sociální sítě

Přímé přenosy

Žádné plánované přenosy nebyly nalezeny.

krátké zprávy

ESA

Evropa uzavřela smlouvu se společností Thales Alenia Space na vývoj digitálního dvojčete zemědělských systémů, které kombinují satelitní data a modelování plodin na podporu udržitelných a klimaticky odolných zemědělských postupů na celém kontinentu.

Booz Allen Hamilton

Technologická a konzultační firma Booz Allen Hamilton představila koncept mega-konstelace družic navržených tak, aby naplnily vizi vládní administrativy na komplexní protiraketový obranný štít na ochranu Spojených států, tzv. Golden Dome.

NG-22

V prohlášení z 26. března NASA uvedla, že modul Pressurized Cargo Module pro Cygnus, který měl letět s misí NG-22 k ISS, je poškozený a nebude použit pro tuto misi, která měla odstartovat v červnu.

Space Systems

Velitelství Space Systems oznámilo 27. března, že Rocket Lab a Stoke Space se připojí k Blue Origin, SpaceX a United Launch Alliance (ULA) v programu National Security Space Launch (NSSL) Phase 3 Lane 1.

CFO NASA

Bílý dům předložil Senátu 24. března nominaci Grega Autryho na pozici finančního ředitele agentury NASA. Autry byl nominován na pozici CFO NASA v červenci 2020, několik měsíců po odchodu Jeffa DeWita. Senát jeho nominaci tehdy neschválil.

Gravitics

Společnost Gravitics oznámila 26. března, že obdržela navýšení strategického financování, neboli STRATFI, ocenění od SpaceWERX, komerční složky Space Force, v hodnotě až 60 milionů dolarů.

Vulcan

Velitelství vesmírných systémů Space Forces oznámilo 26. března, že dokončilo dlouho očekávanou certifikaci rakety Vulcan po analýze dat ze dvou certifikačních startů rakety v lednu a říjnu 2024.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Hubble – trojice srážejících se galaxií

Kupa galaxií v souhvězdí Vlasy Bereniky.

Objekty v našem vesmíru nezůstávají v čase neměnné, ale vyvíjejí se a pohybují se. Někdy jde přitom i o dosti dramatické události. Zvláště, když hovoříme o tak velkých objektech jako jsou mnohé galaxie. Ty se navíc velmi často nevyskytují jednotlivě, ale v gravitačně vázaných skupinách, jimž říkáme kupy a které obsahují stovky až tisíce jednotlivých galaxií. Kupy galaxií se mohou sdružovat do ještě větších struktur zvaných nadkupy. Těch známe ve viditelném vesmíru zhruba 10 milionů, kup ještě řádově více.

Srážky galaxií

Kupa galaxií MACS J0025.4-1222 vzniklá srážkou dvou menších galaktických kup. Růžově je zobrazen horký plyn, modře oblast převládající temné hmoty.
Kupa galaxií MACS J0025.4-1222 vzniklá srážkou dvou menších galaktických kup. Růžově je zobrazen horký plyn, modře oblast převládající temné hmoty.
Zdroj: https://www.newscientist.com/

Jednotlivé galaxie v kupách dělí obvykle dosti velké vzdálenosti. Protože jsou ale přesto gravitačně vázány, může čas od času dojít k jejich srážce. Ačkoliv spíše než o srážce bychom měli hovořit o splynutí. Jednotlivé galaxie totiž sice obsahují značné množství, často stovky miliard (největší známé galaxie dokonce stovky bilionů), hvězd, ale mezi nimi se nachází obrovské množství volného prostoru.

Při interakci dvou či více galaxií se tedy jen málokdy stane, že by se objekty typu hvězdy srážely s jinými hvězdami, to už spíše dochází k jejich vymrštění buď do středu galaxie na černou díru nebo naopak pryč do hlubokého vesmíru. I to se však týká jen menšiny hvězd, většina není nikterak zásadně ovlivněna. Vůbec pak není ovlivněna temné hmota, která cítí jen gravitační (a možná slabou jadernou) interakci, takže se vzájemně (ani s objekty z atomární látky) neovlivňuje. Pokud však jde kupříkladu o mezihvězdný plyn, ten se srážet může.

