21. dubna 2023
20. dubna 2023 15 hodin, 31 minut a 11 sekund našeho času. Nejsilnější a největší raketa, jakou kdy lidstvo stvořilo, zapaluje své motory a vydává se k obloze. Historický moment, na který jsme čekali několik let. Jak se ale dalo čekat, ani zdaleka nešlo vše podle plánu, a to už od prvních sekund letu, který nakonec skončil aktivací autodestrukčního systému. I přesto se ale jedná o obrovský úspěch. Raketa Super Heavy se dočkala svého vůbec prvního letu a SpaceX tak nasbírala obrovské množství zkušeností a informací o chování celého systému. Každopádně pojďme si teď probrat, jak start vlastně probíhal. Již od úplného začátku, tedy od chvíle, kdy se raketa zvedla ze startovní rampy, jí provázely problémy. V momentě, kdy nám SpaceX v přenosu ukázala infografiku, jsme mohli vidět, že již tři motory Raptor 2 jsou mimo provoz. Nyní ale přichází na řadu domněnky a spekulace. Jedna z nich je, že při startu se nezažehl pouze jeden středový motor a zbylé dva v krajním prstenci se poškodily nárazem do stěny startovního stolu, jelikož mezi stěnou stolu a raketou je opravdu velmi málo místa.
Další velkou komplikací, která nastala půl minuty po startu, byla exploze jednotky HPU, nebo-li Hydraulic Power Unit. Ta je součástí systému, který umožňuje třinácti středovým motorům vektorovat svůj tah (naklánění). Tím Super Heavy přišla o zásadní možnost řízení letu. Mimo to výbuch velmi pravděpodobně způsobil výpadek dvou motorů Raptor Boost ve vnějším prstenci. Postupně takto vypadlo až osm motorů a všechny na jedné polovině Super Heavy. To způsobilo nevyváženost tahu a velmi pravděpodobně také ztrátu kontroly nad raketou ve větší výšce. Tato nevyváženost tahu byla navíc posílena tím, že většina pohonných látek v Super Heavy již byla spotřebována a těžiště se tak posunulo do horní poloviny rakety, kde stále byla připojená plně natankovaná Starship S24. Tuto kombinaci neměl řídící systém šanci uřídit a raketa se začala převracet (rotovat kolem své osy). Tomu Super Heavy Starship odolávala překvapivě dlouho – téměř minutu a půl. Poté došlo k aktivaci autodestrukčního systému. Na celý let se můžete podívat v tomto videu.
Nyní se ale pojďme přesunout k dalšímu velmi podstatnému tématu, kterým je stav startovní rampy po startu. Nalijme si čistého vína. Není vůbec dobrý. Raketa Super Heavy doslova vykopala obří kráter pod startovním stolem, kde dříve býval beton. Asi jste pochopili, že už tam není. Úlomky a kusy kamenů a betonu létaly přes celý startovní komplex a trefovaly vše, co jim přišlo do cesty. Střetu s letícím kusem rampy se tak nevyhnuly ani vysokozdvižné plošiny, anebo auto s kamerou na střeše, které patřilo webu NASA Space Flight. Samozřejmě takto brzo po startu zatím nemůžeme mít tak dobrý přehled o stavu rampy. Velmi pravděpodobně je ale nějakým způsobem zasažena velká část infrastruktury rampy, včetně palivové farmy. Každopádně už nyní se dá podle pár dostupných fotografií odhadnout, v jakém stavu startovní komplex je.
🔥 Super Heavy Booster Launch Force And Debris🔥
As Super Heavy Booster 7 ignited its 33 #Raptor2 engines at launch Thursday 2023-04-20, its tremendous 16 million pounds of thrust hurtled debris all the way to the west edge of the #SpaceX #Starbase launch complex.
🎥LabPadre pic.twitter.com/JBE47kGCne
— Starbase Watcher 🚀 (@watchstarbase) April 20, 2023
Kráter pod startovním stolem po start Super Heavy Starship
Zdroj: LabPadre
Můj osobní názor je, že opravy rampy nyní zaberou několik měsíců, možná déle. Až po těchto nezbytných opravách a možná i nutných vylepšeních bude moci přijít na řadu testování dalších prototypů. Pokud vše půjde opravdu velmi dobře, mohli bychom se dalšího pokusu o start dočkat nejdříve za půl roku. Vše ale závisí na tom, jak dlouho bude trvat vyšetřování, jestli se SpaceX rozhodne zásadním způsobem upravit rampu, aby byla odolnější, jaké prototypy se rozhodne vyslat na další let a tak dále. Rozhodně berte tento článek jako krátké shrnutí historického letu, který se zapsal do historie. Kompletní shrnutí startu Vám poskytneme v dalším díle seriálu Aktuality o Starship, až budeme mít více informací o tom, co se přesně stalo.
