Projekt kosmické lodi Starliner od firmy Boeing, která má společně s Crew Dragonem od SpaceX zajišťovat pro NASA dopravu astronautů na ISS a zpět, se již dlouhé roky potýká se zpožděními a technickými problémy. První bezpilotní testovací let (OFT) na konci roku 2019 ani nedorazil k Mezinárodní kosmické stanici a proto v roce 2022 proběhl reparát v podobě druhé bezpilotní testovací mise OFT-2. Ta už proběhla téměř úplně hladce a proto bylo přistoupeno k pilotované testovací misi CFT, která odstartovala vloni v červnu. Jenže loď se potýkala s problémy pohonného systému a NASA po dohodě s Boeingem vsadila na opatrný přístup – loď se vrátila na Zemi bez posádky a Sunitu Williams s Barry Wilmorem před pár dny dopravila na Zemi kosmická loď Crew Dragon z mise Crew-9.
O dalším osudu Starlineru se živě spekuluje už několik měsíců, ale oficiální informace prozatím chyběly. Vyloučit se totiž nedala žádná možnost – od opakování bezpilotní mise, přes opakování pilotované testovací mise až po udělení certifikace a přechod rovnou na provozní mise. První bližší informace, přinesl Steve Stich z NASA. Ten oznámil, že agentura uvažuje o třetím bezpilotním testovacím letu Starlineru. Poté dodal, že NASA „chce kosmickou loď připravenou na posádku. Budeme analyzovat data, poté přijmeme rozhodnutí, zda ji necháme letět v pilotovaném, či nepilotovaném režimu.“ Zatím tedy není nic jisté, což platí i pro případný termín tohoto startu. Stich také zmínil, že opakování mise by mělo pomoci vyřešit otazníky ohledně úniků helia a problémů pohonného systému na servisním modulu kosmické lodi. Dodal také, že Boeing by rád připravil i nové skafandry.
Zdroje informací:
https://x.com/
https://en.wikipedia.org/
Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/GmXKpc2WcAAoX3z?format=jpg&name=4096×4096
Já nevím, než ten jejich Starliner získá certifikaci, tak už bude dávno konec ISS.
Radši by od toho měla dát NASA ruce pryč a držet se toho co již funguje od Space X.
Záloha je potřebná. Kdyby se něco stalo s Falcony, které by byly uzemněny, nastal by problém.
No tomu rozumím, ale než tu zálohu certifikují tak už bude konec ISS, protože to jak teď pracuje Boeing je strašný příklad toho jak zničit pro zisk velké jméno (problémy s 737-800 MAX, stálé problémy s Q a to nemluvím o tom, že už nemají skoro žádné odborníky na to na čem dělají). Prostě fúze s McDonnald-Douglas nebyla to pravé pro renomé této značky. Hold dříve bylo jméno Boeing něco, dnes je jen zaslechneš a už vidíš ty problémy co si posledních pár let dělají. No třeba překvapí, ale moc tomu nedávám.
Záloha potřebná je, ovšem tohle jaksi záloha není, protože to stále nefunguje a už se tam propálilo tolik peněz, že by za to jiný postavil komplet celý systém tedy jak raketu, tak kosmickou loď.
mozno by mohlli nasmerovat peniaze do DreamChaseru, po jeho testovacom lete ak bude uspesny.
Bude to zaujmave co bude dalej.. uz mi to pripada ako projekt z Iranskeho kozmickeho programu 🙂
Dream Chaser má podobné zdržení jako Starliner. Kromě toho Starliner už se dvakrát dokázal k ISS připojit. Vývoj pilotované verze DC by se nejspíš protáhl za konec životnosti ISS.
To je bezvadná záloha, která když už jednou konečně vyletí, musí být hned sama zálohovaná 🙂
Než taková „záloha“, to radši nic. Ostatně, záloha přece existuje, v provozu jsou Dragony a Sojuzy.
Až se rozběhne, bud sloužit jako záloha pro Crew Dragon, aby nebyly Spojené státy závislé na Sojuzech.
Až? Hm, ta spojka skoro naznačuje, jako že tomu věříte.
Já bych spíš začal slovním spojením „kdoví jestli“.
Co peněz už se do Boeingu horem dolem narvalo, a zdaleka nejen do Starlineru. Výsledky přitom nejsou nejpřesvědčivější. Jak že zní Einsteinova klasická definice šílenství?
Proto doufám, že Elon v rámci DOGE udělá u dodávek pro NASA pořádnou čistku podobně jako ji už udělal u USAID, USAGM a jinde.
Dodatečné práce na Starlineru si Boeing hradí sám.
