V současnosti asi nejkontroverznější počin NASA vzbuzuje emoce, budí rozpaky i rozhořčení. Bohužel nejen kvůli své velikosti a výkonu. Opakovaně se roky setkávám s nepochopením tohoto kosmického dopravního systému, na nějž v Americe vsadili všechno. Jedno je ovšem jisté. Raketa SLS neměla nikdy na růžích ustláno, ale to lze chápat u takto nákladného a časově náročného projektu. Jenže pouhá kritika z pohodlí domova ničemu fakticky nepřispěla. Naopak, pomohla vytvořit temný stín, který tento nosič nyní vrhá do řad laické veřejnosti, která často kosmonautiku vnímá jako rozmar, či zbytečnost. Jenže pouze lehkomyslně odsoudit tento počin NASA, jako zbytečný, není jednoduše správné. Pojďme se tedy bez růžových brýlí podívat na to, proč svět vlastně potřebuje raketu SLS?
SLS, produkt nikoli NASA, ale kongresu Spojených států, bude první nosnou raketou této kosmické agentury s hodnocením pro lidskou posádku od dob rakety Saturn V! Při svém prvním startu to bude nejvýkonnější raketa na světě. Rozvoj SLS však podkopalo vážné překročení plánovaných nákladů a výrazné zpoždění harmonogramu. Původně se tvrdilo, že bude stát asi 6 miliard amerických dolarů a bude uvedena do provozu kolem roku 2016. Raketa SLS místo toho odstartuje s největší pravděpodobností až v roce 2022 po výdajích přesahujících 23 miliard amerických dolarů. SLS není ani opakovaně použitelná, ani levná. Stojí mezi 876 miliony a 2 miliardami dolarů za jeden start. V závislosti na tom, jak se účtují související režijní náklady.
Space Launch System proti ostatním?
Proč tedy tento projekt ještě vůbec existuje vzhledem k jeho ceně, stávajícím možnostem startů, které poskytují soukromé společnosti, jako je SpaceX? Nemluvě o řadě dalších plánovaných nosičích v podobě Blue Origin, ULA a Rocket Lab. Nesmíme vynechat jasný pokrok, kterého bylo dosaženo u nové generace supertěžkých soukromých raket. Přesto tu fakticky není žádná jiná raketa, která by měla, byť jen trochu srovnatelné parametry. Například Falcon Heavy společnosti SpaceX, který je v současnosti stále nejsilnější raketou světa dostane k Měsíci asi 16 až 22 tun bez možnosti záchrany stupňů. Přesné číslo pro TLI nebylo zveřejněno. V porovnání s tím má raketa SLS ve své nejslabší verzi nosnost pro TLI 27 t. O celkových rozměrech nákladu ani nemluvě. Parametrům tak může konkurovat zatím jen vznikající nosič s kosmickou lodí Super Heavy Starship od SpaceX, ale ten má k ostrému provozu ještě poměrně daleko. Navíc nutno dodat, že oproti původním plánům je také výrazně opožděn a na cestě ho čeká ještě řada problémů. A před startem s lidmi prý společnost provede nejdříve desítky, či stovky startů, a to logicky potrvá. Sluší se i uvést, že k bezproblémovému provozu bude nutné zvládnou komplikované operace jako je například tankování pohonných hmot na oběžné dráze. Na chvilku se u tohoto systému ještě zdržme, protože hodně lidí ho zmiňuje jako argument, proč by SLS měla být dávno zrušena. Jenže už méně se hovoří o tom, že například plánovaný Lander pro Měsíc vycházející ze stejné lodi nazvaný Starship Human Landing System (HLS), bude pro svou cestu na Měsíc potřebovat až 16 startů (14 startů variant Starship Tanker). Navíc bude nutné zvládnout je poměrně rychle za sebou. To stojí v oficiální zprávě Úřadu pro vládní odpovědnost (GAO). Nepopírám, že to půjde provést i s menším počtem startů, jak ostatně napsal i Elon Musk na sociálních sítích. Oficiální vládní zpráva je pro mě ale v tuto chvíli přeci jen víc než tweet. Něco takového je složité jak po technické stránce, tak logistické a bude to opravdová výzva. Uvést do provozu tento nový dopravní systém SpaceX ještě nějaký čas potrvá, ale jsme na prahu prvního orbitálního startu, který by mohl proběhnout už brzy.
Kdyby tedy NASA v době vzniku tohoto systému opustila od plánů na SLS a vsadila vše jen na Super Heavy Starship. Došlo by k posunu celého programu Artemis a podobné sumy, které byly investovány v tomto programu, by se stejně utratily. Jen by to bylo jinde. Navíc dopředu nebyl zaručen žádný plán B a pokud by na své cestě SpaceX selhala NASA by nenabízela žádnou alternativu a něco takového se voličům velmi, ale velmi těžko vysvětluje.
Další odpověď na stejnou otázku leží v politice. V závislosti na tom, jak se na to podíváte, je SLS buď produktem nefunkčního systému, který prospívá bohatým průmyslovým odvětvím, nebo příkladem zastupitelské demokracie fungující tak, jak má – s členy kongresu reagující na místní potřeby svých voličů. Možná je to trochu obojí. Existují však skutečné a trvalé důvody, proč máme (a budeme mít) SLS po mnoho příštích let.
Space Launch System je důsledkem dvou charakteristik amerického politického systému. 1. Každoročního vyplácení nezávazného financování kongresem a odlišných regionálních okresů federálního zastoupení. To vytváří silnou pobídku k nasměrování federálních fondů do konkrétních geografických lokalit po celé zemi. Vládní financování vytváří pracovní místa, zlepšuje místní ekonomiku a udržuje a pomáhá realizovat významné, jedinečné projekty, které by jinak neexistovaly. 2. Zákonodárci se řídí teorií, že ekonomicky zabezpečení voliči budou obecně hlasovat pro udržení status quo, což je dobrým znamením pro jejich šance na znovuzvolení. Kromě toho existují v kongresu Spojených států zvláštní výbory odpovědné za různý dohled a financování odlišných částí vlády. Výbor pro dotace každoročně sepisuje legislativu, která financuje společné federální aktivity, od národní obrany po dotace na bydlení, financování umění až po vědecký výzkum. Tyto výdaje jsou považovány za diskreční (tj. nejedná se o zákonnou povinnost nebo je nedefinuje předchozí zákon, který garantuje roční výdaje). Každý rok musí Kongres schválit tuto legislativu, jinak se funkce vlády USA zastaví. Což jednoduše znamená, že zastupitelská demokracie podněcuje provincialismus, ostrovnost chcete-li.
