Popis dokončených příprav Orionu končil v minulém dílu zakrytováním kosmické lodi v budově LASF ochranným krytem dne 10. září. Po dokončení funkčních testů a po kontrolách těsnosti krytu se 16. října vrata budovy LASF otevřela a kolový dopravník se s kosmickou lodí vydal na desetikilometrovou cestu k budově VAB. Po dočasném uskladnění v sekci High Bay 4 byl Orion vyzvednut jeřábem a přemístěn do High Bay 3. Zde byl 19. října usazen a přišroubován na nosnou raketu SLS.

Zdroj: https://images-assets.nasa.gov
Po připojení Orionu se rozjela testovací kampaň. K servisnímu modulu Orionu bylo přiklopeno přístupové rameno OSMU (Orion Service Module Umbilical) a následoval test funkčnosti připojení styčné plochy mezi OSMU a Orionem. Dalším krokem bylo ověření funkčnosti rozhraní (Interface Verification Test) mezi celou integrovanou raketou včetně Orionu s pozemními systémy.
Do Orionu byl nahrán letový software a následoval komunikační test spojení mezi SLS s Orionem a mobilní vypouštěcí plošinou. Po něm byl proveden komplexní integrovaný test komunikačních systémů, antén a kamer centrálního stupně, horního stupně a Orionu s řídicím střediskem startu v Kennedyho středisku. Dne 5. listopadu byla v řídicím středisku startu provedena simulace odpočítávání. Tým testoval software, procházel různé scénáře a prováděl úpravy během odpočítávání.
Při end-to-end komunikačním testu byly systémy řízení a telemetrie Orionu spojeny také s řídicím střediskem mise v Johnsonově středisku v Houstonu. Pro test byla využita vysokofrekvenční anténa v budově VAB a rádiová frekvence, kterou využívají komunikační družice sítě DSN (Deep Space Network). Testování bylo dokončeno v polovině listopadu a potvrdilo, že telemetrie funguje správně.
Poté měl následovat demonstrační test odpočítávání CDDT (Countdown Demonstration Test), který zohledňoval přítomnost astronautů v Orionu. Na 19. listopad byla naplánována první část testu CDDT za přítomnosti letové posádky. V rámci příprav na test byl v Orionu vyměněn vzduch a byl otevřen vstupní poklop.
Na tepelné ochraně modulu pro posádku Orionu však byl nalezen blíže nespecifikovaný kus, který bránil opětovnému uzavření poklopu. Oprava byla dokončena včas, 18. listopadu, což by umožnilo provedení testu odpočítávání následující den. Bylo však rozhodnuto test odložit na prosinec a získaný čas využít k začlenění získaných poznatků do plánu testu. Posádka ani neodletěla na Kennedyho středisko a zůstala v Johnsonově středisku. Snahu pokusit se o vzlet na začátku února 2026 to nijak neovlivnilo.
Do nádrží Orionu byla načerpána pitná voda. Na přelomu listopadu a prosince bylo na oba vzletové stupně SRB namalováno logo America 250 na připomínku 250. výročí podpisu Deklarace nezávislosti z roku 1776. Dne 4. prosince bylo na bílou místnost na přístupovém rameni, vedoucímu z věže mobilní vypouštěcí plošiny k modulu pro posádku, namalováno logo Artemis.

Zdroj: https://images-assets.nasa.gov
Montážní tým dokončil 11. prosince montáž izolace motorové sekce centrálního stupně a odstranil vnitřní přístupové žebříky a plošiny. Pokračovaly také práce na uzavírání tepelné ochrany na dalších místech rakety. Spolu s dokončováním prací začaly být od rakety odtahovány první přístupové plošiny.

Zdroj: https://images-assets.nasa.gov
První část testu CDDT byla naplánována na 17. prosince, ale po několika dnech byla znovu odložena. Tentokrát bez vysvětlení příčiny. Nový termín byl stanoven na 20. prosince, tedy 53 let a jeden den po návratu Apolla 17 na Zemi z dosud poslední lunární mise.
Simulace odpočítávání byla 20. prosince zahájena rozběhnutím odpočtu v čase T-6 hodin 30 minut. Posádka se v budově O&C oblékla do skafandrů OCSS (Orion Crew Survival System), otestovala komunikační systémy skafandrů a přibližně v T-3 hodiny 30 minut budovu opustila. Po několika minutách rozhovorů s rodinami a představiteli NASA astronauti nastoupili do transportního vozidla Astrovan II.
Původně měly posádku přepravit elektromobily od společnosti Canoo. Společnost však začátkem roku 2025 podala návrh na bankrot a nebyla schopna plnit smlouvu s NASA na servis vozidel. NASA proto v říjnu pronajala pro účely mise Artemis II od Boeingu vozidlo Astrovan II. Vozidlo bylo postaveno společností Airstream na základě obytného vozu Atlas Touring Coach ve spolupráci s Boeingem a v roce 2024 bylo použito pro odvoz posádky Starlineru na vzletový komplex SLC-41.
Nyní se Astrovan vydal do budovy VAB, kde se nachází letová sestava pro Artemis II. Uvnitř VAB astronauti nastoupili ve věži mobilní vypouštěcí plošiny do výtahu. V něm vyjeli až na úroveň, kde se nachází přístupové rameno k Orionu. Posádka svoji kosmickou loď už dříve pojmenovala jménem Integrity.
Astronauti se usadili do sedaček v Orionu, připoutali se, připojili skafandry k systémům podpory života a simulovali závěrečnou dobu odpočítávání. To zahrnovalo kontrolu komunikace a nakonfigurování modulu pro posádku pro simulovaný start. V reálném čase bylo řešeno několik simulovaných problémů včetně výpadků ve zvukové komunikaci a neplánovaných poruch systému podpory života. Cílem bylo získat poznatky a minimalizovat problémy v den startu.

