V průběhu včerejšího odpoledne / večera našeho času dostala posádka obývající Mezinárodní kosmickou stanici pokyn, aby se přesunuli do modulu Cupola a vizuálním pozorováním zkontrolovali zadní část ISS, kde se nachází ruský segment. Pozemní středisko následně dostalo hlášení, že astronauti pozorují, že z víceúčelového ruského modulu Nauka něco uniká. Později bylo upřesněno, že se jedná o amoniak, který slouží jako chladicí médiu. K jeho úniku došlo na jednom ze dvou na sobě nezávislých chladicích okruhů. Agentura Roskosmos zatím neoznámila rozsah úniku ani jeho příčinu – tu bude bude muset zřejmě odhalit až vyšetřování.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/
„Mezinárodní kosmická stanice ISS ani modul MLM-U Nauka však nejsou v ohrožení,“ uklidňuje Michal Václavík z České kosmické kanceláře a dodává: „Pro bezpečný chod dostačuje termoregulační systém integrovaný do modulu Nauka.“ Dosavadní data ukazují, že by se únik měl nacházet na externím radiátoru RTOd. Ten byl společně s přechodovou komorou ŠK pro experimenty vynesen na modulu Rassvet pomocí raketoplánu Atlantis v rámci mise STS-132 v květnu 2010. Komora i radiátor neměly na Rassvetu zůstat – čekaly zde na přílet modulu Nauka, na který je měli kosmonauti nainstalovat.
V případě radiátoru RTOddošlo k jeho přemístění na Nauku až letos 19. dubna a 12. května (při dalším výstupu) byl uveden do provozu. Po dobu téměř 13 let neaktivního pobytu na oběžné dráze tento radiátor nebyl podroben v zásadě žádné kontrole či údržbě. „Za včerejším únikem chladícího média (amoniaku) z externího radiátoru RTOdtermoregulačního systému modulu MLM-U Nauka na ISS mohla, dle neoficiálního zdroje, špatná technika použitá pro spojení dvou jeho panelů. Je to však velmi spekulativní vzhledem k času události a stáří RTOd,“ doplnil Michal Václavík.
Zdroj: https://pbs.twimg.com
Zdroje informací:
https://twitter.com/
https://en.wikipedia.org/
Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/F8Dlu6zXQAAL05q?format=jpg&name=large
https://pbs.twimg.com/media/F8Dlv8mWgAAduY5?format=jpg&name=large
https://pbs.twimg.com/media/F8Dp2kBXsAAfgqV?format=jpg&name=large
Ti rusáci jsou už fakt marní.
Zřejmě se scházejí dvě okolnosti. Náhodná závada a konstrukce chlazení v krajní ne/spolehlivosti. Nejslabší článek systému určuje celkovou spolehlivost.
Hlavní problém v tomto případě bude těch 13 let mezi startem na orbitu 2010 a zahájením provozu připojením k Nauce v květnu 2023. Může za to neschopnost Rusů vypustit Nauku. Výrobní nedostatek by se možná vůbec neprojevil. Uvidíme.