sociální sítě

Přímé přenosy

Načítám data o přenosech…

krátké zprávy

Energy

Společnost Energy získala kontrakt od amerického letectva na studium přenosu vesmírné solární energie do vojenských zařízení, čímž oživuje koncept studovaný před dvěma desetiletími.

Space42

V roce 2025 pomohly systémy Space42 zachránit více než 660 životů při 25 nouzových událostech, od zemětřesení v Myanmaru, Nepálu a Turecku až po cyklóny v Mosambiku a záplavy v Nigérii. V každém případě rozdíl mezi přijatými daty a poskytnutou pomocí pramenil ze spolupráce mezi propojením, pozorováním a reakcí.

Nayuta Space

Čínský komerční startup Nayuta Space zabývající se vypouštěním raket Nayuta Space dokončil po sobě jdoucí kola financování Pre-A na podporu vývoje svého nekonvenčního konceptu rakety Xuanniao-R.

Eutelsat

Francouzský družicový operátor Eutelsat a indický poskytovatel námořních služeb Station Satcom podepsali víceletou dohodu o rozšíření služeb OneWeb LEO, které vlastní Eutelsat, pro flotilu Satcomu.

Autonomní plavidla

Rostoucí tlak na zabezpečení strategických vod vede k poptávce po důslednějším monitorování podmořské aktivity, což vytváří příležitosti pro autonomní plavidla připojená k družicím, která mohou sledovat oblasti mimo dosah vesmírných senzorů.

Eycore

Polská kosmická společnost Eycore vypustila družici Eycore-1. Družici je určena pro pozorování Země s technologií radaru se syntetickou aperturou (SAR) od této společnosti. Start rakety Falcon 9 z vesmírné základny Vandenberg.

Interlune

Interlune, startup s plány na získávání helia-3 z Měsíce, získal kontrakt od NASA na vývoj nákladu pro testování způsobů extrakce tohoto cenného izotopu z lunárního regolitu.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Přístroj pro testy navigačních systémů u Měsíce je hotov

Čím to je, že Váš mobil dokáže určit, kde se nacházíte? Nebo jak zvládne poskytovat navigaci z místa na místo? Světově nejpoužívanějším systémem, který tyto služby umožňuje, je americký GPS, který využívá skupiny družic obíhajících Zemi, které poskytují přesné údaje pro měření pozice i času. Laická veřejnost však často neví, že GPS není jediným navigačním systémem – na celém světě bychom napočítali šest podobných systémů, které se označují jako GNSS (global navigation satellite systems – globální družicové navigační systémy). Ale co kdybychom chtěli tyto pozemské systémy používat dále od naší planety? V roce 2024 vyrazí k Měsíci v rámci programu CLPS lander Blue Ghost od firmy Firefly Aerospace a v jeho nákladu najdeme také přístroj LuGRE (Lunar GNSS Receiver Experiment), který má prozkoumat, zda signály ze dvou GNSS systémů dorazí až k landeru a mohly by poskytnout přesnou navigaci pro budoucí mise.

LuGRE je špičkový přístroj, který nám umožní rozšířit pozemské navigační systémy k Měsíci,“ říká Joel Parker, hlavní vědecký pracovník LuGRE. Tento projekt spravuje programová kancelář NASA pro kosmickou komunikaci a navigaci SCaN (Space Communications and Navigation), která má za úkol dohlížet na portfolio navigačních technologií agentury a přispívá k mezinárodní politice v tomto oboru. Během zhruba dvanáctidenní mise v lunární oblasti Mare Crisium (Moře nepokojů) by mělo dojít k historicky prvnímu zachycení signálů z GNSS na povrchu Měsíce. Konkrétně má LuGRE přijímat signály z amerického systému GPS a jeho evropského protějšku Galileo.

Tým expertů z NASA, Firefly, Qascom a ASI provádí inspekci přístroje LuGRE.
Tým expertů z NASA, Firefly, Qascom a ASI provádí inspekci přístroje LuGRE.
Zdroj: https://www.nasa.gov/

Přístroj samotný je výsledkem spolupráce americké agentury NASA a italské ASI s cílem rozšířit hranice pozemských navigačních systémů. V uplynulých měsících se experti na navigační technologie z Goddardova střediska v marylandském Greenbeltu věnovali testování palubního GNSS přijímače a nízkošumového zesilovače, které můžete vidět na snímcích. Srdcem LuGRE je přijímač navržený a postavený italskou firmou Qascom. Tyto díly budou kriticky důležité k tomu, aby LuGRE zachytil signály systému GPS a Galileo. V rámci přípravy na provoz na Měsíci využili inženýři NASA simulátor GNSS k otestování a nakonfigurování systému tak, aby přesně přijímal a zpracovával signály. V únoru letošního roku pak mohl tým doručit letový hardware do sídla firmy Firefly Aerospace v texaském Cedar Parku, kde dojde k jeho integraci do landeru Blue Ghost. Data získaná při jeho provozu by měla umožnit další vývoj budoucích lunárních misí, které by mohly využít pozemských systémů GNSS.

Přijímač signálů GNSS a nízkošumový zesilovač přístroje LuGRE během testů na Goddardově středisku.
Přijímač signálů GNSS a nízkošumový zesilovač přístroje LuGRE během testů na Goddardově středisku.
Zdroj: https://www.nasa.gov/

Přeloženo z:
https://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/lugre.png
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/lugre_delivery_2.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/lugre_edited.png

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
8 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
v600
v600
3 let před

Hmm,
zajímalo by mě o kolik bude slabší signál GPS a GALILEO u měsíce – pokud intenzita klesá se čtvercem vzdálenosti a navíc antény asi nebudou všesměrové ale spíš budou otočené k zemi…

Zajímavé by taky bylo kolik bude absolutní hodnota síly s místě příjmu.

