sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

NordSpace

Zakladatel a jediný investor kanadského startupu NordSpace, který se zabývá vypouštěním raket, investoval do společnosti Wyvern, která se zabývá pozorováním Země, a vytvořil novou dceřinou společnost zaměřenou na rozvoj kanadských suverénních vesmírných kapacit.

Virgin Media O2

Britský mobilní operátor Virgin Media O2 oznámil, že 26. února začal ve Spojeném království nabízet připojení mezi družicemi a chytrými telefony, což představuje první komerční nasazení služby Starlink Direct-to-Cell společnosti SpaceX v Evropě.

Seraphim Space

Společnost Seraphim Space 25. února oznámila, že dokončila získávání finančních prostředků pro svůj druhý soukromý fond rizikového kapitálu, poté, co překročila svůj cíl 100 milionů dolarů na podporu nových startupů v oblasti vesmírných technologií.

OQ Technology

Evropská investiční odnož poskytuje lucemburské společnosti OQ Technology půjčku ve výši 25 milionů eur na rozšíření své konstelace přímého připojení k zařízením (DIM). Jedná se o snahu kontinentu konkurovat snahám USA o propojení chytrých telefonů z vesmíru.

LambdaVision

Společnost LambdaVision, která využila experimenty s mikrogravitací na Mezinárodní vesmírné stanici k vývoji umělé sítnice, si rezervovala místo na plánovaném komerčním nástupci.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Testy vrtulí pro misi na Titan

Kosmické sondy studující neznámé světy postupně odhalují jejich tajemství, takže experti mohou získané informace uplatnit tak, aby z nich mělo lidstvo prospěch. Ve stejném duchu agentura NASA chystá i misi k Titanu, největšímu měsíci planety Saturn, která by měla pomoci s pátráním lidstva po základních kamenech života ve vesmíru. Klíčový prvek osmirotorového stroje Dragonfly, který má vyrazit k Titanu, nedávno prošel zkouškami v transsonickém dynamickém tunelu TDT v Langleyho středisku v Hamptonu, stát Virginia. Dragonfly má jako dron prolétávat hustou a na dusík bohatou atmosférou Titanu a po přistání prozkoumat různá místa, ze kterých odebere i vzorky. Dragonfly bude mít čtyři páry rotorů – každý pár bude v koaxiální konfiguraci, což znamená, že jeden rotor bude nad druhým. Základ je tedy podobný pozemským dronům, ale Dragonfly bude výrazně větší – v nejširším místě od špičky jednoho rotoru ke druhému bude měřit 3,6 metru.

Testy neletových rotorů mise Dragonfly během testů ve větrném tunelu.
Testy neletových rotorů mise Dragonfly během testů ve větrném tunelu.
Zdroj: https://www.nasa.gov/

Výzkumníci z Langleyho střediska a z Laboratoře aplikované fyziky provedli řadu testů koaxiálních párů rotorů v zmíněném tunelu TDT, aby prověřili správnost počítačových modelů. V rámci testů měli možnost použít plnorozměrové makety letového hardwaru, ale mohli také naplnit prostor tunelu těžším plynem, takže vrtule mohly být vystaveny aerodynamickému zatížení, které se aspoň částečně podobá tomu na Titanu. Vědci při zkouškách simulovali podmínky pro vzestupnou, statickou (visení ve vzduchu) i sestupovou fázi a vyhodnocovali aerodynamické zátěže každého rotoru při různých rychlostech větru, úhlech rotorové osy i rychlosti jejich otáčení. Výzkumníci také provedli testy s jedním funkčním a druhým statickým rotorem, čímž se simuloval provoz po závadě. Senzory a akcelerometry na testovacích kusech měřily zátěž a zrychlení každého rotoru za různých podmínek. Předběžná analýza dat naznačuje, že počítačové modely chování rotorů a nároků na jejich pohon odpovídají realitě a podobné predikce provozu na Titanu jsou v požadovaných limitech očekávaných pro misi.

Plánovaný průběh mise Dragonfly
Plánovaný průběh mise Dragonfly
Zdroj: https://upload.wikimedia.org/

Testy v tomto jedinečném zařízení byly ohromně důležité první kroky vstříc realizaci této fascinující mise,“ říká Richard Heisler, vedoucí testů Dragonfly ve větrném tunelu a dodává: „Data, která jsme nasbírali v TDT nám dávají mnohem jasnější představu o tom, jaké chování můžeme u rotorů Dragonfly očekávat v cizím prostředí Titanu.“ Mise Dragonfly má odstartovat v roce 2027 a v roce 2034 dorazí k Titanu, kde začne její očekávaná tříletá mise, v rámci které by si sonda měla posvítit na komplexní chemické procesy, které probíhají na tomto exotickém měsíci s oceány. Mise byla k realizaci vybrána v červnu 2019 v rámci programu New Frontiers. V tomto programu se už realizovaly slavné mise New Horizons k Plutu a objektům Kuiperova pásu, Juno k Jupiteru, nebo OSIRIS-REx k planetce Bennu. V čele mise Dragonfly stojí hlavní vědecká pracovnice Elizabeth Turtle z APL.

Přeloženo z:
https://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/dragonfly-landing.png
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/lrc-2022-b701_p-03161.jpg
https://upload.wikimedia.org/…/1920px-NASA_Dragonfly_mission_to_Titan.jpg

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
1 Komentář
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Borin
Borin
3 let před

Připomenu, že s těmito vrtulemi má Dragonfly nalétat víc než 175 km a energii obstará radioizotopový zdroj.
Titan je obalen atmosférou, která málo propouští sluneční paprsky. Proto jsem zvědavý, v jakém spektru bude vizuální orientace, případně snímkování.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.