Ne každý týden se v kosmonautice jen daří. Tento náročný obor občas přináší i nezdary. V pravidelném souhrnu aktuálních kosmonautických událostí zmíníme hned tři. Dva z těch nezdarů jsou naštěstí jen malé. V hlavním tématu se však budeme věnovat návratu čtyřčlenné posádky, která podstoupila roční simulovaný pobyt na Marsu. Jak tito odvážlivci vnímali hned po výstupu z jejich základny tuto výzvu? V dalších tématech se podíváme problémy s přípravou sondy Europa Clipper, stavbu druhé obslužné věže na Boca Chica a nevynecháme ani tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Posádka se vrátila z ročního simulovaného pobytu na Mars

378 dní pobývala první dobrovolnická posádka v projektu CHAPEA (Crew Health and Performance Exploration Analog) v simulátoru napodobujícím pobyt na Marsu. Tento test měl ověřit nejen to, jak budou lidé reagovat v uzavřeném prostoru na dlouhodobé odloučení od lidí na Zemi. Ověřovala se také organizace takové mise, nástroje určené na opravu podpůrných systémů a řada dalších otázek, které bude dobré mít zodpovězené dříve, než se skutečná posádka vydá k Marsu. Neocenitelné zkušenosti se budou jistě hodit. V tomto článku se podíváme na bezprostřední reakce čtyřčlenné posádky. Vyhodnocení samotného testu bude nyní námětem řady studií a výsledky budou zveřejňovány až později.

Členové posádky Kelly Haston, Ross Brockwell, Nathan Jones a Anca Selariu žili v izolované marsovské základně Alpha. Ta nabízí obytný prostor o rozloze 1 700 metrů čtverečních a je vytištěná pomocí 3D tisku. Je navržena jako minimální základna, která však poskytuje alespoň čtyři malé kajuty, kde měli členové mise soukromí. Součástí byla také společná místnost, ovládací centrum, kout věnovaný pěstování rostlin a 3D tiskárna pro opravy různých zařízení, či pro kreativitu posádky. Během pobytu čelili náročným podmínkám simulované expedice na Mars a snášeli stresové situace podobné těm, které by je potkaly při skutečné misi na Rudou planetu. Také slavili svátky a narozeniny, navzájem si stříhali vlasy a v izolaci nacházeli chvíle oddechu. Jejich cesta pomůže vědcům pochopit výzvy spojené s misemi do hlubokého vesmíru a nabídne neocenitelné poznatky o odolnosti lidského ducha.

Když posádka 6. července ukončila svou cestu, astronaut NASA a zástupce ředitele letových operací Kjell Lindgren otevřel dveře habitatu a přivítal je doma. „Posádka a její rodiny věnovali rok svého života službě NASA, zemi a lidstvu při zkoumání vesmíru. Děkujeme vám, že jste se věnovali výzkumu, který nám umožní budoucí průzkum kosmického prostoru,“ řekl s tradičně americkým citem pro podobné okamžiky. Posádka expedice CHAPEA vnesla do mise své různorodé zkušenosti a spolupracovala s vědci a inženýry NASA na sběru dat, která poskytnou informace o udržení zdraví – i toho psychického a výkonnosti posádky pro budoucí mise na Mars.

Haston, velitelka mise, je vědkyně, která se zabývá výzkumem a sestavováním modelů lidských nemocí. Stála v čele inovativních projektů založených na výzkumu kmenových buněk a zaměřila se na několik typů buněk v oblasti neplodnosti, jaterních onemocnění a neurodegenerace. Její role byla klíčová pro udržení morálky posádky a zajištění úspěchu každodenních operací. Po výstupu ze simulátoru zdůraznila význam týmové práce a přizpůsobivosti při misi s tak vysokými sázkami. „Museli jsme se spoléhat jeden na druhého a na náš výcvik, abychom zvládli výzvy, kterým jsme čelili. Každý den přinášel nové překážky, ale také nové příležitosti k růstu a učení.“

Jones, lékařský důstojník posádky, využil své zkušenosti z pohotovostní a mezinárodní medicíny, aby se vypořádal s jedinečnými výzvami jejich mise. Jeho odborné znalosti v oblasti řešení problémů a efektivní komunikace v časově náročném prostředí s omezenými zdroji byly nezbytné kvůli přibližně hodinovému zpoždění přenosu. Podobnému zpoždění by musela čelit i posádka na Marsu. „I tak triviální věc, jako je rozhodnutí, kdy komunikovat, je při takové misi důležitá,“ řekl Jones. Posádka musela zvážit, jaká pozorování je nezbytné sdělit sobě navzájem nebo řídicímu středisku mise, aby se zabránilo přetížení týmu nebo zbytečnému využívání omezené šířky pásma na Zemi. Tuto zkušenost vnímal Jones jako prostředek k dalšímu osobnímu růstu. „Neustále se dívám dopředu a plánuji budoucnost,“ řekl. „Naučil jsem se udělat si čas na to, abych si užil současné události a dění a byl trpělivý pro ty nadcházející události.“

