Tento týden byl kosmonautikou opravdu napěchovaný a v čele zájmu byl opět Měsíc. Dočkali jsme se prvního komerčního lunárního landeru na povrchu Měsíce, ale také řady dalších zajímavých událostí. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměřil na první komerční návratové zařízení, které se po velkém zpoždění vrátilo z oběžné dráhy zpět na Zemi. Co způsobilo dlouhý odklad a co bylo na palubě? V dalších tématech se podíváme na představenou čínskou pilotovanou loď a lunární lander, anebo na rover Idefix, který je určen pro průzkum povrchu marsovského měsíce Phobos. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Úspěšný návrat prvního komerčního návratového pouzdra

Z oběžné dráhy se poprvé v historii vrátilo komerční návratové pouzdro, které provozuje společnost Varda space industries. Znamená to počátek nového segmentu kosmického podnikání. Návrat tohoto zařízení, které může být na oběžné dráze využívané pro výrobu léků a technologických a chemických komponentů, však provázely problémy. Sestup se totiž měl uskutečnit už v září minulého roku, ale federální úřad pro letectví (FAA) nakonec vydal povolení k přistání až 14. února. Důvodem byl fakt, že si společnost povolení k přistání nezajistila předem. Skončila tak premiérová mise, která krom samotného pouzdra Winnebago-1, znamenala také pořádné využití platformy Photon od Rocket Lab, která celou dobu poskytovala probíhajícímu experimentu energii, navigaci a nakonec i potřebné motorické manévry.

Některé chemické či technologické postupy potřebují pro svůj ideální proces výroby mikrogravitaci, která se v pozemských podmínkách dá napodobit jen na krátkou chvíli. Pokud je proces výroby delší, zbývá jediná možnost – dostat tuto výrobu či experiment na oběžnou dráhu. Tak jako při první zmíněné misi společnosti Varda se tak mohou získat třeba léky proti HIV, ale i mnohé další. Konkrétně může jít třeba o potřebu vrstvit jednotlivé látky na sebe bez toho, aby se promíchaly. V běžné pozemské gravitaci k promíchání dojde, zatímco ve stavu mikrogravitace se s podobně viskózními látkami pracuje odlišně. Experiment, který probíhal na Winnebago-1, byl zaměřen na pěstování krystalů Ritonaviru, což je antiretrovirový lék používaný spolu s dalšími léky k léčbě HIV/AIDS. Tato kombinovaná léčba je známá jako vysoce aktivní antiretrovirová terapie.

Samotné zařízení o průměru zhruba jeden metr má na palubě malou automatickou laboratoř, kde probíhá požadovaný experiment. Celé zařízení je pak umístěné v návratovém pouzdru určeném ke vstupu do zemské atmosféry. Navigaci, pohon a energii zajišťovala platforma Photon, kterou vyrábí společnost Rocket Lab a primárně je určena pro zákazníky, kteří se chtějí soustředit na vývoj a provoz svého experimentu a nemají možnost, či nechtějí řešit provozní záležitosti jejich zařízení, jako je právě nutnost vyvinout energetické, navigační či pohonné systémy. Krom startů na raketě Electron, je možné pro vynesení této platformy využít i další nosiče. Winnebago-1 využila raketu Falcon 9, která náklad i s Photonem vynesla v rámci mise Transporter-8, která odstartovala 12. června 2023.

Pouzdro bylo původně navrženo pro maximálně tříměsíční misi a v září 2023 se mělo vrátit zpět do oblasti vojenského polygonu UTTR (Utah Test and Training Range) v Utahu. Ještě před startem však nebyla zajištěna licence od FAA a tento federální úřad si nakonec vyžádal podrobné šetření bezpečnosti návratu takového zařízení. Část o celkové hmotnosti 90 kilogramů (celé zařízení mělo hmotnost 300 kg), která je určena pro návrat skrz atmosféru, představuje poměrně vysoké riziko, obzvláště pokud proces návratu není pečlivě prozkoumán. Společnost Varda tak musela společně s FAA zajistit podrobnou analýzu návratu zařízení zpět na Zemi a povolení nakonec úspěšně získala 14. února 2024. První zkušební mise se tak podstatně protáhla. Společnost během mise řešila možnost změny místa přistání v Austrálii, ale s tímto plánem se pojily další problémy ohledně oběžné dráhy. V Utahu byl také problém s provozem samotné základny. Sladit požadavky Vardy, FAA a UTTR tak byla velká výzva.