Centra NASA jsou po celé zemi rozmístěna nerovnoměrně. Je jich jen hrstka a obecně dostávají stovky milionů až miliardy dolarů ročně. Není náhodou, že téměř každý zákonodárce se střediskem NASA ve svém státě nebo okrese slouží v kongresovém výboru, který pro agenturu stanovuje politiku nebo úrovně financování. Lokality s velkými dodavateli pro NASA, jako je Lockheed Martin (Boulder, Colorado) a SpaceX (Hawthorne, Kalifornie), také mívají zastoupení v kongresu ve strategických výborech. Po celé zemi jsou také doslova tisíce subdodavatelů, kteří dostávají finanční prostředky z projektů NASA, což vytváří různé stupně finančního zájmu o jejich místní zástupce.
Projekty spojené s raketou SLS a kosmickou lodí Orion jsou takového rozsahu, že vláda za ně utrácí peníze ve všech 50 státech včetně Portorika, což vytváří místní zájem téměř v každém kongresovém okrsku. Podle zprávy o hospodářském dopadu z roku 2019 jen tyto programy vytvořily přibližně 14 miliard dolarů v celkovém ekonomickém výkonu a podpořily více než 69 000 pracovních míst v celé zemi! Udržení těchto pracovních míst je nakonec základem politické koalice podporující SLS/Orion ve Spojených státech.
Je více než evidentní, že záměrem Spojených států nebylo mít nejlevnější komerční raketu na trhu konkurující směle všem. SLS má ve skutečnosti naprosto odlišné a jasné ambice, i se vším tím děním v pozadí. Nestojí tedy proti všem. Naopak, kongres prostřednictvím NASA podporuje soukromý kosmický sektor, tudíž i soukromé nosné rakety, více než kdykoli v minulosti. Projekt Artemis je tak rozsáhlý, že uplatnění najde celá řada dalších amerických soukromých raket! Rozmanitost kosmických nosičů s odlišnými parametry je jednoznačným plusem.
Ekonomická krize a konec raketoplánů
Poté, co jsme si ukázali obecnou povahu veřejného financování pro NASA, stojí za to zvážit historický kontext, který vedl až k systému SLS. NASA v průběhu let ztratila status quo. Prakticky už v průběhu programu Apollu se NASA potýkala s výrazně klesajícím rozpočtem. Nepomohla ani klesající politická podpora pro další, nové projekty. V roce 1972 agentura získala prezidentský souhlas k vybudování opakovaně použitelného vesmírného dopravního systému, který měl zvýšil kadenci startu do vesmíru a snížit náklady. Výsledkem byl raketoplán. Investice do raketoplánu také pomohla zachovat pracovní místa v leteckém průmyslu v Kalifornii. K prvnímu startu raketoplánu došlo o devět let později, v roce 1981. Tím začala éra tři desetiletí operací, které udržely masivní specializovanou pracovní sílu soustředěnou v Texasu a na Floridě, aby zajišťovala servis a údržbu takto složitého kosmického systému. Raketoplán, nechvalně známý, nebyl nikdy levný ani tak spolehlivý, jak se tvrdilo. Američané se ovšem díky němu naučili zvládat složité operace na nízké oběžné dráze (LEO). Říká se, že zatímco se v Americe naučili ve vesmíru pracovat, tak na druhé straně v tehdejším Sovětském svazu se naučili, jak v kosmu bydlet. Historicky NASA utratila ročně přibližně 4 až 5 miliard dolarů (upraveno o inflaci) ročně na operace spojené s raketoplány. Udržovat a chránit tento program, politicky i jinak, se dařilo téměř 40 let. Změnila to až katastrofa raketoplánu Columbia v roce 2003, která „ukázala“ na zásadní konstrukční chyby raketoplánů a politická podpora se nakonec sjednotila a přišla s novou vizí pro budoucnost NASA, a lety s lidskou posádkou do vesmíru. Řeč je o programu Constellation, který poprvé veřejnosti představil v roce 2004 George W. Bush.
Dlouhodobý projekt pro průzkum hlubokého vesmíru skládající se z kosmické lodi Orion a dvou nosných raket odvozených z raketoplánů měl vrátit NASA dlouhodobý cíl, což se povedlo pouze částečně. Raketa Ares 1 měla nahradit některé funkce raketoplánů. Měla tedy být schopná dopravit posádku v kosmické lodi Orion na oběžnou dráhu. Doplněna měla být mnohem silnější nosnou raketou Ares V, která již v mnohém připomíná současnou SLS. Ares V měla být schopná dostat lidskou posádku zpět na Měsíc. Raketoplány měly zatím pokračovat v letech dál, až do roku 2011, aby dokončily stavbu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Jenže už na začátku Obamovy administrativy v roce 2009 byl program Constellation v zoufalé situaci. Barack Obama nebyl velkým přítelem letů do kosmu a bylo to znát. Přišlo období stagnace. Pod novým vedením NASA navrhla zrušit projekt Constellation úplně, a zavázat se k novým komerčním partnerstvím pro vysílání posádek a nákladu na oběžnou dráhu Země. Plus měly jít značné investice do nových technologií. Program raketoplánu STS měl ale skončit podle předešlých plánu.
Návrh nemohl přijít v horší době. Země se potýkala s velkou finanční krizí. Ekonomicky se rýsovala velká katastrofa, protože blížící se konec programu raketoplánů (STS) a zrušení projektu Constellation, který zahrnoval velkou část pracovní síly starých dodavatelů pro raketoplány by přispělo ke ztrátě desítek tisíc pracovních míst v celé zemi, zejména ve státech s velkými centry pro lety do vesmíru! V reakci na to americký senát, vedený senátory z Texasu a Floridy, schválil autorizační zákon NASA z roku 2010, který odmítl úplné zrušení programu Constellation s tím, že si zachová kosmická loď Orion, a dále poběží vývoj těžké nosné rakety. Nyní nazývaný Space Launch System. NASA nařídila, aby bylo využito dřívější smlouvy, kde byl projekt Constellation spojen s pozůstatky po programu STS k vytvoření silné rakety SLS, což zajistilo pokračování existujících finančních toků a zachránilo tisíce pracovních míst. Není tedy od věci říci, že SLS pomohla převést pracovní síly z programu raketoplánů, a přispěla k zachování ekonomické výkonnosti.
