Ve výrobním závodě společnosti Thales Alenia Space v italském Turíně pokračuje výroba letového exempláře obytného a logistického modulu HALO pro budoucí kosmickou stanici Gateway. Nedávno bylo dokončeno vzájemné svaření centrální sekce modulu HALO se dvěma otvory pro boční dokovací uzly a krajní sekce s otvorem pro dokovací uzel v ose modulu. Další dvě sekce budou přivařeny z druhé strany sekce s bočními uzly. Společné vynesení modulu HALO s energetickým a pohonným modulem PPE nosnou raketou Falcon Heavy je plánováno nejdříve na rok 2025. Po přibližně desetiměsíčním letu by tento zárodek kosmické stanice Gateway měl dorazit na vysoce eliptickou polární oběžnou dráhu NRHO kolem Měsíce.
Fotografii modulu PPE včetně popisu aktuální fáze výroby jsme přinesli v minulém dílu. V posledních dvou dílech jsme se také věnovali přípravám na mise Artemis 3 a Artemis 4. Při misi Artemis 4, plánované na rok 2028, by měl pilotovaný Orion připojit k modulu HALO mezinárodní obytný modul I-HAB.
Pro dnešní díl jsme shromáždili souhrn aktuálních příprav k misi Artemis 5, která je plánována na rok 2029 s čtyřčlennou posádkou. Při misi by měl být k bočnímu uzlu modulu HALO připojen evropský tankovací modul ESPRIT. V modulu ESPRIT má být obyvatelný prostor pro astronauty, nákladový prostor a dodatečné palivové nádrže pro motory modulu PPE.
Kromě návštěvy Gateway s dodáním modulu ESPRIT je pro Artemis 5 plánován i další týdenní pobyt dvou astronautů na Měsíci. Tentokrát s jiným typem lunárního landeru a s využitím služeb terénního vozidla LTV.
Artemis 5
Každá mise Artemis s vyšším pořadovým číslem je zatížena vyšší mírou nejistoty než mise předchozí. Osud Artemis 5 do značné míry závisí na tom, kolik finančních prostředků přidělí Kongres na financování kampaně Artemis pro fiskální rok 2024. Program Artemis se sice těší nadšené podpoře zástupců obou hlavních politických stran, největším faktorem rizika snížení financování je však záměr plošných škrtů federálního rozpočtu.
Republikánský návrh zákona o snížení deficitu, který těsným poměrem hlasů 217:215 prošel 26. dubna Sněmovnou reprezentantů, vyzývá ke snížení federálních výdajů na úroveň fiskálního roku 2022 a k navyšování v příštích deseti letech pouze o 1 % ročně. To by vzhledem k míře inflace (6,5 % za rok 2022) mělo na Artemis 5 zničující dopad. Peripetie se schvalovacím procesem rozpočtu na fiskální rok 2024 byly podrobně objasněny v minulém dílu. Administrátor NASA Bill Nelson nastínil, že v případě takového vývoje by byl zcela reálným scénář zrušení mise Artemis 5.
Vzhledem k demokratické většině v Senátu se však jako pravděpodobnější scénář jeví neschválení federálního rozpočtu a zálohové financování, které by v roce 2024 udrželo financování NASA na současné úrovni fiskálního roku 2023. I to by však pro Artemis znamenalo snížení o půl miliardy dolarů oproti předloženému požadavku. To by podle Nelsona pravděpodobně mělo za následek neúspěch snah o udržení termínu mise Artemis 5 v roce 2029 a možný odklad na rok 2030 nebo 2031.
Souběžně s financováním pokračuje úsilí o dodávky klíčových prvků a dílů pro misi. Výroba kabiny Orionu pro Artemis 5 je financována jako poslední ze série tří vícenásobně použitelných kabin, vyráběných na základě smlouvy NASA se společností Lockheed Martin. Stejně jako u jejích předchůdkyň je pro kabinu vyráběno sedm dílů. Dne 2. května 2023 představil subkontraktor, společnost AMRO Fabricating Corp., v South El Monte v Kalifornii díl s otvorem pro boční vstup do lodi. Dodání všech dílů, potřebných k svaření kabiny, do montážního závodu Michoud Assembly Facility je naplánováno do března 2024.