K samotnému přistání pak úspěšně došlo 19. února ve vytyčené oblasti polygonu UTTR. Návratová sekvence zahrnovala například tři zážehy platformy Photon, která nejdříve snížila perigum, posléze zvýšila apgeum a následně provedla deorbitační zážeh. Po něm se pouzdro odpojilo od platformy a vydalo se na sestupovou dráhu do atmosféry. Platforma Photon poté zažehla svůj motor ještě jednou, aby vstoupila do atmosféry pod úhlem, který zajistil shoření a rozpad Photonu nad vhodnou oblastí.

Aby se zabránilo opakování stejného problému s přistáním při budoucích misích, uzavřela společnost Varda dohodu s australským provozovatelem kosmodromu Southern Launch o přistávání svých zařízení na zkušebním polygonu Koonibba severozápadně od Adelaide. Vzhledem k menšímu leteckému provozu a absenci prioritních vojenských misí usnadní zapojení nového místa přistání vydání souhlasu FAA pro opětovný vstup do atmosféry. Společnost usiluje o to, aby její návratová pouzdra přistávala na Koonibba Test Range počínaje její druhou misí Winnebago-2 (W-2). Ta je společně s třetí misí plánována na letošní rok. Varda dále uzavřela se společnosti Rocket Lab smlouvu na celkem čtyři mise.

Kosmický přehled týdne:

Čínská agentura CNSA představila názvy (viz tweet) nové generace pilotované kosmické lodi a zároveň i pilotovaný lunární lander, který bude dopravovat čínské astronauty na povrch Měsíce. Vývoj pilotované lodi už běží několik let – první zmenšený zkušební exemplář letěl na nepilotovaný zkušební let v roce 2016. Plnorozměrový exemplář se na oběžnou dráhu dostal v roce 2020 – mise byla opět bezpilotní. Loď by měla být schopná přepravit 6-7 členů posádky. V případě letu k Měsíci může jít o méně početné posádky (3), kde část kapacity bude vyhrazena pro náklad. Hmotnost této je lodi 14 tun pro operace na oběžné dráze Země a 21,6 tuny při letu k Měsíci – budou tedy dvě varianty. Lunární lander je určen pro dvoučlennou posádku a jeho startovní hmotnost je 26 tun i s urychlovacím stupněm.

Čínská kosmická agentura pro pilotované lety oficiálně oznámila názvy pilotované kosmické lodě a přistávacího modulu pro Měsíc. Kosmická loď dostala jméno Mengzhou (Meng-čou) a lander Lan Yue (Lan-jüe). První pilotovaní mise by se měla uskutečnit koncem dekády, spíše však později pic.twitter.com/oHc2WY4iav

— Michal Vaclavik (@Kosmo_Michal) February 24, 2024

V pátek v 5:11 SEČ proběhl start rakety Falcon 9, která vynášela další várku Starlinků, což samo o sobě není zpráva, která by stála za větší zmínku. Nicméně tu máme nového rekordmana mezi prvními stupni – B1061 má za sebou již devatenáctou misi a vyrovnal tak rekord stupně B1058. Ten byl po úspěšném přistání v prosinci 2023 zničen při převozu do přístavu – stupeň se překlopil na rozbouřeném moři. SpaceX letos uskutečnila již 18 startů.

Do Japonska dorazil německo-francouzský rover Idefix, určený k průzkumu Phobosu v rámci japonské mise MMX. Tato mise měla startovat letos, ale kvůli napěchovanému časovému rozvrhu byla posunuta o dva roky. Mise zahrnuje průzkum zmíněného marsovského měsíce, výsadek roveru, ale také odběr materiálu z povrchu a dopravu zpět k Zemi.

