Dnešek, 6. duben, bývá označován jako Den 406. Má to zdůraznit důležitost pohotovostních vysílačů, které pracují na této frekvenci, ale i družic, které přijímají jejich signály. Právě mezi nimi jsou i evropské družice Galileo. Jejich hlavním úkolem je sice navigace, ale systém také po celém světě přijímá nouzové zprávy a předává je oblastním záchranným a pátracím složkám. Kdykoliv zamíříte mimo dosah mobilní sítě (ať už to bude putování divočinou nebo plachtění na otevřeném moři), vystavujete se riziku, protože opouštíte možnost snadného kontaktu s místními záchrannými složkami. Den 406 má připomenout, aby s sebou lidé v takovém případě vzali pohotovostní vysílač o rozměrech velké ruční svítilny. Pokud se dostanete do problémů, začnete s jeho pomocí na frekvenci 406 MHz vysílat SOS signál, který automaticky zachytí spolupracující družice a okamžitě jej předá pozemním stanicím, které Vám pošlou pomoc.
Zdroj: https://www.esa.int/
Jediný systém, který umí nezávisle lokalizovat vysílač kdekoliv na světě, Cospas-Sarsat, už od svého založení v roce 1982 zachránil tisíce lidí. Původně se jeho transpondéry nacházely na družicích na nízké a geostacionární dráze Země, ale po zařazení družic Galileo do projektu, přišlo cenné rozšíření i na střední oběžnou dráhu. Družice Galileo obíhají ve výšce 23 222 kilometrů, takže se neustále pohybují po obloze, mají výhled na velkou část Země a kombinačním měřením zpoždění vlivem Dopplerova efektu dokáží rychle lokalizovat nouzový vysílač.
„Družice Galileo mají na tomto družicovém systému největší podíl. Celý systém jen v roce 2020 pomohl pátracím týmům zachránit více než 2200 lidí,“ vysvětluje Eric Bouton, inženýr z ESA, který má na starost právě službu pátrání a záchrany a dodává: „Galileo také představilo novou funkci (takzvaný Return Link Service). Tato služba informuje uživatele vysílače, že jejich SOS zpráva byla přijata a pomoc je na cestě. V březnu 2021 dosáhla služba plné provozní kapacity a vstoupila do běžného používání. Stala se tak první službou systému Galileo, která dosáhla tohoto milníku.“
Zdroj: https://www.esa.int/
Parametry pátracích a záchranných služeb systému Galileo průběžně sleduje EUSPA (Agentura EU pro vesmírný program), která je poskytovatelem služeb systému Galileo. V prosinci 2021 systém dosáhl nejvyšší úrovně lokalizace. Pravděpodobnost úspěchu nalezení polohy jakéhokoli nouzového hlášení s odchylkou menší než 2 km za 10 minut dosáhla hodnoty 98,12 %. Družicové transpondéry jsou doplněny třemi pozemními stanicemi ve třech cípech evropského kontinentu – na norských Špicberkách, na Islandu a na Kanárských ostrovech. Vše pak koordinuje středisko v Toulouse, které spolupracuje se čtvrtým střediskem na ostrově Reunion. To má sloužit jako příprava na pokrytí indického oceánu.
„Vloni v listopadu EUSPA vedla nácvik záchrany na okraji evropského pokrytého území v mrazivých vodách u Špicberků v arktickém prostředí,“ vzpomíná Bouton a dodává: „Několik stovek lidí bylo norskými úřady zachráněno z lodi. Od aktivace vysílače do zaměření polohy plavidla s přesností na 730 metrů uplynuly pouze 2 minuty a 20 sekund. Vrtulníky a lodě pobřežní stráže tak hned věděly, kam mají vyrazit.“ Službu Search and Rescue provozuje agentura EUSPA, zatímco ESA je zodpovědná za její návrh, realizaci a další vývoj.
Zdroj: https://www.esa.int/
Přeloženo z:
https://www.esa.int/
Zdroje obrázků:
https://www.esa.int/…/23334995-1-eng-GB/Galileo_satellites.png
https://www.esa.int/…/24022282-1-eng-GB/Emergency_beacon.jpg
https://www.esa.int/…/16889887-1-eng-GB/Galileo_search_and_rescue_antenna.jpg
https://www.esa.int/…/24022433-1-eng-GB/Search_and_Rescue_via_satellite.png