Nutno také podotknout, že to byl faktický začátek vzestupu veleúspěšné komerční společnosti SpaceX, jenže tehdy by si na ní vsadil jen málokdo. Nikdo nemohl tušit, zda se Elonu Muskovi povede vše, čím se chlubil. Obzvláště pokud uvážíme, že podobných společností byla v USA v té době celá řada, ale do cíle nedošla téměř žádná. Bylo tu daleko větší procento, že SpaceX na své cestě selže než naopak. V takové situaci si NASA skutečně nemohla dovolit zrušit veškeré provozní kapacity, tisíce lidí poslat domů a zdůvodnit to tím, že vše vsadila na mladou společnost, kterou vede „zdravý šílenec“, který tvrdí, že poletí kolonizovat Mars. To by byla jednoduše sebevražda – politická i ekonomická.
Místo toho se zachovalo, co se dalo, a navíc se NASA rozhodla více podporovat soukromé iniciativy. Dnes už všichni víme, že to byla trefa do černého. Naopak NASA se v tomto období nikam moc neposunula. Ve skutečnosti zažívala těžké dny. Američané neměli na čem létat do vesmíru a plně se spoléhali na ruské Sojuzy. Kritika se na vedení snášela ze všech stran. Svět více než kdy dříve začal vnímat, že v raketové technice se za desítky let nikam moc nepokročilo. A to se mělo změnit. O to větší tlak veřejnosti, ale i politický byl na další „velkou věc“.
Proč Amerika potřebuje raketu SLS?
Myslím, že stojí za to uvést, že navzdory překračování nákladů a neustálým zpožděním v projektu. Nikdy, opakuji nikdy nedošlo k vážnému politickému ohrožení rakety SLS ze strany kongresu nebo Bílého domu. A naprosto nezáleží na tom, zda rozhodování mají pod kontrolou demokraté, či republikáni. To naznačuje, že program má širokou podporu. SLS není závislá na jediném zákonodárci. Trend je jasný: Od svého vzniku v roce 2012 schválila sněmovna i senát několikrát přidání do programu SLS další finanční prostředky. Nejen v některých letech, ale v každém jednotlivém roce existence programu, bez ohledu na to, která strana komoru ovládala, a bez ohledu na finanční nebo harmonogramové plnění projektu. Od roku 2012 do dnešních dnů kongres každý rok přidal další peníze do projektu SLS. Takže tu máme silnou, a hlavně pochopitelnou politickou vůli k udržení celého projektu.
Základem této široké podpory jsou miliardy dolarů plynoucí tisícům dodavatelů ve všech 50 státech a Portoriku. Zatímco několik států, jako je Alabama a Florida, dostávají většinu finančních prostředků, po celé zemi se ročně rozdělí mnoho stovek milionů dolarů. Logicky proto, že averze ke ztrátě je mnohem silnější politickou motivací než abstraktní přísliby budoucích zisků. Proto bude politická vůle hájící tento systém obecně mnohem silnější než jakákoli síla oddaná jeho ukončení. Pokusím se to vysvětlit. Představte si politika z Alabamy, ve kterém se nachází raketové městečko Huntsville. Významné místo pro raketu SLS. Tento zástupce by vystoupil v kongresu s návrhem: Zrušme SLS a propusťme desítky tisíc voličů. Poté vezměme peníze ušetřené za jejich platy, které pracovníkům umožňovaly slušný život, a místo toho je dejme do Kalifornie a Texasu, kde sídlí SpaceX. To je jednoduše k smíchu, a byla by to též politická sebevražda.
Nemluvě o tom, že krom slušné práce by většina lidí přišla i o hrdost, kterou cítí, když pracují na takto důležitém projektu. SLS tak možná vypadá jako politický rozmar, ale ve skutečnosti je to „chleba“ mnoha rodin ve Spojených státech, které jednoduše potřebují onen megalomanský počin, a to minimálně do doby, než přijde jiná, přijatelná alternativa. Ta ovšem zatím není a nezbývá než se smířit s faktem, že nejen Amerika SLS potřebuje.
Stále tu ovšem zůstává argument odpůrců: Zrušte pomalý a zastaralý projekt rakety SLS a nasměrujte miliardy dolarů ročně do nových partnerství v soukromém sektoru, jako je již zmíněná Starship společnosti SpaceX, která slibuje revoluci v přístupu do vesmíru. Pro něco takového by musela existovat i politická vůle a ta, jak jsem ukázal je nakloněná naopak. Aby se povedlo zrušit něco tak významného jako je projekt SLS musela by vzniknout silná koalice, která by byla silnější a motivovanější než ta, která v současnosti investuje do SLS. To je velmi složité a téměř nemožné řešení. Z historie ovšem víme, že k této realizaci by pomohla velká vnější událost. Například série skandálů spojených s raketou SLS nebo katastrofální selhání. Ze stejného důvodu byl ukončen program raketoplánů (STS). Silně ovšem věřím v to, že většina fanoušku si ani jednu variantu ve skutečnosti nepřeje. Důvody, proč má NASA mít SLS zůstávají mnohem přesvědčivější než důvody, proč jí nemít. NASA připravuje dlouhodobou smlouvu, která zajistí až 24 raket SLS minimálně do roku 2036. Politická podpora SLS zůstává pevná. Jednoduše je tu stále větší šance, že tu SLS bude roky dále pokračovat než opak. Zákonodárci v konečném důsledku pouze horlivě hájí zájmy svých voličů – a není to vlastně smysl zastupitelské demokracie?
Možná je nejlepší cestou vpřed zaměřit se na to, jak by mohl být program ještě efektivnější, schopnější a lepší při dosahování všech plánovaných cílů.
Proč svět potřebuje raketu SLS?
Do teď jsem záměrně uváděl pouze faktické argumenty a vynechával ty spíše filozofické, špatně vyčíslitelné a částečně subjektivní důvody, proč je dobré mít raketu jakou je SLS. Budou se však hodit do této části, protože nás v Evropě fakticky tolik nezajímá, kolik Američany stojí jejich raketa, nebo nemáme obavy o pracovní místa v Alabamě apod. Jenže program Artemis, jehož součástí je i raketa SLS, (jak dobře jistě víte), má kořeny zapuštěné i v Evropě a dalších zemích. Takže bychom i my, jako členský stát Evropské kosmické agentury, ztrátu SLS pocítili. Fakticky se totiž na projektu od začátku podílí i tisíce lidí z Evropy a jsou na to hrdí. Jde o první, takto velký kosmický program směřující dál od Země, který bude v mezinárodní režii. Takže i po celé Evropě pomáhá stejný program udržet pracovní místa a do jisté míry i provozy, kde vznikala Mezinárodní kosmická stanice a navazující hardware.
