Americká sonda Psyche úspěšně prošla šest měsíců trvající kontrolou technického stavu a ukázalo se, že je po startu v naprostém pořádku a nic ji nemusí omezovat. Experti zodpovědní za její řízení již aktivovali futuristicky vyhlížející iontové motory, které vydávají lehce namodralou záři. Tento pohon bude v zápřahu téměř nepřetržitě, když se bude sonda pohybovat v hlubokém vesmíru. Sonda Psyche se na svou cestu z Kennedyho střediska vydala 13. října loňského roku na raketě Falcon Heavy od SpaceX. Nosič udělil sondě dostatečnou rychlost a ta se tak dostala na dráhu okolo Slunce, která zasahovala až za oběžnou dráhu Marsu.

Následující rok bude sonda ve fázi, kterou plánovači mise označili jako „full cruise“. Ke slovu se tedy dostávají iontové motory, jejichž manévry postupně upraví dráhu sondy tak, aby nakonec zamířila do hlavního pásu planetek. Iontové motory fungují na principu vyvrhování „nabitých atomů“, tedy správně iontů xenonu a při jejich funkci vzniká výše zmíněný namodralý nádech. Tyto motory potřebují ke svému chodu velké množství elektřiny, kterou dodávají fotovoltaické panely sondy. Tah vytvářený vyvrhováním ionizovaného xenonu je slabý, ale bohatě dostačuje. Dokonce i v režimu full cruise bude tlak vytvářený iontovým pohonem srovnatelný s tlakem, který na Vaši dlaň vyvinou tři položené pětikoruny – pro slovenské čtenáře tři dvaceticenty.

Fotografie vlevo zachycuje pracující Hallův motor identický s těmi, které pohánějí sondu Psyche. Xenonové plazma při provozu trysky vydává typickou modrou zář. Vpravo je neaktivní Hallova tryska. Fotografie vlevo byla pořízena v laboratoři NASA Jet Propulsion Laboratory v jižní Kalifornii. Fotografie vpravo byla pořízena v Glenn Research Center NASA.
Zdroj: https://pbs.twimg.com

Sonda se nyní nachází více než 300 milionů kilometrů od Země, vůči které se pohybuje rychlostí 37 km/s, tedy zhruba 135 000 km/h. Sonda se pohybuje v prostředí vakua, takže kolem sebe nemá žádnou atmosféru, která by ji zpomalovala. Postupně tak zrychlí až na 200 000 km/h. Jejím cílem je na kovy bohatá planetky Psyche, ke které dorazí v roce 2029 a po dobu dvou let bude provádět její průzkum. Data, která nasbírá, pomohou vědcům lépe porozumět vzniku kamenných planet s kovovým jádrem, což se týká i Země. Vědci totiž mají k dispozici náznaky, že by cílová planetka, která má v nejširším místě průměr 280 kilometrů, může být jádrem protoplanety, tedy stavebního bloku mladé planety.

Grafika ukazuje cestu sondy k planetce 16 Psyche včetně důležitých milníků na cestě.
Zdroj: https://d2pn8kiwq2w21t.cloudfront.net

Tým zodpovědný za sondu Psyche se v uplynulých měsících věnoval provádění kompletních zkoušek všech palubních systémů. Tato kontrola ukázala, že všechny inženýrské systémy pracují podle očekávání a trojice vědeckých přístrojů zatím funguje bez zaváhání. Magnetometr dokonce pracuje tak dobře, že dokázal zachytit vyvržení nabitých částic ze Slunce a nebyl sám! To samé se podařilo také gamma a neutronovému spektrometru. V prosinci pak dvojice kamer, která je součástí snímkovacího přístroje, pořídila první fotografie. „Až do této chvíle jsme zapínali a kontrolovali různé kousky vybavení potřebné k dokončení mise a nyní můžeme oznámit, že pracují krásně,“ uvedl Henry Stone, projektový manažer mise Psyche z kalifornské JPL, která spravuje tuto misi a dodal: „Jsme na správné cestě a těšíme se na nadcházející blízký průlet kolem Marsu.“

Trajektorie totiž zavede sondu k Rudé planetě na jaře roku 2026. Během samotného průletu sonda vyřadí z provozu své iontové motory a využije gravitaci planety, aby upravila svou dráhu okolo Slunce. Po průletu se pohonný systém opět vrátí do režimu full cruise. A další zastávkou už bude planetka Psyche. Nuda však pozemní tým rozhodně nečeká, protože se budou testovat možnosti technologického demonstrátoru laserového přenosu dat DSOC (Deep Space Optical Communications). Už nyní se tomuto zařízení podařilo překonat očekávání, když letos v dubnu přeneslo data na vzdálenost 226 milionů kilometrů při přenosové rychlosti 264 megabitů za sekundu, což už je srovnatelné se širokopásmovým pozemským internetem.

Přeloženo z:
https://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://d2pn8kiwq2w21t.cloudfront.net/original_images/jpegPIA23875.jpg
https://pbs.twimg.com/media/FJudl7NWQAUPSRA?format=jpg&name=large
https://d2pn8kiwq2w21t.cloudfront.net/original_images/PIA24930.jpg