Dovoluji si ale znova upozornit, že dnešní let byl pro SpaceX obrovský úspěch. Tento start pomohl otestovat spoustu systémů, odhalit vážné chyby a firma získala spoustu dat potřebných k dalšímu vývoji Super Heavy Starship i startovní rampy.
Zdroje informací:
https://twitter.com/
https://www.youtube.com/
https://twitter.com/
https://twitter.com/
https://twitter.com/
Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/FuK9icGaYAE13GS?format=jpg&name=4096×4096
https://pbs.twimg.com/media/FuKl3PcWwAIjAt5?format=jpg&name=medium
Rubrika 
Štítky: 
Nahrávání ...
Kvůli misím na měsíc je škoda, že se vývoj ještě asi potáhne. Nevím jestli někdo někde počítal, kolik by vynesl jednorázový SH s jednoduchým horním stupněm (ořezaný Starship) na TLI. Zadali by dokázal vynést například kompletní lander Dynetics i s palivem ?? Orion/SLS má sice taky skluz, ale obojí je v podstatě hotové a vše bude asi váznout na měsíčním landeru. 🙁
Samotný SH se patrně vůbec nedostane na orbitu, koncept SSTO obecně vychází dost špatně. Takže nahoře by musel být nějaký druhý stupeň a jsme (skoro) tam, kde jsme se starship. Navíc lander Dynetics nemá k realizaci, dle mého názoru, o nic blíž. Že jde o konvenčnější stroj nemusí pomoci, hezky je to vidět na příkladu Starlineru, kde Boeing taky neudělal nic odvážného (kromě pokusu nechat si napsat SW v Indii :-)) a realizace není v termínu a patrně ani v rozpočtu.
Pro Falcon Heavy se uvádí TLI 16t, tak by mne zajímalo kolik by teoreticky dal SH + lehčí horní stupeň částečně odvozený ze Starship. Přecijen je tenhle nosič větší „bestie“.
To nepochybně je – záleželo by na tom, jak moc lehčí by nosič byl a celkově co od něj čekat. Já jsem před cca dvěma lety dal dohromady tabulku (https://1drv.ms/x/s!AnE4L39k_cVR91hID5pajMunor6-?e=Oob5yJ), kde jsem z tehdy dostupných údajů zkoušel nahrubo spočítat, zda to jakž takž vychází. Určitě to není přesné, ale můžete si zkusit tak měnit parametry jako suchou hmotnost horního stupně, kolik bude mít paliva, zda si necháte palivo pro přistání SH atp. a uvidíte, jak se to projeví v koncové rychlosti. Na TLI je potřeba cca 3,25 km/s delta V z LEO, takže celkem něco přes 10 km/s.
Odlétávající kusy betonu z rampy asi nebyla neočekávaná věc, vždyť i u Saturnu V odlétávali kusy betonu o velikosti pěsti nadzvukovou rychlostí, jen jich nebylo tolik a byli směřováni deflektorem spalin do míst kde nenadělali žádnou škodu. Tady díky neexistenci deflektoru a také kvůli tomu, že proud spalin šel kolmo na beton těch létajících částí bylo více a létali na všechny strany.
Ono i při tom startu jdou vidět létající části betonu nahoru po pravé straně a následně vychází z trupu v těch místech bílé výpary. (Na 1. videu v tomto článku)
Oni v té betonové desce nepoužili armování, nebo se ta ocel vypařila?
V desce hned pod stolem armování bylo, zmizelo. Je to vidět ze starších záběrů, když ro stavěli.
Scott Manley komentuje pokus a jeho následky včetně pásma zbytků na meteoradaru:
https://youtu.be/w8q24QLXixo
Pracoval jsem, viděl jsem start se zpožděním 40 minut v záznamu. Nechtěl jsem vyjadřovat hned emoce – upřímně, zklamání.
