V rámci programu Artemis se na Měsíc vydají další američtí astronauti a poprvé také astronauti ze zahraničí. Posádky budou zkoumat dosud lidmi neprozkoumané oblasti jižního pólu Měsíce. NASA 5. prosince oznámila nejnovější aktualizace svých lunárních průzkumných plánů. Experti během minulých týdnů pečlivě analyzovali výsledky týkající se tepelného štítu lodi Orion, který při návratu z bezpilotní testovací mise Artemis I utrpěl nečekané ztráty spečeného materiálu.
První klíčovou informací je, že pro pilotovanou testovací misi Artemis II budou inženýři připravovat loď Orion s tepelným štítem již připojeným k lodi. NASA také oznámila aktualizované harmonogramy misí – start Artemis II je nyní plánován na duben 2026, zatímco Artemis III by měla odstartovat v polovině roku 2027. Tyto změny zohledňují čas potřebný k vyřešení systémů podpory života na palubě kosmické lodi Orion, které jsou klíčové pro bezpečnost posádky během letu.
„Kampaň Artemis je nejodvážnější, technicky nejnáročnější a mezinárodní spolupráci podporující snahou lidstva v historii,“ uvedl administrátor NASA Bill Nelson a dodal: „V uplynulých čtyřech letech jsme dosáhli významného pokroku při přípravě kampaně Artemis. Jsem hrdý na práci, kterou naše týmy odvedly, a těším se na další velký skok v průzkumu vesmíru. Potřebujeme lépe pochopit systémy podpory života Orionu, abychom zajistili bezpečnost posádky mise Artemis II. Tento další zkušební let musíme zvládnout, protože je klíčový pro úspěch celé kampaně.“
Rozhodnutí NASA přichází po rozsáhlém vyšetřování problémů s tepelným štítem mise Artemis I. Analýza ukázala, že tepelný štít pro Artemis II dokáže zajistit bezpečnost posádky během plánované mise díky změnám trajektorie Orionu při vstupu do zemské atmosféry. Loď zpomalí z téměř 25 000 km/h na přibližně 325 km/h, než se rozvinou padáky pro bezpečné přistání v Tichém oceánu. „Během celého procesu zkoumání fenoménu tepelného štítu a určování dalšího postupu jsme zůstali věrni základním hodnotám NASA. Bezpečnost a rozhodování na základě dat zůstaly v popředí,“ uvedla Catherine Koerner, přidružená administrátorka za Ředitelství pro vývoj průzkumných systémů NASA ve Washingtonu a dodala: „Aktualizace našich plánů misí jsou důležitým krokem k bezpečnému dosažení našich cílů na Měsíci a k rozvoji technologií potřebných pro pilotované mise na Mars.“
NASA již zahájila montáž rakety SLS pro misi Artemis II, která začala v druhé polovině listopadu. Současně se připravuje integrace kosmické lodi Orion. Během podzimních měsíců NASA ve spolupráci s nezávislým kontrolním týmem zjišťovala technickou příčinu problému, který se projevil při návratu Orionu během mise Artemis I. Tehdy se materiál na tepelném štítu zuhelnatěl a opotřeboval jinak, než se očekávalo. Rozsáhlá analýza, která zahrnovala více než 100 testů v unikátních zařízeních po celých Spojených státech, odhalila, že materiál Avcoat neumožňoval dostatečný únik plynů vznikajících při jeho degradaci. Tyto plyny způsobily, že část materiálu popraskala a odlomila se. Avcoat je klíčový materiál tepelné ochrany, navržený tak, aby se při zahřívání opotřebovával. Chrání Orion a jeho posádku před teplotami až 2700 °C, které vznikají při návratu z Měsíce atmosférou Země. Přestože během mise Artemis I nebyla na palubě posádka, analýza ukázala, že teplota uvnitř kabiny zůstala bezpečná i pro případné astronauty.
