Často slýcháme nářky o tom, jak je kosmonautika zbytečná, jak by se mohly velké investice do ní vkládané investovat do „něčeho jiného“ a tak dále. Těžko se takovým lidem vysvětluje, že nebýt kosmonautiky, nemohli by používat GPS, byly by problémy s internetem, voláním a sledováním televize. Ale dejme tomu, že bez těchto moderních vymožeností může člověk žít. Dnes si ukážeme, jaký má kosmonautika význam, když jde skutečně o život.
Sdělovací prostředky celého světa v posledních dnech plní zprávy z Filipín, které zasáhl mocný tajfun Haiyan. Podle některých odborníků se jednalo o nejsilnější tropický cyklón, který se kdy dostal nad pevninu. Nárazy větru údajně dosahovaly místy rychlosti až 315 km/h, což překonal dosavadní rekord hurikánu Camille z roku 1969 (305 km/h). Tajfuin Haiyan, označovaný též jako Yolanda obdržel na Saffir-Simpsonově stupnici síly tropických cyklónů nejvyšším, tedy pátý stupeň. za sebou nechává nevídanou spoušť,srovnává celé vesnice se zemí a odhady obětí zatím hovoří o minimálně deseti tisících.
Ve zdecimovaných oblastech nefungují telefonní linky, rozvody elektřiny, zkrátka nic. Jak tedy mohou vědci předvídat další vývoj běsnícího živlu? Pomocnou ruku jim podávají specializované družice vypuštěné na oběžnou dráhu. Prim samozřejmě hrají satelity amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA), jejíž družice (hlavně třídy GOES) nepřetržitě snímkují celou oblast a z naměřených dat se pomocí složitých výpočtů odhaduje další vývoj. Přístroje na družicích NOAA ale ani zdaleka jen „nefotí“. Měří i množství odpařené vody a mnoho dalších údajů.
Ovšem ani další družice nezahálejí. Právě pro pozorování tropických cyklónů byla na oběžnou dráhu roku 1997 družice TRMM (Tropical Rainfall Measuring Mission), společné dílo americké NASA a japonské JAXA. Ta na své palubě nese kromě radaru i snímkovač v mikrovlnném pásmu, infračervený skener pracující i ve viditelném spektru, měřič mrak a čítač blesků.
S pozorováním počasí se počítá i u americké družice Aqua, která by la vypuštěná v roce 2002. I ona má na své palubě několik vědeckých přístrojů, které zkoumají vypařování vody, rozložení aerosolů, pohyb mraků a další atributy. V případě hurikánu Haiyan má asi největší význam přístroj AIRS zaměřený na infračervené pásmo. Disponuje 2378 snímači a díky chytré spolupráci s mikrovlnnými přístroji může poskytovat i unikátní pohled skrz neprostupnou vrstvu mraků.
Zapomenout nesmíme ani na 200 kilogramů těžký přístroj MODIS, jehož specialitou jsou kromě kouře z lesních požárů i mraky. Ty monitoruje ve 36 spektrálních pásmech s vlnovou délkou od 0,4 µm to 14,4 µm.
Na sledování tajfunu Haiyan se podílí i další satelity, ale zapojuje se do něj i posádka Mezinárodní vesmírné stanice. V minulých dnech na ní sice bylo hodně živo (viz náš článek), ale přesto si Karen Nyberg našla čas a pořídila fotku zlověstného bílého víru.
Bylo by bláhové myslet si, že díky družicím na oběžné dráze poručíme větru, dešti. Extrémní klimatické jevy tu budou stále, nedokážeme je zastavit, nevymažeme je z mapy. Ale díky znalostem, které nám poskytují vědecké satelity mohou meteorologové učinit klíčová rozhodnutí. Družice nám dávají cenný čas při rozhodování, zda přistoupit k evakuaci, případně ve které oblasti ji provést. Ukazují nám, zda bouře sílí, či slábne, nebo zda brzy změní směr. Nejvíce je to vidět v případech, kdy pozemní infrastruktura zkolabuje a není schopná zajistit informace přímo z místa. Pak jsou data z družic nedocenitelná a mohou zachránit mnoho lidských životů.
Zdroje informací:
http://www.nasa.gov/
http://en.wikipedia.org/
http://en.wikipedia.org/
Zdroje obrázků:
http://spacefellowship.com/wp-content/uploads/2009/12/goesr_satellite.jpg
http://www.nasa.gov/sites/default/files/haiyan_8_november_2013_0019_utc_0.jpg
http://www.nasa.gov/sites/default/files/airs.haiyan_1.jpg
http://www.nasa.gov/sites/default/files/haiyan.a2013312.0510.2km_0.jpg
http://static.guim.co.uk/…/2013/11/9/1383994921302/Typhoon-Haiyan-is-photogr-008.jpg
kozmonautika a samotny vesmir je uplne najdoležitejšia vec, aka existuje pre ludi, možno to za niekolko desiatok, stoviek rokov pochopime. Pretože len take male prirovnanie, vypukla finančna kriza a do americkych bank natalčili 600 miliard dolarov, ak nie omnoho viac, proste tie peniaze nič užitočneho nevytvorili a ludia sa maju aj tak horšie. Za 2 miliardy dolarov, poslali „auto“ na Mars a tu je vidno niekolko nasobne vačši prinos pre ludstvo a peniaze prakticky ostali ludom, ostali v obehu. Čo všetko by sa dalo spraviť za 600 miliard? a to nehovorim o tom, že kolko technologie, užitočnej pre normalny každodenny život by sa mohlo popritom objaviť. Neviem o kolko storoči dozadu by sme dnes boli, kebyže sa ludia nezaujimaju o vesmir, pretože aj špecialnou aj všeobecnou relativitou sa stretavame každy den a ani o tom vela ludi nevie, že jej može vdačiť za to, že im tak zjednodušila život a nebiť toho, že sa Einstein zaoberal vesmirom, tak by sme ju dnes určite nepoznali ,,, proste o nič ine sa nezaujimať len o život tu na Zemi, to je ako žiť cely život v jednej izbe a nikdy s nej nevyjsť a na druhej strane nezaujmať sa o vesmir = koniec civilizacie ,,,, skor či neskor, ten šuter trafi znova Zem