sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (NROL-172)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Eycore

Polská kosmická společnost Eycore vypustila družici Eycore-1. Družici je určena pro pozorování Země s technologií radaru se syntetickou aperturou (SAR) od této společnosti. Start rakety Falcon 9 z vesmírné základny Vandenberg.

Interlune

Interlune, startup s plány na získávání helia-3 z Měsíce, získal kontrakt od NASA na vývoj nákladu pro testování způsobů extrakce tohoto cenného izotopu z lunárního regolitu.

Pixxel

Indický startup Pixxel, který se zabývá hyperspektrálním zobrazováním, plánuje testovat technologii orbitálních datových center na družici Pathfinder, která je navržena tak, aby poskytovala geoprostorové informace přímo z vesmíru.

Vojenská oblast

Skupina obranných a technologických firem sestavuje společné úsilí zaměřené na řešení přetrvávajícího problému vojenských uživatelů: jak přistupovat ke komerčním družicovým snímkům a dalším geoprostorovým informacím a jak je používat, když jsou komunikační sítě nespolehlivé nebo nedostupné.

Firefly Aerospace

Společnost Firefly Aerospace plánuje koncem léta představit modernizovanou verzi své rakety Alpha, protože zaznamenává silnou poptávku na jejívyužití, zejména pro aplikace v oblasti národní bezpečnosti.

Starcloud

Společnost Starcloud se snaží získat nejméně 200 milionů dolarů v rámci transakce, která by zdvojnásobila hodnotu startupu zaměřeného na orbitální datová centra na přibližně 2,2 miliardy dolarů.

NASA

NASA plánuje zvýšit celkovou hodnotu kontraktu na mise robotických přistávacích modulů na Měsíci, aby podpořila navrhovaný nárůst letů, které podpoří plány agentury na výstavbu měsíční základny.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Odstartoval experiment SIRIUS-23

Ve stínu ruské invaze na Ukrajinu a s ní spojeným geopolitickým napětím, zahájil dne 14. listopadu 2023 ve Státním výzkumném centru, Institutu biomedicínských problémů (Институт медико-биологических проблем РАН) Ruské akademie věd, experiment SIRIUS-23. Tento projekt má za cíl zkoumat dopady dlouhodobé izolace a omezení na člověka v podmínkách simulace dlouhodobé kosmické mise.

SIRIUS-23, experiment prováděný v rámci Institutu biomedicínských problémů (IMBP), přichází v době, kdy světová pozornost je upřena na závažné geopolitické události. Jeho realizace zdůrazňuje kontinuitu vědeckého bádání navzdory vnějším politickým turbulencím. Experiment, který by měl probíhat 365 dní, se zaměřuje na simulaci podmínek dlouhodobé vesmírné mise a sleduje, jak izolace a omezení prostředí ovlivňují fyzické a psychické zdraví, a také týmovou dynamiku. Projekt probíhá v lékařsko-technickém pozemním experimentálním komplexu IMBP tzv. NEK (Наземный экспериментальный комплекс) a skládá se z řady experimentů, během nichž vědci a specialisté shromažďují vědecké údaje o řadě problémů, s nimiž se budou potýkat posádky kosmických expedic. V předchozích letech byly dokončeny 17-, 120- a 240 denní izolační experimenty a toto je finální mise celého vědeckého projektu.

NEK (Наземный экспериментальный комплекс)
NEK (Наземный экспериментальный комплекс)
Zdroj: http://sirius.imbp.ru

Účastníci a struktura Experimentu:
Posádka SIRIUS-23 sestává z šesti dobrovolníků, pěti z Ruska a jednoho z Běloruska, kteří stráví rok v izolaci. Toto složení posádky je odlišné od předchozích misí, kde byli zastoupeni účastníci z více zemí. Experiment je strukturován tak, aby napodoboval podmínky dlouhodobého vesmírného letu, včetně omezení komunikace a zdrojů. Změna v národnostním složení posádky je výsledkem současného mezinárodního klimatu, zejména v důsledku Rusko-ukrajinské války, která výrazně omezila možnosti mezinárodní spolupráce a účasti dalších zemí na tomto projektu.

