Evropská kosmická agentura ESA a její americká kolegyně NASA včera stvrdily svou spolupráci na projektu marsovského roveru Rosalind Franklin. Podpis dohody stvrzuje důležitý americký podíl na zajištění celé mise – třeba zajištění nosné rakety, prvky pohonného systému nezbytné pro přistání na Marsu, nebo topná tělíska pro samotný rover. Zástupci obou agentur podepsali nové Memorandum o porozumění, čímž formálně potvrdili poskytnutí klíčových služeb a systémů pro misi roveru Rosalind Franklin. ESA nyní počítá se startem této mimořádné mise v roce 2028. Půjde o její nejambicióznější průzkumnou misi, která bude pátrat po stopách dávného (či dokonce současného) života na Marsu.
A je to tady! Daniel Neuenschwander, ředitel Direktorátu ESA pro pilotované lety a robotický průzkum sluneční soustavy a Nicola Fox, NASA Associate Administrator pro vědecké mise právě podepsali dohodu o spolupráci ESA a NASA na misi roveru Rosalind Franklin (ExoMars 2028). pic.twitter.com/FtQRpMWZ7p
— Michal Vaclavik (@Kosmo_Michal) May 16, 2024
Daniel Neuenschwander, ředitel Direktorátu ESA pro pilotované lety a robotický průzkum sluneční soustavy a Nicola Fox, přidružená administrátorka NASA pro vědecké mise podepsali zmíněnou dohodu 16. května 2024 v centrále ESA v Paříži. Před dvěma roky se ESA rozhodla nepokračovat ve spolupráci s Ruskem na projektu roveru v rámci programu ExoMars. Důvodem byla ruská invaze na Ukrajinu. Následovalo mimořádné pracovní nasazení expertů Evropské kosmické agentury, jejích členských států i firem z odborného průmyslu, díky kterému bylo možné upravit misi tak, aby odpovídala novým možnostem spolupráce a partnerství.
„Program ExoMars byl velmi ovlivněn agresí Ruska vůči Ukrajině. Do tohoto okamžiku byl Roskosmos důležitým partnerem ESA, a to jak pro probíhající misi TGO (na níž jsou dva ruské vědecké přístroje), tak i pro následnou misi roveru Rosalind Franklin. ESA se logicky rozhodla spolupráci pozastavit a následně plně ukončit. To bylo z morálního hlediska jediné správné rozhodnutí, ale také to postavilo ESA do nelehké situace. Přišla o partnera, který měl vyvinout a vyrobit důležité komponenty a dodat také nosnou raketu. Navíc ke všemu došlo relativně blízko původnímu datu startu, a tak bylo vlastně téměř vše připraveno. Bylo samozřejmě nemyslitelné, aby ESA nadále počítala s touto ruskou technikou. To ji postavilo před velký problém. Mise roveru Rosalind Franklin mohla být zrušena, ESA mohla vše realizovat sama za extrémního navýšení rozpočtu (s tím se pojila ale otázka, kdo to zaplatí) anebo by ESA našla jiného partnera. Nakonec se podařilo naplnit hybridní scénář kombinující druhou a třetí možnost,“ popisuje Michal Václavík z České kosmické kanceláře a pokračuje: „Do hry se zapojila NASA, která poskytne zejména technologie, které ESA v současné době nemá tak rozvinuté. Jde zejména o radioizotopová topná tělíska RHU a brzdící raketové motory s velkou mírou možnosti řízení velikosti tahu. NASA také uhradí náklady na vynesení. Ve hře jsou zatím tři americké společnosti z USA – ULA, SpaceX a Blue Origin. Zbývající části si rozhodnutím členských států ESA vyvine sama, respektive to pro ni udělá evropský průmysl. Zde opět pro zjednodušení uvedu pouze jednu významnou položku ze seznamu, kterou je přistávací modul. V dubnu letošního roku byl také uzavřen kontrakt na 550 milionů euro na zajištění výroby nových evropských prvků mise a také udržení těch stávajících v dobrém stavu. Start roveru Rosalind Franklin se totiž oddálil až na rok 2028 a do té doby je třeba zajistit, aby vše, co již bylo vyrobeno, bylo použitelné. Na to dohlíží tým odborníků a pokud něco nevyhovuje, tak se to vyrobí znovu. Relativně velké množství času je nyní také využito k modernizaci stávajícího hardware, zejména pak vědeckých přístrojů.“
