Ve čtvrtek 2. prosince měli novináři možnost navštívit výrobní prostory Thales Alenia Space v Turíně, kde byly vyrobeny díly primární konstrukce obyvatelného modulu HALO pro kosmickou stanici Gateway. Některé jejich fotografie přinášíme v článku. Další fotografie, pořízené z jiných úhlů, jsou v tomto odkazu. Thales Alenia Space potvrdila, že všechny díly jsou letové. Že jde skutečně o díly modulu HALO, dosvědčuje i tento detail. Výroba modulu je tedy v plném proudu a v příštích měsících bude z těchto dílů svařena primární struktura. Po svaření bude následovat kompletace modulu. HALO má být dodán do Spojených států ve 3. čtvrtletí roku 2022. Po příletu by měla pokračovat integrace systémů do modulu, doprovázená testy.
Největším technickým a časovým rizikem programu Gateway zůstává dodání solárně elektrického pohonného systému pro energetický a pohonný modul PPE. Oba moduly by se podle programového plánu měly po vynesení raketou Falcon Heavy v listopadu 2024 společně vydat na cestu k Měsíci. To by znamenalo počáteční provozní kapacitu Gateway na polární oběžné dráze Měsíce NRHO v září 2025. Podle auditu Úřadu generálního inspektora NASA z 15. listopadu však tento plán neobsahuje žádnou časovou rezervu. To podle auditu naznačuje minimální šanci na splnění data startu a pravděpodobnější datum startu na konci roku 2025 nebo začátkem roku 2026.
Artemis 3
Jak jsme psali v minulém dílu, mise Artemis 3 je nyní plánována nejdříve na rok 2025. Orion s čtyřčlennou posádkou se má na polární oběžné dráze Měsíce NRHO setkat s komerčním lunárním landerem Starship společnosti SpaceX. Setkání Orionu a lunárního landeru na stanici Gateway je pro Artemis 3 volitelné (může tedy dojít i k přímému setkání mimo Gateway), pro další mise povinné.
V minulém dílu jsme také informovali o tom, že v budově O&C v Kennedyho vesmírném středisku probíhají testy a měření kabiny Orionu pro misi Artemis 3. Tato činnost probíhá v měřicím a montážním přístroji nazvaném „ptačí klec“. V kleci jsou na kabinu instalovány klíny, nástavce a další prvky. V budově O&C také probíhá strukturální sestavování adaptéru CMA. Pracovníci momentálně instalují na jeho vnitřní stěnu rámy a nástavce.
30. listopadu navštívil administrátor NASA Bill Nelson Marshallovo vesmírné středisko. Jako kulisa pro vystoupení posloužila horní polovina adaptéru LVSA vyráběného pro misi Artemis 3. Jde o poslední exemplář adaptéru LVSA, který bude vyroben. Nový typ většího adaptéru USA stručně popíšeme v kapitole o Artemis 4.
Lunární lander pro Artemis 3
18. listopadu zveřejnil federální soudce Richard Hertling 47stránkové odůvodnění rozsudku z 4. listopadu, kterým zamítl žalobu společnosti Blue Origin proti Spojeným státům kvůli neudělení kontraktu na pilotovaný lunární lander pro Artemis 3. Hertling v zásadě souhlasil s postojem vlády USA, že Blue Origin neměl legitimní postavení k podání žaloby, protože neměl šanci na výhru z důvodu příliš vysoké nabízené ceny pohybující se výrazně nad dostupnými finančními prostředky NASA. I kdyby měl legitimní postavení, nemohl by uspět ve věcné stránce, protože neprokázal, že chování NASA bylo svévolné, chybné nebo jinak v rozporu se zákonem.
Zajímavou informací z odůvodnění je, že Blue Origin v protestu zvýšil svoji nabídku vložit z vlastních peněz dvě miliardy USD na více než tři miliardy USD jako firemní příspěvek. Tím by se z původní nabídky 5,9 miliard USD dostal pod cenovou nabídku SpaceX. Soudce konstatoval, že návrh firemního příspěvku nebyl součástí nabídky v době, kdy NASA rozhodovala o přidělení kontraktu a NASA neměla žádnou povinnost požádat Blue Origin, aby zlepšil svůj návrh absorbováním nákladů nebo snížením ceny.