Anca Selariu působila jako mikrobioložka amerického námořnictva, která má zkušenosti s objevováním virových vakcín, přenosem prionů, vývojem genové terapie a řízením výzkumu infekčních chorob. Selariu se vyjádřila, že námořnictvu vděčí za mnohé, včetně svého zapojení do programu CHAPEA. Selariu při reflexi mise řekla: „Každý den přinesl nové odhalení o něčem zajímavém: o Zemi, o umění, o lidech, o kulturách, o historii života v kosmu.“ A dodala: „I když si vážím toho, že nyní mám opět informace na dosah ruky, bude mi chybět ten luxus odpojení od sítí ve světě, který dnes hodnotí člověka podle jeho digitální přítomnosti.“

Brockwell se jako letový inženýr mise zaměřil na infrastrukturu, konstrukci budov a organizační vedení. Jeho vzdělání v oblasti stavebního inženýrství ovlivnilo jeho přístup k řešení problémů v habitatu CHAPEA. „Inženýrská perspektiva vás vede k tomu, abyste si vybudovali představu o tom, jak budou věci reagovat a vzájemně se ovlivňovat, předvídat možná místa selhání a zajistit redundanci a plánování pro nepředvídané události,“ řekl. Tento způsob myšlení pomohl posádce vyvinout kreativní řešení problémů mise, například pomocí 3D tiskárny navrhnout adaptéry dílů a různé nástroje. „Několik věcí, které jsme chtěli udělat pro zábavu, vyžadovalo inovace, jednou z nich byl vývoj držáku, abychom mohli bezpečně a spolehlivě upevnit naši obruč na minibasketbal,“ řekl.

Členům Artemis Generation, kteří mají zájem podílet se na budoucích analogových misích, radí, aby přemýšleli o teorii systémového inženýrství a naučili se vyvíjet a integrovat celé systémy při řešení jednotlivých úkolů. Brockwell se také domnívá, že nejdůležitějšími vlastnostmi člena posádky CHAPEA jsou představivost a silný smysl pro úžas. „Samozřejmě je třeba mít trpělivost, sebeovládání, regulaci emocí a smysl pro humor,“ řekl. „Také bych přidal nadhled, což znamená pochopit význam průzkumných misí ve prospěch lidstva a ocenit, že jste součástí něčeho většího, než jste vy sami.“

První mise CHAPEA končí, shromážděná data a zkušenosti, o které se posádka podělila, připraví půdu pro budoucí výzkumy a přiblíží lidstvo o krok blíže k tomu, aby jednou stanulo na Marsu.  Selariu zdůraznila význam mezioborové spolupráce při nadcházejících kosmických misích. „Zdá se, že to, co mají všichni v CHAPEA společné, je vášeň pro vesmír a odhodlání se mu věnovat bez ohledu na problémy, nepohodlí a osobní oběti.“ Brockwell se zase těší, že se mise na Rudou planetu stanou skutečností. „Stále mě naplňuje úžasem a vzrušením pomyšlení, že jednoho dne budou na povrchu jiných světů lidé, kteří budou překonávat obrovské výzvy a rozšiřovat existenci a povědomí o životě ze Země.“

Kosmický přehled týdne:

Jedna z takzvaných vlajkových misí NASA – Europa Clipper čelí poměrně velkému riziku, že v říjnu letošního roku neodstartuje. Na vině je nečekaný problém s tranzistory, které jsou méně odolné proti radiaci, než se očekávalo. „Nejnáročnější věcí, kterou se nyní zabýváme, je problém spojený s těmito tranzistory, MOSFET, které se používají jako spínače v kosmické sondě,“ řekl. „Před pěti týdny jsem dostal e-mail, že zákazník, který není členem NASA, provedl testování těchto radiačně odolných součástek a zjistil, že překračují (specifikace), a to při úrovních radiace výrazně nižších, než na jaké jsme je kvalifikovali při nákupu součástek, a zjistili to i ostatní v oboru.“ Informační server Arstechnica oslovil několik odborníků obeznámených s misí Clipper, aby posoudili pravděpodobnost, že se stihne říjnové startovací okno, a názory se různily. Shoda panovala mezi 40 a 60 procenty šancí. Pokud by se inženýři NASA nemohli se stávajícím nastavením s jistotou spokojit, bylo by nutné tranzistory vyměnit. Mise Europa Clipper má možnost startovat v letech 2025 a 2026, ale tato data by mohla vést k dalším odkladům. Důvodem je potřeba vícenásobných gravitačních manévrů. Start v roce 2024 sleduje trajektorii nazvanou „MEGA“, která zahrnuje průlet kolem Marsu v roce 2025 a průlet kolem Země na konci roku 2026 a gravitační asistenci Mars-Země. Pokud by Clipper odstartoval o rok později, bylo by nutné provést druhý průlet kolem Země. Start v roce 2026 by se vrátil k trajektorii MEGA. Uzavírá se tak týden, který nebyl pro kosmonautiku zrovna příjemný. Po ne zcela úspěšném startu Ariane 6, která provedla většinu plánovaných úkonů, ale před třetím zážehem druhého stupně selhala jednotka APU a po problémech, které potkaly druhý stupeň Falconu 9, přichází ještě další ne úplně veselá zpráva.

