sociální sítě

Přímé přenosy

PSLV-XL (Proba-3)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Dlouhý pochod 10

Čína provedla úspěšný test oddělení aerodynamického krytu užitečného zatížení pro raketu Dlouhý pochod 10. Test hodnotil design krytů, strukturu připojení, plán oddělení a maximální dostupnou obálku. Všechny testované parametry splňovaly jejich konstrukční požadavky.

LM 400

Společnost Lockheed Martin 19. listopadu oznámila, že její nová družicová platforma střední velikosti LM 400 bude mít svou orbitální premiéru příští rok na palubě rakety Firefly Aerospace.

Teledyne Space Imaging

Společnosti Teledyne Space Imaging a Satlantis oznámily partnerství na Space Tech Expo Europe. Jedná se o vývoj elektroniky senzoru pro pozorování Země a planetární průzkum. Satlantis vyvine Front-end Electronics (FEE) pro vyvíjený detektor CIS125 TDI Teledyne.

Iceye

Společnost Lockheed Martin začala spolupracovat s konsorciem vedeným společností Iceye, finskou společností provádějící pozorování Země, která se specializuje na družice pro radarové zobrazování. Společnosti pracují na vývoji technologií rozpoznávání cílů s umělou inteligencí pro finskou armádu.

Chance Saltzman

Generál Chance Saltzman, velitel vesmírných operací U.S. Space Force, navštívil Starbase v Boca Chica během šestého zkušebního letu rakety SH/SS. Saltzman byl pozván SpaceX, aby sledoval zkušební let a zúčastnil se dvoudenního hodnocení programu.

Space ISAC

Středisko pro sdílení a analýzu vesmírných informací (Space ISAC) otevřelo své první mezinárodní operační středisko v Austrálii. Expanze přichází v době rostoucích obav o zranitelnosti kybernetické bezpečnosti v orbitálních systémech.

Boost!

ESA 19. listopadu oznámila, že prodlužuje smlouvy se společnostmi HyImpulse, Isar Aerospace, Orbex a Rocket Factory Augsburg (RFA) v celkové hodnotě 44,22 milionů eur prostřednictvím svého programu „Boost!“, který má pomoc při integrovaném testování nosných raket

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Sonda Lucy letos navštíví svůj první objekt

Už když v říjnu roku 2021 americká sonda Lucy vyrážela na svou cestou dlouhou téměř šest a půl miliardy kilometrů, bylo jasné, že půjde o misi, která navštíví rekordní počet objektů. Poté, co se počet navštívených objektů rozšířil vloni v létě, když astronomové u planetky Polymele našli měsíček, se nyní seznam navštívených těles opět dočkal rozšíření. Už letos, konkrétně 1. listopadu, se sonda Lucy dostane do těsné blízkosti malé planetky z hlavního pásu planetek. Během průletu má provést inženýrské zkoušky inovativního systému pro sledování planetek.

Dvanáctiletá mise sondy Lucy cílí především na takzvané Trojány Jupiteru, tedy planetky, které obíhají Slunce ve stejné vzdálenosti jako Jupiter. Celkem se počítalo s průlety kolem devíti planetek, přičemž ten první měl přijít až v roce 2025. Tehdy ještě nemělo jít o Trojána, ale o objekt (52246) Donaldjohanson spadající do hlavního pásu planetek. Ovšem tým expertů zodpovědný za sondu Lucy nyní identifikovali malou planetku z vnitřního pásu planetek, která zatím nemá oficiální jméno a označuje se pouze jako (152830) 1999 VD57, jako potenciální nový a užitečný cíl sondy Lucy.

Pohled na dráhu sondy Lucy a planetky (152830) 1999 VD57 krátce po jejich vzájemném přiblížení.
Pohled na dráhu sondy Lucy a planetky (152830) 1999 VD57 krátce po jejich vzájemném přiblížení.
Zdroj: https://www.nasa.gov/

V pásu planetek jsou miliony planetek,“ říká Raphael Marschall, z observatoře ve francouzském Nice, který se na misi Lucy podílí a který planetku 1999 VD57 identifikoval jako objekt mimořádného zájmu pro Lucy a dodává: „Vybral jsem si půl milionu planetek s dobře známými oběžnými drahami, abych se podíval, zda Lucy nepoletí dost blízko na to, aby je mohla vidět – třeba i z dálky. Tahle planetky ale opravdu překvapila. Trajektorie sondy Lucy, jak byla plánována, by dostala sondu do vzdálenosti 64 000 kilometrů, což bylo zhruba 3× blíže než druhá nejbližší planetka v pořadí.

Umělecká představa sondy Lucy
Umělecká představa sondy Lucy
Zdroj: https://upload.wikimedia.org/

Experti zodpovědní za sondu Lucy později zjistili, že přidáním drobného manévru by se mohla sonda k planetce dostat ještě blíže. Na základě těchto informací padlo 24. ledna rozhodnutí přidat do putování sondy Lucy tuto planetku jakožto testovací objekt pro inovativní sledovací systém. Toto zařízení má být řešením problému, který dlouhodobě trápí všechny průletové mise. Během přiblížení k planetce je poměrně složité přesně určit, jak daleko je sonda od planetky, a jakým konkrétním směrem má namířit kamery.