Kromě služeb souvisejících se zajištěním startu, nebo dodáním přistávacích motorů s měnitelnou úrovni tahu, spočívá hlavní novinka v tom, že NASA ve spolupráci s americkým ministerstvem energetiky (DOE – Department of Energy) poskytne lehké radioizotopové topné jednotky RHU (radioisotope heater units) pro vozítko Rosalind Franklin. Souběžně s tím budou probíhat práce související s vývojem a certifikací evropských RHU, přičemž tento projekt vede Velká Británie. Program ESA GSTP/ENDURE (ENDURE znamená European Devices Using Radioisotope Energy, tedy Evropská zařízení využívající radioizotopovou energii) má do konce tohoto desetiletí vytvořit komplexní evropskou schopnost vyvíjet a používat radioizotopové tepelné a energetické systémy.
„Když se ještě vrátím v čase do roku 2022, pak musím ocenit, jak rychle NASA zareagovala na pomyslné zavolání o pomoc. A to samozřejmě pozitivně. I sama NASA nemá finančních prostředků na rozdávání a musí se starat zejména o zajištění vlastních misí a existujících závazků, jejichž rozpočty samozřejmě také s časem narůstají. Svoji roli v tom sehrály neuvěřitelně dobré vztahy mezi NASA a ESA a také vědecký přístroj – analyzátor MOMA, který je taktéž z velké části NASA. A jde o unikátní (a přiznejme si i drahý) vědecký přístroj. Pokud by se mise roveru Rosalind Franklin neuskutečnila, pak by tato investice NASA skončila ve stoupě. Tyto dva aspekty se spojily a na pracovní úrovni začalo formování spolupráce,“ vysvětluje Michal Václavík a doplňuje: „I když je start mise nyní plánován na srpen 2028, tak času není nazbyt. Proto opět přišly na řadu velmi dobré vzájemné vztahy. A i když nebylo nic smluvně ošetřeno, mohla ESA počítat ve svých plánech s podporou NASA a podle toho pokračovat ve vývoji části, které měl původně dodat Roskosmos. V okamžiku, kdy je již nutná potřeba utrácet peníze amerických daňových poplatníků, tak to bez smlouvy nejde. Dohoda mezi ESA a NASA byla připravena relativně rychle, ale nutné administrativní kolečko v ESA a zejména pak v NASA, resp. USA, kdy ho připomínkuje ministerstvo, trvá mnoho měsíců. A bez této formality nejde dodat do Evropy ani šroubek a americké ministerstvo energetiky taktéž neučiní žádné kroky k poskytnutí jaderného materiálu pro RHU. To vše se dnešním podpisem dohody mezi ESA a NASA změnilo. Spolupráce se tak může rozběhnout naplno. NASA v rozpočtu pro fiskální rok 2024 s podporou mise Rosalind Franklin počítá a stejně tak je tato kapitolka součástí návrhu rozpočtu na rok 2025. Vše tedy nabralo ten správný směr.“
„Tato klíčová dohoda posiluje naše společné úsilí v rámci programu ExoMars a zajišťuje, že vozítko Rosalind Franklin v roce 2030 vstoupí na marťanský povrch,“ oznámil Daniel Neuenschwander a dodal: „Společně otevíráme nové hranice v naší snaze odhalovat tajemství Marsu. Prokazujeme tak svůj závazek k průkopnickému průzkumu vesmíru a rozšiřování znalostí lidstva.“ Rosalind Franklin bude prvním roverem v historii, který bude schopen vrtat na Marsu do hloubky dvou metrů pod povrch. Díky tomu bude moci získat vzorky, které byly chráněny před kosmickým zářením a teplotními extrémy. Mise také bude sloužit k demonstraci klíčových technologií, které Evropa potřebuje vyladit pro budoucí mise zaměřené na planetární průzkum.