Na základně Boca Chica začala kompletace druhé vzletové rampy, která doplní tu již stávající. Poznatky získané z výstavby a provozu té první rampy přinesly několik změn – třeba jinak řešené betonové základy. Rampa posílí kapacitu stávající testovací základny a může také hrát důležitou roli náhrady v případě neúspěšných pokusů o zachycení Super Heavy. Již při plánovaném pátém testovacím letu by totiž tento 70 metru vysoký stupeň měl být pokusně zachycen samotnou rampou. Riskantní manévr může samozřejmě vést k jejímu poškození a tak se druhé místo pro starty bude hodit. Mezitím FAA vyřizuje licenci na rozšíření počtu startů systému Super Heavy Starship až na 25 ročně.

Přehled z Kosmonautixu:

V této rubrice naleznete přehled všech článků, které v uplynulém týdnu vyšly na tomto webu. To vám ucelí přehled kosmonautických událostí týdne. Vydáváme minimálně dva články o kosmonautice denně, pojďme si je nyní připomenout. Začali jsme pohledem na práce zaměřené na vylepšení laseru, který na Marsu bude jednou využívat evropské vozítko Rosalind Franklin. Dále jsme se podívali na družici EarthCARE, která už nyní poskytuje kvalitní náznaky toho, na co se můžeme těšit, až bude její fáze vstupu do provozu ukončena. Na Zemi dorazily třeba první snímky z širokopásmového radiometru. První Živě a česky komentovaný přenos týdne nás pozval na start Falconu 9, který vynášel telekomunikační družici. V pondělí jsme se věnovali další položce nákladu, který při svém prvním letu vynesla raketa Ariane 6. Konkrétně tento náklad však v důsledku selhání druhého stupně nemohl splnit svůj úkol. Startu rakety Ariane 6 jsme se věnovali samozřejmě také Živě a česky. Nový nosič splnil většinu svých úkolů, jen druhý stupeň při třetím zážehu neuspěl. Později jsme se tomuto letu a v té době známým skutečnostem věnovali v samostatném článku. Podívali jsme se také na Floridu, kde probíhají přípravy na start prvního exempláře rakety New Glenn od společnosti Blue Origin. Vyšel také další díl seriálu S Webbem za hlubokým nebem, který se tentokrát věnoval vědeckým projektům, které využívají data z teleskopu. Čínská raketa Hyperbola-1 neměla zatím moc dobrou bilanci. A ani poslední start bilanci nezlepšil. Letní seriál TOP 5 se tentokrát zaměřil na 5 fyzikálních objevů kosmických observatoří. Člun Pegasus se již chystá na drahocenný náklad – centrální stupeň rakety SLS pro první pilotovaný let programu Artemis. SpaceX po dlouhé době zaznamenala nehodu na jejím nosiči Falcon 9. Druhý stupeň při opětovném startu na oběžné dráze selhal. Na závěr nás čekalo konstatování, že přípravy na odeslání evropské sondy Hera už finišují.

Snímek týdne:

Nádherný snímek, který z paluby druhého stupně nové evropské rakety Ariane 6 pořídilo experimentální zařízení YPSat. Vidíme na něm nejen Zemi samotnou, ale i různé deployery, které byly vyneseny při startu nové rakety a které obsahují další družice, včetně úspěšně vypuštěné slovenské družice GRBBeta. Výrazným prvkem jsou také dvě návratová pouzdra, která však nemohla splnit svůj úkol.

Video týdne:

V úterý 9. července ve 21:00 SELČ z kosmodromu v Kourou úspěšně odstartovala nová evropská raketa Ariane 6, která se má stát hlavním tahounem evropských kosmických aktivit. Start byl úspěšný a i prvotní navedení na nízkou oběžnou dráhu. Pod aerodynamickým krytem se ukrývalo hned několik vědeckých přístrojů, CubeSatů a návratových těles. Třetí zážeh však nemohl proběhnout kvůli  anomálii na jednotce APU a v důsledku toho nebylo možné provést deorbitační manévr. Do atmosféry Země se tak nedostala ani návratová pouzdra. Zbytek nákladu byl úspěšně vypuštěn, či provedl plánovaná měření.

Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/
https://arstechnica.com/

Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/wp-content/uploads/2024/07/jsc2024e044170.jpg?resize=2000,1333
https://www.nasa.gov/wp-content/uploads/2024/07/jsc2024e044208.jpg?resize=2000,1333
https://i.ytimg.com/vi/6afj68fLMJI/maxresdefault.jpg
https://pbs.twimg.com/media/GSNL6iGXUAAG0Q9?format=jpg&name=4096×4096
https://images.cnbctv18.com/wp-content/uploads/2023/04/6-4.jpg
https://pbs.twimg.com/media/GSYF3tpXAAAZ91B?format=jpg&name=large