Takto bude možná vypadat pohled na oblohu za několikmiliard let, až se bude blížit splynutí naší Galaxie (Mléčná dráha vpravo) s M31 (vlevo).
Takto bude možná vypadat pohled na oblohu za několikmiliard let, až se bude blížit splynutí naší Galaxie (Mléčná dráha vpravo) s M31 (vlevo).
Zdroj: https://www.nasa.gov/

I naše vlastní Mléčná dráha už v minulosti splynula s jinými galaxiemi, respektive spíše je pohltila, protože šlo obvykle o sousední trpasličí galaxie. To platí i v případě trpasličí eliptické galaxie ve Střelci a Magellanových oblaků, které Mléčná dráha postupně pohlcuje v současnosti a z této události vyjde téměř nezměněna. Nic takového však nebude platit v budoucnu při splynutí s podobně velkou M31, k němu má dojít za několik miliard let, z něhož vznikne jediná velká eliptická galaxie.

Interakce a splývání dvou či více galaxií nejsou ve vesmíru úplně obvyklé, avšak s ohledem na ohromné množství galaxií, v pozorovatelném vesmíru je jich asi 200 miliard, není divu, že občas nějakou takovou událost spatříme. O některých jsme ostatně hovořili už i v našem seriálu S Webbem za hlubokým nebem.

Hubbleovo pozorování

Trojice srážejících se galaxií SDSSCGB 10189.
Trojice srážejících se galaxií SDSSCGB 10189.
Zdroj: https://cdn.sci.news/

Nedávno se na jednu takovou skupinu interagujících galaxií zaměřil i starší Hubbleův kosmický teleskop. Jde o seskupení SDSSCGB 10189 ležící ve směru souhvězdí Pastýře (latinsky Bootes) asi miliardu světelných let od nás. V této skupině se nachází tři galaxie velmi blízko sebe. Vzdálenosti mezi nimi jsou jen kolem 50 000 světelných let, což je sice na lidské poměry hodně, ale pro galaxie extrémně málo.

Uvědomme si, že nejbližší velká galaxie M31 od nás leží více než 2 miliony světelných let, tedy 40 krát dále. Magellanovy oblaky pak 150 000 respektive 200 000 světelných let, což je trojnásobná, respektive čtyřnásobná vzdálenost. A průměr Mléčné dráhy je pak asi 105 000 světelných let. Nemusím tedy ani tak moc přehánět, když řeknu, že se tyto galaxie v podstatě dotýkají.

Pro srovnání další trojice srážejících se galaxií zachycených Hubbleovým dalekohledem. Jde o seskupení IC 2431.
Pro srovnání další trojice srážejících se galaxií zachycených Hubbleovým dalekohledem. Jde o seskupení IC 2431.
Zdroj: https://www.universetoday.com/

V tomto případě téměř jistě dojde ke srážce, přesněji splynutí všech tří galaxií v jednu. Už nyní spolu tyto galaxie interagují a brzy začnou splývat, přičemž vlivem jejich gravitačních účinků dojde k narušení jejich spirální struktury. Výsledkem bude pravděpodobně velká eliptická galaxie. Na obrázku vidíme i několik okolních galaxií, které ale s trojicí přímo neinteragují. Výsledný snímek pořídily přístroje ACS a WFC3.

Závěr

Hubbleův teleskop znovu, jako už tolikrát předtím, perfektně splnil zadání astronomů, kteří chtěli lépe pochopit původ největších a nejhmotnějších galaxií ve vesmíru. Pozorování takovýchto interagujících velkých galaxií bohatých na plyn do této škatulky výborně zapadá. V této oblasti se brzy můžeme těšit i na další zajímavé informace, které by měl získat Webbův dalekohled.