Pro ty, kterým stále SLS vadí, zvažte toto: Svět prochází v současnosti těžkým obdobím. V mnohém připomínající 60. léta dvacátého století. Společnost se zásadně mění. Máme tu všelijaká hnutí bránící kde co. Roky 2019 až 2022 patří k těm vůbec nejhorším, které moje generace doposud zažila. Prožili jsme si smrtící pandemii, kvůli které zemřely miliony nevinných lidí a další byly odsouzeny k měsícům v izolaci. Na několik měsíců se společenské dění ze dne na den úplně zastavilo. Jizva zůstává a bude se léčit ještě opravdu dlouho. Jenže ani jsme se nestačili pořádně nadechnout a západ opět bojuje s východem. Nejen obrazně. Bojištěm je Ukrajina. Kdo by si ještě před pár lety pomyslel, že jen kousek od našich domovů budou zase dopadat bomby a umírat nevinní lidé? Jsme svědky politicky motivovaných atentátů, teroristických činů a mocenských bojů, ve kterých jde i o naši budoucnost. Ve všem tom zmatku je těžké se vyznat a pozitivních věcí ubývá. Řeší se rasové otázky, migrace a lidé v hojných počtech protestují v ulicích. Situace je jednoduše nejhorší od dob druhé světové války.
Myslím si, že svět v této době opět potřebuje něco pozitivního. Něco velkého, schopného vyvolat ve společnosti pozitivní emoce. Dát naději a pocit zadostiučinění a sounáležitosti. Pokud bych měl raketu vnímat jako symbol, tak svět právě teď potřebuje SLS víc než kdykoli předtím. Program Artemis je další velká věc, na kterou budou moci být hrdí lidé po celém světě. Podobně jako tomu bylo v případě programu Apollo. Bez ohledu na to, kolik to stojí a jaké politikaření za tím je. Tyto hodnoty jsou jednoduše nevyčíslitelné a dost dobře jsou na celém tom počínání vůbec to nejdůležitější. Nestane se to však pokud bude tyto snahy většinová společnost přepočítávat na peníze. Létat do vesmíru je neintuitivní a na první pohled iracionální. Ovšem kdybychom před 65 lety dali na rozum, nebyli bychom tam, kde jsme dnes. V mých očích jsou jakékoli peníze vložené do kosmického výzkumu ty nejlépe investované a stojí jednoduše za to. Na světě bychom hledali jen málo podobných záležitostí, které by takto dokázaly pojit celé národy ve prospěch jedné jediné věci. V konečném důsledku, pak z těchto základů budou významně profitovat (všeobecně i finančně) další generace, tak jako jsme my měli prospěch z úspěchů programu Apollo. Stojíme na prahu návratu na Měsíc a bude to SLS, která nám to umožní.
Zdroje informací:
https://www.researchgate.net/figure/Launch
https://www.nasa.gov/specials/ESDSuppliers
https://sitn.hmsharvard.edu/flasmoon-again
https://jalopnik.com/nasas-defenseofpicking
https://www.gao.gov/assets/b-419783.pdf
https://www.planetary.org/articles/wehave
https://newspaceeconomy.ca/2022/08/27/
Zdroje obrázků:
https://www.flickr.com/photos/nasahqphoto
https://www.researchgate./Ben-Donahue.jpg
https://www.nasa.gov/specials/ESDSuppl.jpg
https://i0.wp.com/sitn.hms.harvard.edu/.png
https://i.kinja-img.com/gawker-media/i.png
https://www.flickr.com/photos/nasakennedy
https://scitechdaily.com/wp-content/gall.jpg
https://pbs.twimg.com/media/FO9_giOWYA
https://live.staticflickr.com/65535/52328.jpg
Působivý článek. Hodně věcí jsem nevěděl, díky za něj.
Já bych si velmi přál, kdyby tato raketa také posloužila pro mise meziplanetárních sond. SLS bude mít určitě potenciál dostat sondu velikosti Cassini na orbitu Uranu či Neptunu a přinést nové poznatky.
Kdybych já měl k dispozici desítky miliard dolarů, tak bych je vložil do takovýchto projektů. Rozhodně bych to neutratil za Twitter.
A jak bylo v článku zmíněno, nechápu, proč by měla NASA směřovat prostředky do SpaceX. To Musk nemá dost svých peněz na investice?
NASA utratila nějaké peníze za Twitter? Myslíte si, že vývoj SHS jde pomalým tempem díky financím?
Ivo poprsím o věcné komentáře. Nikoliv afektovaná demagogická vyjádření. Děkuji za pochopení.
Ano, Twitter, stejně jako další nesmysly Muska platí NASA společně s armádou.
…tohle je věcný komentář, pane Zvoník?
Vy máte nějaký problém s kognitivními funkcemi?
Kde píšu, že NASA utrácí za Twitter? Kde píšu, že je nějaké SHS pomalé kvůli financím?
Vy opravdu nedokážete rozpoznat co jsem napsal za text? To už jste na tom tak špatně, že si do textu dosazujete svůj vlastní, osobní, soukromý názor toho, co já si podle vás myslím? Máte pak klidnější spánek nebo co?!
Vyjádřil jsem, co bych děla a nedělal, kdyby měl miliardy dolarů, nic víc.
A vy to jako vážně nerozpoznáte?
Měl by jste se sebou něco dělat, aby se s vámi zase dalo normálně diskutovat.
Když už jsme u těch kognitivních funkcí… možná by to chtělo kognitovat, že mít podíl ve firmách, který má hodnotu v miliardách dolarů se nerovná mít miliardy dolarů.
A také možná to, že koupit podíl (dobrá 100% :-)) ve firmě není totéž, jako peníze utratit. Musk by asi použil slovo investovat.
Ale jinak s panem Somíkem souhlasím, že výzkum vnějších planet Sluneční soustavy by si zasloužil pořádnou sondu (orbiter, možná i s landery na měsíce) pro každou z nich a to by chtělo dostat k těm planetám velkou sondu. Ta by ale pro usazení na dráze potřebovala hodně paliva a k jejímu vypuštění bychom tedy potřebovali pořádnou raketu. A tím se vracíme k tomu, že já tolik v prasátku aktuálně nemám :-(.
Tak jinak, pokud by se Musk choval přesně jak píšete, tak by si koupil jeden start rakety v Rusku a byl by bez peněz. Přesně to byste udělal vy, za deset miliard dolarů byste si koupil jeden jediný start SLS a nechal postavit sondu. Tím byste skončil.
Ano, přesně tak – a já panu Somíkovi rozumím – peníze (které má „zbytně navíc) by utratil (nikoliv investoval) a měl by za to dobrý pocit, že pomohl vědě. Je to v podstatě stejné, jako když si zajdu na bazén – taky zaplatím vstup, zaplavu si, zajezdím na tobogánu. Peníze utratím a mám dobrý pocit :-).
