Zástupci agentury NASA a Kosmického střediska Muhammada bin Rašída (MBRSC) v neděli 7. ledna veřejně oznámili rozhodnutí Spojených arabských emirátů poskytnout přechodovou komoru pro chystanou stanici Gateway, která bude kroužit okolo Měsíce. Tato kosmická stanice umožní realizovat mise zaměřené na dlouhodobý průzkum Měsíce pod křídly programu Artemis.
„Jakožto předsedkyně Národní kosmické rady jsem si stanovila jako prioritu posílení mezinárodní spolupráce v oblasti vesmíru. Dnešní oznámení o partnerství mezi Spojenými státy a Spojenými arabskými emiráty tuto důležitou činnost dále rozvíjí. Spojením našich zdrojů, vědeckých kapacit a technických dovedností budou Spojené státy a Spojené arabské emiráty společně rozvíjet naši vizi vesmíru a zajistí, aby představoval mimořádné příležitosti pro všechny zde na Zemi,“ uvedla viceprezidentka Kamala Harris.
V rámci nové dohody, která rozšiřuje spolupráci s NASA v oblasti letů do vesmíru prostřednictvím stanice Gateway, poskytne MBRSC stanici Gateway modul pro výstupy astronautů do volného prostou, ale poskytne také astronauta ze Spojených arabských emirátů, který poletí na lunární stanici v rámci některé budoucí mise Artemis. „Spojené státy a Spojené arabské emiráty představují historický okamžik ve spolupráci našich zemí v oblasti vesmíru a budoucnosti výzkumu vesmíru lidmi,“ zmínil administrátor NASA, Bill Nelson a dodal: „Díky programu Artemis zažíváme novou éru průzkumu, která je posílena mírovým a mezinárodním průzkumem vesmíru. Dodávka přechodové komory pro Gateway ze Spojených arabských emirátů umožní astronautům provádět přelomový výzkum v hlubokém vesmíru a připravit se na to, až se jednou lidé vypraví k Marsu.“
Kromě řízení přechodové komory se MBRSC také postará také o zajištění inženýrské podpory po celou existenci lunární stanice. Přechodová komora umožní obousměrné přesuny astronautů i vědeckých experimentů mezi přetlakovým interiérem modulů a vakuem kosmického prostoru. Tyto přesuny rozšíří možnosti vědeckého výzkumu hlubšího vesmíru, ale zlepší také údržbu stanice Gateway. Tato stanice má podpořit udržitelný průzkum a výzkum v hlubším vesmíru, poskytnout astronautům prostor pro život i práci a bude fungovat i jako místo, odkud se budou vypravovat mise mířící na povrch Měsíce. Díky vědecké komoře navíc bude možné provádět v okolí Měsíce výstupy do volného kosmického prostoru.
Americký program Artemis je nejrozmanitější a a nejširší koalicí států v oblasti lidského průzkumu hlubokého vesmíru. Ve spolupráci s agenturami CSA, ESA, JAXA a nově i MBRSC se NASA postará o návrat lidí na povrch Měsíce za účelem vědeckého výzkumu a přípravě cesty k vyslání prvních lidí na Mars. Nejnovější dohoda mezi USA a UAE staví na předešlých úspěšných kolaboračních projektech v oboru pilotované kosmonautiky. V roce 2019 se Hazzá al-Mansúrí stal prvním občanem Spojených arabských emirátů, který se dostal na oběžnou dráhu. Během svého krátkodobého pobytu spolupracoval s NASA na vědeckých experimentech i edukačních aktivitách. Druhý astronaut z UAE, Sultán al-Nejádí, se v roce 2023 vydal na ISS v rámci americké mise Crew-6. Zástupce Spojených arabských emirátů se opět podílel na vědeckém výzkumu, který se na ISS provádí, aby posunul lidské znalosti a zlepšil život lidem na Zemi. V Houstonu se navíc připravují další dva kandidáti na astronauta z UAE. NASA navíc se Spojenými arabskými emiráty spolupracovala na průzkumu Marsu, na výzkumu lidského těla a analogových studiích pro podporu společných priorit průzkumu.
MBRSC dodá pro stanici Gateway přechodovou komoru pro výstupy astronautů do volného kosmického prostoru. Původně měl přechodovou komoru dodat Roskosmos, ale po jeho vycouvání z programu se této skvělé příležitosti chopily právě Spojené arabské emiráty. pic.twitter.com/ybyBOfnbbW
— Michal Vaclavik (@Kosmo_Michal) January 7, 2024
Přeloženo z:
https://www.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/GDPrs52XkAEkv8m?format=jpg&name=4096×4096
https://pbs.twimg.com/media/GDPrrHsWAAAyx6v?format=png&name=900×900
Asi mi to uslo, ale ako sa tam ta komora dostane? Prinesie ju nejaka misia Artemis, alebo dokonca Dragon XL.
