Sonda Luna 16 dopravila na Zemi 101 gramů materiálu z povrchu Měsíce, konkrétně z Moře hojnosti. Toto množství bylo výrazně menší, než kolik přivezly mise Apollo, ale to význam mise nijak nesnižuje. Luna 16 se stala první automatickou sondou, která na Zemi přivezla vzorky z nějakého cizího tělesa. A mimochodem – její vzorky se dostaly také do Československa.
Pokud Vám nefunguje přehrávání ve vloženém okně, klikněte sem a dostanete se na stránku pořadu na Mall.TV. Pokud máte s přehráváním problém, zkuste jej spustit v tzv. anonymním okně prohlížeče.
Vesmírná technika vychází na MALL.TV každý pátek .
Kromě Vesmírné techniky najdete na internetové televizi MALL.TV i další pořady Kosmonautixu. Každý den zde vycházejí Vesmírné zprávy, které informují o dění v kosmonautice. Také zde najdete živě a česky komentované přímé přenosy startů raket pod názvem Vesmírné starty.
Pokud si chcete prohlížet tyto pořady přímo v aplikaci na svém telefonu, tabletu nebo na chytré televizi, zde je návod jak naladit MALL.TV
Díky oběma autorům (Michal & Dušan) za tento díl. Je moc fajn dozvědět se spoustu drobných a zároveň pravdivých technických detailů o 50 let staré návratové misi.
Díky za pochvalu. „Spoustu drobných a zároveň pravdivých technických detailů“ má na svědomí Michal, který píše texty.
Vím a Michal ví že vím, ale je to vaše společné dílko, takže kredit pro oba. 🙂
Napsal jsem to hlavně pod dojmem toho, že jsem si nedávno na YT pustil záznam přednášky na stejné téma od někoho jiného, kdo sice přednáší velmi sugestivně, ale s faktickou správností už je to slabší.
Takže proto ještě jednou díky vám dvěma za „šíření pravdy“. 😉
Já vím, že Ty víš, ale napsal jsem to třeba pro další, kteří to nemusí vědět. 😉 Jsme oba moc rádi, že se Ti video líbilo.
Zaujímavý film, zaujímavý počin, ale je to slabá náplasť za po*ebabraný mesačný program s N1
Napriek tomu im nemožno v tomto smere uprieť prvenstvo
Len škoda že teraz prešľapujú v bahne
Jaký měli důvod k tomu, že si akci naplánovali na měsíční noc? Museli přidat osvětlení okolí, tím riskovali poruchu a práci naslepo (což se i vyplnilo), navíc velmi nepříznivé „počasí“ (zima jako v morně). A k tomu šlo ještě o nevyzkoušenou věc. Jediné, co mě napadá (když pominu nabízejicí se konspirační teorie, které ovšem neberu) je, že rozkaz zněl jasně.
Vycházelo se z příhodných podmínek pro přelet a v podstatě nezáleželo, za jakých podmínek sonda na povrch přistane. Naopak pro přistávací radar bylo příhodnější přistání v noci. Za dne měly přistát a nebo přistály sondy Luna 5, Luna 7, Luna 17, Luna 20, Luna 21 a Luna 23. Velmi krátce po východu Slunce Luna 8 a Luna 9. V noci pak sondy Luna 13, Luna 16, Luna 18 a Luna 24.
Hádám, že návratové Luny nedisponovaly kamerou, která by v reálném čase sledovala sestup, takže bylo asi opravdu jedno, zda se přistává ve dne nebo v noci. Ale řekl bych, že práce na povrchu pod dozorem ze Země ve dne snazší je.
Jinak opět diky, video bylo hodně zajímavé, mám rád retro mise a tohle je přesně ono. Pokud jde o dva záhadné doutniky vyčuhující z pouzdra, tak tady jsem kdysi docela dlouho tápal, o co jde. A těším se na Lunu 24, na nový způsob odběru. Ani teď nevím, jestli měla osvětlení jako L16.
Luna 24 neměla žádné kamery a tedy ani nebylo třeba osvětlení.
Rusové podnikli celkem 11 pokusů o návrat vzorků. Většinu zatajili. Návrat se jim podařil až na 6-tý pokus. Sondy tohoto typu zřejmě začali stavět v okamžiku kdy bylo jasné, závod o člověka na Měsíci prohráli a tudíž se pokusili alespoň jako první získat vzorky z Měsíce. Nestihli to, k čemuž přispěla i poruchovost nosiče i vlastní sondy. Údaje jsou na WIKI. Američané s něčím podobným nepočítali a návratový program zjistili až při Luně 15 v době letu Apolla-11, které mohlo startovat již místo A-10, to , že přistání astronautů na Měsíci neurychlili, ač mohli, se jim mohlo v případě úspěchu L-15 šeredně vymstít.
Vyvolali jste ve mně tímto článkem úžasnou vzpomínku – já si s tím regolitem hrál dikobrazím ostnem pod mikroskopem. Bylo to kolem roku 1980 a já byl na návštěvě u prof. Bauera (mineraloga) na VŠCHT v Thákurovce v Dejvicích. Chodil jsem tam za ním kvůli nerostům. Řekl mi, ať si sednu za mikroskop, jestli prý poznám, co to je. A že si mám s těmi zrnky pohrát, že jdou dobře přemisťovat tím dikobrazím ostnem. Tak jsem si s nimi pohrával – zrnka byla tmavá s ostrými hranami. Vypadá to jako čedič, řekl jsem panu Bauerovi. Jseš blízko, odpověděl, ale je to regolit z Měsíce, z Luny 16, máme to tu na výzkum…
Ještě si vzpomínám, že pro dikobrazí ostny si profesor chodil do pražské ZOO, myslím, že jejich ideální elektrostatické vlastnosti objevil on a po něm je začali používat i v zahraničí. Ale kdoví, třeba už to zapadlo.
Když jsem příhodu líčil druhý den spolužákům na gymplu, nikdo mi to nevěřil. Ale byla to pravda.
Tak to je moc hezký příběh! Jsme rádi, že jsme Vám jej mohli díky tomuto videu připomenout.
Díky. A to vážne návratové púzdro dosiahlo takého preťaženia a hlavne teploty? Vie niekto, ktoré teleso dosiahlo najväčšiu teplotu pri brzdení atmosférou? To ten azbest toľko zvládne? A zaujímavé je aj to ako rusi pracujú. Astronauti boli týždne v karanténe a rusi len tak holými rukami. Teda ak to nebolo len propagačné video 🙂
Přetížení ano, teploty ne. Jak jsem psal ve videu jednalo se o teplotu okolního plazmatu a ne povrchu návratového pouzdra.