Vidíte, každý to vidí jinak, vy jako dar vědět a jiný to vidí jako vyhozené peníze za něco, co je předražené. Výsledkem vašim je to, že se věda nikam dál moc neposune, výsledkem investice je pak to, že se posune dopředu celý obor a tím věda získá mnohonásobně více, než ze špatně vydaných peněz.
To je přesně příklad proč se s Vámi nedá diskutovat. SLS nejsou vyhozené peníze a v článku to opírám o fakta. Ta jsou nesporná. Svá tvrzení mám podložená zdroji. Takže můžete si myslet co chcete, ale to jsou jen vaše nesmyslná a ničím nepotvrzená mínění, která se neustále snažíte předkládat jako ta jediná možná fakta. Milionkrát tu bylo vše vysvětleno a popsáno. Viz článek, který právě komentujete. Zrušte SLS a tisíce lidí přijdou o práci. Je to podobné jako propustit celou Škodovku v Čr a všechny navázané závody. Mohl bych argumentovat tím, že vyrábějí zastaralá auta. Tesla přeci vyrábí lepší… Ten dopad na ekonomiku by byl enormní.
Kdo chce, tak chápe, o čem to je. Fakta mluví jasně proti Vám a můžete se točit pořád dokola na tom samém. Pokud jste přesvědčen o tom, že nemám pravdu, protože tvrdíte opak, tak napište vlastní článek o opaku. Stejně jako já opřete svá tvrzení o fakta a pak se můžeme dál bavit a diskutovat. Nebo napište jasný příspěvek, kde ta fakta uvedete. Tím získáte nějakou legitimitu. Všechny Vaše příspěvky pod článkem jsou jen negativní plivance do větru, které krom vybuzení negativních reakcí nemají pražádnou váhu
Tohle přeci Ivo nikde napsáno není. To jste opět jen špatně pochopil. Pán pouze naráží na to, že místo věci jako Twitter a podobně, by utrácel stejné množství peněz jinak. Dal by je třeba do kosmonautiky. Není třeba hledat co není…
Ale pan si asi neuvědomuje, že pan dal do kosmonautiky mnohem více, než kdokoliv jiný a tak mu to těžko lze vyčítat. Více peněz by ten vývoj už moc neurychlilo. Na druhou stranu i mě ten Twitter mrzí, protože tím ztrácí drahocenný čas, který mohl být investován do SpaceX místo do Twitteru. Já osobně navíc přiznávám, že jsme vlastně nikdy nepochopil na co je Twitter dobrý, ale to už je o něčem jiném.
Mně nejvíc vadí ten čas. Čekal bych, že když je mi teď něco po čtyřicítce tak že uvidím přistání na Měsíci, na Marsu a minimálně stálé osídlení povrchu Měsíce, když ne Marsu. Ale vše má tendenci se tak otřesně zpožďovat, že opravdu nevím. Taky mi je sympatičtější rychlé prototypování v podání spaceX. SLS je jak vyleštěný exponát v muzeu co nikdy neletěl. Toliko můj dojem.
Nedivte se, když se prakticky vše pokaždé zahodí a musí se to vyrábět stále znova a znova navíc ze bezkonkurenčně nejvyšší možné ceny.
Téměř všechny rakety světa jsou dnes na jedno použití. Víc k tomu není třeba dodávat…
Zjistěte si, jak náročné je uvést ten nákladný hardware znovu do provozu a pak mluvte. Pokud už jednou výrobu zvládnete, je jednodušší něco vyrobit znovu. Artemis naopak zpožďuje politický tlak na znovupoužitelnost.
Ano, je to tak náročné, že SpaceX raději dává přednost vyšším nákladům a vyšší náročnosti a proto opakovaně používá první stupně a staví SHS, aby měla vyšší náklady a stálo ji to vše více peněz.
NASA to stojí víc peněz, SpaceX to pomáhá přesvědčovat politiky k přidělení kontraktů.
Taky je třeba si uvědomit, že SpaceX zatím znovupoužívá jen první stupně. To je na úrovni SRB SLS (které znovupoužít snad taky jdou, ani nevím, jestli se to bude dělat). Pravá výzva přichází s něčím, co se skutečně dostane až do vesmírného prostoru a musí se vypořádávat s várkou dalších problémů jako radiace či mikrometeority.
„SpaceX zatím znovupoužívá jen první stupně. To je na úrovni SRB SLS“
…kde dávají tak vtipnou kaši?
SRB SLS a první stupeň Falconu plní velmi podobnou roli a prochází podobným zatížením. Samozřejmě je to úplně jiný design, ale to nijak nepopírá mou pointu.
Jiné komponenty rakety, například centrální stupeň SLS, je výrazně složitější nejen zachránit, ale především znovu uvést do provozu tak, aby byl minimálně stejně spolehlivý jako kus z výroby.
Pokud nejste schopen pochopit rozdíl mezi SRB a F9 Booster, pak asi nemá smysl s vámi vůbec diskutovat.
Pomocné motory z rakety SLS nejsou znovupoužitelné. SpaceX zachraňuje i aerodynamické kryty, které jsou opětovné použitelné též. Navíc návrat stupňů díky vlastnímu pohonu je diametrálně odlišné od snášení na padáku pomocných SRB raketoplánů. Jejich následné vylovení a příprava na další plnění.
NASA o znovupoužití rakety SLS samozřejmě uvažovala, ale vyšlo by to dráž. U této rakety by se to nevyplatilo z mnoha důvodu. SpaceX se nejvíce vyplácí starty zejména na LEO.
„Pomocné motory z rakety SLS nejsou znovupoužitelné.“ Straně manipulativní tvrzení, jak dobře víte…
SRB, ať už SLS, nebo třeba Ariane 5/Vega, jsou v podstatě best-case scenario pro znovupoužití. U SLS se nebudou znovu-používat, protože se to prostě nevyplatí. A když se to nevyplatí tady, nevyplatí se to nikde.
Rychlé prototypování je super, pokud děláte něco, co může, nikoliv musí fungovat. Do pilotované kosmonautiky není úplně aplikovatelné.
To neni tak uplne pravda, pokud v ramci testovani prototypu postavite mesicni zakladnu a pak tam poslete posadku na lodi ktera letela uz stokrat, tak je to docela fajn a o posadku bych se nebal…. Za mne teda lepsi nez ji poslat lodi ktera letela predtim jednou a pritom ji po tisici zkousek a testovani dvakrat neslo natankovat.
Krásný článek o raketě SLS!
Podle mě raketa přinese hodně nejen kosmonautice ale i další vědě
Děkuji. Jsem rád, že se článek líbí.
SLS za cenu nekritizuji, po cca 50 letech mame konecne neco co nabizi siroke moznosti pro pilotovane mise daleko za LEO.
