SpaceX neustále buduje svojí satelitní konstelaci, jejímž úkolem bude poskytovat celosvětové připojení k internetu. Starlink už dorazil i do České republiky, ale ceny za tuto službu jsou dost vysoké. Česká republika ale není cílovou skupinou, na kterou SpaceX se svým družicovým internetem míří. Ve střední Evropě je pokrytí internetem ve většině oblastí dostačující a není pro nás tedy důvod, proč bychom měli za internet platit 2 579 korun měsíčně. Naopak v oblastech se špatným přístupem k internetu je tato služba velice vítána a zákazníkům nevadí si za ni připlatit. Dá se však předpokládat, že s počtem uživatelů a rostoucím počtem aktivních družic bude cena klesat.
Každá družice Starlink má kompaktní design a hmotnost 295 kg. Do 5,2 metru širokého aerodynamického krytu Falconu 9 se vejde 60 družic Starlink s celkovou hmotností kolem 16 tun. To je blízko maximální nosnosti Falconu 9, kdy ještě zbyde v nádržích prvního stupně dost paliva, aby se mohl pokusit o přistání. Při této misi Falcon 9 ponese 52 družic.
Zdroj: https://cc.cz/
Družice Starlink jsou nabité špičkovou komunikační a nákladově úspornou technologií. Každá družice Starlink je vybaven 4 fázovanými anténami pro širokopásmovou komunikaci a nízkou latencí a dvěma parabolickými anténami. Družice jsou také vybaveny kamerou pro sledování hvězd, která poskytuje družici údaje o orientaci v prostoru a zajišťuje přesnost v širokopásmové komunikaci.
Družice Starlink nové generace jsou také vybaveny mezidružicovým laserovým komunikačním systémem. To umožňuje každé družici komunikovat přímo s ostatními družicemi, aniž by musel být signál přeposílán pozemními stanicemi. To snižuje počet potřebných pozemních stanic, což umožňuje pokrytí celého zemského povrchu včetně pólů.
Družice jsou také vybaveny autonomním systémem pro předcházení kolizím, který využívá databázi sledující trosky amerického ministerstva obrany (DOD) k autonomnímu předcházení kolizím s jinými kosmickými tělesy.
Dost ale o družicích a pojďme se podívat na Falcon 9. Na raketu, o které se Elon Musk vyjadřuje jako o nejspolehlivější raketě na světě. To se může zdát jako dost odvážné tvrzení, ale musíme si říct, že Falcon 9 má v současné chvíli na kontě 132 startů a z toho selhal pouze dvakrát. Z toho nám vyplývá úspěšnost startů 98,5%. To potom můžeme říct, že na té spolehlivosti, o které Elon Musk mluví, něco bude.
Jak jsem již zmínil, tak na tuto misi poletí první stupeň B1051, na který čeká 11. start a snad i přistání na mořskou plošinu OCISLY. Tento stupeň je držitelem jednoho prvenství a to, že byl jako první použit desetkrát. Nyní si připíše další, jelikož jako první poletí pojedenácté a stejně jako stupeň B1061 má za sebou také jedno tvrdé přistání. Při misi SXM-7 přistával první stupeň na mořskou plošinu JRTI a tehdy dosedl stupeň na úplný kraj plošiny a dost tvrdě. Povedlo se ho dopravit bezpečně do přístavu, ale právě kvůli tvrdému přistání, se jedna přistávací noha zamáčkla do deformační zóny a to způsobilo, že do přístavu přijel pod náklonem.
