13. července 2023
V pátek nás čekají jen v tří a půl hodinovém rozmezí hned dva starty. Jako první nás čeká start Falconu 9 s poslední várkou starých Starlinků, ovšem se vší úctou k Falconu, mnohem zajímavější start nás čeká v 11:05. Indická raketa LVM-3 se postará o vynesení Chandrayaanu-3. Již třetí průzkumné mise k Měsíci indické agentury ISRO. Začněme prvním startem. Falcon 9 zítra naposledy poletí s družicemi Starlink v1.5. Od dalšího startu se budou nadále vynášet jen družice Starlink v2 Mini a v budoucnu klasické družice v2, které budou moci kvůli rozměrům létat pouze na Starship. Družice v2 Mini jsou o 1,3 metru delší a o 1,4 metru širší než v1.5. Mají také čtyřikrát větší přenosovou kapacitu a jako pohonnou látku již nepoužívají Krypton, ale Argon, který je o tolik levnější, že se SpaceX podařilo tisícinásobně snížit cenu za pohonné médium pro každou družici, než pokud by využívaly xenon a stokrát, pokud by nadále využívaly krypton. S motory na družicích Starlink v2 Mini si navíc SpaceX připsala další prvenství. Stala se první společností, která jako pohonnou látku na družicích využívala krypton a nyní je i první společností, která využívá na družicích jako pohonné médium argon. První stupeň B1060 poletí již pošestnácté a o přistání se pokusí na mořské plošině A Shortfall Of Gravitas, která bude čekat v Atlantiku.
Závěrečný přehled:
- Čas a datum startu: 14. července v 06:40:30 SELČ
- Místo startu: Rampa SLC-40, Mys Canaveral, Florida
- Raketa: Falcon 9 Block 5 (první stupeň B1060, který poletí pošestnácté)
- Primární náklad: 54 družic Starlink v1.5
- Hmotnost nákladu: 16 686 kilogramů
- Doručovací oběžná dráha: Nízká oběžná dráha s výškou 339 × 299 kilometrů a sklonem 43° vůči rovníku
- První stupeň: První stupeň se pokusí o přistání na mořské plošině ASOG, která bude čekat v Atlantiku
Náš přenos spustíme zhruba 15 minut před startem, tedy okolo 06:25 SELČ. Pokud máte zájem zapojit se do chatu, klikněte na název videa v levém horním rohu, čímž se dostanete na YouTube stránku tohoto přenosu.
Nyní k druhému a nákladem zajímavějšímu startu. Raketa LVM-3 vynese na eliptickou parkovací dráhu misi Chandrayaan-3, která míří k Měsíci. Chandrayaan-3 se skládá z landeru, pohonného modulu a roveru s cílem demonstrovat nové technologie potřebné pro meziplanetární mise. Cíle mise Chandrayaan-3 jsou následující: Bezpečně a měkce přistát na měsíčním povrchu, demonstrovat rover na Měsíci a provádět vědecké experimenty. Co se týče životnosti, tak ta je u roveru i landeru plánována na jeden lunární den, tedy zhruba 14 pozemských dní. Co se týče vědeckých přístrojů, těch na misi letí celkem sedm, včetně radaru pro průzkum podpovrchových vrstev Měsíce, spektrometru pro analýzu složení povrchu, přístroje pro měření magnetického pole a další.
Závěrečný přehled:
- Čas a datum startu: 14. července v 11:05 SELČ
- Místo startu: 2. startovní rampa, kosmodrom Šríharikota
- Raketa: LVM-3
- Primární náklad: Chandrayaan-3
- Hmotnost nákladu: 3 900 kilogramů
- Doručovací oběžná dráha: Eliptická parkovací dráha s výškou 170 × 36 500 kilometrů
Náš přenos spustíme zhruba 20 minut před startem, tedy okolo 10:45 SELČ. Pokud máte zájem zapojit se do chatu, klikněte na název videa v levém horním rohu, čímž se dostanete na YouTube stránku tohoto přenosu.
Zdroje informací:
https://www.elonx.cz/
https://en.wikipedia.org/wiki/
https://everydayastronaut.com/
https://nextspaceflight.com/
https://www.elonx.cz/
https://nextspaceflight.com/
https://www.isro.gov.in/
https://everydayastronaut.com/
Zdroje obrázků:
https://akm-img-a-in.tosshub.com/…VersionId=a5Xdsl8ncLRNm31K1z4Y3uf.nnUi.UlL
Rubrika 
Štítky: 
Nahrávání ...
Ono se říká, že mise Chandrayaan 3 nemá orbiter, protože stále funguje orbiter Chandrayaan 2, ale klidně bych pohonný modul do této kategorie povýšil. Vzhledem k tomu, že obsahuje vědecký přístroj, tak asi má v plánu pobývat na oběžné dráze Měsíce a konat vědu.
Ten argon je zajímavý, protože má o hodně nižší atomovou hmotnost než krypton natož xenon, takže do stejného objemu (při stejném tlaku nebo zkapalněný) se natlačí nižší hmotnost, což zase má negativní vliv buď na celkové delta v nebo to zvětší rozměr i hmotnost družice – ale SpaceX si to určitě přepočítalo 🙂
Na Investors Day u Tesly zazněla opět základní filozofie fungování této firmy a je celkem logické, že Elon tuto tezi přenesl i do Space X. Ta teze zní: Zpochybňuj – odstraň – zjednoduš – zrychli – zautomatizuj. Tedy neustálé přehodnocování výrobku a postupu výroby. Jde o celkové zjednodušování a osekávání věcí, které tam úplně nemusí být a takto si i představuju, že řešili pohon Starlinku. Pokud přišli na to, že místo xenonu jim stačí krypton a fungovalo jim to a bylo to levnější, tak většina firem by asi byla spokojená a dál by v tom nevrtali. Ne tak Space X, který zpochybnili i krypton a hledali další zlevnění a zjednodušení. Možná ani argon není konečný prvek pro iontový pohon. Podotýkám, že oni řeší ideální prvek pro jejich případ výroby tisíců družic, kde když nějaká přestane fungovat, zas tak moc se nestane. Pro jiné aplikace (třeba na sondách apod.) může být lepším řešením třeba zase xenon, byť to bude dražší.
Jestli to náhodou není spíš tak, že nové Starlinky jsou optimalizované na vynášení Starship, kde větší rozměry družice (a možná ani hmotnost) nehrají takovou roli.