Naprostý souhlas. Je to mrhání úsilím a financemi. Argument potřebné zálohy byl relevantní v době zadání. Záloha za Dragon neexistuje již 5 let, tak to pár let vydrží. Ostatně nikdy neměla NASA zálohy za pilotované programy, tak to chvíli vydrží.
No a jedna kacířská věc – tak by nebyla doprava na ISS. A co by se vlastně stalo? Mám divný dojem, že co mělo být na ISS testováno, tak to proběhlo a nynější výzkum je pro výzkum.
Výzkum na ISS je mimořádně cenný a nenahraditelný, takže jakékoliv pokusy o snižování jeho významu, nejsou pravdivé.
P.S. Úvahy typu „Když to funguje tak dlouho, tak to ještě vydrží“, jsou ideálním předpdokladem pro tvrdý pád.
Já nejsem nepřítelem i divných výzev. Jsem zastáncem názoru, že na horu je potřeba vylézt prostě proto, že tam je. To samé – prozkoumat co se dá, když je nám to (vývojem) umožněno. Fascinují mne nové objevy. Ale co se konkrétně očekává od ISS do jejího zániku?
Na ISS se denně provádějí desítky experimentů z mnoha oborů, které se průběžně obměňují, aby se dostalo na co nejvíce. Nečeká se na jeden konkrétní experiment. Tomáš Přibyl to v jedné přednášce skvěle řekl. Neexistuje jeden experiment, který by ospravedlnil existenci ISS. Stejně jako neexistuje jeden náklad, který by ospravedlnil existenci dálnice D1.
Plus připomínám, jak jste, Dušane, nedávno zmiňoval délku fronty experimentů, co by rády na ISS…
Máte nejen opravdu „divný“, ale navíc zcela mylný dojem.
ULA má pro všechny mise Boeing Starlineru vyplánovány rakety Atlas V N22. Pokud by se přidávala zkušební mise Starlineru, tak může některou z osmi misí pro Project Kuiper (Atlas 1 až 8) nahradit raketou Vulcan Centaur.
01. Atlas V 551 | Project Kuiper (Q1/2025), SLC-41, Cape Canaveral SFS, Florida,
02. Atlas V 551 | ViaSat-3 F2 (Q2/2025), SLC-41, Cape Canaveral SFS, Florida,
03. Atlas V 551 | Project Kuiper (2025), SLC-41, Cape Canaveral SFS, Florida,
04. Atlas V 551 | Project Kuiper (2025), SLC-41, Cape Canaveral SFS, Florida,
05. Atlas V N22 | Starliner-1 SC2 (2025), SLC-41, Cape Canaveral SFS, Florida, (Space Cruser)
06. Atlas V 551 | Project Kuiper (2025), SLC-41, Cape Canaveral SFS, Florida,
07. Atlas V 551 | Project Kuiper (2025), SLC-41, Cape Canaveral SFS, Florida,
08. Atlas V 551 | Project Kuiper (2025), SLC-41, Cape Canaveral SFS, Florida,
09. Atlas V 551 | Project Kuiper (2025), SLC-41, Cape Canaveral SFS, Florida,
10. Atlas V 551 | Project Kuiper (2025), SLC-41, Cape Canaveral SFS, Florida,
11. Atlas V N22 | Starliner-2 (2026), SLC-41, Cape Canaveral SFS, Florida,
12. Atlas V N22 | Starliner-3 (2026), SLC-41, Cape Canaveral SFS, Florida,
13. Atlas V N22 | Starliner-4 (2027), SLC-41, Cape Canaveral SFS, Florida,
14. Atlas V N22 | Starliner-5 (2027), SLC-41, Cape Canaveral SFS, Florida,
15. Atlas V N22 | Starliner-6 (2028), SLC-41, Cape Canaveral SFS, Florida.
Vzhledem k ukončení činnosti na ISS nedojde dříve než v roce 2030, tak ke splnění závazku programu Commercial Crew Development šesti misí Boeing Starlineru, mají ještě dost času.
Budoucnost ISS komplikují Rusové. Ti uzavřeli smlouvu jen do roku 2028. Když nedostanou hromadu peněz ISS skončí.
Rusové ISS potřebují. Nebál bych se.
Tezko rict, je mozne, ze rusko bude v r. 2028 v takovem stavu, ze nejaka pritomnost na obezne draze pro ne nebude mit prakticky zadny vyznam. Naopak nebudu se divit, pokud se pokusi ISS vyuzit k vydirani ostatnich ucastniku.
Přeloženo objektivně a bez ideologických předsudků: Budoucnost ISS komplikuje životnost nejnamáhanějšího segmentu stanice, který je ruský a pokud bude chtít mezinárodní společenství prodloužit životnost stanice do příštího desetiletí, bude muset investovat…
ISS by zvládla prodloužený provoz i bez nějakých výrazných investic do modernizace.