Ke startovacímu stolu – Baťa nechal lidi vyšlapávat cestičky a pak je postavil definitívně. Předpokládám, že startovací stůl dozná změny právě tam, kde si vyšlapaly spaliny cestu. Hlubší deflektor s odvodem do stran mimo tu, kde stojí mechazilla. Nic se nesmí bortit a stát abrazivem.
K topologii komplexu – naivní rozmístění.
K „mocnosti“ SH – Těch 33 minus 3 motory raketu při startu sotva uneslo. Rezerva výkonu?
Mravenec unese až 100 násobek své váhy na velkou vzdálenost. Člověk 1/2 své váhy? Slon chobotem přibližně desetinu své váhy.
Raketový nosič nelze jen jednoduše znásobit, vyvstanou jiné problémy.
Já tipuji, že je třeba vsadit na postupnou kompletaci na oběžné dráze Země. Prázdná SS; plnění SS; posádka SS.
Na planetách s nižší gravitací to vyjde lépe.
Nenapadá vás, že ze Země musíme startovat efektivněji – že jinak si postupně rozebereme a spálíme Zeměkouli pod nohama?
Tohle je „startovat efektivněji“.
Pokud tedy netajíš před světem nějaký zázračný způsob, jak změnit gravitaci, případně nějaký úplně jiný zázračný druh motorů s vysokým Isp a tahem schopným překonat gravitaci…
Take me napadlo to „sotva se odlepila“ s temer vsemi motory, ale je tu jedno ALE:
Predstavte si, ze vydelavate 90k a po odecteni nakladu vam zbyde 33% (jako by kazdy treti motor) – absolutne je to 30k.
A ted si predstavte, ze vydelavate 33M a po odecteni nakladu vam zbyde „jen“ 9% (jako by „jen“ 3 motory ze 33), ale v abs. cisle je to 3M! To je pekna „vata“.
Co si vyberete? Aby vam zbylo tech 33% nebo 9%? A stejne je to s temi motory – ty 3 vypadle motory jsou prave ta „nosnost/vata navic“ pro budouci naklad (posadka, vybaveni, rover, zasoby…) – tipuji 100-ky tun.
(neberte me prosim doslova s tim, ze Falcon ma rezervu 33% pro uzitecny naklad, to byl jen priklad)
Ad mocnost motorů..pokud vím, tak ty motory byly při tomto letu přiškrcené na max 90 procent tahu.
Ano, Musk to tak po statickém zážehu SH pravdu plánoval.
Ja by som to nebral vôbec tragicky. Ked Spacex začínali tiež skoro skrachovali a teraz su najlepší v počte štartov ktoré vôbec nezlýhali. A ten náklon pri štarte rakety od rampy a potom vyrovnanie by som sam tak chcel, keby sa niečo stalo aby sa raketa nezachytila o rampu. Neviem či to bola náhoda ale bolo to taujímavé.
A ta podložka to sa veru čudujem však tam majú špičkových inžinierov a urobiť tak diletantskú chybu to je sila. Celý svet má pod štartovacou rampou odvazdače spalín a zaplavujú to vodou. A oni vypustili najsilnejšiu raketu a nedali tam vôbec nič nerozumiem logike tých inžinierov.
Data ze statického zážehu ukazovala, že by to rampa zvládnout mohla. Pro další starty se měla použít ocelová vodou chlazená podložka, která se již vyrábí.
Ja ináč stašne držím palce Spacex veľmi im fandím a stále to sledujem. Dúfam že sa dožijem toho ako pristanú na mesiaci. A vám Ďakujem že máte tak perfektnú stránku o kozmonautike nech sa vám darí robíte to super
Předpokládám vodou chlazena nejaka ocelova deska by byla resenim.
Zeptám se? Startovací rampa bez deflektoru s rovnou deskou bude asi pro odraz rakety/spalin pravděpodobně účinnější, že? A o to Elonovy jde… maximalizaci efektu. Škoda že to neošetřili lépe.
Žádný odraz spalin nemá na „účinnost efektu“ startu rakety vliv.
Kdyby se to dohnalo do extrému a raketu zavřeli do tubusu, tak by byl rozdíl dost výrazný. Akorát by raketa musela být mnohem odolnější. Reálně jde spíš o to, aby se odražené spaliny k raketě pokud možno nedostaly.