Na základě vyhraného soudního sporu již NASA obnovila kontakty se SpaceX. Dne 15. listopadu vydal Úřad generálního inspektora NASA audit, kterým přezkoumal řízení misí Artemis. Audit označil harmonogram vývoje lunárního landeru Starship za nerealistický a nepodporovaný analýzou rizik. Vzhledem k technologiím, které musí být vyvinuty a vzhledem k napjatému plánu považuje zpoždění za pravděpodobné.
Protože model přístupu k řízení projektu byl částečně převzatý z řízení programu Commercial Crew, audit předpokládá zpoždění ve vývoji a testování lunárního landeru o několik let. Audit na základě zprůměrování historických dat o skluzech prvních operačních kosmických letů v uplynulém desetiletí odhadl, že program lunárního landeru by oproti předloženému harmonogramu mohl čelit zpoždění až 3,4 roku, tedy až na konec roku 2027. Například Crew Dragon měl podle auditu čtyřletý skluz. V případě včasného nedodání potřebných systémů audit dokonce uvádí možnost náhradního plánu letu Orionu při Artemis 3 tak, že by nezahrnoval přistání na Měsíci.
Společnost SpaceX oprášila svůj dva roky starý záměr vybudovat startovní rampu pro Starship v areálu startovního komplexu 39A v Kennedyho vesmírném středisku. NASA provedla v roce 2019 environmentální posouzení plánu a udělila SpaceX povolení k zahájení prací na stavbě rampy. Povolení pro starty a přistání Starship bude znamenat ještě jeden, samostatný schvalovací proces.
Artemis 4
Ke střípkům zpráv o výrobě hardwaru pro Artemis 4 přibývají další. Všech deset segmentů pomocných vzletových stupňů SRB pro Artemis 3 již bylo v továrně Northrop Grumman v Promontory v Utahu naplněno pohonnou hmotou. V současnosti je naplněno palivem také několik prvních segmentů vzletových boosterů pro Artemis 4. Práce na segmentech pro Artemis 4 probíhaly na základě kontraktu, který NASA podepsala se společností Northrop Grumman v červnu 2020. Kontrakt v hodnotě 49,5 milionů USD na financování počáteční přípravy segmentů SRB pro Artemis 4 poskytl společnosti Northrop Grumman oprávnění nečekat na vyjednání podmínek plné smlouvy a neprodleně zahájit práce.
2. prosince 2021 NASA oznámila, že uzavřela se společností Northrop Grumman plnou smlouvu. Smlouva Booster Production and Operations (BPOC) v hodnotě 3,19 miliardy USD s dobou plnění do 31. prosince 2031 zavazuje Northrop Grumman dodat segmenty SRB a poskytnout technickou podporu při integraci boosterů pro Artemis 4 až Artemis 8 a dále navrhnout, vyvíjet, testovat a hodnotit návrh nových kompozitních postranních vzletových motorů v rámci programu Booster Obsolescence and Life Extension (BOLE) pro Artemis 9. Při této misi má debutovat raketa SLS Block 2. Její nové postranní motory mají mít pevnější kompozitní pouzdro, vylepšené elektronické systémy řízení vektoru tahu a nové materiály pohonné hmoty.
9. listopadu byl letounem Super Guppy přepraven plášť tepelného štítu pro Orion pro misi Artemis 4 na letiště poblíž Sunnyvale v Kalifornii. Tento plášť se skládá z mnoha vrstev uhlíkové tkaniny spojených pryskyřicí. V nedalekém závodě společnosti Lockheed Martin bude plášť vystaven teplu a tlaku. Po vytvrzení pryskyřice plášť nejprve změkne a poté ztvrdne, čímž získá potřebnou mechanickou pevnost. Základ tepelného štítu bude tvořit titanová kostra pokrytá výše popsaným pláštěm. Později bude na plášť štítu přilepeno více než 180 ochranných bloků z materiálu Avcoat.
V komplexu firmy Dynetics v Decaturu v Alabamě je připraven přípravek pro montáž adaptéru Universal Stage Adapter (USA). Přípravek vyrobila společnost Futuramic, adaptér bude vyrábět RUAG Space. V přípravku budou prováděny svislé spoje jednotlivých panelů adaptéru. Kompletní adaptér se bude skládat ze čtyř panelů, bude mít maximální průměr 8,4 metru a výšku 9,9 metru. Neletový exemplář adaptéru USA má projít zkouškami odolnosti v testovacím stanovišti v nedalekém Marshallově vesmírném středisku. Testy budou součástí certifikace pro kosmický let. První letový adaptér USA má při startu mise Artemis 4 v konfiguraci rakety SLS Block 1B chránit mezinárodní obytný modul I-HAB.