Evropský servisní modul ESM-5 je vyráběný na základě Memoranda o porozumění Gateway, které NASA a ESA podepsaly v říjnu 2020 a prováděcího ujednání z května 2022. Do ESM-5 se v integrační hale společnosti Airbus Defence and Space v německých Brémách začaly instalovat první díly potrubí. Jako hlavní motor pro ESM-5 byl vyčleněn předposlední ze zbývajících letuschopných motorů OMS-E z orbiterů z programu Space Shuttle.
Na základě smlouvy SPEC (která v prosinci 2022 nahradila předchozí předběžnou objednávku) zajišťuje Boeing výrobu panelů a dalších materiálů pro centrální stupeň CS-5 a pro horní stupeň EUS rakety SLS pro Artemis 5. V současnosti probíhá obrábění panelů u subdodavatele, společnosti AMRO Fabricating Corp.
Protože motorů RS-25, převedených z programu Space Shuttle, je dostatek pouze pro první čtyři mise, jsou na obnovené montážní lince společnosti Aerojet Rocketdyne vyráběny pro Artemis 5 nové motory RS-25. Vzhledem k použití modifikovaného designu je nutné tyto motory certifikovat, tedy ověřit pro letové použití. Proto byl prvním nově vyrobeným motorem neletový certifikační motor č. 10001.
Série dvanácti certifikačních zážehových testů motoru č. 10001 byla ve Stennisově vesmírném středisku zahájena 8. února 2023 zážehem v délce trvání 500 sekund. To odpovídá době činnosti motorů RS-25 během letu nosné rakety SLS. Po většinu doby motor pracoval na úrovni 111% nominálního tahu. Tato úroveň byla stanovena pro použití nových motorů na raketě SLS. Znamená to nárůst oproti programu raketoplánů, kde motory pracovaly na úrovni 104,5 % i proti misím Artemis 1 až 4 s úrovní 109 %.
Druhý zážehový test provedli pracovníci střediska 22. února. Záměrně prodloužený test trval 600 sekund, tedy více než je potřebné při startu SLS a motor se opět dostal na 111 % nominálního tahu.
Třetí test byl uskutečněn 8. března a trval 520 sekund.
21. března byl proveden čtvrtý test. Tentokrát trval záměrně 600 sekund při výkonu až 113 % nominálního tahu, což je více, než bude potřebné při startu SLS.
Pátý test z 5. dubna dosáhl plánované délky 500 sekund.
Šestým testem se 26. dubna dostala zkušební série do své poloviny. Poprvé byl během zážehu odzkoušen nový kardanový závěs, kterým byl motor nakláněn. Během tohoto nejdelšího testu v délce trvání 720 sekund bylo dosaženo výkonu až 113 % nominálního tahu.
Sedmý zážeh dosáhl 10. května plné plánované délky trvání 630 sekund a maxima 113 % nominálního tahu.
Při každém testu bylo pořízeno video. V krátkých výřezech z videa (hlavně ve druhém) ze šestého zážehu je zachyceno naklánění motoru:
More wiggle! pic.twitter.com/bI8rNXcRle
— Chris Bergin – NSF (@NASASpaceflight) April 26, 2023
V synchronizaci s přípravou mise Artemis 5 se plánuje příprava zásobovací mise stanice Gateway nákladní kosmickou lodí Dragon XL. Jedním z nákladů připravovaných tak, aby se časově shodovalo s misí Artemis 5, je externí kanadské robotické rameno Canadarm3.
Při misi Artemis 5 má být podruhé navštívena stanice Gateway a potřetí v rámci kampaně Artemis i povrch Měsíce. NASA vypsala v loňském roce výběrové řízení na dodavatele služeb pilotovaného lunárního landeru, který by tentokrát měl být konkurenční k landeru Starship. Termín pro předkládání nabídek uplynul 6. prosince 2022.
Podání nabídek potvrdily dva týmy. Na jedné straně tým Dynetics, ke kterému se přidal Northrop Grumman. Na straně druhé Národní tým, tvořený společnostmi Blue Origin, Lockheed Martin, Boeing, Draper, Astrobotic a Honeybee. Vítězný tým by měl zajistit služby landeru pro demonstrační nepilotované přistání na Měsíci a pro přistání pilotované v rámci mise Artemis 5. NASA podle včerejší zprávy oznámí už v pátek 19. května, která společnost byla vybrána pro vývoj pilotovaného lunárního landeru pro Artemis 5.