Moc to nechápu. Že je potřeba deflektor, věděli už Němci s V2. Pod tu se před startem dával jehlan, který spaliny rozehnal do stran a tím pádem omezil šanci, že jimi bude raketa poškozena. Tady nemají prakticky nic, spaliny vytrhávají kusy betonu a rozhazují je široko daleko po okolí a inženýři doufají, že raketu nic z toho nepoškodí? Počkáme si na výsledky, ale vsadil bych na to, že minimálně některé motory nefungovaly právě kvůli poškození při zážehu.
Co je to ta tankovací farma? Nějaký odkaz?
Jsou to ty válcové nádrže poblíž startovního stolu a věže. Ukládá se do nic dusík, palivo a kyslík. Některé jsou nastojato, některé naležato. https://forum.kerbalspaceprogram.com/index.php?/topic/205481-spacexs-starbaseboca-chica-launchsite-112x/
No …
Kdyby to byla MOJE rampa – postupoval bych následovně!
Zhruba tak o kilometr dál bych vyhloubil díru tak o jeden a Půl hloubky toho kráteru co SH/SS vyhlodala do země a vybetonoval! Mělo by to být ale hodně roztažené do šířky. V podstatě bych udělal něco podobného jako mají sojuzy – jen bych do toho zapracoval hvězdicovou strukturu spodku odpalovací věže. Potom bych dosavadní rampu rozebral a na nové místo přesunul. A přivedl i potrubí z palivové farmy.
Přímo pod odpalovací věží bych navršil zborcený jehlan. Velmi důklaně bych ho obložil silnou nerezovou ocelí a na hranách možná i titanovými pláty.
Jak už asi všichni pochopili- celé tohle stavební dílo by mělo funkci odkláněče a rozrážeče spalin. Možná to bude při startu i zaplněné vodou- spaliny jí ovšem velmi rychle „vymetou“ ven .
Řekl bych , že opravovat dosavadní rampu na místě , kde je nemá smysl- když je spalinami ohrožená i palivová farma.
A ono i opravovat díry v zemi pod staticky narušenou věží ( protože značná část základů je podemletá a pryč!!!! ) je docela na pováženou- velké riziko pro provádějící pracovníky a velmi velmi stísněné prostory pro bagrování , „buldozerování“ a betonování!!
Ta úvodní fotka, to je jak šlechtična s vlečkou, která vznešeně stoupá nahoru 🙂
Hypoteticky: co kdyby se to stalo při pilotovaném letu? Jak by dopadli kosmonauti? Měli by šanci na záchranu, když by se StarShip oddělila? Co by se dělo dál?
Rakety mají záchranné systémy.
Nahoře na raketě bývá taková malá „věžička“, která v případě problémů ten celý vršek s posádkou utrhne a odletí od vybuchující rakety….
Rusové to vyzkoušely na Sojuzu kdysi.
Se záchrannou věžičkou se u Starship nepočítá.
Tak funkci záchranné věžičky má tady plnit celá Starship a jsem velmi zvědavý na důvod, proč se neodpojila. Z podstaty má právě v tomto případě zafungovat jako záchranná loď, tak jen doufám, že prostě přískušná část programového kódu ještě nebyla naprogramována…
R.
U Starship se neuvažuje záchraný system žádný, dosáhne spolehlivosti jiných druhů dopravy než bude létat s lidmi. Pokud ne , to je jiná otázka.
Já si tady trochu přemýšlím , jak by ( a jestli vůbec!! ) šla použít katapultovací sedačka.
Co se týče raketoplánů- po mnoha letech vyšlo najevo, že alespoň část posádky nešťastného Chalengeru byla naživu ,až do dopadu kabiny na vodní hladinu!
Dokonce byly i spekulace o tom, že mohli být při vědomí- odpovídal by tomu i spotřebovaný kyslík z masek!!
No živu sice mohli být, ale určitě ne při vědomí, protože ta nouzová kyslíková dávka byla určena pro úplně jiné situace a neměla systém přetlakového dýchání.
To znamená, že někteří astronauti (tuším dva) sice kyslík aktivovali, ale vzhledem k výšce ve které se katastrofa raketoplánu udála, museli velice rychle ztratit vědomí.
O tom, že byli při vědomí až do pádu torza kabiny na hladinu se spekulovalo jen do doby, než se zjistilo, že ke ztrátě hermetičnosti došlo okamžitě po výbuchu…
No… Celá sestava divoce rotovala vzduchem a nádrže kyslíku v SH už byly prázné..
