Další týden napěchovaný kosmonautikou je za námi a před vámi je připraven tradiční přehled těch nejzajímavějších událostí, které kosmonautika přinesla. V Kosmotýdeníku se v hlavním tématu tentokrát podíváme na poslední přípravy před příletem drahocenného nákladu vzorků z planetky Bennu, kterou na Zemi doručí sonda OSIRIS-REx už na konci září. V dalších tématech nahlédneme pod pokličku výroby prvního nákladního raketoplánu Dream Chaser, popřípadě se podíváme na start indické rakety PSLV-XL, která vynášela indickou sluneční sondu. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Poslední zkoušky před návratem vzorků z Bennu

K závěru své primární fáze se blíží jedna z nejočekávanějších misí desetiletí. V roce 2016 vzlétla americká sonda OSIRIS-REx a zamířila k planetce Bennu, kde se jí podařilo v roce 2020 odebrat vzorky z jejího načechraného povrchu. Nyní se sonda blíží k Zemi, do jejíž atmosféry by 24. září měla vyslat návratové pouzdro s drahocenným nákladem vzorků ze zmíněné planetky. Na Zemi poslední měsíce probíhají nácviky a zkoušky vyzvednutí tohoto nákladu nedozírné vědecké hodnoty. Přípravy minulý týden vyvrcholily poslední zkouškou shozu a den před ním ještě tiskovou konferencí, kterou NASA uspořádala v úterý 29. srpna v Dugway.

Ve středu 30. srpna byl proveden test shozu makety návratového pouzdra z vrtulníku z výšky 2 130 m nad zemí. Testovacímu návratovému pouzdru se během zkoušky úspěšně rozvinul jeho hlavní padák. Shoz proběhl ve výsadkové zóně na Utah Test and Training Range Ministerstva obrany v poušti u Salt Lake City. Rani Gran z NASA uvedl, že test proběhl dobře, pouze s drobnou výchylkou způsobenou větrem, který odvál pouzdro mimo očekávané místo dopadu. Jednalo se o poslední zkoušku shozu před očekávaným přistáním. „Od doručení kusu historie sluneční soustavy na Zemi nás nyní dělí pouhé týdny a tento úspěšný test shozu je zárukou, že jsme připraveni,“ uvedla Nicola Fox, zástupkyně administrátora Ředitelství vědeckých misí NASA ve Washingtonu. „Nedotčený materiál z asteroidu Bennu pomůže objasnit vznik naší sluneční soustavy před 4,5 miliardami let a možná i to, jak vznikl život na Zemi.“

Sondu OSIRIS-REx, která nese očekávanou zásilku, však čeká ještě několik závěrečných manévrů. Pokud tyto manévry dopadnou dobře, tak teprve tehdy dostane příkaz k oddělení návratového pouzdra a jeho vypuštění do atmosféry Země. Tento příkaz bude odeslán až v den „D“ 24. září v 10:00 SELČ. Poté budou zbývat ještě tři hodiny před fyzickým oddělením pouzdra od sondy, a kdyby se vyskytly nějaké technické problémy, v záloze je možnost odložení ještě o jednu hodinu. Plán mise však počítá i s horšími nouzovými situacemi. Pokud by nějaký problém zabránil uvolnění a přistání pouzdra ve zmíněném termínu, OSIRIS-REx by prolétla kolem Země a během dvou let, které by jí zbývaly k opětovnému setkání s naší planetou, by se technici pokoušeli problém vyřešit. Záložní okno pro doručení vzorků materiálu z planetky Bennu se tak naskytne v roce 2025. V takovém případě by však OSIRIS-REx proletěl kolem Slunce a sonda by byla vystavena vyšším teplotám, než na jaké byla navržena.

Týmy jsou nicméně přesvědčeny, že přistání 24. září nic nebrání, a vedoucí programu OSIRIS-REx ze společnosti Lockheed Martin Sandy Freund poznamenala, že OSIRIS-REx má za sebou rozsáhlý testovací program, který výrazně zvyšuje šance úspěšného doručení nákladu. Samotné návratové pouzdro na OSIRIS-REx má stejnou konstrukci, jaká byla použita pro úspěšnou misi dopravy vzorků z komety Stardust, a právě úspěch této konstrukce při této misi byl důvodem, proč byl vybrán i pro tento let.

