sociální sítě

Přímé přenosy

PSLV-XL (Proba-3)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Dlouhý pochod 10

Čína provedla úspěšný test oddělení aerodynamického krytu užitečného zatížení pro raketu Dlouhý pochod 10. Test hodnotil design krytů, strukturu připojení, plán oddělení a maximální dostupnou obálku. Všechny testované parametry splňovaly jejich konstrukční požadavky.

LM 400

Společnost Lockheed Martin 19. listopadu oznámila, že její nová družicová platforma střední velikosti LM 400 bude mít svou orbitální premiéru příští rok na palubě rakety Firefly Aerospace.

Teledyne Space Imaging

Společnosti Teledyne Space Imaging a Satlantis oznámily partnerství na Space Tech Expo Europe. Jedná se o vývoj elektroniky senzoru pro pozorování Země a planetární průzkum. Satlantis vyvine Front-end Electronics (FEE) pro vyvíjený detektor CIS125 TDI Teledyne.

Iceye

Společnost Lockheed Martin začala spolupracovat s konsorciem vedeným společností Iceye, finskou společností provádějící pozorování Země, která se specializuje na družice pro radarové zobrazování. Společnosti pracují na vývoji technologií rozpoznávání cílů s umělou inteligencí pro finskou armádu.

Chance Saltzman

Generál Chance Saltzman, velitel vesmírných operací U.S. Space Force, navštívil Starbase v Boca Chica během šestého zkušebního letu rakety SH/SS. Saltzman byl pozván SpaceX, aby sledoval zkušební let a zúčastnil se dvoudenního hodnocení programu.

Space ISAC

Středisko pro sdílení a analýzu vesmírných informací (Space ISAC) otevřelo své první mezinárodní operační středisko v Austrálii. Expanze přichází v době rostoucích obav o zranitelnosti kybernetické bezpečnosti v orbitálních systémech.

Boost!

ESA 19. listopadu oznámila, že prodlužuje smlouvy se společnostmi HyImpulse, Isar Aerospace, Orbex a Rocket Factory Augsburg (RFA) v celkové hodnotě 44,22 milionů eur prostřednictvím svého programu „Boost!“, který má pomoc při integrovaném testování nosných raket

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Webb – Einsteinův prstenec

Vesmírný dalekohled Jamese Webba má velmi širokou paletu cílů. Od výzkumu těles Sluneční soustavy, přes exoplanety až po hvězdy. Jedním z pilířů činnosti tohoto předního teleskopu je ale také výzkum galaxií. A to opět všech možných tvarů i vzdáleností, od trpasličích objektů v sousedství Mléčné dráhy, jako jsou ona slavná Magellanova mračna, po extrémně vzdálené galaxie z počátku existence vesmíru, jako je třeba GLASS-z12, dosud nejvzdálenější potvrzená galaxie. My se dnes podíváme na jedno pozorování galaxie, která je od nás velmi daleko, přece jen však ne tak daleko jako ony rekordní objekty. A když mluvím o jedné galaxii, za chvíli též zjistíme, že jde vlastně o galaxie dvě.

Původ nového měření

Americká astrofyzička Jeyhan Kartaltepe. Povšimněte si jejího náhrdelníku.
Americká astrofyzička Jeyhan Kartaltepe. Povšimněte si jejího náhrdelníku.
Zdroj: https://img1.wsimg.com/

Námi dnes probíraný objekt byl pozorován v rámci projektu COSMOS-Web. Slovo COSMOS zde vzniklo jako složenina slovního spojení Cosmic Evolution Survey, sám název proto už napovídá, že hlavním cílem programu je studium vývoje kosmických objektů. Jedná se o velký projekt, který měl přiděleno množství hodin pozorovacího času v prvním roce činnosti Webbova dalekohledu. Vedoucím projektu je americká astrofyzička Jeyhan Kartaltepe z Rochesterského technologického institutu ve státě New York. Mimochodem, stejná žena vedla také velký projekt Hubbleova teleskopu s názvem CANDELS a patří též k nejužšímu vedení programu CEERS, o němž jsme na našem webu již několikrát hovořili.

Ale zpět k COSMOS-Web. Do něj jsou dále zapojeni astrofyzikové z mnoha států – Itálie, Japonska, Švýcarska, Dánska, Německa, Francie, Velké Británie a Izraele. A pochopitelně velká skupina vědců z USA, kteří náleží k mnoha institucím z nichž největší podíl mají Kalifornský technologický institut, Texaská univerzita v Austinu a různé pobočky Kalifornské univerzity. Cílem tohoto obsáhlého projektu je napozorovat až milion vzdálených galaxií, které by nám měly prozradit leccos nového o tom, jak se galaxie v čase vyvíjejí.

Objekt zájmu

JWST-ER1, jak ji viděl přístroj NIRCam na Webbově dalekohledu.
JWST-ER1, jak ji viděl přístroj NIRCam na Webbově dalekohledu.
Zdroj: https://scx2.b-cdn.net/

V rámci tohoto průzkumu objevili astronomové velmi zajímavý objekt, který získal označení JWST-ER1. Již na první pohled je však jasné, že se ve skutečnosti jedná o dvojici galaxií. Tvar viditelný na obrázku totiž není žádná obyčejná náhoda, ale vliv působení gravitační čočky. Pro připomenutí, gravitační čočka funguje podobně jako čočka optická. U optické čočky nám dochází k rozptylování nebo spojování světla na čočce. U gravitační čočky objekt ležící v popředí deformuje a zesiluje obraz objektu ležícího na pozadí. Gravitační čočky dělíme na silné, slabé a mikročočky. Poslední dva typy pro nás teď nejsou důležité, zaměřme se jen na čočky silné.