Co když došlo k pokusu oddělit Starship , ale mechanismus byl vlivem rotace “ zaseklý“ a tak došlo k pokusu o oddělení HRUBOU SILOU motorů???
Poznali bychom rozdíl od autodestrukce???
Osobně si myslím, že bychom rozdíl poznali minimálně z hlediska načasování destrukce obou částí.
Rád bych se zeptal, jak to tedy bylo s neštastnou posádkou Chalengeru.
Prostě by mně zajímalo, zda by ji ( alespoň teoreticky) mohla zachránit kombinace skafandru a katapultovací sedačky.
Je jasné, že v případě havárie Columbie by tato kombinace již byla mimo mísu , pokud by tedy nebyl skafandr z Mitrilu ( pokus o vtip- Mitril měl být kov , který měl mít tak malou tepelnou vodivost, že zbroj z něho ukutá měla svého nositele chránit před dračím ohněm- který byl jinak schopen tavit skály)
O této možnosti jsem viděl už několik spekulací, ale (pokud si správně pamatuju) nejsou ty odhady konzistentní, tedy výsledek není jistý.
No, John Young, velitel prvního testovacího letu raketoplánu, který byl vybaven katapultovacími křesly, měl prohlásit, že si není jistý jestli by nebylo lepší umřít v kabině, než uhořet v ohnivém chvostu spalin za Columbií, do kterého by zákonitě po katapultáži vlétnul…
Takže asi tolik k reálnosti záchrany pomocí vystřelovacích sedaček 🙂
Mimochodem, během prvních návrhů Space Shuttlu se uvažovalo o záchranném systému spočívajícím v oddělení celé kabiny á la F-111, ale složitost a finance takové řešení zatrhly.
Jen je škoda, že se nepokusili o separaci a zapálení druhého stupně. To by jim jistě přineslo další řadu informací a zkrátilo další vývoj…
Odhadoval bych, že síly které v tu chvíli působily na celou sestavu (točila se kolem dokola) už neumožňovaly bezpečné oddělení obou stupňů.
Musím přiznat, že to byl „emocionální rollercoaster“. Když se raketa odlepovala, tak ty odlétající kusy byly dost viditelné, až se zdálo, že je to počátek destrukce a rampu i nosič stihne osud druhého exempláře N1. Pak to zase naopak vypadalo optimisticky, ale detail kamery na motorovou sekci se zhasnutýmy motory nadšení zase zchladil (přiznám se, že grafiky jsem si napoprvé nevšiml a divil jsem se odkud moderátoři berou údaje o nefunkčních motorech:-)) a konec s autodestrukcí pak již byl nevyhnutelný.
Jenom bych si dovolil vyslovit spekulaci, jestli ona devastace rampy nebyla ze strany SpaceX záměrná, nebo spíše očekávaná. Prostě věděli, že start nevydrží a již dopředu měli v plánu ji po startu odstranit a nahradit novou, protože bylo jasné, že i v případě úspěchu bude přestávka mezi starty několik měsíců. A třeba budou i další prototypy mít jinou konstrukci motorové sekce, takže by se startovní stůl musel měnit stejně, tak to riskli takhle. I když s létajícímy kusy betonu asi nepočítal nikdo to byl opravdu hardcore.
Bola to prvá kozmická havária, ktorú som videla v priamom prenose a vlastne aj môj prvý štart SpaceX. Vedela som, že sa v tom dostatočne nevyznám, ale aj tak mi bolo podozrivé, ako dlho raketa po zážihu motorov a ukončení odpočítavania prakticky nehybne stála na štartovacom stole. Pomyslela som si: toto ide vybuchnúť. Potom sa však odlepila, no pre zmenu sa mi zdalo, že ju čudne zanášalo do boku. Potom sa mi zase videlo, že sa strašne trasie. Otrasy sa, prirodzene, pri štarte dali očakávať, ale také zreteľné aj na takú vzdialenosť? A keď sa prvýkrát otočila, už mi bolo jasné, že jej osud je spečatený…
Ty otřesy byly způsobené kamerou, nikoli raketou 🙂
Čím větší přiblížení kamreou, tím znatelnější je chvění kamery
Ale nastali presne v čase, keď explodovala tá hydraulická jednotka a potom ustali. Predpokladám, že otrasy kamery by neustali.
