10. listopadu 2022
Při dnešním startu rakety Atlas V letěl na oběžnou dráhu také technologický demonstrátor nafukovacího štítu LOFTID. Pokud by se tato technologie osvědčila, mohla by v budoucnu umožnit posílat větší sondy na všechna tělesa s atmosférou – třeba na Mars, Venuši nebo Titan. Využití by se našlo i při návratu větších strojů na Zemi. Aby se nová technologie otestovala v opravdu drsných podmínkách, byl LOFTID uvolněn na specifické dráze. Nejprve se od horního stupně Centaur na dráze ve výšce zhruba 810 kilometrů odpojila družice JPSS-2 a poté horní stupeň provedl dva zážehy – výsledkem byla dráha s apogeem (nejvyšším bodem dráhy) ve výšce okolo 660 kilometrů, ovšem perigeum (nejnižší bod oběžné dráhy) mělo výšku -17 kilometrů. Díky tomu bylo zajištěno, že nafukovací štít LOFTID zažije poměrně prudký vstup do atmosféry a tím pádem zkouška přinese optimální prověření jeho odolnosti.
LOFTID po přistání do Tichého oceánu východně od Havaje.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/
LOFTID se ještě během připojení k hornímu stupni Centaur nafouknul, poté začala celá sestava plánovaně rotovat a nakonec se mohl LOFTID uvolnit, což pěkně zachytila palubní kamera. Následoval průchod atmosférou, vyhození záznamového zařízení o velikosti citronu, které bude vyloveno z vody a nakonec se mohl nafukovací štít snést na padáku vstříc Tichému oceánu východně od Havaje. Na inženýry ještě čeká převoz zařízení na pevninu a poté začne pracná analýza všech nasbíraných údajů. Jelikož jsme však na záběrech viděli, že LOFTID přistál v jednom kuse, dá se předběžně usuzovat, že průchod atmosférou zvládl bez závažnějších problémů. To by byla pro další vývoj skvělá zpráva.
LOFTID splashdown.
The inflatable re-entry vehicle has parachuted into the Pacific Ocean east of Hawaii, completing a successful test flight for NASA and United Launch Alliance after riding to orbit as a secondary payload on an Atlas 5 rocket.https://t.co/JoIPGW4ZIy pic.twitter.com/vU1GxaRist
— Spaceflight Now (@SpaceflightNow) November 10, 2022
Zdroje informací:
https://twitter.com/
https://twitter.com/
https://www.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/FhNKm7KXwAMUihr?format=jpg&name=large
https://pbs.twimg.com/media/FhNAzPtVsAI9BRD?format=jpg&name=large
Rubrika 
Štítky: 
Nahrávání ...
Chybicka v texte.
V 2. vete asi malo byt Titan s velkym T.
Je to tak, díky za upozornění, opraveno.
Gratuluji k úspěchu. Na wikipedii jsem našel, že štít při této misi (tj. i s tou aparaturou, která se za ním skrývá a která, předpokládám, obsahuje i nádrž na plyn, která štít nafoukla) váží asi 1100 kg. Bohužel jsem nikde nenašel bližší info o tom, jak hmotnou loď/sondu by to dokázalo zpomalit a ochránit. Také by bylo zajímavé srovnání s hmotností běžně používaných štítů třeba na lodi Dragon, ale ani tam jsem při rychlém hledání hmotnost nenašel. Jde mi o to, jestli není ta tuna příliš velká hmotnost pro použití pro běžné mise vyžadující návrat např. z LEO na Zemi?
To je dobrá otázka. Osobně si myslím, že hmotnost základu bude asi pořád +/- stejná, ale při zvětšení průměru (pro dopravu většího nákladu) už samotná hmotnost celé konstrukce o tolik nevzroste. Dragony mají hlavně menší štít – LOFTID má průměr 6 metrů, takže těžko porovnávat.
Asi to není úplně porovnávatelné, protože je menší (5m) a jeho tepelné namáhání je pravděpodobně naopak vyšší… ale štít Orionu váží cca 2200kg…
R.
Díky moc, naopak si myslím, že ten Orion je dobrý příklad. Nafukovací štít má být použitelný i pro meziplanetární mise (a případné návraty z ní), takže podobně jako u Orionu se u něj počítá s rychlým návratem popř. vstupem do atmosféry přímo z heliocetrické dráhy. Z toho srovnání vychází, že hmotnost toho nafukovacího štítu je řádově podobná – pro kosmickou loď by nutně musel být větší, než u mise LOFTID – předpokládám, že štít bude vždy o dost větší, než loď/kapsle/pouzdro, které má chránit, aby se celý náklad vešel do prostoru, který obklopí plasma při vstupu do atmosféry. Uvidím, co přinese budoucnost, jednou se možná dočkáme doby, kdy se budou takto vracet horní stupně raket :-).
Pozor, štít Orionu má rozměr 5m a hmotnost 2270kg, naopak ten testovací LOFTID má 6m a JEN cca 1100kg. Co se rychlosti týče, tak Orion by měl vstupovat do rychlostí cca 24500 mph, zatímco LOFID teď 18000mph…
(obskurdní jednotky snad pro porovnání nevadí)
R.
Jenže štít Orionu zvládne celou váhu lodi, a to by současný nafukovací nezvládl, takže to není dobré srovnání
Pro Orion bu musel mít štít průměr někde k 15 m
Jak mám rozumět, že hmotnost základu bude při zvětšení průměru stejná. Co je ten „zaklad“? Tam se tedy nepočítá materiál štítu, nádrže, pracovní plyn apod.?
Taky si myslím, že s růstem velikosti poroste hmotnost minimálně s kvadrátem průměru – bude-li mít štít dvojnásobný průměr, bude mít nutně čtyřnásobnou plochu. Předpokládám, že tkanina na návětrné straně musí být velmi odolná a nebude to tedy žádná tenká a lehká záležitost. Nepřekvapilo by mě, kdyby její hmotnost tvořila většinu hmotnosti celého štítu. Závětrná strana a různé vnitřní výztuhy také porostou s kvadrátem průměru. Tloušťka štítu růst může a nemusí, ale zcela jistě nebude větší štít tenčí. Objem samotného štítu tedy vzroste minimálně kvadraticky, pro dvojnásobný průměr štítu bude tedy potřeba minimálně čtyřikrát více plynu. Ten bude potřebovat větší nádobu (tady nám trochu hraje do karet, že nádoba se čtyřikrát větším objem nemá čtyřikrát větší plochu pláště a tedy její prázdná hmotnost nevzroste tolik). Zbytek HW štítu bude elektronika, baterie, možná komunikační systém (pokud to nebude řešit náklad), tak tam už by na velikosti záležet nemuselo.