Zdroj: https://images-assets.nasa.gov
V T-33 sekund předaly pozemní počítače kontrolu nad raketou letovým počítačům. Letové počítače zkontrolovaly připravenost systémů rakety a zjistily, že SLS nesplňuje kritéria pro start (není na rampě, není natankovaná atd.). V T-29 sekund proto počítače odpočítávání automaticky zastavily. Posádka poté odzkoušela nouzové opuštění Orionu.
Nyní jsou do předních částí vzletových stupňů SRB a do intertanku centrálního stupně umisťovány simulátory autodestrukčních náloží systému pro ukončení letu FTS. Po dokončení všech příprav bude proveden ověřovací test systému.
Po testu budou simulátory nahrazeny pyrotechnikou, baterie v ICPS budou vyměněny za letové a přejde se k uzavírání posledních výřezů v pěnové izolaci SLS. Až bude vše hotové, proběhnou přípravy na vývoz letové sestavy na vzletový komplex LC-39B.
Před misí Artemis II je v plánu jediný výjezd na rampu. Dne 2. ledna oznámila tisková mluvčí NASA, že vývoz na rampu bude za méně než dva týdny. To znamená nejpozději 16. ledna.
Na vzletové rampě budou rozhraní mobilní vypouštěcí plošiny napojeny na systémy rampy a bude proveden servis hydrazinu v obou vzletových stupních SRB. Bude také instalován systém pro nouzový únik, který zahrnuje čtyři lanové dráhy s únikovými koši.