Mě to připadalo spíš jako torzní (kolem několika rovnoběžných os kolmých na hlavní osu sestavy) kmity/vibrace. Spíš jsem uvažoval, jestli nemůže jít o optické pokroucení vlivem horkého vzduchu (ohřátého od spalin) mezi sestavou a kamerou. Ale z časování (kolem plánovaného Max-Q) a dalšího průběhu letu mi teď také připadá, že to mohla být jedna z příčin výpadků motorů Staship nebo zaseknutí oddělovacího mechanismu.
Na oddělení v každém případě nebyla ani vhodná výška, natož během rotací by se oba stupně navzájem srazily. To že se neoddělily se ukázalo, jak jsou na tom SH i SS konstrukčně velmi odolné a dokonce i jejich vzájemné spojení, které se ani nehlo, což mě velice překvapilo 🙂
Tři nefunkční motory hned po zážehu znamenaly výrazné snížení tahu. S nimi by určitě stoupala rychleji. Nevím, jak mají nastavené uvolňování kotevních svorek, ale nejspíš se čeká na to, až bude tah stabilní a správně směrovaný, aby raketa netrefila věž nebo se nepřevrátila. To při výpadku tří motorů taky mohlo trvat trochu déle.
Taky bych to takto viděl 🙂
Vždy jsem byl zastáncem všeho, co SpaceX dělá. Také vždy říkám, že test je od toho najít chyby a ty se ukážou jen tak že se skutečně něco pokazí. Let byl úžasný ač jsem někde v nitru čekal, že doletí dál. Přesto byl úžasný…. Co je pro mě fakt skoro na hraně chápání, je ta rampa. To není drobné poškození, ale totální destrukce. Už od samotného začátku stavby se všude objevovaly komentáře, jak tohle může rampa vydržet a proč nepoužijí deflektor. Musím říci, že tentokrát měli pochybovači 100% pravdu a myslím, že to je asi největší nesmysl, který jsem u SpaceX viděl. Jisté to nepřeváží množství skvělých řešení, ale rampa podle mě musí dostat deflektor. A to do země. A nebo celé znovu. Jistě to vědí lépe a snad se pletu, ale další start čekám příští rok…..Stejně to ovšem byla nádhera a už se moc těším.
Naprostý souhlas. Vzdyť už měli problémy s betonovými úlomky na prototypech i SS a to se startovalo na jeden, nebo tři Raptory. Nádherná raketa a startovni rampa na …?
Také souhlas. Ale Elon je vizonář. Třeba zkouší nový způsob hloubení (jámy pro deflektor) namísto použití bagru. A nakonec to zpeněží přes Boring Company ;DD
Takový expresní- doslova raketové tempo hloubení 😀 😀 😀
Měl bych dvě drobné poznámky:
Posun těžiště více dopředu (nahoru) by měl naopak stabilitu zlepšit. Působiště aerodynamických sil bude na stejném místě (třeba někde v dolní třetině rakety), ale těžiště se posune dále před něj. Tím vznikne větší páka, větší stabilizační moment. Ale asi ani to v řídké atmosféře nestačilo.
Další mě napadá: ať budou jakkoli spěchat s opravou, tuhnutí betonu asi moc neurychlí. Taková masa bude nejspíš tvrdnout opravdu dlouho (měsíce?). Ale to už jen hádám.
A děkuji za článek i jiné články, které tu vychází!
Věřím, že přistání na Měsíci nebude zpožděno kvůli SuperHeavy
Já myslím, že těžiště více vpředu s pohonem vzadu naopak právě zvětšuje jakoukoliv chybu ve vektoru tahu motorů, protože máte lehký zadek a mnohem jednodušeji s ním pohnete do strany, než kdyby jste tam měl velkou zátěž hned u motorů a lehký předek. Prostě se ta raketa stala přetáčivou.
No, možná ano. Ono je to v těch 30km s aerodynamikou asi trochu slabší. Ten stabilizační efekt, který jsem popisoval, ten funguje. Ale samozřejmě slábne čím je atmosféra řidší.
