křišťálová lupa

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (Bandwagon-5)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

U.S. Space Command

Americké letectvo se připravuje na výběr dodavatele, který postaví a vybaví nové sídlo Velitelství kosmických sil USA (U.S. Space Command) v Alabamě. Náklady na projekt se nyní odhadují přibližně na 4 miliardy dolarů.

LEAP

Startupová společnost LEAP z Colorada vyvíjející nosné rakety plánuje v roce 2028 vstoupit na trh specializovaných startů malých družic. Rostoucí poptávka po přístupu na oběžnou dráhu totiž vytváří nové příležitosti pro menší nosné rakety.

Startovní kapacity

Rýsující se nedostatek kapacit pro starty raket přispívá k rekordním investicím do kosmického průmyslu. Roste totiž poptávka po alternativních nosných raketách a společnosti provozující družice hledají zdroje, které jim pomohou překlenout zpoždění při jejich vypouštění na oběžnou dráhu.

CSG

Česká obranná a průmyslová společnost CSG koupila 9,5% podíl v kanadské kosmické společnosti MDA Space, čímž se stala jejím největším akcionářem.

Reflect Orbital

Společnost Reflect Orbital zakoupila od společnosti Skyroot Aerospace dva starty nosných raket, aby na oběžnou dráhu dopravila družice, které vyvíjí za účelem přesměrování slunečního světla na místa na zemském povrchu.

Satellogic

Společnost Satellogic a australská firma HEO, která se specializuje na pořizování snímků objektů mimo Zemi, zveřejnily 13. října snímky družice Merlin.01 společnosti Satellogic pro pozorování Země, pořízené na oběžné dráze.

Amazon Leo

Společnost Amazon Leo předvedla americké armádě svou službu družicového internetu. Jde o další krok v úsilí společnosti proniknout na trh vojenských komunikací, zatímco buduje konkurenční síť vůči systému Starlink společnosti SpaceX.

U.S. Space Force

Americké vesmírné síly aktivovaly novou organizační složku, která bude podporovat Velitelství speciálních operací USA. Tím formálně potvrdily svou roli při zajišťování specializovaných vesmírných kapacit pro vojenské operace závislé na družicové komunikaci, navigaci a zpravodajských informacích.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Stopaři na cestě k Měsíci #5: Omotenashi

Páté pokračování naší malé série vám ukáže opět zcela netradiční CubeSat, který se pokusí o velkolepé prolomení limitů současných malých družic. Samozřejmě se jedná o jeden z deseti CubeSatů, které se svezou s misí Artemis I, která jako vůbec první letová zkouška superrakety SLS pošle na cestu k Měsíci nejen loď Orion, ale také deset CubeSatů s velmi rozličnými misemi. Dnes se podíváme na japonský CubeSat Omotenashi, který má i přes své malé rozměry provést přistání na Měsíci! Ostatně, Omotenashi má svůj cíl popsaný přímo ve svém jménu – Outstanding MOon exploration TEchnologies demonstrated by Nano Semi-Hard Impactor.

Popis Omotenashi
Popis Omotenashi
Zdroj: http://www.unoosa.org/

Jeho popis bude tentokrát stručný, protože jednoduchý je i jeho hlavní úkol. Jde o to ověřit, zda navržený způsob přistání dokáže přistávací lander přežít a poté přinášet použitelná data z povrchu Měsíce. Mise se sice zaměří i na měření radiace, ale to je jen drobný přídavek ke zmíněné technologické demonstraci.

Omotenashi je opět 6U CubeSat (tvořený šesti jednotkami o rozměru 10 × 10 × 10 centimetrů) a hmotnosti 14 kilogramů. Tento drobek má ambici se stát nejmenším lidským výtvorem, který se pokusí přistát na povrchu Měsíce. Cílem je demonstrovat technologie pro malé a levné povrchové průzkumníky, kteří by nám pomohli rychle zkoumat prostředí na Měsíci.