Zdroj: https://www.elonx.cz/
Seznam misí stupně B1051:
- Crew Dragon DM-1 (2. 3. 2019), přistání na OCISLY
- Radarsat Constellation (12. 6. 2019), přistání na LZ-4
- Starlink v1-3 (29. 1. 2020), přistání na OCISLY
- Starlink v1-6 (22. 4. 2020), přistání na OCISLY
- Starlink v1-9 (7. 8. 2020), přistání na OCISLY
- Starlink v1-13 (18. 10. 2020), přistání na OCISLY
- SXM-7 (13. 12. 2020), přistání na JRTI
- Starlink v1-16 (20. 1. 2021), přistání na JRTI
- Starlink v1-21 (14. 3. 2021), přistání na OCISLY
- Starlink v1-27 (9. 5. 2021), přistání na JRTI
Falcon 9 vzlétne z rampy SLC-4E na Vandenbergově letecké základně v Kalifornii 17. prosince. Přistání prvního stupně proběhne na mořskou plošinu Off Course I Still Love You, která byla v létě převezena z Floridy do Kalifornie. Vandenbergovu leteckou základnu SpaceX nejčastěji používá ke startům na polární oběžnou dráhu, což však není případ této mise. Poletí se totiž na dráhu se sklonem 53,2° vůči rovníku, na kterou se běžně létá z Floridy.
Zajímavosti:
- 132. start Falconu 9
- 73. let Falconu 9 s letově ověřeným prvním stupněm
- 77. let znovupoužitelného prvního stupně
- 98. přistání prvního stupně
- 29. start společnosti SpaceX v roce 2021 (rekord)
- 19. start společnosti SpaceX z SLC-4E
- 134. pokus o orbitální start v roce 2021
Závěrečné shrnutí:
- Místo startu: SLC-4E, Vandenbergova letecká základna, Kalifornie
- Čas startu: 17. prosince 10:46 SEČ
- Raketa: Falcon 9 Block 5 (První stupeň B1051)
- Náklad: 52 kusů družic Starlink
- Hmotnost nákladu: 14 790 kg
- Místo přistání prvního stupně: Mořská plošina OCISLY, která bude čekat 640 km od místa startu v Tichém oceánu.
- Aerodynamický kryt: Aerodynamický kryt vyloví z vody loď NRC Quest, která bude čekat 680 km od místa startu.
Náš přenos ze startu spustíme zhruba v 10:30 našeho času. Pokud máte zájem zapojit se do chatu, nebo Vám nefunguje přehrávání ve vloženém okně, klikněte sem a dostanete se na stránku přenosu na Mall.TV. Pokud máte s přehráváním problém, zkuste jej spustit v tzv. anonymním okně prohlížeče.
EDIT 18. prosince 2:15
SpaceX počítá s dnešním startem, ale o zhruba tři hodiny jej posunula. Letět se má ve 13:41, přenos začne ve 13:25.
EDIT 17. prosince 0:45
Start se odkládá o 24 hodin na sobotu v 10:24. Náš přenos začne v 10:10.
Zdroje informací:
https://www.elonx.cz/
https://everydayastronaut.com/
https://en.wikipedia.org/
Zdroje obrázků:
https://www.elonx.cz/wp-content/uploads/2019/02/D80UeEfV4AAHTNO.jpg
https://cc.cz/wp-content/uploads/2019/12/starlink.jpg
https://www.elonx.cz/wp-content/uploads/2017/02/Epdssz9XEAM_fP-_KyleMontgomery.jpg
Dovolím si zopakovat svůj starší dotaz a to proč se tolik prostoru věnuje startům F9 se Starlinky. Ve videu se nic nového neřekne, čtou se základní charakteristiky nosné rakety apod. Proč není věnován čas jiným startům. Nedávno startoval Proton, který zase tak často už nelélá. Navedeni družic na finální oběžnou dráhu bylo komplikované a umožnilo by hezky vysvětlit některé oblasti nebeské mechaniky. Navíc samotné družice jsou po technické stránce v několika oblastech novátorské.
Hlavně kvůli znovupoužitelnosti a přistání.
Na Proton jsem bohužel neměl čas. A navíc já bych nebeskou mechaniku určitě nedokázal vysvětlit a už vůbec ne hezky. 😉
To není argument. Falconů přistává víc než litá Protonů či i jiných nosných raket u kterých je zajištěn online přenos ze strany ptovozovatele. Otázka nebeské mechaniky by se měla stát výzvou a závazkem k dovzdělání se než výmluvou.