Vadi mi ta dlouha doba vyvoje.
Ta je relativní. Pořád je to jediná raketa s takovou kapacitou atd. Takže zas tak pomalé to není. Chápu ovšem kam míříte. Nicméně NASA je poučena programem raketoplánů a zároveň tu není ani skutečný tlak na extra urychlení celého programu. Tím se Artemis liší od Apolla. Tehdy se spěchalo kvůli Sovětskému svazu.
„Kdyby tedy NASA v době vzniku tohoto systému opustila od plánů na SLS a vsadila vše jen na Super Heavy Starship. Došlo by k posunu celého programu Artemis a podobné sumy, které byly investovány v tomto programu, by se stejně utratily.“
Za co by se utratily? A k posunu harmonogramu misí Artemis dochází i tak.
V době, kdy NASA neměla náhradu za raketoplány se vývoj SLS jevil jako logicky, ale z mého pohledu ztratila SLS smysl, jakmile se rozhodlo, že jako HLS poslouží upravená Starship. Znamená to, že dokud Starship nebude hotová, na Měsíc se nepoletí. Zbytečně jsou vyvíjeny dva supertěžká nosiče, přičemž ten dražší nepředstavuje velký technologický pokrok.
Ještě pár připomínek ke gramatice:
„Ruské Sojuzy“ – ruské Sojuzy
„naučili“ – (oni) se naučili
„umožňovali“ – (peníze) umožňovaly
Pokud jste článek četl, tak víte, že kosmický průmysl je pro Spojené státy důležitý. Po konci raketoplánů se hledala cesta, jak jej nahradit a zachovat pracovní místa. SLS a program Artemis nebyla první varianta. Byl tu program Constellation a B. Obama zase chtěl jinou cestu. Podobné peníze by však NASA utrácela i bez SLS, ale třeba by byly na podporu malých nosičů a soukromých firem létajících na LEO. My tu však máme dlouhodobý program na ambiciózní budování infrastruktury na a u Měsíce. To je podle mě věc za kterou můžeme být vděční, protože to rozhodně není povinnost.
Vemte si Rusko, které tyto ambice na své cestě ztratilo a vesmír využívají prakticky už pouze jako komerční prostor.
Upravená Starship pro Artemis III má dopravit posádku jen z NRHO na Měsíc a zpět na NRHO. Stejně jako se na Měsíc nepoletí bez Starship, nepoletí se ani bez Orionu, potažmo SLS. Píšete, že SLS se vyvíjí zbytečně. Ve skutečnosti již ale SLS Block 1 byla vyvinuta a exemplář pro Artemis III se již vyrábí.
Reagoval jsem na uvahu „Kdyby tedy NASA v době vzniku tohoto systému opustila od plánů na SLS a vsadila vše jen na Super Heavy Starship…“. Jestliže bude Starship létat na Měsíc a Mars, k čemu bude SLS? Bude sloužit jako Hladová zeď? To má být ten pravý význam kosmonautiky?!
Vývoj SLS nekončí Blockem 1.
Nepsal jsem nic o smyslu SLS v době letů na Mars, protože Mars nebyl v tomto kontextu zmiňován v článku ani ve Vašem komentáři. Reagoval jsem na Vaši větu „z mého pohledu ztratila SLS smysl, jakmile se rozhodlo, že jako HLS poslouží upravená Starship“. Z této Vaší věty dovozuji, z Vašeho pohledu SLS ztratila smysl dne 16.4.2021, kdy NASA vybrala SpaceX k podpisu smlouvy o dodání lunárního landeru pro Artemis III. Držel jsem se tedy tématu Artemis III a vysvětlil jsem důvody, proč je Váš pohled mylný.
Neporozuměl jste mému příspěvku, proto jsem připomněl, nač jsem reagoval. Zkusím to trochu víc rozepsat: SLS měla význam v době, kdy k ní neexistovala alternativa. Starship jsem jako alternativu nebral, protože jsem věřil, že SLS bude hotová brzy (NASA to slibovala) a BFR možná nikdy, když to SpaceX nebude schopno ufinancovat. Svůj názor jsem přehodnotil, až když experti z NASA vybrali Starship pro Artemis III.
Ano, vím, že astronauty má k Měsíci dopravit SLS s Orionem, pointa je v tom, že by to zvládla i Starship, když už tam také letí.
SpaceX do výběrového řízení [pro Artemis III], které vyhlásila NASA, nenavrhlo Starship ve verzi, která by dokázala nahradit SLS s Orionem. Proto je Váš pohled, že SLS ztratila smysl, jakmile se rozhodlo [16.4.2021], že jako HLS poslouží upravená Starship, chybný a předčasný.
Znovu: Nereagoval jsem na Artemis III, ale na autorovu úvahu, co by bylo, kdyby se vše vsadilo na jednu kartu – na Starship.
Chápu, že tak, jak je to nastaveno, je SLS pevnou součástí programu Artemis. Zpochybňuji jenom to, jestli je to nejvýhodnější řešení. A toho se týkaly mé otázky.
Od začátku vím, na co jste reagoval. Podstatou mojí námitky k Vaší úvaze o nadbytečnosti SLS v souvislosti s vybranou nabídkou SpaceX na HLS Starship však je, že je to stejné jako uvažovat o dopravě kosmonautů k ISS a zpět na Zemi v Progressech. V přeneseném smyslu, kdyby byl v nabídce Sojuz místo Progressu, tak bych na Váš komentář nereagoval.
„Od začátku vím, na co jste reagoval“
Přesto to neberete do úvahy a stále argumentuje daným stavem, který by však za jiných podmínek nebo v jiném čase mohl být jiný. Předpokládejme, že dříve či později se stane human-rated Starship realitou nebo by už byla, kdyby byl její vývoj podpořen vládními financemi jako u Falconu s Dragonem. Právě za těchto okolností mi přijde SLS nadbytečná, zvláště když k přistání na Měsíci, potažmo Marsu stejně bude potřeba Starship.
Samozřejmě, že když čtu Vaší větu „z mého pohledu ztratila SLS smysl…“, tak vzhledem k tomu, že Vás nepřesvědčily politické souvislosti smyslu SLS, uvedené v článku, tak argumentuji lunární Starship pro Artemis III, neschopné splnit všechny cíle mise.
A samozřejmě, že ten stav se v budoucnu může změnit. SpaceX nabere další zkušenosti při přípravě projektu dearMoon. Nevím, jestli jste slyšel moje závěrečné věty ve středečním vysílání ke startu SLS, kde jsem řekl cca toto: „Ať už s SLS nebo bez ní, je důležité, aby pilotovaný program průzkumu Měsíce pokračoval a nebyl krátkodobý jako Apollo“.
