Ve stínu ruské invaze na Ukrajinu a s ní spojeným geopolitickým napětím, zahájil dne 14. listopadu 2023 ve Státním výzkumném centru, Institutu biomedicínských problémů (Институт медико-биологических проблем РАН) Ruské akademie věd, experiment SIRIUS-23. Tento projekt má za cíl zkoumat dopady dlouhodobé izolace a omezení na člověka v podmínkách simulace dlouhodobé kosmické mise.
SIRIUS-23, experiment prováděný v rámci Institutu biomedicínských problémů (IMBP), přichází v době, kdy světová pozornost je upřena na závažné geopolitické události. Jeho realizace zdůrazňuje kontinuitu vědeckého bádání navzdory vnějším politickým turbulencím. Experiment, který by měl probíhat 365 dní, se zaměřuje na simulaci podmínek dlouhodobé vesmírné mise a sleduje, jak izolace a omezení prostředí ovlivňují fyzické a psychické zdraví, a také týmovou dynamiku. Projekt probíhá v lékařsko-technickém pozemním experimentálním komplexu IMBP tzv. NEK (Наземный экспериментальный комплекс) a skládá se z řady experimentů, během nichž vědci a specialisté shromažďují vědecké údaje o řadě problémů, s nimiž se budou potýkat posádky kosmických expedic. V předchozích letech byly dokončeny 17-, 120- a 240 denní izolační experimenty a toto je finální mise celého vědeckého projektu.
Zdroj: http://sirius.imbp.ru
Účastníci a struktura Experimentu:
Posádka SIRIUS-23 sestává z šesti dobrovolníků, pěti z Ruska a jednoho z Běloruska, kteří stráví rok v izolaci. Toto složení posádky je odlišné od předchozích misí, kde byli zastoupeni účastníci z více zemí. Experiment je strukturován tak, aby napodoboval podmínky dlouhodobého vesmírného letu, včetně omezení komunikace a zdrojů. Změna v národnostním složení posádky je výsledkem současného mezinárodního klimatu, zejména v důsledku Rusko-ukrajinské války, která výrazně omezila možnosti mezinárodní spolupráce a účasti dalších zemí na tomto projektu.
Zdroj: http://sirius.imbp.ru
Vědecké cíle a metodologie:
Hlavním cílem SIRIUS-23 je studium dopadů dlouhodobé izolace na člověka, což je klíčové pro plánování budoucích vesmírných misí. Experiment se skládá z řady podrobných studií zaměřených na fyziologii, psychologii a týmovou dynamiku. SIRIUS-23 napodobuje základní podmínky roční kosmické mise za nízkou oběžnou dráhu Země. Během této mise členové posádky provádějí výzkumný program a provozní a technické činnosti, které simulují samostatnou kosmickou misi.
Experiment zahrnuje vývoj nových metod diagnostiky a prevence účinků nepříznivých faktorů meziplanetárního kosmického letu. Cílem je připravit nové palubní experimenty, hardware a vybavení. Vědecký tým se soustředí na fyziologické, psychologické, hygienické a mikrobiologické aspekty dlouhodobého pobytu člověka v hermetickém objektu s omezeným objemem a umělým obydlím v podmínkách přísného omezení zdrojů a komunikačních zpoždění. Plánovány jsou rovněž rozsáhlé imunologické, metabolické, biochemické a molekulárně-biologické studie, celkem 52 studií vědeckého programu a 15 studií provozního a technického programu.
Pro udržení zdraví a výkonnosti posádek na dálkových kosmických misích experiment využívá moderních metodických a technologických přístupů k lékařské a biologické podpoře. Tyto přístupy musí být testovány v pozemních podmínkách pro dosažení jejich vysoké účinnosti a bezpečnosti. Scénář experimentu SIRIUS-23 zahrnuje simulaci lunární mise, včetně dokování s nákladními dopravními loděmi, přeletu lodi při hledání místa přistání a několikanásobného přistání čtyř členů posádky na povrchu Měsíce, stejně jako dálkové řízení vozítka. Pro simulaci činností na planetě se používají speciální simulátory a komplex virtuální reality vyvinutý v IMBP RAS, umožňující modelovat širokou škálu podmínek pro provádění odborných činností, včetně nouzových situací.
Zdroj: http://sirius.imbp.ru
I když bylo mezinárodní složení posádky experimentu SIRIUS-23 z politických důvodů omezeno, na samotných experimentech se podílejí vědci z řady dalších zemí, včetně USA, Kanady, Itálie, České republiky, Turecka, Indie a Jihoafrické republiky. Tato spolupráce zdůrazňuje, že i přes politická omezení může vědecký výzkum zůstat globálně propojeným a spolupracujícím úsilím.
Přínosy projektu SIRIUS:
Projekt SIRIUS přináší podrobné poznatky o dopadech izolace na člověka a umožňuje vývoj nových strategií pro zvládání psychologických a zdravotních výzev vesmírných misí. Experiment také poskytuje cenná data pro vývoj technologií a metodik, které mohou zlepšit podmínky a bezpečnost budoucích astronautů. V kontextu současného geopolitického napětí představuje SIRIUS-23 příklad, jak vědecký výzkum může pokračovat a přinášet užitečné výsledky, navzdory vnějším geopolitickým problémům.
Zdroj informací a foto:
http://sirius.imbp.ru
Už samotné složení „posádky“ přesně vypovídá o tom, o čem tohle celé je. Ale výsledky se oběma zemím jistě budou, s ohledem na jejich mezinárodní směrování, hodit.
V čem se tento izolační experimet liší od mnohem delšího MARS 500 z let 2007-2011? Tehdy byly délky 3 izolačních pobytů 15, 105 a 520 dní. Myslím, že to probíhalo ve stejné instituci a ve stejných prostorách jako Sirius 23.
Přinese něco „zásadně nového“, nebo jde jen o prostý sběr dalšího vzorku dat?
Dobrý den,
tento experiment je jiný scénářem, kdy má jít o simulaci mise na Měsíc. V zásadě ale jde o další sběr dat. Je potřeba říci, že v tomto typu výzkumu je totiž důležitá vzájemná komparace dat z více experimentů. Je také důležité ladění a různé úpravy metodik výzkumu. Proto je důležité a vědecky nesmírně cenné pokračování unikátního výzkumu a to i přes různé krajně nepříznivé konsekvence…
Děkuji za dotaz,
Pavel Boháček, autor