Ani případné špatné povětrnostní podmínky v místě přistání by neměly nijak ohrozit získání vzorků. Ostatně ani při posledním shozu nebyly podmínky ideální. Byla snížená viditelnost kvůli kouři z požárů na severozápadě, které se přesunuly do Utahu. Navzdory kouři bylo možné výsadek sledovat pomocí senzorů, které budou použity i při skutečném přistání. Infračervené senzory jsou součástí sady čidel, která budou sledovat návratové pouzdro v den přistání, a mohou jej detekovat ve tmě a také přes kouř. Sestupující pouzdro pomohou sledovat i radarové a optické senzory. Ani srážky nebo bouřky by přistání nezpozdily, ačkoli by mohly ovlivnit dobu, než bude pouzdro nalezeno a vyzvednuto.

Po úspěšném uvolnění pouzdra od OSIRIS-REx bude trvat čtyři hodiny, než náklad dosedne na zemský povrch. V případě potřeby může k uvolnění dojít až o hodinu později. Uvolnění pouzdra je v současné době naplánováno na 12:42 SELČ, kdy bude OSIRIS-REx přibližně 107 800 kilometrů od Země, jak uvedl vedoucí projektu OSIRIS-REx v NASA Goddard Rich Burn (nicméně zde se údaj rozchází s některými dokumenty, kde se uvádí vzdálenost uvolnění 102 000 kilometrů). Samotné pouzdro o hmotnosti 46 kilogramů je vybaveno akcelerometrem, který měří přetížení, ale není vybaveno žádnou složitější elektronikou GPS ani kamerami. Pouzdro je chráněno ablativním tepelným štítem PICA, který jej bude chránit během průletu atmosférou. Vstup do atmosféry se uskuteční ve výšce přibližně 132 kilometrů při úctyhodné rychlosti 44 498 kilometrů za hodinu.

Toto však nebude konečná cesta pro samotnou sondu OSIRIS-REx. Ta využije své palubní motory a provede zážeh tak, aby minula Zemi, přičemž manévr je naplánován na 13:02 SELČ. Sonda proletí kolem naší planety ve výšce přibližně 780 kilometrů a poté se změní její označení na OSIRIS-APEX  a vydá se k blízkozemní planetce Apophis. OSIRIS-APEX přiletí k Apophisu v roce 2029, krátce poté, co tato potenciálně nebezpečná planetka provede těsný průlet kolem Země.

Kosmický přehled týdne:

NASA a SpaceX aktuálně řeší návrat posádky mise Crew-6, která je momentálně po své standardní misi na Mezinárodní kosmické stanici. Mise Crew-7, která tuto posádku přiletěla vystřídat, je připojená již od středy. Crew-6 měla odletět v pátek a přistát u pobřeží Floridy v sobotu, nicméně špatné povětrnostní podmínky kolem Floridy tento odlet neumožnily. Aktuálně se tedy počítá s nedělním odletem ve 13:05 SELČ a přistáním v pondělí v 6:17 SELČ. Tento plán se během neděle může ještě měnit – bude se uzpůsobovat dle aktuálního výhledu počasí. Dnes (v neděli) je posádka Crew-6 v kosmickém prostoru již 185 dní.

Byl zveřejněn snímek instalace směrovky, kterou dostal malý nákladní raketoplán Dream Chaser, který se připravuje na naplnění kontraktu s NASA. Ta si u Sierra space objednala minimálně sedm nákladních misí, při kterých využije kapacitu Dreram Chaseru a jeho připojeného nákladního modulu. Unikátní je zejména možnost návratu nákladu zpět na Zemi. To zatím ve větší míře umožňuje jen nákladní Dragon od SpaceX a ve velmi malé míře pilotovaný Crew Dragon a Sojuz. První ověřovací let by měl proběhnout v první polovině roku 2024 a nosičem bude raketa Vulcan. Při tomto letu by se mělo jednat o druhý let tohoto nového nosiče, který připravuje společnost ULA. Raketoplán bude vynášet s připojeným nákladním modulem (Shooting Star), který nebude vybaven pro návrat na Zemi a ponese solární panely. V minulém týdnu byli na návštěvě ve firmě astronautka NASA Jasmin Moghbeli a astronaut JAXA Satoši Furukawa, kteří si osahávali interiér raketoplánu a zkoušeli manipulaci při vykládání a nakládání nákladu.

V sobotu skončila primární mise pro indické vozítko Pragyan, které přistálo s první úspěšnou indickou misí na povrch Měsíce. Stroj během své primární mise úspěšně splnil všechny úkoly a prokázal správnost své konstrukce. Není však vybaven pro přežití mrazivé lunární noci, která se zřejmě výrazně podepíše na jeho akumulátorech a elektronice. Řídicí tým však vozítko natočil tak, aby při východu Slunce byl panel fotovoltaických baterií natočen v ideální poloze. Existuje nepatrná naděje, že se možná ozve i při dalším lunárním dni.