Pro zajímavost: u stíhaček se naopak těžiště posouvá co nejvíce dozadu, aby byla nestabilní a tedy více obratná (řízení je pak doháněno elektronicky, pilot by to neuřídil).
těžiště nahoře v kombinaci s tahem zespodu znamená obří nestabilitu – doporučuji vyzkoušet například v KSP
Hmmm, viděl jsem porovnání s tím když člověk zkouší vybalancovat smeták na jednom prstu. Čím víc je těžiště nahoře, tím snadněji se ovládá náklon celé sestavy. Navíc zvýšená setrvačnost vrchní části umožňuje použít pomalejší i regulaci.
Naopak těžiště dole znamená že lze sestavu naklánět až příliš snadno, je nestabilní, je nutné ji neustále korigovat, a sebemenší chybička v řízení znamená katastrofu.
Schválně si to v tom Kerbalu zkuste 🙂
Ono se to sice příčí logice, ale i raketoví modeláři, pokud je raketka nestabilní, přidávají závaží do horní části a ne k motorkům…
R.
Jen komentář k tuhnutí betonu – beton navzrdory laickým představám neschne, ale tvrdne, resp. tzv. zraje. Nepotřebuje k tomu v podstatě nic, jen teplo (ideálně +5 a víc) a čas, povrch nesmí rychle uschnout, jinak se tam vytvoří trhliny. Běžný beton (bez urychlovačů) potřebuje asi čtyři týdny, než dosáhne své nominální pevnosti, pochozí je zpravidla za jednotky hodin a nezávisí to na jeho tloušťce. Rampu zakládali na pilotech, tj. pokud jsou sloupy a piloty OK a ten horní kruh je v pořádku, tak zničení „jen“ té desky pod stolem není problém. Problém je samozřejmě sekundární poškození okolní infrastruktury, možná došlo i k poškození samotné SH. Zvětšit ten kráter a udělat tam na některou stranu (strany) kanál(y) pro odklonění a odvod spalin nemusí být neřešitelné, ale je otázkou, zda to neohrozí stabilitu těch základových pilotů a jak je to tam se spodní vodou (asi jen pro samotnou stavbu, protože zaplavení vodou by SH asi při startu vyřešila velmi rychle :-). V každém případě rychlost tuhnutí betonu nebude tím hlavním limitujícím parametrem.
Beton při tuhnutí vyrábí teplo, takže je naopak problém při odvádění tepla při větším objemu betonáže. Může se totiž stát, že by díky teplotní roztažnosti popraskal hned při tuhnutí. Dále během tuhnutí a tvrdnutí nesmí vyschnout – chemická reakce by se zastavila a beton by řádně nevytvrdl.
Ano, to vše je pravda, při opravdu velkých objemech je potřeba zajistit, aby se to uchladilo, resp. udělat to po etapách. Vývin tepla však není v čas lineární, většina se uvolní v prvních hodinách a dnech po betonáži, takže i kdyby měli betonovat třeba několik metrů tlustou desku, tak to nepotrvá měsíce.
Nechť si SpaceX zkouší cokoli, co jim bude povoleno a držím jim palce. Ale moc mne mrzí, že Artemis III s přistáním na Měsíci se posouvá do říše bájí. Při výběru přistávacího modulu se NASA pustila do velkého rizika a dva konkurenční projekty se mi laicky zdály přijatelnější bez nutnosti zajistit stabilitu tělesa s vysokým těžištěm a bez dopravy astronautů na laně. Samozřejmě by ale jejich vývoj začal od nuly včetně řešení jejich dopravy na povrch Měsíce.
Neviděl bych to tak černě. Určitě se časová osa natáhne. Problém budou mít s FAA, s povolováním dalších startů. Úpravy na startovací rampě budou velké, stejně jako na SH. Stejně tak i přistání na Měsíci bude předcházet několik testovacích letů. Znovu si člověk stoupne na Mesíc tak okolo roku 2027-30. A jsem zvědav na Čiňany…
Myslíte tak laicky prijateľnejšie ako rozhodnutie, že astronautov na ISS bude voziť boeing v starlineri? Osvedčená firma, osvedčený dizajn. Koľkože astronautov už doviezli hore a dole? Už starnem, tak si nepamtám asi všetky mená.. alebo žiadne?