V případě silného čočkování je objektem v popředí obvykle galaxie nebo kupa galaxií, čočkovaným objektem v pozadí pak bývá nejčastěji nějaká vzdálenější galaxie. Nejinak je tomu i v tomto případě. Zde navíc máme mimořádné štěstí. Gravitační čočky totiž většinou takto krásné tvary nemají. Jenže nyní máme štěstí, oba objekty totiž z našeho pohledu leží v takřka perfektní přímce. Výsledkem je takovýto krásný obraz, kdy bližší čočkující objekt leží ve středu, zatímco obraz vzdálenější se nám takto deformuje do téměř dokonalého prstence. Tomuto jevu se říká Einsteinvů prstenec, podle autora obecné relativity. Ve vesmíru známe jen málo takto dokonalých Einsteinových prstenců.

Dvě složky objektu

Objev umožnil přístroj NIRCam pracující v blízkém infračerveném záření. Ten dovolil spatřit krásný Einsteinův prstenec skládající se z galaxií nazvaných JWST-ER1g a JWST-ER1r. JWST-ER1g je čočkující objekt ve středu. Jedná se o poměrně masivní a kompaktní galaxii s poloměrem asi 21 000 světelných let a hmotností cca 650 miliard hmot Slunce. Jedná se o klidnou galaxii, v níž se téměř přestaly tvořit hvězdy (rychlost jejich tvorby se odhaduje na čtyři hmotnosti Slunce za rok) a jako taková je patrně předchůdcem dnešních obřích eliptických galaxií.

Oddálený pohled na Einsteinův prstenec JWST-ER1, takže je vidět i širší okolí.
Oddálený pohled na Einsteinův prstenec JWST-ER1, takže je vidět i širší okolí.
Zdroj: https://assets.iflscience.com/

Ale předkem hodně vzdáleným. Vykazuje totiž rudý posuv 1,94. Uznávám, že ve srovnání s rudými posuvy, které létají vzduchem u projektů JADES, GLASS nebo CEERS, kde mnohdy hovoříme o hodnotách 10, 12 nebo dokonce ještě vyšších se rudý posuv (tedy prodloužení vlnové délky na straně přijímače – jednoduše to, o kolik se vlnová délka od doby vyzáření do doby než jsme ji zachytili, prodloužila) 1,94 nemusí zdát příliš vysoký. Ale zdání v tomto případě klame. Rudý posuv 1,94 totiž znamená, že tato galaxie existovala ve vesmíru starém asi 3,9 miliardy let a její vzdálenost od nás je tudíž něco kolem 9,9 miliard světelných let.

Vlevo kompletní Einsteinův prstenec JWST-ER1, uprostřed a vpravo pak samostatné snímky jednotlivých složek.
Vlevo kompletní Einsteinův prstenec JWST-ER1, uprostřed a vpravo pak samostatné snímky jednotlivých složek.
Zdroj: https://www.researchgate.net/

Prstenec tvoří galaxie JWST-ER1r. Ta má rudý posuv asi 2,98 (zjištěn však méně přesnou fotometrickou metodou, takže se hodnota ještě může změnit), což značí vzdálenost přes 12 miliard světelných let. Vlevo a vpravo od středu si můžete všimnout v prstenci dvou zřetelných načervenalých oblastí, jejich původ není zatím zcela uspokojivě vysvětlen. Co však vidíme jasně je téměř dokonalý tvar Einsteinova prstence a také to, že v této galaxii nebyly identifikovány žádné hvězdotvorné oblasti, slapové ohony, či jiné výrazné nepravidelnosti.

Závěr

Toto (relativně) nové pozorování patří mezi dosud nejzajímavější úlovky Webbova teleskopu, pokud jde o skupinu galaxií ve středních vzdálenostech, ať už to znamená cokoliv, zkrátka mezi galaxiemi nepatřícími ani mezi ty velmi blízké, ani mezi ty extrémně vzdálené. Měření JWST-ER1 by nám navíc mohlo pomoci lépe pochopit proces vývoje galaxií. V návrhu už jsou i další pozorování tohoto zvláštního objektu. Ta by měla prozkoumat detailněji struktury, které zde vidíme a pomoci objasnit, zda je centrální galaxie opravdu předchůdce jednoho z obřích jádrových členů kupy galaxií, jak to pozorujeme třeba ve známých blízkých kupách Panny nebo Vlasů Bereniky.

 

Použité a doporučené zdroje

Zdroje obrázků

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
1 Komentář
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Martin Gembec
Administrátor
9 měsíců před

Díky za podrobný popis k tomuto zajímavému snímku. Hezky si tam protiřečíš, když píšeš „Tvar viditelný na obrázku totiž není žádná zvláštní shoda náhod“, když vzápětí uvádíš, že máme velké štěstí. Ano, je to opravdu velmi vzácná shoda náhod 🙂

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.