Záměrem NASA je zajistit pro astronauty na misi Artemis 5 také nehermetizované lunární terénní vozidlo LTV. Poptávku na komerční služby LTV zajišťuje Johnsonovo vesmírné středisko. Středisko vydalo 4. května 2023 aktualizovaný harmonogram.
Předpokládaný termín pro vydání finální žádosti o podávání návrhů na LTV je přibližně 26. května 2023 a předpokládaný termín pro podání návrhů přibližně 10. července. Udělení kontraktu vítězné společnosti je předpokládáno v termínu okolo 28. listopadu. Aktuálním termínem dodání LTV na povrch Měsíce je nejpozději srpen 2028. Způsob dopravy vozidla na Měsíc NASA ponechala na rozhodnutí poskytovatele LTV.
Svoje návrhy vozidla LTV pro nadcházející soutěž již představily společnosti Lockheed Martin ve spolupráci s General Motors, Northrop Grumman ve spolupráci s Intuitive Machines a Michelinem, Astrolab a naposledy Leidos ve spolupráci s NASCAR. Další oznámený tým zahrnuje společnosti Teledyne Brown Engineering, Sierra Space a Nissan North America.
Zdroje informací:
https://spacenews.com/
https://www.nasa.gov/
https://twitter.com/
https://twitter.com/
https://sam.gov/
https://aviationweek.com/
Zdroje obrázků:
https://twitter.com/spaceexplore/status/1651517275206197250
https://pbs.twimg.com/media/Futgra4XwAAFVA_?format=jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/img_1929.jpg
https://www.esa.int/…/24711591-2-eng-GB/Spirit_of_Artemis_V_pillars.jpg
https://pbs.twimg.com/media/FvOLucrWIAEzjN-?format=jpg
https://www.rocket.com/…/first-new-rs-25-nozzle-set/20230208_22AR-00069-0002.jpg
https://pbs.twimg.com/media/FuudPatXoAEBm13?format=jpg
https://aviationweek.com/…/public/2023-04/rovers-3_lockheed_martin_promo.jpg
https://i0.wp.com/spacenews.com/wp-content/uploads/2021/11/northrop-ltv.jpg
https://aviationweek.com/sites/default/files/inline-images/ROVERS-2_Astrolab.jpg
https://i0.wp.com/spacenews.com/wp-content/uploads/2023/04/leidos-rover.jpg
Nascar, perfekt.. tak snad poriadna V8 a nie panely a baterky 🙂
Ale zarty bokom. Dakujem za opat zaujmave zhrunutie.
Rad by som sa spytal
– vyzera niekolkorocna medzera medzi umiestnenim Gateway na orbite Mesiaca a prvou navstevou A4 a zasobovacimi misiami a ESPRITOM. Prosim, ako to maju osetrene, ze stanica tam vydzi tak dlho. Bude cely cas bezat podpora zivota aby vo vnutri vsetko nezamrzlo\neuvarilo sa? Bude mat dost paliva na korekcie udrzat sa na drahe?
– stavaju uz treti Orion, bez toho aby bol poriadne otestovany na misiach. Maju to nejako vymyslene ako zapracovat upravy na zaklade skusenosti z A2, A3? Asi nebude mozne ho zostrotovat a postavit nanovo ako to robi Space X.
Dakujem
Mám radost, že se Vám článek líbil.
Důvody pro zapojení Nascaru byly technické (zkušenosti při vývoji výkonných vozidel a s jejich rychlou a agilní údržbou) a obchodní (NASA chce pořídit rover jako službu, Nascar má Leidosu pomoci nabízet rover i dalším uživatelům nebo dokonce hledat a propojovat sponzory).
Na zbývající otázky odpovím během odpoledne.
