Agentura NASA vybrala společnosti Intuitive Machines, Lunar Outpost a Venturi Astrolab, aby rozvinuly možnosti lunárního vozítka LTV (lunar terrain vehicle), která budou astronauti z programu Artemis využívat k cestování po povrchu Měsíce. Rovery jim pomohou s prováděním vědeckého výzkumu v rámci programu Artemis, v rámci kterého se mají lidé na Měsíci připravit na budoucí výpravy k Marsu. Výběr firem byl založen na komplexních zkušenostech agentury NASA s vývojem provozem roverů, aby bylo možné vybudovat komerční kapacity, které podporují vědecké objevy a dlouhodobý pilotovaný lunární průzkum. NASA by ráda začala využívat LTV pro povrchové činnosti s posádkou během mise Artemis V.
Zdroj: https://www.nasa.gov/
„Těšíme se na vývoj lunárního průzkumného vozidla pro generaci Artemis, které nám pomůže pokročit vpřed v poznávání Měsíce,“ říká Vanessa Wyche, ředitelka Johnsonova střediska v Houstonu a dodává: „Tento dopravní prostředek výrazně zvýší schopnosti našich astronautů prozkoumávat povrch Měsíce a provádět zde vědecké experimenty, ale zároveň poslouží i jako vědecké platformy mezi pilotovanými výpravami.“
NASA si LTV pořídí jakožto službu od soukromé firmy. Kontrakt na dobu neurčitou s dodávkami neurčitého počtu je založen na platbě za dosažené milníky s fixní sazbou a má kombinovanou maximální potenciální hodnotu 4,6 miliardy USD pro všechny zakázky. Každá vybraná firma zahájí studii proveditlenosti, která potrvá rok. Jejím cílem bude vyvinout systém, který splní požadavky NASA ve fázi předběžného návrhu projektu. Agentura poté vydá žádost o návrh zakázky pro způsobilého poskytovatele (či způsobilé poskytovatele) na demonstrační misi. Jejím cílem už bude pokračovat ve vývoji LTV, který bude zapotřebí dopravit na povrch Měsíce a ověřit jeho výkonnost a bezpečnost ještě před misí Artemis V. NASA momentálně předpokládá, že zakázku na tuto demonstrační misi zadá pouze jednomu poskytovateli. NASA vydá i další zakázky na zajištění schopností nehermetizovaného vozítka pro potřeby agentury z hlediska lunárního vědeckého výzkumu do roku 2039.
Zdroj: https://www.nasa.gov/
Rover LTV musí být schopen zvládat extrémní podmínky, které panují u jižního pólu Měsíce. Bude také obsahovat pokročilé technologie pro hospodaření s energií, autonomní řízení a špičkové komunikační a navigační systémy. Astronauti využijí LTV k průzkumným činnostem, transportu vědeckého vybavení a odběru vzorků z mnohem větší vzdálenosti, než jakou by zvládli při přesunu pěšky, což jim umožní zvýšit vědeckou návratnost lunárních výprav. Mezi misemi Artemis, kdy na Měsíci nebude žádná posádka, bude možné LTV na dálku, aby rovery pomáhaly plnit vědecké úkoly podle potřeby. Mimo těchto potřeb bude mít poskytovatel možnost používat své LTV pro komerční lunární aktivity, které nesouvisejí s misemi NASA.
Zdroj: https://www.nasa.gov/
„Budeme LTV využívat k přesunům do oblastí, kterých bychom pěšky nemohli dosáhnout, což zlepší naše možnosti průzkumu a nových vědeckých objevů,“ uvedl Jacob Bleacher, vedoucí vědecký pracovník pro průzkum na direktoriátu pro vývoj průzkumných systémů v ústředí NASA ve Washingtonu a dodal: „S pilotovanými výpravami Artemis a fázemi dálkového ovládání, kdy na povrchu nebude posádka, umožníme nepřetržitou vědeckou fázi.“ NASA poskytla zájemcům z řad firem technické požadavky na schopnosti LTV, ale také bezpečnostní standardy potřebné pro vývoj a provoz roverů a vybrané společnosti se zavázaly splnit klíčové požadavky agentury. Žádost o předložení návrhu požadovala, aby každý poskytovatel navrhl řešení pro poskytování komplexních služeb, včetně vývoje LTV, jeho dodávky na Měsíc a provádění činnostína povrchu Měsíce.
Přeloženo z:
https://www.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/wp-content/uploads/2023/05/ltv-2022-closeup-final-1.png
https://www.nasa.gov/wp-content/uploads/2024/04/lunar-outpost.jpg
https://www.nasa.gov/wp-content/uploads/2024/04/intuitive-machines.jpg
https://www.nasa.gov/wp-content/uploads/2024/04/image001-1.jpg
Jak asi mohou vyjmenované zúčastněné firmy využívat poznatků ze soutěží, jako Dakar. I když – rozdíl bude v zázemí pro repasi dílů:
Odolnost kol valících se regolitem a řešení proti vnikání prachu do mechanizmů. A bezpečnost návratu (i energetická) z perimetru.
Na studijních kresbách mne zaujalo rozdílné pojetí výšky posezu. Moon RACER vs FLEX.
V tu dobu už jistě bude k dispozici navigační systém, tak jen se rozmyslet, jestli bude potřeba výhled k blízkému obzoru a nerovnostem, nebo bude postačovat přemisťovaní s podřimujícími astronauty.
Intuice říká, že rozhled k zahození není.
Představa „závodní buggy“ bude v hodnocení málo zábavná.
Když popustíme fantasii, budou mít nasazené brýle smíšené reality z kamer výše nad sebou a možná(!) se rover bude pohybovat nad povrchem pomocí „antigravitačniho“ pohonu.
