Tenhle víkend je (alespoň v ČR a okolí) mimořádný svými teplotami, ale přesto některé věci proběhnou řádně tak, jak jste zvyklí. Mezi ně patří i tradiční Kosmotýdeník, který vychází jako obvykle v neděli v poledne. Dnes se v hlavním tématu můžete těšit na informace o plánech SpaceX dostat na oběžnou dráhu milion datových center, další témata se pak dotknou povedeného snímku Marsu z oběžné dráhy, oficiálního představení nové české družice KOSTKA, za kterou stojí studenti brněnského VUT, ale i dalšího testu hardwaru na cestě k třináctému integrovanému testovacímu letu sestavy SuperHeavy / Starship. Přejeme Vám, ať se Vám článek líbí a příjemné čtení!
Milion datových center na oběžné dráze
Ve středu společnost SpaceX představila název projektu, který od začátku letošního roku budí vášně a zájem napříč světem. Má se jednat o rozsáhlou megakonstelaci družic, které budou fungovat jako datacentra a to zejména pro AI. Zarážející je nejen plánovaný počet, ale také rozměry jednotlivých družic. Právě technické podrobnosti a to včetně oznámení startu prvních exemplářů, bylo hlavní zprávou o tomto projektu.
Ve středu také Elon Musk potvrdil, že oficiálním názvem plánované konstelace družic s umělou inteligencí od SpaceX bude Starmind. Zpráva vyšla na veřejnost i na základě žádosti o ochrannou známku od společnosti xAI, která se objevila začátkem tohoto týdne. Starmind je u FCC (Federální komunikační úřad (Federal Communications Commission) – nezávislá agentura vlády Spojených států) popisován jako konstelace až jednoho milionu družic využívajících umělou inteligenci.
Stojí za zmínku, že komunikační družice Starlink od SpaceX a Starmind jsou postaveny na stejném konceptu orbitální infrastruktury, ale slouží zcela odlišným účelům. Starlink je retranslační síť, kde družice přijímají a přenášejí data mezi body na Zemi a fungují jako páteř vysokorychlostního internetu s infrastrukturou umístěnou v kosmickém prostoru. Samotné Starlinky nezpracovávají přeposílaná data a přenášejí tak jen informace z jednoho místa na druhé, což je stejná funkce, kterou plní třeba optický kabel u vás v ulici.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/
Starmind je zcela odlišný koncept a namísto přenosu dat by jeho družice měly zpracovávat data pomocí umělé inteligence a to přímo na oběžné dráze pomocí palubních procesorů. K takovým výpočtům je samozřejmě potřeba velké množství energie, což se na těchto kosmických datacentrech bude řešit pomocí velkoplošných fotovoltaických panelů. Zatímco Starlink je v podstatě jen přenosovou infrastrukturou, družice Starmind budou servery. Praktickým důsledkem je, že Starmind by umožnil modelům umělé inteligence provádět analýzy, zpracovávat dotazy a generovat výstupy přímo v kosmickém prostoru a poté by výsledky vysílal uživatelům kdekoli na Zemi během milisekund, aniž by data musela cestovat do pozemního datového centra.
Družice mají mít úctyhodné rozměry. Rozložené fotovoltaické panely mají délku družice natáhnout až na 70 metrů. Samozřejmostí bude nutnost chlazení, které bude aktivní pomocí velkých radiátorů, které zvednou „výšku“ družice na 20 metrů. Plocha těchto radiátorů má být 110 m2. Fotovoltaické panely mají poskytovat nárazový výkon až 150 kW, ale normálně budou schopny dodat stabilní výkon 120 kW. Konstelaci je plánováno provozovat na několika oběžných drahách 500 – 2 000 km nad Zemí a se sklonem 30 stupňů k rovníku. Družice by mezi sebou měly komunikovat pomocí laserové komunikace.
Nosičem samozřejmě musí být Starship, která na jeden vzlet pojme 30 až 50 družic, což by dosáhlo ekvivalentu desítek serverových racků na jeden let, bez nutnosti získávání pozemků, povolovacích procesů, zkapacitňování pozemní elektrické sítě a bez nutnosti chladicí infrastruktury na Zemi. To jsou zároveň hlavní výhody, které má projekt přinést. Mezi další výhody patří obcházení národních zákonů jednotlivých států a také to, že SpaceX chce opět celý projekt zajišťovat sama. Od výroby, přes vynesení až po způsob využívání.