1) K otázce dlouhodobého letu Gateway bez posádky:
Na dráze NRHO se vzájemně vyrovnávají gravitační vlivy Měsíce a Země. Dráha je tedy velmi stabilní, s nízkými požadavky na pohonné hmoty. Obě xenonové nádrže modulu PPE budou před startem naplněny dohromady 2770 kilogramy xenonu. Z tohoto množství je pro přelet na dráhu NRHO plánováno přibližně 2500 kilogramů. Během celé plánované patnáctileté mise na oběžné dráze Měsíce se předběžně počítá s pouhými dvěma tankováními po 800 kilogramech xenonu. Termoregulace a zásobování modulu HALO elektřinou budou zajištěny díky solárním panelům modulu PPE.
2) K otázce na vyráběné Oriony:
Systémy Orionu byly otestovány při 25,5denní misi Artemis 1. Orion během mise splnil všechny testovací cíle a dostal se až do vzdálenosti 432 200 kilometrů od Země. Kabina je ze strukturálního hlediska zcela v pořádku a na tepelném štítu zůstala po přistání dostatečná rezerva ablativního materiálu Avcoat. Servisní modul vygeneroval o 20 % více energie, než se původně očekávalo, a spotřeboval asi o 25 % méně energie, než se předpokládalo. Není důvod provádět zásadní zásah do programu v podobě šrotace. Systémy podpory života budou prověřeny při 10denní misi Artemis 2 a jejich případné úpravy pro další mise určitě nebudou vyžadovat zcela novou výrobu dalších Orionů místo nyní vyráběných.
dakujem za cas a vysvetlenie (vsetkym).. zatial som vycital z interview s NASA Orion liasonom pre ESA, ze aspon A1 neukazal nic co by vyzadovalo zmenu hardwaru.
Ohladom vozidiel. Je jasne, ze v prvej vlne by mali ist tieto vselike titanove prototypy s vedcami a pristrojmi na skumanie geologie a zdrojov, ale za nimi by uz fakt mali nasledovat bagre, buldozery, loadery.. nie su nejake novinky ohladom dalsieho vyvoja? Alebo je este stale skoro?
V rámci programu Artemis je kromě nehermetizovaného LTV plánován ještě hermetizovaný rover. Ten by podle aktuálního harmonogramu měl být poprvé využit posádkou Artemis 7. Stejně jako LTV by měl být použit v rámci vědy (geologie, měření množství vodíku přítomného v lunární půdě v rámci hledání vodního ledu, měření radiace na povrchu Měsíce a podobně).
Ohledně bagrů, buldozerů a nakladačů v rámci programu Artemis nejsou žádné zprávy. Asi je to spíše výzva pro komerční sektor.
Já bych jen dodal, že systémy podpory života běžet nemusí, stačí, aby jela termoregulace s trochou větrání a pokud jde o atmosféru, klidně tam může ze začátku být jen čistý dusík o nižším tlaku a před příletem se jen doplní kyslík a tím se zvedne tlak. Ano tohle je čistě spekulace a takto by to asi řešili ve SpceX. V praxi to asi bude v normální atmosféře s nízkou vlhkostí, aby se šetřilo vybavení. Filtry se pustí čas od času a kyslík se řešit nemusí.
System podpory zivota napriklad na I-Hab bude bezet jen velmi omezene. Pozadavky na obdobi bez posadky jsou samozrejme zredukovane (mene kysliku – coz je vyhodne i pro predejiti rizika pozaru, nizsi tlak, vetsi rozsah povolene teploty, podobne pro cirkulaci vzduchu a mereni nekterych druhu kontaminace vnitrni atmosfery)
Skutečně? Tak to mě mile překvapilo, že moje domněnka dává smysl. Díky za info.
Nascar, perfekt.. tak snad poriadna V8 a nie panely a baterky 🙂
Ale zarty bokom. Dakujem za opat zaujmave zhrunutie.
Rad by som sa spytal
– vyzera niekolkorocna medzera medzi umiestnenim Gateway na orbite Mesiaca a prvou navstevou A4 a zasobovacimi misiami a ESPRITOM. Prosim, ako to maju osetrene, ze stanica tam vydzi tak dlho. Bude cely cas bezat podpora zivota aby vo vnutri vsetko nezamrzlo\neuvarilo sa? Bude mat dost paliva na korekcie udrzat sa na drahe?
– stavaju uz treti Orion, bez toho aby bol poriadne otestovany na misiach. Maju to nejako vymyslene ako zapracovat upravy na zaklade skusenosti z A2, A3? Asi nebude mozne ho zostrotovat a postavit nanovo ako to robi Space X.