 

Použité a doporučené zdroje

Zdroje obrázků

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
10 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
-gt-
-gt-
1 rok před

Omlouvám se, možná se opět zeptám nevhodně, tentokrát u srážek galaxii. Píšete, „vůbec pak není ovlivněna temná hmota, která cítí jen gravitační (s možnou slabou) interakci.
Ale při srážkách se v té části vesmíru deformuje gravitační pole, to by mohlo temnou hmotu ovivnit, třeba statisticky v rozložení.
Hezký den
Jiří -gt-

Jan Jancura
Jan Jancura
1 rok před

Nějak se mi to nezdá. Nevím, zda je známo, jak je rozložená temná hmota v galaxiích. Předpokládám, pro zjednodušení, že rovnoměrně s tím, že těžiště temné hmoty je přibližně v centru galaxií – jinak by asi běžná hmota s temnou hmotou rotovaly kolem sebe. Když pak se galaxie srážejí, tak jak nakonec rotují černé díry, tedy celé galaxie, kolem sebe, tak musí kolem sebe i rotovat centra temné hmoty jednotlivých galaxií. Po nějaké dlouhé době, vlivem vzájemného působení gravitace (hvězd, mezihvězdného plynu a prachu a temné hmoty), galaxie a jejich černé díry a zřejmě i centra temné hmoty splynou.

Jan Jancura
Jan Jancura
1 rok před

I pro galaxie a kupy galaxií vč. jejich temné hmoty musí platit zákony nebeské mechaniky, musí tedy obíhat kolem svého gravitačního centra po kuželosečkách, tedy většinou elipsách. Avšak vzhledem k jejich velikosti a relativní blízkosti zde musí hrát velkou roli slapové síly, odpor mezihvězdného a mezigalaktického prostředí, aj. vlivy, takže ty dráhy budou samozřejmě složitější.
Z hlediska gravitačního působení není rozdíl mezi běžnou a temnou hmotou a proto, aby galaxie splynuly, musí především splynout jejich hala temné hmoty. Musí se tedy vlivem slapových sil aj. zbavit své přebytečné energie.

Jan Jancura
Jan Jancura
1 rok před

Podle obecné teorie gravitace je gravitace druhou stránkou deformace prostorčasu a z toho hlediska tuto deformaci tedy gravitaci vyvolává jakákoliv hmota nebo dokonce energie vč. gravitace samé. Proto, když dále píší o gravitaci myslím tím i její druhou stránku – deformaci prostorčasu.
Rychlostní křivky galaxií v galaktické kupě se většinově vysvětlují působením temné hmoty. Zřejmě jsou zde dvě možnosti:
1. Centrum temné hmoty galaktické kupy je v těžišti celé kupy, galaxie žádné centrum temné hmoty nemají.
2. Většina galaxií kupy mají své centra temné hmoty a obíhají kolem těžiště celé kupy.
Je asi zřejmé, že (většinově?) platí druhá možnost.
Podotýkám, že baryonová hmota v galaxiích cca 6x slabší gravitační působení oproti temné působení temné hmoty, ale i tak ovlivňuje tu temnou hmotu, tak jak méně hmotný Měsíc vyvolává slapové jevy na Zemi (např. zpomaluje její rotaci). Proto splynutí galaxií a jejich centrálních černých děr je možné, až splynou jejich gravitační centra.

RPorazil
RPorazil
1 rok před

Díky za další úžasný článek 🙂

Chtěl jsem se zeptat, zda při splynutí galaxií dojde i ke splynutí centrálních černých děr a jaký je vztah mezi těmito dvěma událostmi (vždy, někdy, většinou?)

Díky a hezký den
Radek

pave69
pave69
1 rok před

S tím slučováním černých děr ve středech galaxií to taky není moc jisté, protože když se to spočítalo, tak se zjistilo, že černé díry se přiblíží řádově na parsek k sobě, ale při tom už „vyžerou“ všechno kolem co je zpomaluje, takže finální přiblížení by jim průměrně mělo trvat déle, než je stáří vesmíru. Jde o tzv. „problém posledního parseku“ a moc se neví, jak to tedy je. Buď se ty díry neslučují, nebo nerozumíme tomu, jak probíhá ztráta energie, tzv. „dynamické tření“. (ztráta vlivem gravitačních vln je v této vzdálenosti také ještě příliš malá, ta začne účinkovat až ve vzdálenostech řádu světelných dnů)

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.