Opakovat bezpilotní test asi požaduje NASA, protože chtěla změny i v systému airbagů. Boeing by radši udělal pilotovaný let, kdy v případě úspěchu by posádka zůstala na ISS jako stálá. Dokud nevyřeší problémy s pohonem, nepoletí nikam, a to bude trvat odhaduju rok.
Mně na celé té záležitosti fascinuje jedna věc – manévrovací trysky jsou na nějakou variantu hydrazinu, což je věc, která se používá v kosmonautice od počátku. Boeing sám je používal v minulosti, takže určitě má potřebné know-how a přesto je právě toto nyní problém. Proč? Co tak převratného u nich udělali jinak? Je mi jasné, že celé manévrování v kosmickém prostoru není nic jednoduchého, ale manévrovací tryska s hypergolickým palivem je přece jen spalovací komůrka s tryskou a dvěma ventily na palivo a okysličovadlo…
Zlatá slova! Propagovaným cílem kosmonautiky je získání zkušeností. A když slušné máme, tak to fofrem změnit. Uvedu pár – manévr orbitálního stupně Ariane 6 pomocí APU známého z letadel. Proč? Pochybnosti o tepelném štítu Orion. Vždyť se touto rychlostí již vracelo Apollo. Stejný tvar, jen průměr asi o metr větší.
Paradoxně v tom dobře plují Rusové. Stejný design 65 let a výroba na běžícím páse jak v automobilce,
Výzkum kosmu a potřebné technologie nejsou o pásové výrobě, ale o neustálém vývoji a pokroku.
Přístup rusáků vede ke stagnaci a následně degeneraci. To první předvádějí poslední čtvrtstoletí, to druhé přijde s koncem ISS.
Napadl mne divný problém, Je Orion schopný dokovat se na ISS? Předpokládám, že US lodě používají stejný port. Orion jistě předčí Starliner v době aktivní i pasivní vytrvalosti, ale prostě mne to napadlo.
Není mi jasné v čem vidíte ten „divný problém“?
Orion může dokovat u ISS. Netuším, co se skrývá pod pojmy „aktivní a pasivní vytrvalost“, ale rozdíl mezi Orionem a Starlinerem je v určení. Používat Orion pro dopravu na ISS je jako vozit cihly na stavbu Rolls Roycem. Jde to, ale smysl to nedává žádný.
Každá loď má určenou dobu, kdy se může kompletně postarat o posádku i bez připojení k jinému objektu. Aktivní doba. A i po opoštění posádky to musí být použitelná technologie obvykle pro návrat. Většinou čerpá nějaké zdroje z připojené stanice, ale ani toto pasivní doba není neomezená.
Existuje jen jeden parametr a ten souvisí se vlastní lodí – jak dlouho může daná loď zůstat ve Vesmíru s ohledem na vliv okolního prostředí na její konstrukci a vybavení. Bez ohledu na to, jestli je na palubě posádka nebo ne.
Přítomnost posádky určuje pouze to, jak musí být dimenzovaný systém podpory života.
U Orionu se nepočítá s dlouhodobými expedicemi, udávaný limit pro pobyt ve Vesmíru je 21 dní. To je naopak výrazně méně než u Starlineru. A vlastně jej to vyřazuje ze zapojení do režimu rotace posádek. Orion se pro lety na ISS opravdu nehodí, je navržen a bude sloužit k něčemu úplně jinému.
tiez by ma to zaujmalo, ci je to mozne, ci pouzili rovnaky port..
lebo to to je podla mna zalezitost, co moze vyustit do mnohych problemov.. nekompatibilita, ziadne standardy.. na toto by sa mala NASA uz davno zamerat – snazit sa zaviest standardne rozhrania, porty, ci uz mechanicke, elektricke, datove (verim, ze pouzivaju uz existujuce).. rozoberala sa tu zaloha za Crew Dragon.. so Starlinerom pouziva rovnaky dokovaci port a to je vsetko.. mal by byt standardny adapter a rozhranie na raketu.. ako mozu nechat zdratovany Dragon s Falconom, Starliner s Atlasom.. uz tam mala byt davno kompatibilita.. rovnako s rozhranim na servisny modul (Starliner kapsula je ok, potrebuje novy servisny modul); podobne systemy podpory zivota, sedadla (zamenitelnost Dragon – Starliner), porty pre skafandre, baterky, nabijacky a podobne..
Prichadza generaca privatnych orbitalnych stanic.. tam uz mala NASA pozadovat kopec zostandarizovanych veci.. rovnako s mesacnymi landermi – palety, dovolene G pri pristani, rozhrania pre pristroje atd..