Elon Musk just confirmed that ‘Starmind’ will be the official name of the SpaceX AI satellite constellation pic.twitter.com/nwkRsIb4eq
— SMX 🇺🇸 (@iam_smx) June 23, 2026
SpaceX tuto novou technologii přináší v době, kdy pozemní datová centra narážejí na tvrdá omezení, jako je nedostatek fyzického prostoru, odpor komunit a zásadní roli hraje také masivní spotřeba energie a vody v rozsahu, který je stále obtížnější si dovolit. Naopak kosmický prostor přináší relativně nekonečně dostupnou solární energii a žádné územní plány. Musk ve video prezentaci z 8. června uvedl, že očekává, že se kosmický prostor stane nejlevnějším místem pro nasazení výpočetní techniky s využitím umělé inteligence do dvou až tří let. Nezapomínejme však, že to řekl Elon Musk, jehož časové předpovědi se ve většině případů ukazují jako extrémně optimistické. Ostatně, celá tato nová super megakonstelace je závislá na tom, že se systém Super Heavy Starship dostane do běžného provozu a navíc plní představu o levných startech. Ani jedno není v této chvíli jisté. Stejně jako hned nato vyvstává otázka, nakolik se změní výhled na noční oblohu, až na oběžných drahách bude obíhat milion velkých družic. Každopádně dle Muska, by první dva prototypy AI1 družic měly být vypuštěny začátkem roku 2027 a sériová výroba by měla začít koncem téhož roku v novém zařízení s názvem Gigasat.
Reálné aplikace, které Starmind umožňuje, sahají daleko za hranice samotného Groku. Megakonstelace datových center umělé inteligence na oběžné dráze by mohly spouštět inferenční úlohy pro jakéhokoli platícího zákazníka kdekoli na Zemi, s latencí měřenou v milisekundách, nikoli v sekundách. Pokud by se Starmind škáloval tak, jak je popsáno, udělal by ze SpaceX majitele většiny kapacity výpočetní techniky umělé inteligence stejným způsobem, jako ze společnosti udělal Starlink většinového poskytovatele družicového internetu.
Kosmický přehled týdne:
Americké vozítko Perseverance dosáhlo maratonské vzdálenosti jízdy a níže vidíte snímek, jak jej v tom okamžiku vyfotila sonda MRO z oběžné dráhy Marsu. Vozítko Perseverance urazilo od přistání vzdálenost 42,195 kilometrů. Perseverance dosáhla této vzdálenosti po pěti letech a čtyřech měsících jízdy – 1890. marťanského dne neboli solu. Předchozímu držiteli tohoto milníku, roveru Opportunity, trvalo dosažení stejné vzdálenosti 11 let a dva měsíce. Fotka byla pořízena 13. června kamerou HiRISE.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/
1U CubeSat KOSTKA, který je dílem studentského týmu YSpace z brněnského VUT, už znáte ze dvou dílů pořadu Kosmické Brno, ale ve čtvrtek 25. června se na brněnské hvězdárně a planetáriu konala akce nazvaná Flyout: Slavnostní představení družice KOSTKA, na které studentský tým prezentoval své dílo veřejnosti. Sluší se poznamenat, že KOSTKA je první českou družicí, kterou navrhli a sestavili studenti. Komerčně pořízených dílů je v celé družici jen naprosté minimum. Z prezentací studentů vyplynulo, že KOSTKA je již integrována v deployeru, který je určen pro misi Transporter-17 rakety Falcon 9. To znamená, že by se na oběžnou dráhu vydala na stejné raketě, která má vynést i slovenskou družici MARINA od brněnské firmy Spacemanic. K tomuto velmi zajímavému startu by mohlo dojít začátkem července, neoficiálně se často skloňuje období kolem 10. července.