Inženýři již pracují na sestavení a integraci lodě Orion pro misi Artemis III a do svých postupů zahrnují poznatky získané z mise Artemis I. Současně zdokonalují výrobu tepelných štítů pro budoucí návraty posádek z Měsíce, aby byla zajištěna vyšší jednotnost a stálost materiálu. Metoda „skip entry“, která byla použita při misi Artemis I, je nezbytná pro návrat z rychlostí očekávaných u lunárních misí. „Victor, Christina, Jeremy a já jsme sledovali všechny aspekty tohoto rozhodnutí a oceňujeme otevřenost NASA, která zvažovala všechny možnosti a rozhodla v nejlepším zájmu pilotovaných kosmických letů,“ uvedl velitel mise Artemis II, Reid Wiseman a dodal: „Jsme nadšeni, že můžeme letět na Artemis II a přispět k průzkumu Měsíce a Marsu. Nedávno jsme navštívili Kennedyho středisko, kde jsme viděli centrální stupeň SLS, její pomocné stupně i kosmickou loď Orion. Je inspirující vidět měřítko těchto snah a setkat se s lidmi, kteří na tom pracují. Nemohu se dočkat, až poletíme k Měsíci.“
Wiseman spolu s Victorem Gloverem, Christinou Koch a kanadským astronautem Jeremym Hansenem se na přibližně desetidenní misi Artemis II vydají na oblet Měsíce a návrat na Zemi. Tato mise poskytne cenná data o systémech Orionu, jako je revitalizace vzduchu v kabině, schopnost ručního řízení lodi a interakce posádky s palubními systémy. Díky programu Artemis plánuje NASA prozkoumat větší část Měsíce než kdykoli předtím, naučit se žít a pracovat dále od Země a připravit se na budoucí průzkum Marsu lidmi. Raketový systém SLS, pozemní průzkumné systémy, kosmická loď Orion, pilotované lunární landery, skafandry nové generace, lunární stanice Gateway a budoucí rovery tvoří základ NASA pro průzkum hlubokého vesmíru.
Přeloženo z:
https://www.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://images-assets.nasa.gov/image/art001e002130/art001e002130~large.jpg
https://images-assets.nasa.gov/…/KSC-20240203-EM1_CM_320_0-0001%201~large.jpg
https://images-assets.nasa.gov/…/KSC-20241122-PH-GEB01_0003~large.jpg
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/e/e2/Artemis_II_Heat_Shield.jpg
Úprava trajektorie Artemis 2 znamená omezení velikosti startovacích oken o 50%, což přináší další výzvy z hlediska tankování po případném zastaveném odpočtu atd.
Je pro mne zapeklité sledovat ty ENG fráze tiskovky: Potřebujeme lépe pochopit systémy podpory života Orionu, abychom…
Jako by Orion konstruovala civilizace eMZáků. Chápu smysl vyjádření jako: …sledovat (revidovat) a vylepšit systémy podpory života…
Bude nespravny preklad nebo se z NASA stava chranena dilna
Spíše to druhé a to už posledních deset dvacet let.
Nevíte někdo, jak byl posunutý harmonogram lunární Starship (HLS)? Já našel jen nějaký z minulého roku a ten už má taky zpoždění.
Pokusil jsem se to sepsat před pěti dny.
Tohle jsou jen kosmetické úpravy, ale jsem zvědavý na to maso, až se NASA ujme Jared Isaacman.
Viz: https://kechlibar.net/2024/12/05/novy-sef-nasa-jared-isaacman-clovek-na-svem-miste/
No tomu říkám tempo…
V roce 26 bude mít StarShip za sebou 50 startů…
Ať to celé zruší a dají celý program SpaceX…
Jste ochotný na tenhle komentář odpovědět za dva roky a zhodnotit, jak byl váš odhad přesný oproti realitě?
To není úplně korektní dotaz, poněvadž za dva roky tu vůbec nemusíme být, pokud USA/RF udělají atomové bum, ale k věci.
Předpověď: „V roce 26 bude mít StarShip za sebou 50 startů“. Otázka je, jestli na začátku nebo na konci roku 26. Jelikož ve SpaceX plánují příští rok uskutečnit 25 startů (a to se mi zdá jako seriozní odhad), potom na konci roku 2026 je těch 50 startů spíš dost podhodnocených. Přibude rampa, možná dvě, na Floridě atd.