Předběžný přezkum návrhu mezinárodního modulu I-HAB byl úspěšně uzavřen v polovině listopadu. Přezkum je důležitým krokem ve fázi vývoje modulu. Modul by měl být připojen k zárodku Gateway společně s Orionem při misi Artemis 4. Na akci z 2. prosince, o které jsme psali v úvodu článku, pořídili novináři ve výrobním prostoru Thales Alenia Space v Turíně také několik fotografií makety modulu I-HAB. Ačkoli maketa neodpovídá nejnovějším vyobrazením modulu, ale těm dva roky starým, ukázat několik fotografií snad nebude na škodu.
Zdroje informací:
https://twitter.com/
https://twitter.com/
https://www.nasaspaceflight.com/
https://twitter.com/
https://spacepolicyonline.com/
https://oig.nasa.gov/
https://www.cnbc.com/
https://www.nasa.gov/
https://www.nasa.gov/
https://twitter.com/
https://twitter.com/
Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/FFmdJn6XIAUSCeh?format=jpg
https://pbs.twimg.com/media/FFmR4HHWUAcv9WZ?format=jpg&name=large
https://pbs.twimg.com/media/FFmR4HKXEAIYCN7?format=jpg&name=large
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2021/11/P1190044.resize.jpg
https://pbs.twimg.com/media/FFeaxFvXIAQxvy9?format=jpg
https://oig.nasa.gov/docs/IG-22-003.pdf
https://image.cnbcfm.com/api/v1/image/106984505-1638566460285-starship_lc39a_2019_nasa_ea.png
https://image.cnbcfm.com/api/v1/image/106984243-1638547358637-51474426552_7f666afcf0_k_1.jpg
https://oig.nasa.gov/docs/IG-22-003.pdf
https://www.nasa.gov/sites/default/files/styles/side_image/public/thumbnails/image/190389-2.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/super-guppy-2.jpeg
https://futuramic.com/wp-content/uploads/2021/04/Futuramic-Dynetics-SLS-USA-1321-fe.jpg
https://pbs.twimg.com/media/FFmFTiSWUAEDGg8?format=jpg
https://pbs.twimg.com/media/FFmFTiVXsAA7UDy?format=jpg
https://pbs.twimg.com/media/FFmBSv-XwAo_TGe?format=jpg
Není naplňování urychlovacích stupňů SRB pro Artemis 3 a 4 předčasné kvůli nejistému termínu startu? Nedojde k překročení plánované/garantované životnosti?
Jinak děkuji za zajímavý článek. A ještě taková spekulace – nebude přistávací modul pro Artemis 4 hotov dříve než pro Artemis 3?
Rádo se stalo.
Zajímavá spekulace 🙂
Výběrové řízení na dodavatele lunárních landerů pro Artemis 4 a další mise má být vyhlášeno v roce 2022.
Naplněné motory na tuhé pohonné látky vydrží ve skladech i desítky let. Proto tuhé pohonné látky využívají armádní rakety. Jediné, co je časově citlivé, je těsnění mezi segmenty, ale jeho doba spotřeby začíná běžet až ve chvíli, kdy se segmenty začnou spojovat. Ale do té doby nás výdrž materiálu trápit nemusí.
Díky, to mi nedošlo, že se to omezení týká těsnění.
Skladovatelnost segmentu obsahujícího odlitou pohonnou látku je certifikována na 5 let a vztahuje se na naplněné segmenty uložené vodorovně při periodickém otáčení, aby se zajistilo rovnoměrné rozložení tahového a kompresního zatížení na pohonnou látku a zabránilo se jejímu odlepování a deformacím. ATK (než ji koupil Northrop Grumman) už ale v minulosti úspěšně testovala zážeh segmentů SRB skladovaných více než 7 let. K této době je ještě nutno připočítat dobu skladování segmentů v KSC ve svislé poloze. Navíc nelze vyloučit možnost, že certifikace pro vodorovnou polohu bude prodloužena obdobně, jako byla prodloužena certifikace sestavených SRB pro Artemis I z 12 na 18 měsíců.