Zdroj: https://images-assets.nasa.gov
Poté bude následovat druhá část demonstračního testu odpočítávání CDDT s letovou posádkou. Podle zveřejněných informací bude nejprve proveden přezkum systémů košů zavěšených na lanech a současně bude otestováno komunikační spojení na rampě. Test CDDT nebude zahrnovat tankování nádrží. V době plánovaného přerušení odpočítávání v T-3 hodiny 30 minut budou astronauti dopraveni na rampu a usednou do Orionu. V průběhu odpočítávání bude simulován nouzový stav na rampě. Astronauti nouzově opustí Orion a evakuují se směrem k únikovým košům. Test nemá zahrnovat sjezd v koších mimo rampu. Tato činnost košů byla odzkoušena už dříve.
Dalším testem na vzletové rampě bude test odpočítávání s tankováním (WDR). Podle dosud zveřejněných informací je v plánu provést tento test přibližně týden před pokusem o start. Této zkoušky se posádka nezúčastní. Startovní tým se pokusí naplnit nádrže centrálního a horního stupně kapalným kyslíkem a vodíkem. Poté hodlá projít závěrečnou desetiminutovou fázi odpočítávání ke startu až do času T-29 sekund. O sekundu později, v T-28 sekund, by totiž letové počítače vydaly příkaz ke spuštění hydraulických pohonných jednotek kardanového řízení vektoru tahu ve vzletových stupních SRB.
Cílem testu WDR je naplnit nádrže rakety kapalným kyslíkem a kapalným vodíkem, provést odpočítávání ke startu, demonstrovat schopnost obnovy odpočítávání na výchozí stav a poté vypustit nádrže. Startovní tým si chce procvičit časovou osu a postupy, kterými se bude řídit při ostrém pokusu o start, včetně informativní schůzky o počasí, předem naplánovaných přerušení odpočítávání, doplňování pohonných látek a validačních kontrol.
Pokud se test podaří a získaná data budou po zkontrolování v pořádku, zahájí tým přípravu na 48hodinové odpočítávání ke startu. Na rozdíl od příprav k misi Artemis I v roce 2022 se NASA chce po testu WDR pokusit o start bez návratu letové sestavy do budovy VAB. Samozřejmě jen v případě, že nedojde k nějakému vážnému problému, který nepůjde vyřešit na rampě.
Období startovní příležitosti pro Artemis II budou vzhledem k oběžným drahám Země, Měsíce a dalším omezením trvat v každém měsíci čtyři až osm dní. Nejbližší období, ke kterému by podle současného stavu příprav mohla být technika připravena, se otevře 5. února. Startovní okno ale bude tento den trvat jen 32 minut. Podle dostupných informací proto NASA cílí pokus o start na 6. února, kdy by mělo být startovní okno dvouhodinové. Samozřejmě jen v případě, že vše bude včas připravené.
Podle informace z NASA ze září 2025 budou v odpočítávání tyto hlavní milníky:
- T-8 hodin 10 minut: Zastavení odpočítávání až na 2 hodiny 15 minut pro rozhodnutí o zahájení plnění nádrží. Účelem zastavení je dokončit všechny přípravy na tankování, vyhodnotit předpověď počasí a rozhodnout, zda zahájit tankování nádrží.
- T-3 hodiny 30 minut: Zastavení odpočítávání až na 40 minut. V této době by mělo být dokončeno tankování a pouze se průběžně doplňují pohonné látky ve stejném objemu, v jakém dochází k odpařování v horních částech nádrží. Zastavení odpočítávání bude využito pro rozhodnutí o příjezdu posádky a nástupu do kosmické lodi.
- T-10 minut: Zastavení odpočítávání na 30 minut pro rozhodnutí o startu.
- T-6 minut: Tlakování nádrží centrálního stupně.
- T-5 minut: Možnost pozastavit odpočítávání při problému s FTS.
- T-4 minuty 40 sekund: Vysokoprůtokové odvzdušnění LH2
- T-4 minuty: Spuštění APU (pomocné pohonné jednotky hydraulických systémů pro řízení vektoru tahu motorů RS-25).
- T-3 minuty 10 sekund: Čisticí sekvence.
- T-2 minuty: Přepnutí ICPS na interní napájení.
- T-90 sekund: Přepnutí centrálního stupně na interní napájení.
- T-33 sekund: Předání kontroly nad aktivací zbývajících systémů letovým počítačům.
O tom, kdy dojde ke startu, rozhodne mnoho faktorů. Půjde vše bez problémů? Rozhodně ne. Pokud se start neuskuteční 6. února, bude v únorovém období startovní příležitosti k dispozici ještě sedm dalších dní pro start. Únorové období startovní příležitosti se zavře 13. února. Obecně NASA deklarovala, že díky zprovozněnému druhému zásobníku kapalného vodíku umožňuje vybavení komplexu 39B až čtyři pokusy o start v rozmezí šesti dnů. Druhý pokus nejdříve 24 hodin po prvním. Třetí pokus nejdříve 48 hodin po druhém a čtvrtý pokus nejdříve 48 hodin pro třetím pokusu. Rozhodnutí by však záviselo na konkrétní podstatě nastalého technického problému. Vzhledem k testu WDR není zatím jasné, zda deklarovaná schopnost čtyř cyklů plnění nádrží je včetně plnění pro test WDR.
Na rozdíl od SLS pro Artemis I je nyní sestava schopna zůstat na rampě i do dalšího období startovní příležitosti, které se otevře na začátku března. Provedené úpravy na věži mobilní vypouštěcí plošiny už umožňují provést výměnu baterií na pyrotechnickém systému ukončení letu FTS přímo na rampě. Baterie mají časově omezenou životnost 25 dnů počínaje testem systému.
Zdroje informací:
https://www.prnewswire.com/
https://spaceflightnow.com/
https://onfirstup.com/
https://mynews13.com/
https://www.nasa.gov/
https://www.nasa.gov/
https://spaceflightnow.com/
https://x.com/
Zdroje obrázků:
https://images-assets.nasa.gov/image/NHQ202512200010/NHQ202512200010~medium.jpg
https://images-assets.nasa.gov/image/KSC-20251018-PH-KLS02_0075/KSC-20251018-PH-KLS02_0075~medium.jpg
https://images-assets.nasa.gov/image/KSC-20251020-PH-KLS01_0047/KSC-20251020-PH-KLS01_0047~medium.jpg
https://images-assets.nasa.gov/image/KSC-20251204-PH-FMX01_0115/KSC-20251204-PH-FMX01_0115~medium.jpg
https://images-assets.nasa.gov/image/NHQ202512200038/NHQ202512200038~medium.jpg
Díky za skvělý článek. Prosím jen o vysvětlení věty: „bude proveden servis hydrazinu v obou vzletových stupních SRB“. V SRB je hydrazin? Jakou tam má funkci?
Hydrazin je v SRB v nádržích o obsahu 10 kg a je používán v systému naklápění trysky (řízení vektoru tahu) boosteru jako pohonné médium pro pomocné energetické jednotky APU. Hydrazin se při kontaktu s katalyzátorem prudce rozkládá na horké plyny, které roztáčejí plynovou turbínu. Tato turbína následně pohání hydraulické čerpadlo.
Proč mají destrukční nálože celkem krátkou dobu životností?
Hlavním důvodem omezené 25denní doby životnosti destrukčního systému FTS (počínaje testem systému) jsou baterie. V článku to upřesním.