nezvyklý měsíc Triton. Jeho povrch je pokryt zmrzlou vrstvou dusíku a odráží tak průměrně 70 % slunečního záření, které na něj dopadne. Na snímku proto výrazně přesvítí i mnohem větší Neptun – u něj hraje roli výrazné pohlcování infračerveného záření metanem v atmosféře, což jsme zmiňovali výše. Triton obíhá kolem planety po nezvyklé retrográdní dráze (proti směru otáčení). To vede astronomy k úvahám, že tento měsíc možná kdysi dávno vznikl jako objekt Kuiperova pásu a teprve až později byl zachycen gravitací Neptunu. Na následující rok jsou již naplánována další pozorování Neptunu i Tritonu pomocí Webbova teleskopu.

Neptun a jeho měsíce i s popisky názvů.
Neptun a jeho měsíce i s popisky názvů.
Zdroj: https://esawebb.org/

Přeloženo z:
https://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://esawebb.org/media/archives/images/original/weic2214a.tif
https://esawebb.org/media/archives/images/original/weic2214c.tif
https://esawebb.org/media/archives/images/original/weic2214d.tif
https://esawebb.org/media/archives/images/original/weic2214b.tif

Rubrika:

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Hlášení chyb a nepřesností
Pomozte nám článek vylepšit

Hlášení chyby

Prstence Neptunu pohledem Teleskopu Jamese Webba

Napište výsledek součtu.

Zprávu a kontaktní údaje zpřístupníme redakci a předáme autorovi článku, aby mohl hlášení vyřídit.

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
3 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
TritonJ
TritonJ
4 let před

To je dobře, že se věnujete i Tritonu 🙂
Jinak už Webb pozoroval nebo bude pozorovat i Uran?

Dušan Majer
Dušan Majer
4 let před
Odpověď  TritonJ

Myslím, že se určitě pozorovat bude. Zda se už pozoroval, to nevím.

DanT
DanT
4 let před

Neptun super, ale parádní je taky ta spirální galaxie na širokoúhlém snímku. Ví někdo zde, která to je?

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-317)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • Office of Space Commerce

    Americký Úřad pro kosmický obchod (Office of Space Commerce) vybral čtyři společnosti k účasti v pilotním programu, který má vést k vytvoření systému pro schvalování nových komerčních kosmických aktivit.

  • Axiom Space

    Společnost Axiom Space úspěšně dokončila kritické přezkoumání návrhu (Critical Design Review, CDR) skafandru, který vyvíjí pro lunární mise NASA v rámci programu Artemis. Současně pracuje na jeho zjednodušené verzi určené pro první přistání astronautů na Měsíci.

  • Electron

    Nosná raketa Electron společnosti Rocket Lab uskutečnila 14. listopadu svůj jubilejní 100. start v rámci mise pro japonského zákazníka. Tohoto milníku dosáhla rychleji než jakákoli jiná komerční raketa v historii.

  • Firefly Aerospace

    Společnost Firefly Aerospace obhajovala svou dohodu se společností AST SpaceMobile, jejímž předmětem je prodej raketových motorů, nikoli zajištění samotných raketových startů. Dohodu označila za „zásadní transformační kontrakt“, který jí poskytne kapitál potřebný k urychlení vývoje vlastních nosných raket.

  • Čína

    Čína hledá mezinárodní partnery pro projekt soustavy malých kosmických družic, které budou obíhat po eliptických drahách s periodou devíti dnů a dosahovat až do vzdálenosti Měsíce. Vypuštění této soustavy je plánováno na rok 2030.

  • SDA

    Agentura pro rozvoj kosmických systémů (Space Development Agency) přidělila společnosti SpaceX téměř 10 milionů dolarů na studii zaměřenou na integraci její proprietární technologie laserové komunikace se systémy pro varování před raketovými útoky a jejich sledování. Americké Vesmírné síly (U.S. Space Force) se totiž snaží propojit družicové sítě využívající různé optické komunikační standardy.

  • Francie

    Francie zadala společnostem Airbus Defence and Space a Thales Alenia Space zakázku v hodnotě přesahující 1,5 miliardy eur (1,7 miliardy dolarů) na vývoj dvou vojenských družic nové generace určených k pozorování Země.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Pravopisnou kontrolu zajišťuje Korekthor.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