Tady je video, jak dostalo zásah auto s kamerou :-/
Dobrá smršť „meteoritů“ 😀
Jaké pojištění to asi pokrývá? Srážka se zvířetem? Přírodní živel? Vandalismus? 😀
😀
To bych neřešil. Tam bylo riziko a oni s tím počítají. Techniku jim zaplatí fanoušci, kteří přispívají přes Youtube u videí. Dle mého názoru na těch videích dost vytěží (NSF, LabPadre a další) 🙂
A propos- jak vlastně byli daleko od rampy????
Pokud si tak porovnám pohyby palmy- odpovídá to tak hurikánu tak cca 120-140 km/h !!
😀 Jestli musí také kreslit ty situační náčrtky jak ke škodě došlo, tak bych je chtěl vidět:D
Už som čítal veľa komentárov ľudí ktorí pojedli všetku múdrosť sveta a tvrdili že je to proste len nepodarok a SHS nemá zmysel. A samozrejme aj komentáre typu že ten stôl je zlý a oni to od začiatku vedeli. Veľmi ťažko podcenili silu 33 Raptor. Ale na druhú stranu takéto niečo sa veľmi ťažko simuluje a bohužiaľ sú len dve možnosti. Buď to spraviť nehorázne robustné čo znamená peniaze navyše plus kopa ďalšieho času alebo tak ako to spravili. Vydržalo to štart ale majú predstavu ako to spraviť lepšie. Prvý štart raketoplánu skoro dopadol tragicky keďže systém tlmenia hluku bol príliš slabý. Teraz ale otázka ako je na tom Florida? Vyzerá to tak že stôl potrebuje zásadne úpravy. Skusit úplne nový dizajn nedáva zmysel pretože aj ten sa môže ukázať ako zlý. Ideálne by asi bolo stôl ešte o pár metrov zdvihnúť ale tu by bol problém že aj integracna veža by musela povyrásť. Zároveň bude problém tam napchať deflektor spalín keďže všade okolo sú podporené stĺpy. Ale jedno je isté bude treba zásadné úpravy a hlavne poriadny kropiaci systém. Nové zostavy SHS budú mať aj dve ale nebudú mať odkiaľ štartovať. Možno uplatnia získané dáta a pár prototypov skončí v srote.
Nemate pravdu. Tu nemoze byt pochybnosti o tom, ze jednoznacne vedeli o nevhodnosti konstrukcie stola. Nie je ani pravda, ze sa to tazko simuluje. Vsetky potrebne fyzikalne parametre na zhodnotenie jasnej nevhodnosti su zname. Vykon motorov, rychlost a teplota spalin vychadzajucich z motorov, odolnost a hrubka betonoveho podkladu a parametre pouzitej betonovej zmesy. Dokonca aj empiricke testy pri startoch prototypov s radovo nizsimi vykonmi uz mali destrukcne ucinky na stol aj podklad. Zaroven sa staci aj laicky pozriet na toto riesenie a porovnat ho s vypustacim stolom niecoho porovnatelneho, ako napriklad Saturn V. Jednoducho si interne vypocitali, ze im za to stoji konecne vypustit stroj co caka mesiace a pocas zapracovavania uprav podla ziskanych dat vyrobia novy stol, ktory bude mat spravne nadimenzovane parametre. Akurat si podla obrazkov nie som isty, ci spravne odhadli ako rychlo to bude trhat ten betonovy podklad po strukturalnom naruseni hornych vrstiev. Takto sa z toho stali projektily, ktore pravdepodobne znicili omnoho viac ako odhadovali.
Přesně. Ten stůl je vhodný možná na statické testy, nebo starty s SS.
Někdy mi přijde ten spěch ale i drahý, raději pořádnou rampu, která vydrží s malým servisem aspoň nízké desítky startů, než pokaždé zdlouhavé a drahé opravy. Navíc když se raketa pokaždé poškodí, tak jsou to tím tuplem vyhozené peníze. Pro finální lety musí být rampa 100% a předimenzovaná.
Nápady má SpaceX zajímavé, ale podle mne dost na hraně (stejně tak se zachytáváním 1. stupně a přistáváním 2). Trochu mám strach, aby to nedopadlo, jako s kryty u F9. Může se to povést, ale ne na 100% a každý problém je potenciální průšvih nedozírných rozměrů.
Stejně si myslím, že dojde i na nějakou verzi záchranného systému i za cenu nižší nosnosti (ale můžu se plést).
Když jsem viděl Yemiho, tak mi připadalo, jako by si říkal … v tom mám sakra jako jednou sedět? 🙂