Politické argumenty mi nejsou neznámé, leč vysvětlují pouze to, proč má SLS politickou podporu, i když je tak drahá. Nevysvětlují, proč se bez ní neobejdeme.
Věřím, že do deseti let budou Starshipy schopné pendlovat s posádkou mezi Zemí a Měsícem. Víru mi upírat nemůžete 🙂
Politické souvislosti vysvětlují, proč tu SLS je. Cílem mých komentářů bylo vysvětlit, proč NASA SLS potřebuje pro misi Artemis III, když už jste tvrdil opak.
Cože? To jste si nějak divně vyložil moji větu „Chápu, že tak, jak je to nastaveno, je SLS pevnou součástí programu Artemis“. Jestliže je SLS pevnou (sic!) součástí mise Artemis, což je dáno politickými důvody, tak ji NASA asi potřebuje. Jenže, jak už jsem Vás upozorňoval, nereagoval jsem na potřeby mise Artemis III, nýbrž na to, co napsal autor v citovaném úryvku. Celou dobu píšu, že k cestám na Měsíc a Mars nepotřebujeme drahou SLS, protože budeme, doufám, mít Starship. Čili NASA si klidně může k Měsíci létat s SLS, ale SpaceX ji v rámci komerčních letů zřejmě nevyužije. Závěr: SLS je zbytečná. Doporučení pro americké politiky: Zrušit SLS a počkat, až bude mít Musk hotovou Starship, kterou NASA stejně potřebuje k přistání na Měsíci.
No, a já Vám celou dobu říkám, že reaguji pouze na Váš názor, že SLS už ztratila smysl. Na příkladu mise Artemis III jsem vysvětlil nutnost použití tohoto vyráběného exempláře. Bez ohledu na Vaše „doporučení pro americké politiky“ bude SLS pro Artemis III použita.
Vysvětlil jste nutnost danou politickými důvody, které byly obsáhle zmíněny v článku. Takovou „nutnost“ (která byla i u Europa Clipper) jsem však nezpochybňoval. Je ovšem rozdíl mezi politickou nutností a proveditelností. Tento rozdíl lehce přecházíte jako po můstku nad propastí.
Psal jsem, že SLS je pevnou součástí programu Artemis, byť mi tak trochu podsouváte opačný názor. Ono je to tak, že bych si přál, aby nebyla. Levnější kosmický program je totiž udržitelnější, sám jste zmínil, jak dopadlo Apollo.
Dovolím si zrekapitulovat průběžné výsledky naší diskuse
1) politické důvody existence SLS chápete
2) SLS jako pevnou součást Artemis chápete
3) Váš názor, že SLS ztratila smysl dne 16.4.2021, jsem vyvrátil poukazem na skutečnost, že upravená Starship pro Artemis III nedokáže mimo jiné vrátit astronauty na Zemi
4) Váš návrh zrušit teď SLS a počkat, až bude hotová Starship schopná splnit všechny požadavky mise v kombinaci s vírou, že toho bude schopná do deseti let, je v rozporu s body 1) a 2) a navíc znamená riziko, že u jižního pólu Měsíce budou dřív čínští kosmonauti
5) ohledně SLS pro Europa Clipper jsem Vám už loni vysvětlil, že hlavními důvody bylo a) zjištění nadlimitních vibrací příliš lehké sondy při vynášení raketou SLS a b) převod SLS pro Artemis IV
6) proveditelnost zmiňujete poprvé a není jasné, co tím konkrétně myslíte a v čem spatřujete problém
Od začátku mám pocit, že příliš nereflektujete, co píšu. Opakovaně vyvracíte to, co jsem netvrdil. Argumentujete politickými důvody, které v daném kontextu nejsou relevantní a proveditelnost podle Vás zmiňuji poprvé.
Např. jsem nepsal, že HLS pro Artemis III je schopna přistát na Zemi (i když teoreticky by jí možná stačilo přidat víc paliva, tepelný štít a roštová kormidla?). Místo toho jsem psal, že SpaceX vyvíjí Starship, která bude schopna dopravovat lidi na Měsíc/Mars a zpátky. Pokud se to SpaceX povede (zde máte tu proveditelnost), pak nebude SLS nutná a bude přežívat jen z politické vůle.
Od začátku píšu, že jedinou ambicí mých reakcí na Vaše komentáře [„SLS ztratila smysl“] je prokázat [na příkladu Artemis III], že SLS je v současnosti stále nenahraditelná a nutná. Jsem rád, že jsme se nyní shodli na tom, že otázka náhrady SLS je záležitostí budoucnosti, a ne současnosti [„SpaceX vyvíjí Starship, která bude schopna dopravovat lidi na Měsíc/Mars a zpátky. Pokud se to SpaceX povede, pak nebude SLS nutná a bude přežívat jen z politické vůle.“].
Že je SLS v současnosti nenahraditelná, ale přece neprokážete politickými důvody, to prokážete tím, že uvedete důvody, proč je technicky neproveditelné, aby Starship SLS nahradila.
Vzhledem k tomu, že k přistání na Měsíci je potřeba Starship, bude nutné čekat, až bude k dispozici Starship. Logicky se nabízí otázka, proč by Starship nemohla rovnou obstarat i dopravu astronautů ze Země a zpátky. Byl by vývoj takové verze Starship delší a složitější než té verze, která má sloužit jen jako výsadkový modul, nebo by se ta druhá verze lišila jen absencí prvků nutných pro návrat do atmosféry? Věc, která se hodně diskutovala, je absence záchranného systému při startu, ale ani to nemusí být nepřekonatelný problém.
Sám Musk říkal, že SH/SS bude muset provést stovky bezpilotních startů, než do sestavy usednou první lidé. Realisticky nečekám pilotovaný start SH/SS před rokem 2030.
Pajuc:
K prvnímu odstavci: Nenahraditelnost SLS v současnosti jsem neprokazoval politickými důvody. Prokázal jsem jí technickými důvody.
K druhému odstavci: Vaše otázky by se nenabízely, kdyby SpaceX rovnou postavilo pro Artemis III s termínem mise 2025 Starship ve verzi schopné obstarat i dopravu astronautů ze Země a zpátky. Jenže SpaceX tuto verzi stavět pro Artemis III nebude. K Vaší poslední otázce: Ano, vývoj takové verze Starship by byl delší a složitější.
2030 je v tom mém horizontu deseti let, ale to už pro pana Hoška asi nebude současnost.
Potvrzuji.
S ohledem na technickou narocnost Starship neni vubec vylouce scenar VentureStar, to byla take zalezitost technologii na hrane.