Inak si nejake novinky ohladne Dragonu XL a noveho vacsieho krytu, ktory by mal dostat zaklad Gateway na cis-lumarnu drahu?
Zatím to vypadá na let při misi Artemis 6 (předběžně rok 2030), tedy na raketě SLS s Orionem.
Zvětšený kryt vloni prošel zkouškami oddělení.
Dusane dekuji za odpoved! Este dotaz na Dragon XL. Dlho som o nom nepocul.
Zdroj: https://kosmonautix.cz/2023/11/gateway-listopad-2023
„3. listopadu NASA uvolnila 86 milionů USD na zahájení smluvních akcí v rámci smlouvy se SpaceX na nákladní zásobovací loď Dragon XL. SpaceX tedy může naplno pracovat na přípravě zásobovacího letu, který bude synchronizován s přípravou mise Artemis 4. Záměrem je dopravit k modulům PPE a HALO některé z komponent, které je nutno z modulů odstranit z důvodu překročení přiděleného hmotnostního limitu.“
Rok známé tajemství.
Co vlastně znamená to „poskytne“ komoru? Že ji budou fyzicky stavět někde v Dubaji nebo Abú Zabí? nebo prostě zaplatí její stavbu v Itálii a vynesení na Falconu Heavy?
Na konci roku 2022 řekl výkonný ředitel Boeingu John Mulholland na kosmické debatě v Abú Dhabí, že společnost spolupracuje se SAE na konceptu a designu modulu s přechodovou komorou pro Gateway. Od té doby nebyly oznámeny žádné aktualizace o spolupráci ze strany SAE ani Boeingu.
https://www.thenationalnews.com/uae/2022/12/13/uae-exploring-possibility-of-contributing-an-airlock-module-on-nasas-lunar-gateway/
Vynesení, jak již napsal Dušan Majer v komentáři níže, zatím vypadá při misi Artemis 6 spolu s Orionem nosnou raketou SLS Block 1B.
Tak to tleskám jak NASA tak Emíráťanům. Tenhle podpis je důležitý jak pro Artemis, tak pro klidnější život tady na Zemi. Za mě báječná zpráva hned na startu nového roku.
Připojuji se a přesně to si myslím.
Omlouvám se za reakci trochu mimo mísu. NASA dnes oznámila nové termíny letů Artemis. NASA bohužel nemá nejmenší možnost než jen oznamovat, protože NIC neřídí a jen zírá, co udělají subdodavatelé. Nikomu nenutím svůj názor, ale výběr landeru od SX byl krok stranou. Musk je skvělý vizionář, ale jeho termíny jsou již proslulé nejen v oblasti kosmonautiky.
Ještě jsem si vzpomněl, že nechápu účel letu Artemis II. Každý let v dějinách měl přinést nové poznání, ale toto je jen záplata v čase. Paní Koch a kolegům přeji hezké zážitky za miliardu USD, ale nevím proč. Artemis I prováděla složité změny dráhy odpovídající budoucí Gateway. Ale Artemis II jen vystřelí jako z praku a samo se to nějak vrátí. Přínos?? Jen se otestuje systém podpory životy, ale to mohou i na Floridě. Kromě pana Komarova (čest jeho památce) se žádné zemi nepodařilo zkazit udržení života na palubě.
Pro upřesnění https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_spaceflight-related_accidents_and_incidents Komarov zemřel až pod 100km nad 100 km to byla posádka sujuzu 11.
Pokud někdo něco nechápe, je dobré se zeptat a nerozvíjet vlastní spekulace. Pak hrozí, že dotyčný bude se svými predekcemi mimo. Rád vám osvětlím účel mise Artemis II.
1) Pokud si myslíte, že systémy podpory života je možné otestovat na Floridě, pak vás musím přesvědčit o opaku. Podmíky na Floridě se v některých ohledech liší od podmínek v kosmickém prostoru. Rozdílů není mnoho, zato jsou zásadní – například přítomnost / nepřítomnost atmosféry, gravitace / mikrogravitace nebo kosmické záření.
2) Posádka lodi Orion má za úkol otestovat všechny systémy, které při misi Artemis I nemohly být otestovány. Kromě zmíněných systémů podpory života jde například o manuální řízení lodi, které posádka otestuje krátce po odpojení od horního stupně ICPS, ke kterému se bude zkoušet přibližovat.
3) Režim zkoušek obsahující nejprve bezpilotní a poté pilotovanou testovací misi, není výsadou pouze programu Artemis. Vzpomeňte si třeba na mise DM-1 (bezpilotní) a DM-2 (pilotovaná) lodi Crew Dragon nebo na mise OFT-1 a OFT-2 (obě bezpilotní) a CFT (pilotovaná) lodi Starliner. Ve všech případech jde o to, že první (bezpilotní) mise otestuje základní systémy a prověří, zda je bezpečné při další (pilotované) testovací misi usadit na palubu posádku. Při pilotované testovací misi pak proběhne kompletní prověření všech systémů, které nemohly být při bezpilotní misi otestovány a bude možné certifikovat, že všechny systémy prošly komplexní testovací misí, která prověřila všechny aspekty, které na danou loď čekají v operačním provozu.