Jen pro zajímavost – o misích Pionner se několik let před jejich ukončením (pro ztrátu příjmu) říkalo, že přijímaný signál má hodnotu miliónitny triliontiny wattu a je už pod úrovní šumu. A DSN antény jsou velké a kvůli zesílení je k dispozici Maser… (myslím, že i mise Voyager na tom budou podobně 🙂

PetrDub
PetrDub
3 let před
Odpověď  v600

Osobně se domnívám, že se bude využívat signálu z GPS/GALIELEO družic, které budou v daném okamžiku téměř „na druhé straně“ Země, tj. těch, jejichž signál proletí těsně kolem Země směrem k Měsíci. Tím by se mohlo dosáhnout toho, že se využije signál vyslaný směrem k Zemi, tj. půjde o primární vyzařovací lalok antény na GPS družici.
Jinak družice GPS obíhají ve vzdálenosti cca 20.000 km nad povrchem země, k Měsicí to tedy od nich bude cca 400.000 km, takže pokud se bavíme o síle signálu, tak bude slabší cca 400 krát. Vzhledem k tomu, že jej dokáží přijmout anténky v hodinkách, tak asi nebude až tak velký problém jej zachytit rozumně velkou anténou u Měsíce. Větší problém bude minimální úhel „triangulace“ při výpočtu polohy a s tím související požadavky na přesnost měření časových rozdílů, správné započtení vlivu atmosféry Země (signály mohou patrně procházet částečně atmosférou), asi i průchod magnetosférou bude mít na signály vliv. Díky LuGRE budeme vědět víc za pár let.

upgrade
Administrátor
3 let před
Odpověď  PetrDub

Je to přesně tak, jak píšete. Využijí se signály, které „minou“ Zemi a z její opačné polokoule dorazí k Měsíci.

jirik
jirik
3 let před

Jenže nejde jen o sílu signálů, ale taky o to, že z pohledu z Měsíce jsou všechny družice na nízké oběžné dráze skoro stejným směrem, což je přesně opak toho, co potřebujete, abyste mohli dělat triangulaci… zvyšuje to značně nároky kvalitu signálu a přesnost jeho měření. Co by pomohlo by bylo, kdyby některé satelity byly na vyšší dráze, třeba na geostacionární. Pokud vím, některé (původně) ne-globální systémy měly/mají/budou mít satelity na geostacionární dráze, BeiDou a IRNSS.

v600
v600
3 let před

Hmm,
zajímalo by mě o kolik bude slabší signál GPS a GALILEO u měsíce – pokud intenzita klesá se čtvercem vzdálenosti a navíc antény asi nebudou všesměrové ale spíš budou otočené k zemi…

Zajímavé by taky bylo kolik bude absolutní hodnota síly s místě příjmu.

Jen pro zajímavost – o misích Pionner se několik let před jejich ukončením (pro ztrátu příjmu) říkalo, že přijímaný signál má hodnotu miliónitny triliontiny wattu a je už pod úrovní šumu. A DSN antény jsou velké a kvůli zesílení je k dispozici Maser… (myslím, že i mise Voyager na tom budou podobně 🙂

PetrDub
PetrDub
3 let před
Odpověď  v600

Osobně se domnívám, že se bude využívat signálu z GPS/GALIELEO družic, které budou v daném okamžiku téměř „na druhé straně“ Země, tj. těch, jejichž signál proletí těsně kolem Země směrem k Měsíci. Tím by se mohlo dosáhnout toho, že se využije signál vyslaný směrem k Zemi, tj. půjde o primární vyzařovací lalok antény na GPS družici.
Jinak družice GPS obíhají ve vzdálenosti cca 20.000 km nad povrchem země, k Měsicí to tedy od nich bude cca 400.000 km, takže pokud se bavíme o síle signálu, tak bude slabší cca 400 krát. Vzhledem k tomu, že jej dokáží přijmout anténky v hodinkách, tak asi nebude až tak velký problém jej zachytit rozumně velkou anténou u Měsíce. Větší problém bude minimální úhel „triangulace“ při výpočtu polohy a s tím související požadavky na přesnost měření časových rozdílů, správné započtení vlivu atmosféry Země (signály mohou patrně procházet částečně atmosférou), asi i průchod magnetosférou bude mít na signály vliv. Díky LuGRE budeme vědět víc za pár let.

Dušan Majer
Dušan Majer
3 let před
Odpověď  PetrDub

Je to přesně tak, jak píšete. Využijí se signály, které „minou“ Zemi a z její opačné polokoule dorazí k Měsíci.

jirik
jirik
3 let před

Jenže nejde jen o sílu signálů, ale taky o to, že z pohledu z Měsíce jsou všechny družice na nízké oběžné dráze skoro stejným směrem, což je přesně opak toho, co potřebujete, abyste mohli dělat triangulaci… zvyšuje to značně nároky kvalitu signálu a přesnost jeho měření. Co by pomohlo by bylo, kdyby některé satelity byly na vyšší dráze, třeba na geostacionární. Pokud vím, některé (původně) ne-globální systémy měly/mají/budou mít satelity na geostacionární dráze, BeiDou a IRNSS.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.