SLS nabizi to co zadny jiny system v soucasne dobe nenabizi a v brzke dobe nabizet nebude.
Sazet vse na SpaceX nemusi byt stastne, Elon je ted navic zamestnany Twitterem, SpaceX sponzoruje toto investicni dobrodruzstvi pres reklamy, do toho projekt Starlink, spolecnost Tesla, tak je vubec otazka jake ma v hlave ted priority, Mars uz to byt nemusi. Chapu ze vse neni otazkou jednoho muze, ale on je vseho toho duchovni otec.
V podstatě vše, co jste napsal je uvedeno v článku. NASA si nemohla dovolit vsadit vše na jednu kartu s velkou neznámou. V sázce by bylo příliš mnoho.
„západ opět bojuje s východem“
Nepsalo se tady, že sem politika nepatří? Chápu, že celý článek je vlastně o politice a nikoliv o SLS, ale zrovna tato část a následující věta je formulována velice nešťastně.
Tahle politika, zvláště konflikt Ruska s Ukrajinou, výrazně ovlivňuje celou kosmonautiku už dlouho. Vyhýbat se tomu nejde.
Vámi zmiňovaná pasáž je formulována opravdu velmi nešťastně. „Západ opět bojuje s východem“ a „bojištěm je Ukrajina“. Jako z ruské propagandy.
Můj názor je ten, že supertěžké rakety budou vždy drahé a místo dlouhého a nákladného vývoje by se měly hledat postupy, které zařídí, že nebudou potřeba. Například využít zkušenosti z ISS a kosmické lodě pro tyhle účely konstruovat na orbitě s využitím klasických těžkých nosičů.
Na druhou stranu má SLS skutečně unikátní schopnosti a když už ji tu máme, tak doufám, že jich NASA řádně využije.
Díky za důkladné pojednání o US „human space programme“.
Dnesni start SLS jsem si vychutnal a pokud maji USA dost penez na vyvoj a provoz 2 supertezkych raket, tak prima.
Ale kdyz vidim infografiku navratu cloveka na mesic s 1 startem SLS a cca 10 starty SuperHeavy, tak si rikam, ze se Werner von Braun v hrobe otaci 🙂
Jasne, ze Starship dava uplne jine moznosti v doprave nakladu na povrch Mesice, coz se mozna bude realizovat uz pred Artemis3 pri testovani SS a pak urcite pri Artimes4 a dal.
Není zač. Rádo se stalo.
Díky moc za úžasný článek. Tento článek by si mal určite prečítat každý, kto si myslí, že SLS je zbytečná.
Děkuji za přečtení. Snažil jsem se ukázat proč je SLS důležitá. Bohužel někteří budou fakta záměrně ignorovat dál a pojedou si i nadále svou písničku o předražené raketě…
Moc hezký článek, hodně osvětlující pozadí toho všeho.
Nicméně, můj názor: Vývoj SLS a jeho podoba je jen evolucí všeho, co už bylo, SpaceX, kterému nikdo nevěřil, je ten vývojový skok. O plánech ARES, ARTEMIS,SLS
čtu roky. Mělo se levně použít už existující – jak jednoduché – ejhle, nejde to, další výdaje na úpravy a znova dovývoj, viz třeba motory. A třebaže to mělo být urychlení, nastal opak. V mezičase soukromník dokázal, že nemožné jde, a zatímco se stále upravoval 1 nosič, přišel s kolika, s 5(?) generacemi svého snu a se sériovou výrobou všech dílů a znovupoužitelností. Než se poskládala 1 artemis, která nesmí selhat, protože je jen 1, má několik kusů čehokoliv, co bude potřeba a vyvíjí nástupce. Víc než co jiného to ukazuje na nepružnost toho státního systému, nejen v USA, viz Ariane 5, tuším. Všechno to jsou pohrobci dávných snů jen proto, že že pro teplá místa a jejich udržení se sny nehodí.
Na Wikipedii je drobná poznámka, že je vše levnější, startuje-li se alespoň 1x do roka. Plány SLS jsou stěží 1x za 2 a to ještě jen díky tomu, že Space X dodá po 15 letech, co NASA a spol nemá za 30. Moc bych se nedivil, když bych se probudil a zjistil, že po 15. odložení Artemis II,III či jiné, se Muskovi přestalo chtít čekat na oběžné dráze Měsíce a už přistál, s turisty na palubě a v nové generaci lodi.
Či že tam chodí Číňani a kolíkujou parcely…
Je dle mého známkou úpadku celého západu, že 10 let zpoždění je norma u čehokoliv. Kennedy a von Braun se asi nahoře (nebo dole) dobře baví, nebo spíše pláčou. Co oni z nuly za 10 let, my nejsme schopni za cirka 20 s nesrovnatelnou technologií. Proto si myslím, že dozrál čas na Muska, který dokázal to co Ken.+Braun, o levely výše, protože se tam díval a věřil, jako oni.
To jste se ještě neprobudil, jen máte hodně divoký sen. 🙂
Článek jsem četl 2x… no je dlouhej a náročnej.
A opravdu mi to připadá, že SLS je politický projekt, jde o to udržet pracovní místa v NASA.
Vymyslet raketu SLS stálo hodně úsilý hodně peněz.
Nad tím kolik peněz a úsilý stálo a stále stojí vymyslet StarShip a SuperHeavy se nikdo nezamýšlý.
Technické důvody nenahraditelnosti SLS v současnosti najdete v komentářích.
Každoroční finanční náklady na SLS jsou veřejně přístupné, zatímco u SHS nejsou.
Stejně to je zvláštní, co NASA udělala? – jednu raketu, která k měsíci vynese jenom lidi (na oběžnou dráhu měsíce).
Vše ostatní – samotné přistání na měsíci bude dělat opět SpaceX.
Dost málo na tuto raketu.
To, co dokáže SLS? neumí žádná jiná současná raketa. SH/SS nebude schopna nosit posádky ještě dlouhé roky.
Přitom by stačilo na SuperHeavy připojit CrewDragon nebo třeba Oriona.
Nevidím problém.
Samozřejmě SuperHeavy eště neletěla, ale to SLS doteďka také ne.
Ne, protože SH nebude mít zatím certifikaci pro pilotované mise.
Papír by neměl být problém.
To, že nevidíte problém, neznamená, že problém není.
Jenom? To Vám přijde málo? Raketa je určena k vynášení nákladů. Ne k přistávání na jiných tělesech. SLS je samozřejmě schopna vymést i lander. NASA se rozhodla dát prostor soukromému sektoru (a buďme za to rádi) a SpaceX vyhrála.
Ano jenom.
Na druhou stranu nevadí mít dvě rakety…..