V minulosti většina průletových misí s touto nejistotou počítala a kompenzovala ji pořízením mnoha fotek, které pokrývaly oblast, kde se planetka mohla nacházet. To znamená, že efektivita byla nízká, jelikož na mnoha snímcích byl okolní prostor,“ říká Hal Levison, hlavní vědecký pracovník mise Lucy ze Southwest Research Institute v coloradském Boulderu a dodává: „Lucy bude první průletovou misí, která využije tento inovativní a komplexní systém pro sledování pohybu planetky během průletu. Díky tomuto novátorskému řešení bude moci tým pořídit mnohem více snímků cílového objektu.

Název Dinkinesh zatím není oficiální. Jde o etiopský název používaný pro kostru předchůdce člověka známou jako Lucy, po které sonda dostala své jméno. Návrh členů týmu posuzuje Mezinárodní astronomická unie.
Název Dinkinesh zatím není oficiální. Jde o etiopský název používaný pro kostru předchůdce člověka známou jako Lucy, po které sonda dostala své jméno. Návrh členů týmu posuzuje Mezinárodní astronomická unie.
Zdroj: https://64.media.tumblr.com/

Ukázalo se, že planetka 1999 VD57 nabízí jedinečnou příležitost k ověření tohoto procesu, který se zatím v ostrých podmínkách nikdy netestoval. Geometrie průletu (především pak úhel, ve kterém se sonda přiblíží k planetce vůči Slunci) je velmi podobná tomu, jak bude vypadat přiblížení Lucy k Trojánům Jupiteru. Tento průlet umožní expertům nacvičit si všechny inovativní postupy za srovnatelných podmínek s dostatečným předstihem, než se sonda dostane ke svým skutečně vědecky cenným objektům.

A proč se na využití této planetky pro misi Lucy nepřišlo dříve? Odpověď je snadná – jde o příliš malý objekt. Objekt 1999 VD57 má mít podle dosavadních poznatků velikost jen okolo 700 metrů. Půjde tedy o nejmenší planetku z hlavního pásu planetek, která kdy byla navštívena nějakou naší sondou. Svou velikostí se spíše podobá blízkozemním planetkám, které nedávno navštívily americké sondy OSIRIS-REx a DART, než dříve navštíveným planetkám z hlavního pásu. Tým zodpovědný za sondu Lucy nyní začne připravovat sérii manévrů, které budou spuštěny už v květnu letošního roku. Jejich úkolem bude dostat sondu na dráhu, která ji dostane do vzdálenosti pouhých 450 kilometrů od malé planetky.

Přeloženo z:
https://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/artists-concept-lucy.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/lucy_flyby_asteroid_152830_v2.jpg
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/0/0f/Lucy-PatroclusMenoetius-art.png
https://64.media.tumblr.com/…/s1280x1920/bba38ff03da3b4ae1821aa55f68144f59d2a9fd6.png

Štítky:

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
10 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Lubo
Lubo
1 rok před

..snad z toho nebude druhy DART 🙂

Ferda
Ferda
1 rok před
Odpověď  Lubo

No to snad opravdu nehrozi 🙂 Vzhledem k prumeru planetky (700m) a planovane vzdalenosti pruletu (450km) mi to vychazi na „sanci zasahu“ zhruba 0.0002 %, tedy asi 1:5000 (snad dobre pocitam). Samozrejme je to nesmysl, ale pro pribliznou predstavu situace to muze poslouzit. Mozna lepe to vystihne to, ze sonda proleti v 643x vetsi vzdalenosti, nez je prumer planetky. Coz je snad dostatecna bezpecnosti rezerva 😉 Evidentne dalsi Mars Climate Orbiter nehrozi, tam byla tusim chyba ~170 km a stacilo aby byla o 23 km mensi a MCO by to mozna prezil. Dodnes si pamatuji, jak to tenkrat zamrzelo, a jak jsem jen lapal po dechu, kdyz se zjistila pricina.

zvejkal
zvejkal
1 rok před
Odpověď  Ferda

Infografika sa mi velmi pacila!

zvejkal
zvejkal
1 rok před
Odpověď  Ferda

Whoops, to patrilo k clanku kde startoval starlink dneska rano….

upgrade
Administrátor
1 rok před
Odpověď  zvejkal

Aha, já jsem si říkal, že to nějak nechápu. 🙂
Těší mne, že se Vám grafika líbí.

Lubo
Lubo
1 rok před

..snad z toho nebude druhy DART 🙂

Ferda
Ferda
1 rok před
Odpověď  Lubo

No to snad opravdu nehrozi 🙂 Vzhledem k prumeru planetky (700m) a planovane vzdalenosti pruletu (450km) mi to vychazi na „sanci zasahu“ zhruba 0.0002 %, tedy asi 1:5000 (snad dobre pocitam). Samozrejme je to nesmysl, ale pro pribliznou predstavu situace to muze poslouzit. Mozna lepe to vystihne to, ze sonda proleti v 643x vetsi vzdalenosti, nez je prumer planetky. Coz je snad dostatecna bezpecnosti rezerva 😉 Evidentne dalsi Mars Climate Orbiter nehrozi, tam byla tusim chyba ~170 km a stacilo aby byla o 23 km mensi a MCO by to mozna prezil. Dodnes si pamatuji, jak to tenkrat zamrzelo, a jak jsem jen lapal po dechu, kdyz se zjistila pricina.

zvejkal
zvejkal
1 rok před
Odpověď  Ferda

Infografika sa mi velmi pacila!

zvejkal
zvejkal
1 rok před
Odpověď  Ferda

Whoops, to patrilo k clanku kde startoval starlink dneska rano….

Dušan Majer
Dušan Majer
1 rok před
Odpověď  zvejkal

Aha, já jsem si říkal, že to nějak nechápu. 🙂
Těší mne, že se Vám grafika líbí.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.