Přehled z Kosmonautixu:

Na tomto místě již tradičně naleznete přehled všech článků, které jsme v uplynulém týdnu vydali. Vydáváme minimálně dva články o kosmonautice denně, pojďme si je připomenout. Týden jsme načali očekáváním startu japonské rakety H-IIA, která měla vynášet rentgenový teleskop a lunární lander. První pokus však nevyšel a komentovaný přenos jsme vypnuli krátce po jeho začátku. Mezitím se na Měsíci dařilo Indii, jejichž rover Pragyan začal úspěšně brázdit povrch Měsíce. Další neuskutečněný start byl ten, který měla obstarat raketa Atlas V, nicméně blížící se bouře Idalia zahnala raketu zpět do montážní haly. Chuť jsme si spravili u článku, který se zabýval zajímavým pozorováním dalekohledu Jamese Webba, který možná objevil temné hvězdy. Družice v rámci mise Proba-3 mají předvést těsný let ve formaci, což vyžaduje pokročilejší navigaci. Nepravidelný seriál o kosmických start-upech se tentokrát zaměřil na čínskou firmu Space Pioneer. Chtěli jsme vám okomentovat start Falconu 9 s prvními družicemi nové armádní konstelace, ale start byl několikrát odložen a nakonec jsme jej Živě a česky nestihli, ačkoli úspěšně proběhl. Pokračoval seriál o projektu X-Planes, který zkoumal další osudy jednoho okřídleného vztlakového tělesa. Živě a česky jsme se podívali na start rakety Falcon 9, která vynášela další várku družic konstelace Starlink. V tomto týdnu jsme oslavili jedenácté narozeniny! Moc děkujeme, že jste stále s námi a my máme pro koho psát. Srpnové Vesmírné výzvy opět shrnuly události kosmonautiky v předešlém měsíci, a že toho tentokrát bylo! Další úspěšným startem tohoto týdne byl vzlet indické rakety PSLV-XL, která vynášela velmi zajímavou sluneční misi Aditya-L1. Start jsme sledovali Živě a česky. Na tuto indickou sluneční observatoř, která zamíří do libračního bodu 1 soustavy Slunce-Země, jsme se pak podívali i v samostatném článku. Na závěr týdne byl pro vás přichystán nový díl pořadu Vesmírná technika, který se zabýval akumulátorovými bateriemi Hubbleova kosmického dalekohledu.

Snímek týdne:

V sobotu v 8:20 SELČ odstartovala z Indie raketa PSLV-XL, která úspěšně vyslala indickou sluneční sondu Adytia-L1 na cestu do bodu L1 soustavy Slunce-Země. Sonda určená k pozorování Slunce nese celou řadu vědeckých přístrojů a jedná se o jednu z nejkomplexnějších indických vědeckých misí vůbec.

Video týdne:

Tým sondy NASA LRO, která obíhá Měsíc, zveřejnil místo, kam na povrch Měsíce dopadl ruský lander Luna-25 poté, co při jednom z manévrů došlo k anomálii, kvůli níž motory pracovaly déle, než měly. Nový kráter má průměr asi 10 metrů a nachází se na souřadnicích 57,865 stupně jižní šířky a 61,360 stupně východní délky. Místo dopadu se nachází na strmém (více než dvacetistupňovém sklonu) vnitřním okraji kráteru Pontécoulant G, asi 400 kilometrů od zamýšleného místa přistání Luny 25. Kompilace ve videu je složena z dvou snímků. První bez kráteru vznikl v roce 2020. Poslední snímkování této oblasti bylo provedeno v červnu 2022. Kráter tedy vznikl někdy po tomto datu. Druhý snímek obsahuje nový impakt. Vzhledem k tomu, že se tento nový kráter nachází blízko odhadovaného místa dopadu sondy Luna 25, tým LRO dospěl k závěru, že velmi pravděpodobně náleží Luně 25, a nevznikl přirozeným impaktem.

EDIT 3. srpna 16:55
V článku byl opraven nesprávný údaj přistání mise Crew-6. Za upozornění děkujeme Pavlu Vantuchovi.

Zdroje informací:
https://www.nasaspaceflight.com/
https://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2023/08/IMG_3459-1920×1280.png
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2023/08/IMG_3456-1920×1280.png
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2018/12/bennuasteroid-1170×1106.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/nhq20230830000311.jpg
https://pbs.twimg.com/media/F4uzhYdaoAEyZQE?format=jpg&name=4096×4096
https://pbs.twimg.com/media/F4UXicKX0AAcPCp?format=jpg&name=large
https://pbs.twimg.com/media/F4ZDdNbbsAAzRit?format=jpg&name=large
https://pbs.twimg.com/media/F5BxAjDWMAAXVFW?format=jpg&name=4096×4096