Dakujem
Mám radost, že se Vám článek líbil.
Důvody pro zapojení Nascaru byly technické (zkušenosti při vývoji výkonných vozidel a s jejich rychlou a agilní údržbou) a obchodní (NASA chce pořídit rover jako službu, Nascar má Leidosu pomoci nabízet rover i dalším uživatelům nebo dokonce hledat a propojovat sponzory).
Na zbývající otázky odpovím během odpoledne.
1) K otázce dlouhodobého letu Gateway bez posádky:
Na dráze NRHO se vzájemně vyrovnávají gravitační vlivy Měsíce a Země. Dráha je tedy velmi stabilní, s nízkými požadavky na pohonné hmoty. Obě xenonové nádrže modulu PPE budou před startem naplněny dohromady 2770 kilogramy xenonu. Z tohoto množství je pro přelet na dráhu NRHO plánováno přibližně 2500 kilogramů. Během celé plánované patnáctileté mise na oběžné dráze Měsíce se předběžně počítá s pouhými dvěma tankováními po 800 kilogramech xenonu. Termoregulace a zásobování modulu HALO elektřinou budou zajištěny díky solárním panelům modulu PPE.
2) K otázce na vyráběné Oriony:
Systémy Orionu byly otestovány při 25,5denní misi Artemis 1. Orion během mise splnil všechny testovací cíle a dostal se až do vzdálenosti 432 200 kilometrů od Země. Kabina je ze strukturálního hlediska zcela v pořádku a na tepelném štítu zůstala po přistání dostatečná rezerva ablativního materiálu Avcoat. Servisní modul vygeneroval o 20 % více energie, než se původně očekávalo, a spotřeboval asi o 25 % méně energie, než se předpokládalo. Není důvod provádět zásadní zásah do programu v podobě šrotace. Systémy podpory života budou prověřeny při 10denní misi Artemis 2 a jejich případné úpravy pro další mise určitě nebudou vyžadovat zcela novou výrobu dalších Orionů místo nyní vyráběných.
dakujem za cas a vysvetlenie (vsetkym).. zatial som vycital z interview s NASA Orion liasonom pre ESA, ze aspon A1 neukazal nic co by vyzadovalo zmenu hardwaru.
Ohladom vozidiel. Je jasne, ze v prvej vlne by mali ist tieto vselike titanove prototypy s vedcami a pristrojmi na skumanie geologie a zdrojov, ale za nimi by uz fakt mali nasledovat bagre, buldozery, loadery.. nie su nejake novinky ohladom dalsieho vyvoja? Alebo je este stale skoro?
V rámci programu Artemis je kromě nehermetizovaného LTV plánován ještě hermetizovaný rover. Ten by podle aktuálního harmonogramu měl být poprvé využit posádkou Artemis 7. Stejně jako LTV by měl být použit v rámci vědy (geologie, měření množství vodíku přítomného v lunární půdě v rámci hledání vodního ledu, měření radiace na povrchu Měsíce a podobně).
Ohledně bagrů, buldozerů a nakladačů v rámci programu Artemis nejsou žádné zprávy. Asi je to spíše výzva pro komerční sektor.
Já bych jen dodal, že systémy podpory života běžet nemusí, stačí, aby jela termoregulace s trochou větrání a pokud jde o atmosféru, klidně tam může ze začátku být jen čistý dusík o nižším tlaku a před příletem se jen doplní kyslík a tím se zvedne tlak. Ano tohle je čistě spekulace a takto by to asi řešili ve SpceX. V praxi to asi bude v normální atmosféře s nízkou vlhkostí, aby se šetřilo vybavení. Filtry se pustí čas od času a kyslík se řešit nemusí.
System podpory zivota napriklad na I-Hab bude bezet jen velmi omezene. Pozadavky na obdobi bez posadky jsou samozrejme zredukovane (mene kysliku – coz je vyhodne i pro predejiti rizika pozaru, nizsi tlak, vetsi rozsah povolene teploty, podobne pro cirkulaci vzduchu a mereni nekterych druhu kontaminace vnitrni atmosfery)
Skutečně? Tak to mě mile překvapilo, že moje domněnka dává smysl. Díky za info.