Přehled z Kosmonautixu:
Abychom měli přehled o kosmonautickém dění v průběhu týdne kompletní, pojďme si připomenout všechny články, které vyšly na tomto webu. Začali jsme zprávou, že francouzská kosmická agentura CNES vybrala společnost Sirius Space Services, která využije uvolněné místo v novém komerčním víceuživatelském startovacím areálu v Guyanském kosmickém středisku. V dubnu se evropský systém Galileo dočkal významného kroku k nasazení nové složky signálu, která je označována jako E5a Quasi Pilot. Živě a česky jsme spolu sledovali start rakety Falcon 9, která vynášela nové experimentální zařízení Starfall, které bude poskytovat skladovací či výrobní prostor na oběžné dráze. Podívali jsme se také, jak NASA testuje nové pokročilé schopnosti budoucích roverů pro Mars a Měsíc. Zvali jsme vás na červnovou Kosmoschůzku. Dokonce i malé planetky mohou být poměrně komplexní. Během svého loňského průletu kolem planetky Donaldjohanson to potvrdila americká sonda Lucy. Zajímavá a očekávaná zpráva přišla od ESA, když agentura poskytla informace o dalším možném osudu jejího podílu na zrušené stanici Gateway. Na Kennedyho středisko dorazil teleskop Nancy Grace Roman, který se tu bude chystat na start a po stejném kosmodromu byla převážena ramena chopsticks pro novou startovní rampu systému SuperHeavy/Starship. Popsali jsme si, proč a jak evropský teleskop Euclid snímkoval přeplněné okolí středu naší Galaxie a poté jsme Vás pozvali ke sledování 89. dílu Pokecu s kosmonautixem. Evropsko-japonská mise BepiColombo dokončila skoro osm let dlouhou přeletovou fázi a tak mohla vypnout své iontové motory na přeletovém modulu. Podívali jsme se také na zkoušky evropského IVA skafandru na Mezinárodní kosmické stanici.
Snímek týdne:
Starship S40, která má společně se SuperHeavy B20 vyrazit na 13. integrovaný letový test, prošla dalším důležitým testem a je tak o krok připravenější na svůj start. 26. června podstoupila na testovacím středisku Massey’s testovací statický zážeh jednoho (atmosférického) raketového motoru Raptor. Test sledovaly kamery různých internetových portálů, ale zanedlouho SpaceX poskytla i oficiální fotky. V rubrice Snímek týdne Vám nenabídneme celkový pohled (byť je povedený), ale detailní snímek pořízený přímo v útrobách motorové sekce.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/
Video týdne:
Společnost Blue Origin se pochlubila ukázkou toho, jak se na svém lunárním landeru Blue Moon Mk1 bude vysouvat věž se solárními panely. Ta má sahat do výšky 26 metrů, když se započítá i výška samotného landeru. A proč takováto složitá konstrukce? Modul zamíří na jižní pól, kde Slunce svítí nejen hodně „zešikma“, ale také jsou tam místa, kde Slunce svítí skoro celou dobu lunárního dne. Takovéto solární panely by pak mohly zajistit stabilní dodávky energie i přes skoro celou 14 pozemských dní dlouhou lunární noc. Zařízení se jmenuje Power Tower.
Continuous sunlight is scarce on the Moon unless you know where to look. 🌑
The lunar poles contain „peaks of eternal light,“ areas bathed in near-continuous sunlight. Power Tower mounts on Blue Moon MK1’s top deck and extends solar arrays to 26 meters total height to capture… pic.twitter.com/tPCPSoQVur
— Blue Origin (@blueorigin) June 22, 2026
Zdroje informací:
https://www.teslarati.com/
https://x.com/
Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/HKE3IZ5XQAEtCf_?format=jpg&name=4096×4096
https://pbs.twimg.com/media/HLo48x0WkAAtoUW?format=jpg&name=4096×4096
https://pbs.twimg.com/media/HLvTygcWAAARKwk?format=jpg&name=4096×4096
Ke Starmindu – má to i reálný finanční význam k nasazení nových technologií SS/SH.Starlink zaplatil vývoj Falcon 9 a jeho opakované použitelnosti.Starlink dal Falconu prakticky nekonečný zdroj nákladů k vynášení a financování optimalizace opakovaného použití (cca 1mld dolarů). Konkurence neměla dost fantazie, aby si dokázala představit (a financí, aby dokázala realizovat) tento scénář, který zdesetinásobil hmotnost vynášených nákladů ročně po celém světě.Stejně tak Starmind může posloužit pro Starship – dá jí náklady k vynášení a zároveň se stane zdrojem financí k zaplacení vývoje celého systému SS/SH. A pokusí se znovu posunout laťku vynášených nákladů sto až tisícinásobně dál, aby tomu odpovídajícím způsobem poklesly ceny za vynášený kg nákladu.
Trochu počtů. Družice Muskovy konstrukce (napájecí prvky, morální zastarání) mají životnost cca 5 roků. To je 1825 dnů. Milion družic by si vyžádalo každý den dokončit a vynést cca 550 družic. StarShip vynese 50 Starlinků při jednom startu, přejme si, ať také Starmindů. Tedy 11 startů denně s objemem pohonnych hmot, které …atd.
Není těch 50 jen v rámci testovacích letů? „Jen“ dvojnásobek toho, co F9 mi přijde jako málo. Ale Starmind bude určitě mnohem větší už kvůli napájení a chlazení, tak to nejspíš není odhad úplně mimo.
