sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

LeoLabs

Společnost LeoLabs, kalifornský provozovatel pozemních radarů pro sledování objektů na nízké oběžné dráze Země, získala v rámci amerického vojenského programu financování ve výši 4 milionů dolarů na modernizaci svého mobilního sledovacího radaru.

Skynopy

Francouzská kosmická agentura přispěla do kola financování ve výši téměř 18 milionů dolarů pro místní startup Skynopy, čímž podpořila úsilí o rychlý rozvoj sítě pozemních stanic.

NOAA

Ministerstvo obchodu zveřejnilo 30. června dlouho odkládaný dokument Kongresu s odůvodněním návrhu rozpočtu Národního úřadu pro oceán a atmosféru na fiskální rok 2026. Dokument poskytuje více podrobností o návrhu rozpočtu. Ministerstvo obchodu navrhuje ukončit financování programu koordinace vesmírného provozu.

EchoStar

Společnost EchoStar odložila možné podání návrhu na vyhlášení bankrotu, aby měla více času na jednání s regulačními orgány, které přezkoumají, zda americký družicový operátor dodržuje podmínky vázané na jeho licence.

GOSAT-GW

Japonská raketa H-2A 28. června úspěšně vynesla vědeckou družici GOSAT-GW neboli Ibuki GW, na sluneční synchronní oběžnou dráhu. Družice bude snímat skleníkové plyny a koloběh vody. Start byl posledním letem rakety H-2A.

Muon Space

Společnost Muon Space zveřejnila první tepelné infračervené snímky ze své družice FireSat Protoflight, což představuje milník pro konstelaci družice specializovanou na detekci lesních požárů. Snímky jsou pořízené pomocí šestikanálového multispektrálního infračerveného přístroje.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Parker Solar Probe čeká další gravitační manévr

Parker Solar Probe při průletu kolem Venuše v představách umělce.

Americká sonda Parker Solar Probe provedla 3. srpna drobný manévr, který se postaral o to, že stroj zůstane na plánované dráze, která ji navede k šestému průletu kolem Venuše. Tento gravitační manévr je plánován na pondělí 21. srpna letošního roku. Příkazy připravené týmem expertů v řídícím středisku Johns Hopkins Applied Physics Laboratory v marylandském Greenbeltu sonda bezchybně vykonala a provedla 4,5 sekundy trvající zážeh. Tato droboučká korekce způsobila, že se bod maximálního přiblížení k Venuši posunul o 123 kilometrů a okamžik maximálního přiblížení se změnil o 1,4 sekundy. Právě přesné načasování a prostorové naplánování celého manévru jsou kriticky důležité. Šestý ze sedmi plánovaných průletů kolem Venuše bude opět využit k tomu aby sonda přiblížila svou oběžnou dráhu ještě blíže ke Slunci.

Rychlost Parker Solar Probe je přibližně 14 km/s, takže z pohledu změny rychlosti a směru může tato změna vypadat jako nedůležitá,“ vysvětluje Yanping Guo, manažerka z APL zodpovědná za návrh mise a její navigaci a dodává: „Tento manévr je však klíčový k tomu, abychom se dostali k požadovanému gravitačnímu manévru u Venuše, který výrazně změní rychlost i tvar dráhy sondy kolem Slunce.“ V současné době se sonda pohybuje po dráze, která ji zavede do vzdálenosti 9,2 milionu kilometrů od Slunce, přičemž nejnižším bodem (kterým proletěla v listopadu 2021, únoru 20222, červnu 2022, září 2022, prosinci 2022, březnu 2023 a červnu 2023) se pohybuje vůči Slunci rychlostí 163 km/s.

Graf průběhu mise sondy Parker Solar Probe zobrazující její rychlost (oranžově) a vzdálenost (modře) vůči Slunci. Šestý průlet kolem Venuše (zeleně) se nachází mezi 16. a 17. perihelem (červeně).
Graf průběhu mise sondy Parker Solar Probe zobrazující její rychlost (oranžově) a vzdálenost (modře) vůči Slunci. Šestý průlet kolem Venuše (zeleně) se nachází mezi 16. a 17. perihelem (červeně).
Zdroj: https://upload.wikimedia.org/

Po průletu kolem Venuše se sonda dostane na dráhu, jejíž nejnižší bod leží pouze 7,2 milionu kilometrů od povrchu Slunce. Nebeská mechanika tak způsobí, že sonda dosáhne rychlosti 635 275 km/h (176 km/s), čímž překoná své dosavadní rychlostní i vzdálenostní rekordy. Na této dráze má sonda provést 5 průletu perihelem (září 2023, prosinec 2023, březen 2024, červen 2024, září 2024), než se 6. listopadu příštího roku dočká sedmého (a tedy posledního) průletu kolem Venuše. Tehdy se dostane na svou finální dráhu s nejnižším bodem jen 6,9 milionů kilometrů nad povrchem, kterým prosviští rychlostí 192 km/s. Celkem má na této dráze provést pět plánovaných průletů nejnižším bodem dráhy.

Zdroje informací:
https://blogs.nasa.gov
https://en.wikipedia.org

Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/sppvenusflyby.jpg
https://upload.wikimedia.org/…/2880px-Velocity_of_Parker_Solar_Probe_wide.svg.png

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
4 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
pbpitko
pbpitko
1 rok před

Zázračná sonda, zázračná práca.

Borin
Borin
1 rok před

Jaký se předpokládá konec mise, až dojde palivo pro korekční manévry? Bude se sonda každým obletem blížit Slunci a nakonec dojde k poškození žárem?

Nebo to bude v pasívní fázi tak dlouhodobý zánik, že se trajektorie nedá spočítat?

pbpitko
pbpitko
1 rok před

Zázračná sonda, zázračná práca.

Borin
Borin
1 rok před

Jaký se předpokládá konec mise, až dojde palivo pro korekční manévry? Bude se sonda každým obletem blížit Slunci a nakonec dojde k poškození žárem?

Nebo to bude v pasívní fázi tak dlouhodobý zánik, že se trajektorie nedá spočítat?

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.