Sečteno a podtrženo, vaše domněnka o záplatě je zcestná. Věřím, že vám předložené informace pomohl získat reálný přehled o úkolem mise Artemis II.
Já bych chtěl jen upřesnit, že reálné náklady na misi Artemis 2 jsou někde kolem 5-7 miliard USD a nikoliv jen jedna miliarda, za to by vám v NASA možná udělali hezkou prezentaci v PowerPointu.
Jinak SpaceX má zatím docela čas, protože pozdě svařili nádrž pro SLS, takže zpoždění bude dál narůstat. Prozatím železe z kterého se bude HLS ještě leží někde v zemí v pevném spojení s kyslíkem a čeká na to, až bude vydolováno a dále zpracováno.
ono nejake „kosmonauticke“ prinosy tychto Artemis misii su irelevantne, lebo ono je to vlastne socialny a politicky program – podrzat US ekonomiku a zamestnanost cez vladnych kontraktorov (najma Boeing), „fist man of color and woman“, etc.. prakticky ale vsetko su to legitimne dovody.
Ono je „verejnym tajomstvom“ medzi industry insidermi, ze pristavat sa bude tak 2028-29, tieto postupne odklady pravdepodobne suvisia s tym ze NASA je public organizacia a musi to synchronizovat s funding cyklami (kedy sa rozhoduje o rozpoctoch) a koli politikom a verejnosti musi pouzivat salamovu metodu.
Ono, „ist na Mesiac, tetoraz zostat tam a ucit sa zit“ nema vyznam na nejakych titanovych prototypoch za miliardy. Veci sa zacnu diat az bude nastartovana privatna kozmicka ekonomika.. k tomu snad prispeje aj Artemis.
Ale nejako sa zacat musi, tak budeme drzat palce, vsetkym, nie len NASA.
Tak abychom si uvedli i nějaká fakta a ne jen spekulace a domněnky.
1) NASA dohlíží na všechny fáze programu Artemis a přímo pod sebou má dohled nad vývojem lodí Orion a raket SLS.
2) Aktuální odklady nesouvisí se zpožděním vývoje SH/SS.
3) Domnívat se, že se NASA rozhoduje na základě Muskových prohlášení, by bylo mimořádně naivní. NASA podrobila podrobné technické návrhy všech zájemců důkladné analýze, ve které hodnotila tři kritéria – technické hodnocení, náklady a manažerské vedení. V ceně byl návrh SpaceX nejlevnější, technické hodnocení bylo stejně dobré jako u Národního týmu a manažerské vedení bylo vyhodnoceno jako nejlepší ze všech zájemců. Takže ne, opravdu se NASA nerozhodovala na základě Muskových prohlášení. Ve SpaceX pracují tisíce inženýrů a podrobný technický návrh od NASA byl jejich dílem.
Především děkuji za jako vždy rychlou a věcnou reakci. Ale vrátím se k Artemis II za jak kolega napsal 7 mld USD. Vlastně se jen potvrdí, že posádka bude mít vzduch a pití, to měl již Gagarin. Manuální ovládání lodi je jen vize, už 30 let je to fly by wire a posádka joystikem jen vydá stejné pokyny jako u Artemis I na dálku.
Takže prosím o stručnou poznámku, co Artemis II přinese kosmonautice.
Přinese prověření všech palubních systémů lodi Orion v reálných podmínkách kosmického letu, což umožní certifikovat loď Orion jako bezpečnou. Tedy to samé, co dělala DM-1 co bude dělat CFT.
Pokud si myslíte, že systémy podpory života jsou takto jednoduché, nebo že na manuálním ovládání lodi nic není, doporučuji se tomuto tématu věnovat trochu podrobněji. Jedná se o mimořádně komplexní systémy, jejichž spolehlivost je pro bezpečný průběh letu klíčová.
Tak pro projekt dobre v tom smeru, ze se snizi pravdepodobnost ve smeru jeho zruseni, ale kdyz se toho novy investor docka je otazka.
Jeste podle clanku z roku 2019 se mela v roce 2020 Gateway uz zacit sestavovat. Ted to vypada na start PPE+HALO v roce 2026? A to jsme teprve na zacatku roku 2024.
„During the 2020s, the Gateway will be assembled and operated in the vicinity of the Moon, where it will move between different orbits and enable the most distant human space missions ever attempted.“
https://www.esa.int/Enabling_Support/Operations/Angelic_halo_orbit_chosen_for_humankind_s_first_lunar_outpost
„2020s“ neznamená rok 2020, ale dvacátá léta 21. století.
Dekuju za upozorneni