„Jedinečné vrtné možnosti roveru Rosalind Franklin a její analytická palubní laboratoř mají mimořádnou vědeckou hodnotu pro společné pátrání lidstva po stopách dávného života na Marsu,“ uvedla Nicola Fox a dodala: „NASA podporuje misi roveru Rosalind Franklin, aby pokračovalo silné partnerství mezi Spojenými státy a Evropou při zkoumání neznámého nejenom v naší sluneční soustavě, ale také mimo ni.“
„Jde samozřejmě o sice formální, ale nesmírně důležitý krok. Jak již bylo zmíněno, tak mnoho prací probíhalo gentlemansky i před podpisem dohody. Nyní se však mohou práce rozjet naplno. Ať již jde o dodávku raketových motorů pro přistávací modul, RHU, dojednání nosné rakety či konzultaci s odborníky z NASA JPL, kteří mají světově unikátní znalosti o tom, jak bezpečně přistát na povrchu Marsu,“ dodal Michal Václavík. Dalším důležitým milníkem v rámci vývoje této mimořádné vědecké mise bude předběžné zhodnocení designu roveru Rosalind Franklin, které je zatím naplánováno na červen letošního roku.
Zdroje informací:
https://twitter.com/
https://www.esa.int/
Zdroje obrázků:
https://www.nasaspaceflight.com/…/2023/02/Screenshot-2023-02-19-at-16.52.23.png
https://www.esa.int/…/ExoMars_twin_rover_and_the_martian_rocks.jpg
https://rps.nasa.gov/…9117af2a386cf686e66f38ed5630c26c17213235/55-19-243-19-1200.jpg
https://www.esa.int/…/23192899-1-eng-GB/ExoMars_rover_drill_closeup.jpg
https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/…5E81DBA7
http://www.esa.int/…/exomars_rover/16873157-4-eng-GB/ExoMars_rover.jpg
https://www.esa.int/…/PanCam_mast_fitted_to_ExoMars_rover_pillars.jpg
Nevíte, zda jaderný materiál pro RHU je polonium nebo už americium?
Pu-238
https://science.nasa.gov/image-detail/lightweight-radioisotope-heater-unit-2/
Co z toho NASA/USA bude mít? Přístup k datům z vrtů?
Je to napisane v clanku. NASA dodala vedecky pristroj uz do povodnej misie realizovanej ESA/Roskosmosom (to je vcelku bezna praktika). Ak by sa neletelo, financie minute na jeho vyvoj a vyrobu by vysli navnivoc.
Velmi teoreticky je mozne, ze im to umozni v dlhodobejsom horizonte odlahcit rozpoctu tym, ze sa „zvezu“ a dalsi marsovske vozitko pod taktovkou NASA bude moct letiet o jedno okno neskor.
Rusáci se sami diskvalifikovali, stejně jako ve sportu. 6 let skluz proti plánu je hodně, na druhou stranu, když bylo ve hře i úplné odepsání mise, jde asi o maximum možného. Pokud jde o zrušení Ruska (tedy bohužel jen u této mise :-), tak účast NASA je určitě přínos, především z důvodu nesrovnatelně větších zkušeností s těmito misemi, kde je na ruské straně v podstatě nula (pravěk nepočítám). V článku je citován Daniel Neuenschwander, že uvádí rok přistání 2030. To bude asi omyl. Takto dlouho na Mars ještě nikdo neletěl.
Konzultacie ohladom pristavacieho procesu budu urcite prinosne. Taka kompetencia sa v ESA rozhodne hodi. Aj ked sa mi zda, ze NASA nejake konzultacie robila uz predtym.
Ano, experti z JPL poskytli své know-how i vybavení pro testy otevírání padáků.
Do kdy by mělo být rozhodnuto o nosné raketě?