S Moon Cruiserem od Toyoty se taky stále počítá? Tohle je oddělený program, který probíhá zároveň?
Děkuji.
Přesně tak, to jsou dva různé proudy.
Tam se asi počítá s mnohadennimi výpravami se spánkem osádky mimo základnu. Tyhle vozidla budou asi jednodušší
„k přesunům do oblastí, kterých bychom pěšky nemohli dosáhnout,“ to znamena, ze poziadavka je na transport dalej ako je pesi dosah k landeru alebo habitatu? Pytam sa lebo napr. s Apollo roverom mohli jazdit len do vzdialenosti odkial sa mohli v pripade poruchy peso vratit do landeru.
Inak, toto podla mna ovlivni celu architekturu, hardver aj procesy a tym aj cenu.. vsetky systemy budu musiet byt zalohovane, mozno bude musiet byt k dispozicii viac roverov atd..
Ano, s tou vzdáleností to chápu stejně.
Minimální požadovaný dojezd LTV bez zastávky kvůli nabíjení a bez cesty v trvale zastíněné oblasti je 20 km. Minimální požadovaný dojezd hermetizovaného roveru při stejných podmínkách je 40 km.
Zdroj informace:
https://sam.gov/opp/17def9439fd348fc8d4dbc4feb9ee80d/view
-> LTV RFP AppRef Docs.zip
–> 1. soubor
—> strana 19 (bod 3.3.2 – Surface Mobility)
Jiří Hošek: Nerozporuju to, co píšete, ale myslím, že to neodpovídá na otázku od Lubo. Protože rover může mít dojezd 20 km, ale pořád tam může být podmínka (čímž netvrdím, že tam je nebo bude), že těch 20 km musí najezdit „kroužením“ okolo landeru a nikdy se od něj nevzdálit víc, než bude dochozí vzdálenost.
Souhlasím, že to neodpovídá na otázku od Lubo. Jen bych si dovolil zdůraznit, že těch 20 km je MINIMÁLNÍ požadovaný dojezd.
Varianta je, že výprava bude mít několik záložních vozidel a pokud by jedno selhalo, byly by další schopné osádku evakuovat. Pak by omezení akčního rádiu na pěší návrat nebylo nutné.
Pokud by standardně vozidlo uvezlo 2 lidi a havarijně 4, stačila by 2 vozidla, aby bezpečnost byla zajištěna.
Když by přistávali se StarShip mohli by jich tam mít i deset.
Kamil: „Když by přistávali se StarShip mohli by jich tam mít i deset.“
1) V současnosti je doprava LTV na Měsíc oddělena od dopravy posádky.
2) Současná rozpočtová situace neumožňuje financovat deset roverů LTV.
Počítá NASA i s hermetizovanými rovery? A bude k čemu je využít?
Sama NASA zřejmě ne (alespoň se zdá, že ne v prví fázi), ale tento úkol by měla zajistit japonská JAXA s roverem Moon Cruiser, na kterém spolupracuje s automobilkou Toyota. Ten by měl být přetlakový. Skoro bych až řekl, že by mohl fungovat v omezeném režimu jako pojízdná základna a umožní tak ještě vzdálenější výpravy.
Ano, v žádosti NASA o rozpočet na FY2025 je odstavec o hermetizovaném roveru zakončen větou: „V rámci dohody o studii s NASA může JAXA poskytnout přetlakový rover pro mise Artemis.“
Jak bylo sděleno na tiskovce k vyhlášení 3 postupujících firem do soutěže o LTV, v rámci programu Artemis budou 3 komponenty povrchového segmentu pro pilotované lety: 1) EVA skatandr, 2) nepřetlakované vozidlo LTV, 3) přetlakované vozidlo pro posádku.
Takže ano, dočkáme se i přetlakovaného vozidla. Jestli přímo od JAXA, nebo bude taky vybrán v tenderu, to teď nevím.
Jen drobnost, ale nic jako „zakázka proveditelnosti“ neexistuje. Jmenuje se to studie proveditelnosti.
Díky, opraveno.
Jak je to s těmi pneumatikami? Na Věda 24 v článku zmiňují, že jejich dodavatelem má být Goodyear.
Dodnes jsem si myslel, že v kosmu se vzduchem plněné pneumatiky kvůli vakuu nepoužívají, nebo tady to je jinak? A některá z firem o nich skutečně uvažuje? Bylo by to technicky proveditelné? Nebo to byla chyba v překladu?
Goodyear je soucast tymu Lunar Outpost. A nepredpokladam, ze bude dodavat vzduchem plnene pneumatiky, to opravdu ne. Na renderu je videt, ze jsou kola pruhledna, z jakehosi sitovaneho materialu. Samozrejme to nemusi odpovidat skutecnosti, pro predstavu dobre.
Osobne bych ocekaval neco jako na renderu od Intuitive Machines.
Píšou pneumatiky. Tedy čeští novináři, v originále jsem to nehledal.
Řekl bych, že to bude překladatelsko-etymologická záležitost. Původní význam anglického „tire“ znamená prostě opláštění kola, a nemusí jít (a původně ani nešlo) o vzduchem plněný plášť. Na druhou stranu, dnes se nejčastěji pod slovem „tire“ myslí to, čemu v češtině říkáme pneumatika, a proto se to tak i překládá.
Původní význam českého „pneumatika“ zase ze svého řeckého základu sice znamená vzduchem plněný plášť, ale i u tohohle slova už se význam mírně posunul, když se dnes občas mluví taky o „bezvzduchových pneumatikách“.
FLEX už jezdí.
Koncepční video: https://www.youtube.com/watch?v=SfT6HIc9OPw
Živé testy:
https://www.youtube.com/watch?v=xsczW6-k1n4
https://www.youtube.com/watch?v=oYsGylmibac