Logo programu Sirius
Logo programu Sirius
Zdroj: http://sirius.imbp.ru

Vědecké cíle a metodologie:
Hlavním cílem SIRIUS-23 je studium dopadů dlouhodobé izolace na člověka, což je klíčové pro plánování budoucích vesmírných misí. Experiment se skládá z řady podrobných studií zaměřených na fyziologii, psychologii a týmovou dynamiku. SIRIUS-23 napodobuje základní podmínky roční kosmické mise za nízkou oběžnou dráhu Země. Během této mise členové posádky provádějí výzkumný program a provozní a technické činnosti, které simulují samostatnou kosmickou misi.

Experiment zahrnuje vývoj nových metod diagnostiky a prevence účinků nepříznivých faktorů meziplanetárního kosmického letu. Cílem je připravit nové palubní experimenty, hardware a vybavení. Vědecký tým se soustředí na fyziologické, psychologické, hygienické a mikrobiologické aspekty dlouhodobého pobytu člověka v hermetickém objektu s omezeným objemem a umělým obydlím v podmínkách přísného omezení zdrojů a komunikačních zpoždění. Plánovány jsou rovněž rozsáhlé imunologické, metabolické, biochemické a molekulárně-biologické studie, celkem 52 studií vědeckého programu a 15 studií provozního a technického programu.

Pro udržení zdraví a výkonnosti posádek na dálkových kosmických misích experiment využívá moderních metodických a technologických přístupů k lékařské a biologické podpoře. Tyto přístupy musí být testovány v pozemních podmínkách pro dosažení jejich vysoké účinnosti a bezpečnosti. Scénář experimentu SIRIUS-23 zahrnuje simulaci lunární mise, včetně dokování s nákladními dopravními loděmi, přeletu lodi při hledání místa přistání a několikanásobného přistání čtyř členů posádky na povrchu Měsíce, stejně jako dálkové řízení vozítka. Pro simulaci činností na planetě se používají speciální simulátory a komplex virtuální reality vyvinutý v IMBP RAS, umožňující modelovat širokou škálu podmínek pro provádění odborných činností, včetně nouzových situací.

Účastníci experimentu SIRIUS-23 budou objektem mnoha různých výzkumů.
Účastníci experimentu SIRIUS-23 budou objektem mnoha různých výzkumů.
Zdroj: http://sirius.imbp.ru

I když bylo mezinárodní složení posádky experimentu SIRIUS-23 z politických důvodů omezeno, na samotných experimentech se podílejí vědci z řady dalších zemí, včetně USA, Kanady, Itálie, České republiky, Turecka, Indie a Jihoafrické republiky. Tato spolupráce zdůrazňuje, že i přes politická omezení může vědecký výzkum zůstat globálně propojeným a spolupracujícím úsilím.

Přínosy projektu SIRIUS:
Projekt SIRIUS přináší podrobné poznatky o dopadech izolace na člověka a umožňuje vývoj nových strategií pro zvládání psychologických a zdravotních výzev vesmírných misí. Experiment také poskytuje cenná data pro vývoj technologií a metodik, které mohou zlepšit podmínky a bezpečnost budoucích astronautů. V kontextu současného geopolitického napětí představuje SIRIUS-23 příklad, jak vědecký výzkum může pokračovat a přinášet užitečné výsledky, navzdory vnějším geopolitickým problémům.

Zdroj informací a foto:
http://sirius.imbp.ru

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
3 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Radim Pretsch
Radim Pretsch
2 let před

Už samotné složení „posádky“ přesně vypovídá o tom, o čem tohle celé je. Ale výsledky se oběma zemím jistě budou, s ohledem na jejich mezinárodní směrování, hodit.

Miroslav Pospíšil
Miroslav Pospíšil
2 let před

V čem se tento izolační experimet liší od mnohem delšího MARS 500 z let 2007-2011? Tehdy byly délky 3 izolačních pobytů 15, 105 a 520 dní. Myslím, že to probíhalo ve stejné instituci a ve stejných prostorách jako Sirius 23.
Přinese něco „zásadně nového“, nebo jde jen o prostý sběr dalšího vzorku dat?

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.