Co se týče zrušení SLS/Orion (nikoliv Artemidy ve smyslu návratu na Měsíc), za Jareda Isaacmana bych na to byl ochotný vsadit i v horším kurzu než 50/50. Nanejvýš bych očekával, že proběhne let SLS/Artemis II, pokud už bude v takovém stadiu připravenosti, že nebude mít smysl to celé zahodit. No a pokud opravdu Isaacman ve spolupráci s Trumpem nechá SLS/Orion v Kongresu zrušit, žádný jiný prostředek k návratu na Měsíc nezbude, než jít s prosíkem do SpaceX.
Právě jsem na fóru popsal aktuální plán výroby SLS pro Artemis III (návrat na Měsíc v polovině roku 2027), tady je odkaz.
Tak toto nepotešilo. Niekedy mám pocit, že sa toho nedočkáme. Stále musím myslieť na to, ako rýchlo to fičalo v programe Apollo. Áno, bola iná doba, preteky so Sovietskym zväzom, väčší risk… isteže som čakala, že program Artemis pôjde pomalšie. Ale zase, až takto pomalšie? Po toľkých skúsenostiach s Apollom a pilotovanými letmi všeobecne? A s Čínou za pätami?
V první řadě jde o peníze. Nedávno tu v jedné diskuzi Jiří Hošek uváděl srovnání rozpočtů na Apollo a Artemis v současných cenách. Apollo nebyla jiná liga, ale jiný Vesmír. S podmínkami pro Artemis to vůbec nejde srovnávat.
Jenže také technologie jsou dnes úplně jinde. Díky tomu dodá SpaceX přistávací modul za pouhé 3 miliardy dolarů. Není to jen o penězích, ale i o motivaci, bezpečnosti a náročnosti.
Naprostý souhlas.
Artemis je v podstatě jenom replika Apolla.
Saturn/SLS – Apollo/Orion – LM/HLS. Celá architektura je prakticky stejná, až na to, že lunární Starship bude větší než Eagle Apolla 11.
Přičemž co v 60. letech stálo určitou sumu, by o 60 let později mělo díky technickému pokroku a z toho plynoucí vyšší produktivity práce stát v reálných ukazatelích (tedy po očištění o inflaci) výrazně méně. A že tedy menší peníze na Artemidu oproti Apollu by měly stačit.
ALE!!!
Tato úvaha nepočítá s tím, že si velké korporace mezitím úplně osedlaly stát a udělaly si z něj dojnou krávu. To jsou všechny ty projekty costs+, na kterých americká kosmonautika již dlouhá desetiletí stojí. A opravdu stojí a přešlapuje na místě, a kdyby nebylo zázračného objevení se SpaceX, tak by dnes důstojným soupeřem NASA byla tak Indie. Ta zatím taky není schopná dopravit lidi do vesmíru vlastními stroji. V korporacích pracujících pro NASA není účelem dělat dobře a rychle, protože to škodí byznysu, mnohem výhodnější je dělat pomalu a špatně, hrabat vícenáklady, a body na veřejnosti nahánět inkluzí a pozitivní diskriminací. Se všemi škodlivými dopady na výráběný produkt. Jako např. nedávné zjištění, že na výrobě SLS se podílejí nedostatečně kvalifikovaní pracovníci (a to se přitom jedná o raketu, která dostala certifikát pro dopravu lidí od samého začátku jaksi definitoricky!).
A když se přece jenom vyhlásí projekt s fixní cenou, stejně se přihraje „zasloužilým soudruhům“ z Boeingu apod., kteří sice prachy velice ochotně shrábnou, ale dodají za ně h.vno. Nebo aspoň použitelné ho.no. Viz Starliner.
SLS je totéž v bleděmodrém. Ta sice funguje, nebo aspoň při prvním a současně jediném letu fungovala, ale je tak šíleně předražená, že by udělala líp, kdyby nelítala, protože by aspoň nebyly zábrany ji poslat do starého železa.