Životnost 5 let je vládou požadovaná u Starlinku kvůli bezpečnosti návratu a bezpečné dráhy. Očekávám prodloužení na 7 let vzhledem ke zkušenostem. Reálně může být u vysokých drah životnost 10 let. A ten milión je zatím odhad. Klidně to nejdřív můžou být jen tisíce.
Tady je ale otázkou, jestli 10 let staré výpočetní centrum na orbitě bude ještě reálně k něčemu dobré. Nevím, jak dlouho se provozují komponenty v pozemních datacentrech, ale 10 let to nejspíš nebude. Nejde ani tak o to, že by komponenty degradovaly, ale že už prostě nejsou dost výkonné a je výhodnější je nahradit novými. Nároky na přenos dat z družic nerostou tak rychle a také mají méně pozemní konkurence – vykrývání míst se špatným spojením je nevděčná činnost.
Ano, SpaceX má podle Mezinárodní telekomunikační unie (ITU) opravdu na oběžné dráze ve výškách od 500 kilometrů do 2000 kilometrů rozmístěno milion datových center (tedy alespoň má minimálně 7 let blokovány výšky a dráhy).
Pro snadnější pochopení, „o co kráčí“, jsou tyto dva následující články:
https://news.satnews.com/2026/02/01/musk-wants-another-1-million-satellites/
a
https://news.satnews.com/2026/02/19/geopolitical-analysis-china-challenges-spacex-dominance-with-massive-leo-governance-strategy/
Podle FCC přijala 4.2.2026 podání SpaceX a vydala DA 26-113, kde uvádí, že navrhovaný systém SpaceX se bude primárně spoléhat na optické mezidružicové spoje, které se mohou spojit s jinými satelity v navrhovaném systému a se satelity v systémech Starlink první a druhé generace SpaceX (zcela logicky se tedy mohou spojit i se sítí Starshield).
V článku je samozřejmě správně uvedena raketa Starship, která ve verzi „Starlink“, bude schopna vynést a pomocí systému PEZ vypustit kombinaci 60ks satelitů Starlink V3, Starlink V2 Mobile (DTC), kapslí Starfall (jednu pozici budou tvořit čtyři kapsle Starfall) a právě i budoucích satelitů datacentra.
Počínaje letem IFT-14 (pokud let IFT-13 proběhne se „správným“ orbitačním zážehem) budou výše uvedené varianty vynášeny.
Myslím si, že v „nulté“ fázi testování budou určité typy prototypů, spíš demonstrátory datacenter, které splní některé testy a budou průběžně deorbitovány. Testování může probíhat ve výškách okolo 500 kilometrů (podobně jako Starlink V3).
Finální prototypy satelitů datacenter bych odhadoval, že budou fungovat ve větších výškách.
Výroba a montáž prototypů může probíhat v hale se starlinky, než se postaví uváděné zařízení Gigasat.
Samozřejmě IT část bude „začínat“ na součástkách výrobců, popisovaných ve videu.
V diskuzi se řeší doba 5 let spojená s životností.
Nevím nic o životnosti satelitů Starlink V1.0 (od 11.11.2019 byl vypuštěn Starlink v1-1, což je přibližně 6 let a 8 měsíců).
FCC přijala změnu ohledem deorbitace nefunčních satelitů z oběžné dráhy. Tam je nově stanovena lhůta pěti let, do kdy musí být nefunkční satelit deorbitován.
Jen pro zajímavost má SpaceX u Starlink Gen1 (označených „M“ Failed, decay) celkem 13 ks a nových Starlink Gen2 celkem 3 ks (z nich je jeden Starlink 34343 ve výšce 562/541 kilometrů). Všechny satelity postupně klesají.
Když nejde Kesslerův syndrom k bezskrupulóznímu psychopatovi, musí bezskrupulózní psychopat ke Kesslerovu syndromu…
To jsem sám komu při slovech o miliónech satelitů které se mají pohybovat 50 km od sebe, nebo slovech jako: „…Mezi další výhody patří obcházení národních zákonů jednotlivých států…“ běhá mráz po zádech?
Já myslím, že v tom každý vidí hlavně to, co tam vidět chce. U té zmínky o národních zákonech mne jako první napadla pomoc státům, které např. cenzurují přístup na internet.
A pokud nejste psycholog, či psychiatr, vyzývám vás, abyste se na našem portálu propříště zdržel podobných osobně mířených hodnocení. Pokud toho nebudete schopen, vězte, že mám k dispozici nástroje, jak zajistit slušnou diskusi bez podobných výrazů.