sociální sítě

Přímé přenosy

PSLV-XL (Proba-3)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Dlouhý pochod 10

Čína provedla úspěšný test oddělení aerodynamického krytu užitečného zatížení pro raketu Dlouhý pochod 10. Test hodnotil design krytů, strukturu připojení, plán oddělení a maximální dostupnou obálku. Všechny testované parametry splňovaly jejich konstrukční požadavky.

LM 400

Společnost Lockheed Martin 19. listopadu oznámila, že její nová družicová platforma střední velikosti LM 400 bude mít svou orbitální premiéru příští rok na palubě rakety Firefly Aerospace.

Teledyne Space Imaging

Společnosti Teledyne Space Imaging a Satlantis oznámily partnerství na Space Tech Expo Europe. Jedná se o vývoj elektroniky senzoru pro pozorování Země a planetární průzkum. Satlantis vyvine Front-end Electronics (FEE) pro vyvíjený detektor CIS125 TDI Teledyne.

Iceye

Společnost Lockheed Martin začala spolupracovat s konsorciem vedeným společností Iceye, finskou společností provádějící pozorování Země, která se specializuje na družice pro radarové zobrazování. Společnosti pracují na vývoji technologií rozpoznávání cílů s umělou inteligencí pro finskou armádu.

Chance Saltzman

Generál Chance Saltzman, velitel vesmírných operací U.S. Space Force, navštívil Starbase v Boca Chica během šestého zkušebního letu rakety SH/SS. Saltzman byl pozván SpaceX, aby sledoval zkušební let a zúčastnil se dvoudenního hodnocení programu.

Space ISAC

Středisko pro sdílení a analýzu vesmírných informací (Space ISAC) otevřelo své první mezinárodní operační středisko v Austrálii. Expanze přichází v době rostoucích obav o zranitelnosti kybernetické bezpečnosti v orbitálních systémech.

Boost!

ESA 19. listopadu oznámila, že prodlužuje smlouvy se společnostmi HyImpulse, Isar Aerospace, Orbex a Rocket Factory Augsburg (RFA) v celkové hodnotě 44,22 milionů eur prostřednictvím svého programu „Boost!“, který má pomoc při integrovaném testování nosných raket

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Přístroj MIRI z JWST ukazuje svůj potenciál

O tom, že Teleskop Jamese Webba je zarovnaný na všechny čtyři vědecké přístroje, jsme už informovali. Nyní se můžeme podrobněji podívat na snímek, který byl představen už před několika dny. Konkrétně se jedná o snímek, který v rámci závěrečného zarovnávání pořídil nejchladnější přístroj na palubě – MIRI. Jeho testovací snímek na vlnové délce 7,7 mikrometrů zachycuje část Velkého Magellanova mračna. Tento malý souputník Mléčné dráhy poskytl k testům výkonu Webbova teleskopu husté hvězdné pole.

Srovnání snímků ze Spitzerova teleskopu (nahoře) a JWST (dole) na vlnových délkách kolem 8 mikrometrů.
Srovnání snímků ze Spitzerova teleskopu (nahoře) a JWST (dole) na vlnových délkách kolem 8 mikrometrů.
Zdroj: https://blogs.nasa.gov/

NASA nyní porovnala snímek z MIRI se starší fotkou stejného místa, kterou pořídil přístroj Infrared Array Camera na teleskopu Spitzer na vlnové délce 8,0 mikrometrů. Tento teleskop byl vypuštěn v roce 2003 a sloužil téměř šestnáct a půl roku. Patřil do legendární skupiny Velkých observatoří a jako první nám nabídl snímky vesmíru v blízké i střední infračervené oblasti ve vysokém rozlišení. Webbův teleskop má výrazně větší primární zrcadlo a také pokročilejší detektory, takže může sledovat infračervenou oblohu s mnohem lepší ostrostí, takže přinese ještě více objevů.

Snímek z MIRI například ukazuje mezihvězdný plyn v dosud nevídaných detailech. Jsou zde vidět emise polycyklických aromatických uhlovodíků, které hrají významnou roli v tepelné rovnováze a chemických procesech probíhajících v mezihvězdném plynu.

Až bude JWST připraven zahájit vědeckou fázi, budou podobné snímky pomáhat astronomům lépe porozumět vzniku hvězd a protoplanetárních systémů. Experti zatím zahájili proces zevrubných testů všech palubních přístrojů, aby mohla letos v létě začít vědecká fáze.

Stejná část Velkého Magellanova mračna vyfocená Spitzerovým teleskopem a Teleskopem Jamese Webba.
Stejná část Velkého Magellanova mračna vyfocená Spitzerovým teleskopem a Teleskopem Jamese Webba.
Zdroj: https://blogs.nasa.gov/

Přeloženo z:
https://blogs.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://blogs.nasa.gov/webb/wp-content/uploads/sites/326/2022/05/spitzer_vs_webb_LMC.png
https://blogs.nasa.gov/webb/wp-content/uploads/sites/326/2022/05/spitzer_vs_webb_alt.png
https://blogs.nasa.gov/webb/wp-content/uploads/sites/326/2022/05/spitzer_vs_webb_LMC.gif

Štítky:

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
7 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
PetrV
PetrV
2 let před

Dalších x miliard hvězd, které jsme neznali. A nebo ano?
Zchlazovani zrcadel se daří?

https://webb.nasa.gov/content/webbLaunch/whereIsWebb.html?units=metric

Teplota nejde dolů.

PetrDub
PetrDub
2 let před
Odpověď  PetrV

Teplota dolů nejde, protože už je v podstatě hotovo – došlo k ustálení teploty všech částí teleskopu, další posuny teploty budou spíše souviset s natáčením JWST za účelem zaměření zájmového objektu, než s nějakým systematickým chládnutím.

pave69
pave69
2 let před

Bomba fotky. Ale je tedy zajímavé, že pár jasných bodů, co vyfotil Spitzer, u JWST jaksi zmizely. Asi je sežrala temná hmota 🙂

Milan Skoluda
Milan Skoluda
2 let před
Odpověď  pave69

A takú vec tam vidíte konkrétne kde?

rorejs
rorejs
2 let před
Odpověď  Milan Skoluda

Je to tak. Když se kouknete na animaci na nejjasnější hvězdu nahoře, tak kousek vpravo od ní šikmo dolů, a také kousek dál vpravo šikmo nahoru, jsou dva jasné body na snímku ze Spitzera, ale na snímku z Webba nejsou. Vysvětlení neznám, ačkoli bude nejspíš prosté. Že by to byly nějaké asteroidy, nebo jiné objekty v menší vzdálenosti, které se na hvězdném pozadí mezi tím přesunuly?

Cerv
Cerv
2 let před
Odpověď  rorejs

Nejsem sice odborník, ale tipnu si, že se jedná spíš o šumové atrafekty při zpracování snímku ze Spitzera. Pro něj to bylo na hranici rozlišení a pak stačí cokoli od zásahu nabitou částicí až po tepelný šum.

Petr Scheirich
Petr Scheirich
2 let před
Odpověď  rorejs

Některé proměnné hvězdy mění svoji jasnost až o 10 magnitud ( = 10000x v intenzitě), takže pokud byly zrovna v maximu v době, kdy oblast snímal Spitzer a teď jsou v minimu, tak ze snímků v podstatě zmizí.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.