Po mnoha odkladech opět nadešel den, kdy se firma ULA pokusí o start rakety Atlas V s kosmickou lodí Starliner od Boeingu na první pilotovanou testovací misi k Mezinárodní vesmírné stanici. Podle informací od Michala Václavíka způsobil problém elektromagnetický ventil rozvodu kapalného kyslíku na stupni Centaur v čase T- 2 hodiny, když posádka byla usazena ve svých sedačkách. Kvůli jeho výměně musela být rakety převezena zpět do montážní haly VIF, kde navíc technici narazili na drobný únik hélia u orientačních motorků umístěných na servisním modulu kosmické lodi. Ten je ale podle inženýrů Boeingu v bezpečném množství a firma se tak rozhodla nepřistupovat k výměně těsnění.
Závěrečný přehled:
- Čas a datum startu: 1. června v 18:25:36 SELČ
- Místo startu: Rampa SLC-41, Mys Canaveral, Florida
- Raketa: Atlas V N22
- Primární náklad: kosmická loď Starliner
- Hmotnost lodi: 13 000 kilogramů
- Cílová oběžná dráha: Nízká oběžná dráha se sklonem 51,6° vůči rovníku a výškou 420 kilometrů
Náš přenos spustíme zhruba 25 minut před startem, tedy okolo 18:00 SELČ. Pokud máte zájem zapojit se do chatu, klikněte na název videa v levém horním rohu, čímž se dostanete na YouTube stránku tohoto přenosu.
Zdroje informací:
https://x.com/
https://en.wikipedia.org/
https://nextspaceflight.com/
https://phys.org/
Zdroje obrázků:
https://upload.wikimedia.org/… Williams_and_Butch_Wilmore_pose_with_T-38.jpg
Tak …. snad.
Hlavne aby sa nestalo nic zleho a vsetko fungovalo na 100 percent.
Aby se nestalo nic zlého, s tím musí každý souhlasit, přičemž k dosažení uvedeného cíle bych měl návrh – už konečně poslat ten vrak do šrotu. Veliká škoda, že tehdy před 10 lety se SpaceX ten kontrakt namísto Boeingu nevyhlála Sierra Nevada, bylo by teď všechno jinak. Ale naštěstí to nevzdali, a až Dream Chaser za pár měsíců poletí, snad to bude znamenat konec Starlineru. Já bych tedy do té rakve nevlezl, ono stačí jen sledovat, jak si po světě vedou letadla Boeingu, a to jde přitom o nesrovnatelně jednodušší technologii oproti vesmírným letům.
Absolutně souhlasím. Jako bych to psal já. Jen několik poznámek: Dream Chaser byl brutálně zprzněn a pro pilotovaný let je nepoužitelný. Starobinec je „pouze“ modernizované Apollo, takže nechápu, proč jsou z něj všichni na větvi. A co se týče NASA, tak ta už minimálně 60 let skáče, jak Boeing píská. Jsem zvědav na to všechno nakonec dopadne, ale myslím si, že si ještě nějakou dobu počkáme.
Ak by pred 10, vlastne uz 12 rokmi dala NASA prednost DreamChaseru, SX by neziskalo kontrakt na CrewDragon. Na Boeing NASA vtedy pozerala ako na skuseneho partnera, ktory s takmer 100% uspesnostou k ISS doleti so Starlinerom, startujucim na AtlaseV, co je velmi spolahliva raketa. V tej dobe bolo prave SX pod prisnym dohladom, audity, testovanie, …
Sama NASA neskor priznala, ze podcenila dohlad nad Boeingom, co ma za nasledok x-ty odklad Starlineru.
Ak by aj 1. start DreamChaseru startoval skor ako OFT Starliner (bude to 3. misia Starlineru) nebude to koniec Starlineru. DreamChaser je v aktualnej verzii stavany ako nakladna lod. DreamChaser bol od zaciatku vyvijany aj s moznostou na pilotovane lety, ale tam si netrufam povedat, kolko rokov by potrebovali na zrealizovanie pilotovanej verzie ???