Jestli tomu spravne rozumim, fyzicky navrat na Mesic v podstate stoji a pada s tim, jak se bude SpaceX darit se SS HLS (coz ovsem zavisi na uspechu SS/SH). Osobne si myslim, ze ani rok 2027 (prip. 2028) nebude konecne datum. Existuje nejaky contingency plan pro pripad, ze prace na SS HLS nebudou probihat podle ocekavani? Chapu ze NASA asi v ramci pridelenych prostredku nemela jinou moznost, ale mam pocit, ze tady risk faktor prorazil stechu a vystrelil na obeznou drahu. Je to opravdu tak, ze NASA vsadila vse na jednu kartu?
NASA chtěla letos na jaře vybrat dva dodavatele lunárních landerů – jeden pro Artemis 3 a druhý pro Artemis 4. Pro letošní rok však na program lunárních landerů obdržela pouze čtvrtinu požadovaných peněz. Proto vybrala jediného, nejlevnějšího dodavatele, jehož harmonogram plateb v nabídce (po dodatečném vyjednávání o aktualizaci konečného cenového návrhu) odpovídal rozpočtu programu.
Možnost náhradního plánu jsem v článku naznačil slovy „audit dokonce uvádí možnost náhradního plánu letu Orionu při Artemis 3 tak, že by nezahrnoval přistání na Měsíci“. V auditu OIG (odkaz na audit je ve zdrojích informací) je specifikován jako další průlet kolem Měsíce: „As a contingency plan, ESD officials raised the possibility of using Artemis III to complete an additional fly-by of the Moon rather than a lunar landing mission should necessary systems not be available in time.“
Dekuji za odpoved. Asi jsem neformuloval svou otazka uplne srozumitelne. Je mi jasne, a v clanku to take presne tak uvadite, ze kdyz nebude HLS pripravene pro misi A3 tak, zkratka A3 na Mesici nepristane. … Hm, k tomu bych chtel rict, ze jinak to snad ani byt nemuze. Jde mi spise o to, zda SpaceX/SS HLS je na nasledujich nekolik let jedina moznost, jak se na Mesic dostat, a kdyz SS nebude, tak nebude ani pristani na Mesici. Nebo je to snad tak, ze pro mise A4+ se bude kontraktor pro HLS vybirat znovu a muze to byt i nekdo jiny nez SpaceX? Predem diky!
Kontrakt se SpaceX byl uzavřen jen na lunární landery pro jedno nepilotované a jedno pilotované přistání na Měsíci. Pro další mise Artemis bude vyhlášeno nové výběrové řízení na lunární landery. Více informací je v kapitole Koncepční studie pilotovaných landerů pro další přistání na Měsíci v zářijovém dílu Gateway:
https://kosmonautix.cz/2021/09/gateway-zari-2021/
Dekuji za odpoved. Mate uzasnou pamet pane Hosek 🙂
Jsem zvědavý jak na ten audit Generálního inspektora NASA bude reagovat Kongres. Pokud si to dobře pamatuji, vždy chtěl dvě verze lunárního přistávacího modulu, nedal sice na to dost peněz, ale myslím si, že ho to nenechá klidným – jen „tak zahodit“ jednu drahou raketu SLS.
Ako to vlastne vyzerá s čínskm plánom pristáť s ľudskou posádkou na mesiaci? Sú nejaké dostupné informácie, kedy to chcú dosiahnuť?
Alebo nás všetkých prekvapia a zrazu oznámia, že tam už nejakí tajkonauti letia?
Aktuálně pracují teprve na konceptu nosné rakety. Jsou v zásadě dva směry, kterými se mohou vydat. Jeden počítá s velkou silnou raketou, druhý má využívat menší nosiče odvozené z Dlouhého pochodu 5. Let Číňanů k Měsíci se asi nedá čekat před rokem 2030.
Čínský program pilotovaných letů k Měsíci dosud nemá politické schválení. Menší nosiče odvozené od CZ-5 (CZ-5DY) nabízejí rychlejší realizaci než silný nosič CZ-9. O raketě CZ-5DY jsme psali tady:
https://kosmonautix.cz/2021/07/cz-5dy-cinska-raketa-pro-pilotovane-mise-k-mesici/
Je nějaký plán, co by se s lunární Starship dělo dál? V jakém stavu bude po odletu kosmonautů? Bude mít třeba dost paliva na návrat na LEO? Nebo kde jinde by došlo k její dotankování a doplnění zásob pro další misi? To nebude snadné… bude vůbec znovupoužitelná?
Smlouva NASA a SpaceX se znovupoužitím HLS Starship nezabývá.
Když nad tím přemýšlím, tak mi vychází, že znovupoužitelná nebude
Ďakujem za výborný článok! 🙂