Přehled z Kosmonautixu:

Vydáváme minimálně dva články o kosmonautice denně, kterými pokrýváme kosmonautické dění průběžně. Navíc si zde můžete přečíst celou řadu seriálu či živě komentovaných přenosů. V tomto týdnu jsme psali o řadě témat: Vyšel další díl video pořadu Vesmírná technika, kde se nyní věnujeme záchranným systémům pilotovaných kosmických lodí. Nyní byla tématem záchranná věžička z programu Mercury. V Evropě bylo představeno mobilní laserové komunikační zařízení, které umožňuje spojení s družicemi a sondami odkudkoli v Evropě. Družice ERS-2 od agentury ESA byla nedávno vyfocena, kterak rotuje v prostoru s tím, jak klesá vstříc atmosféře. Snímky jsme vám ukázali v tomto článku. Španělská soukromá společnost PLD Space, která se snaží o vývoj vlastního kosmického nosiče, se dočkala podpory přímo od ESA. Komerční raketa Electron společnosti Rocket Lab úspěšně vynesla zajímavou družici, která je určená pro inspekci kosmického odpadu. Společnost Firefly Aerospace dokončila rozbor dat ze 4. letu své rakety Alpha a skončilo tak vyšetřování nehody tohoto nosiče. Podrobně jsme se také věnovali dalšímu důležitému technologickému úspěchu z Česka. Na misi Proba-3 totiž poletí tříosý gyroskop vyrobený v České republice. Živě a česky a také psaným online přenosem jsme sledovali dramatické přistání prvního komerčního lunárního landeru Nova-C, který dosáhl povrchu Měsíce. Dlouhé ticho po čase přistání udělalo vrásky na čele nejednomu fanouškovi. V psaném přenosu jsme následně sledovali i tiskovou konferenci, která proběhla zhruba den po přistání a shrnula aktuálně známé informace o landeru, který se během přistání překlopil do horizontální polohy. Sonda New Horizons, která jako první prolétla kolem trpasličí planety Pluto, aktuálně prozkoumává Kuiperův pás a přichází na řadu zajímavých informací. Poslední pátek v měsíci přinesl tradiční Pokec s Kosmonautixem, kde krom Dušana Majera mluvil také Michal Václavík. V sobotu jsme se věnovali Hubbleovu kosmickému dalekohledu, který sledoval nejstarší rotující galaxii. Do Jižní Ameriky dorazily letové kusy, ze kterých bude postaven první letový exemplář rakety Ariane 6.

Snímek týdne:

V pátek v 00:24 SEČ na Měsíci přistál první komerční lunární lander, který postavila a řídila společnost Intuitve Machines. Jedná se tak o první úspěšné přistání programu CLPS od NASA, který má za cíl vytvořit komerční dodavatele, kteří budou nejen národní agentuře dopravovat náklad na povrch Měsíce. Mise se však potýkala s řadou problémů. Selhal například primární navigační systém pro přistání na Měsíci a musel být použit vědecký náklad od NASA, který využíval lidaru. Po zhruba jednodenním čekání, nakonec společnost potvrdila přistání, nicméně lander se ocitl na boku a je zřejmě opřený o kámen či svah. Některé vědecké experimenty se tak nebudou moci uskutečnit, ale většina ano. Nečekaná orientace také znemožňuje rychlou a efektivní komunikaci a proto zřejmě stále nemáme snímek z povrchu Měsíce. Snímkem týdne se proto stává fotografie z tiskové konference, kde byla prezentována poloha prvního soukromého landeru, který přistál na Měsíci.

Video týdne:

V pátek 23. února proběhl start nejsilnější čínské rakety CZ-5, která vynášela utajený vojenský náklad (možná družici pro vojenské signálové zpravodajství). Jednalo se o celkem 11. let této rakety, přičemž deset jich bylo úspěšných. Silný nosič (v různých verzích) vynesl například moduly stanice Tiangong nebo sondu k Marsu.

Zdroje informací:
https://en.wikipedia.org/
https://www.spacevoyaging.com/
https://techcrunch.com/
https://twitter.com/
https://en.wikipedia.org/

Zdroje obrázků:
https://twitter.com/DLR_en/status/1761015578418933865/photo/1
https://spectrum.ieee.org/…50035790&width=824&quality=85
https://pbs.twimg.com/media/GG9bUzYW8AAYrVC?format=jpg&name=medium
https://pbs.twimg.com/media/GG9bq3pa0AI3jkn?format=jpg&name=large
https://pbs.twimg.com/media/Fmy1N_QXEAED95q.jpg:large
https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/…65DF0216
https://pbs.twimg.com/media/GHBhqEMWkAESOZP?format=jpg&name=4096×4096