Start Dream Chaseru rozhodně nebude mít na Starliner žádný vliv. A aktuální odklad se vůbec netýkal lodi Starliner.
Já bych jen podotkl, že dnešní moderní dopravní letadlo o které se Boeing snaží s modelem B777X je podstatně složitější, než malá lodička Starliner. Rozdíl je jen v tom, že u letadla jsou mnohem vyšší bezpečnostní limity oproti kosmickým lodím.
Tak běžím z povinného nákupu, co mi síly stačí. Zapínám přenos už se zpožděním, akorát na Dušanovu větu: „Škoda, že jsme nebyli odměněni tím zlatým hřebem, tj. startem rakety.“. Přiznávám, že jsem se prostě v tu chvíli šíleně rozesmál. Tak se jim chci alespoň touto cestou omluvit – opravdu jim přeju jen to nejlepší a držím palce všem, i pro NASA aby měli víc nezávislých partnerů. Ale nějak ze mě vybublalo asi to napětí, jak se člověk žene za přenosem – a ono opět nic 🙂 Mezitím jsem se stihl aspoň vydýchat po tom sprintu s taškami a jdu si zpětně poslechnout, co se vlastně stalo, jaký zákeřný Alzák jim to pokazil tentokrát…
Přiznám se, že už jsem se ztratil v tom, kolikátý odklad to celkově už byl? Mám pocit, že osmý? Mohl by mě někdo navést?
Záleží, co počítáme jako odklad. Pokud klasický posun startu, tak to bude vysoké číslo. Reálně šlo o druhý pokus o start.
Doufám, že nás uživatel Martn nebude dál trápit a brzy si buď zde nebo i jinde přečteme jeho fundovanou analýzu na téma vývoje kosmických lodí Apollo a Starliner.
Předpokládám podrobný rozbor toho, co na Starlineru bylo převzato z Apolla, jakým způsobem to bylo modernizováno, jak probíhal transfer dokumentace, výsledků všech testů Apolla, znalostí, zkušeností a tak dále.
Skvělé by byly například i ukázky výkresů, abychom viděli čím se projektanti u Boeingu přesně inspirovali.
Musí to být velmi zajímavý příběh, doufám i v rozhovory s insidery (článek bude jistě na pokračování ve formě seriálu). Již se na ten článek od na slovo vzatého odborníka těším.
Myslím, že je pořád nejbezpečnější když nepoletí. Pro všechny by bylo skvělé mít dalšího dodavatele. Ovšem jak se dívám na „amatérské“ pokusy Boeingu tak mne stále víc překvapuje jak se to mohlo SX povést. Kolik let už mají zpoždění??? Ještě pár let odkladů a už to nebude mít cenu dodělávat. Kolik je to ještě letů? Šest? Jestli není na čase spíš vrazit ty peníze do modernějšího konceptu a tohle odepsat. Nejhorší je, že tam není žádný jiný schopný dodavatel. BO se přes všechny peníze které má k dispozici nedostal o mnoho dál a ostatní jsou na tom ještě hůře. Já to nechápu. Proč se jedna společnost dokáže posouvat a jiné stojí na místě. Vždyť jsou na stejném trhu přetahují si obdobné odborníky, peníze evidentně nejsou to nejzásadnější tak v čem to je?
K tomu mám jen dvě věci, jednak Boeing už ty peníze propálil, takže už není co ušetřit.
A druhá, proč to jednomu jde a druhému ne? Musíte mít jedinečnou kombinaci technicky založeného majitele, který současně musí mít dostatečně velkou sumu financí a musí chtít něco dělat. Je tady spousta hvězdiček, které mají spoustu peněz, ale nikdy nic pro lidstvo neudělají, protože nic neumí kromě třeba fotbalu nebo hraní. Pak tady je spousta schopných lidí, ale nemají peníze, takže opět nic nemají šanci udělat a i když se jim občas povede nějaké peníze sehnat, tak jsou škrceni investory a opět jde vše do háje.