Příprava na oddělení od mateřského CubeSatu
Příprava na oddělení od mateřského CubeSatu
Zdroj: https://space.skyrocket.de/

Hlavním řešitelem celého projektu je Tatsuaki Hashimoto z japonské agentury JAXA. Projekt vznikl na půdě univerzity v Tokiu. Cílem je provést polotvrdé přistání, při kterém nebude samotné dosednutí brzděno, ale díky předchozí práci zpomalovacího motoru dokáže přistávací modul přistát bez poškození – což je ovšem věc, kterou ověří až samotný akt přistání. Přistání to na běžné poměry bude opravdu tvrdé.

Práce brzdného motoru na tuhé pohonné látky
Práce brzdného motoru na tuhé pohonné látky
Zdroj: https://space.skyrocket.de/

Družice se skládá z vlastního CubeSatu, který je pro uvedení na dráhu kolem Měsíce vybaven tryskami na stlačený plyn. Tento CubeSat zůstane na protáhlé eliptické dráze kolem Měsíce a bude provádět nejen sběr dat o radiačních podmínkách u Měsíce, ale také přenášet data z přistávacího modulu. Ten je součástí CubeSatu a nese jméno NAno Semi-Hard Impactor. Tento modul je složen z dalšího pohonného systému – brzdné rakety a jednoduché výbavy. Samotný modul totiž po odpojení od mateřské sondy zažehne svůj malý motor na tuhé pohonné látky, který během 20 – 30 sekundového zážehu sníží rychlost natolik, aby dopadová rychlost na povrch byla 20 – 30 metrů za sekundu. Brzdný motor bude poté odhozen. Při takové rychlosti by modulu samozřejmě hrozilo poškození a tak je vybaven airbagem, který se před odpojením od mateřského CubeSatu nafoukne a vytvoří objekt o průměru 50 centimetrů.

Ideální stav přistávacího modulu po přistání na měsíčním povrchu
Ideální stav přistávacího modulu po přistání na měsíčním povrchu
Zdroj: https://space.skyrocket.de/

Poměrně surová metoda přistání je daní za malé rozměry celého zařízení. Přesto však může najít uplatnění při distribuci potřebných měřících zařízení, které je potřeba rozmístit po povrchu Měsíce jednoduše a levně. Typicky může jít třeba o přístroje na měření radiace, různé lokátory a podobně.  Je samozřejmě jasné, že při tak malých rozměrech nepůjde o složité přístroje, ale spíše o jednoduché senzory, či jednoúčelové průzkumné sondy. Dodejme, že Japonsko má bohaté zkušenosti s celou řadou netradičních způsobů přistání malými landery na malých objektech, které známe z misí Hayabusa 1 a 2.

Tato pionýrská mise má za cíl krom demonstrace zmíněného způsobu přistání, provádět zejména radiační měření a to jak na oběžné dráze Měsíce, tak i na jeho povrchu. Dokud přistávacímu modulu nedojde energie.

Samotná orbitální část bude po odhození přistávacího modulu mít hmotnost asi 7 kilogramů a bude nadále pracovat. Brzdná raketa přistávacího modulu má hmotnost 6 kilogramů. Přistávací modul má celkovou hmotnost bez brzdné rakety 0,7 kilogramu a bude fungovat do doby, než mu dojdou palubní akumulátory. Jejich kapacita je 30 Wh a spotřeba se bude pohybovat kolem 15 W. Přistávací modul je vybaven také komunikační anténou v pásmu P..

Zdroje informací:
http://www.unoosa.org/
https://en.wikipedia.org/
https://blogs.nasa.gov/
https://space.skyrocket.de/

Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/omotenashi.jpg
https://space.skyrocket.de/img_sat/omotenashi__3.jpg
https://space.skyrocket.de/img_sat/omotenashi__4.jpg
https://space.skyrocket.de/img_sat/omotenashi__5.jpg

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
0 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.