Proton jsem komentoval, když letěl s Naukou, takže se nedá říct, že bych na Proton nějak záměrně kašlal. U každého startu vždycky zvažuju celou řadu faktorů, abych se rozhodl, zda udělat přenos. Tím prvním je, zda budu mít na přenos čas. Proto jsem například původně myslel, že nestihnu udělat přenos z připojování CRS-24, protože jsem měl v té době být na cestě do Brna na přenos startu JWST. Ten se ale odložil a tak jsem mohl přenos z připojení naplánovat. Další důvody jsou už trochu složitější a každý je bude cítit trochu jinak. Jedním z nich je atraktivita, což je silně subjektivní záležitost. Ovšem i přesto, že Falconů létá hodně, stále je o jejich přenosy mezi lidmi velký zájem, protože znovupoužitelnost a přistávání se stále neomrzely. To je pro mne asi jeden z nejdůležitějších důvodů, proč v tom pokračuju. Sám jsem si stanovil, že chci vysílat všechny mise mířící k ISS a starty všech vědeckých misí (teleskopů či sond). Pokud by Falcony nebyly znovupoužitelné a nepřistávaly, nedělal bych je rozhodně v takové míře (lety k ISS či s vědeckými misemi by ale určitě zůstaly). Stejně tak chci komentovat třeba první starty nových raket – viz Alpha nebo Rocket 3.3. U Electronu čekám na nějaký atraktivní náklad, nebo první pokus o zachycení vrtulníkem. Z Evropských nosičů jsem třeba nedávno dělal Sojuz s družicemi Galileo. Rozhodně nechci dělat jen Falcony, ale startuje jich hodně, lidi to pořád baví a navíc se létá v době, kdy mám čas. Určitě přijde doba, kdy se Falcony lidem omrzí, nebo budou létat v době, kdy nebudu mít čas, ale k tomu zatím nedošlo.
To neměla být výmluva, spíš konstatování. Já se o vysvětlování nebeské mechaniky pokoušel několikrát a vždy to dopadlo neslavně. Dopustil jsem se pokaždé až přespřílišných zjednodušení a proto jsem usoudil, že bude lepší, když se budu držet svého kopyta. To není výmluva, to je realistické posouzení vlastních schopností. Stejně jako by každý měl být soudný a uvědomit si, že z něj nebude prvoligový fotbalista, známý zpěvák či jaderný fyzik. Někdo na to má, někdo ne. Já jsem prostě objektivně poznal, že na tohle nemám a prosto se nebudu pokoušet o zbytečné matení posluchačů, kteří by mi to mohli věřit a svými omyly bych je dezinformoval.
Taky jsem už viděl F9 se Starlinky tolikrát, že bych to odkomentoval zpaměti, ale zase je to stále atraktivní přenos, byť se stejnými informacemi, který vždycky může oslovit nové fanoušky kosmonautiky. Když jsem začínal sledovat kosmonautiky, byl to právě F9 a přistávací manévr, co mě táhlo a dodnes me to neomrzelo.
To ano. Také vždycky sleduju, pokud můžu. Ale daleko radši bych viděl startovat jakoukoliv jinou raketu. A zrovna start Protonu (nebo klidně i Elektronu) mi rozhodně nepřijde divácky neatraktivní.
Electrony jsem komentoval hlavně na začátku několikrát. Pak už se z toho stala běžná raketa a s dalším přenosem čekám na nějaký zajímavý náklad nebo pokus o zachycení vrtulníkem. Poslední Proton mi časově nevyšel, ale letos jsem ho komentoval, když vynášel Nauku.
Vždyť stačí napsat, že je to první start orbitální rakety, který poletí pojedenácté. Nikdo dřív nic takového neviděl, takže důvod přenosu určitě je. 🙂
ono je to taky o provedení originálního přenosu
jaké je zpracovaní po mediální stránce – kvalita přenosu, záběrů, animací, zobrazení telemetrie – nebo i to, kolik je v přenosu relativně prázdných řečí
v tomhle je pro mě osobně SpaceX etalon kvality (ne, že by se to nedalo dál vylepšovat – to by se dalo značně – a ne že by to bylo pokaždé bez vaty)
u startů jiných společností tak pěkně zpracovaný přenos není vždycky standardem, někdy je naopak běžný poměrně chudý přenos
samozřejmě velmi povedená vysílání jsou i jinde než u SpaceX
za mě má SpaceX atraktivní vysílání, i když startuje „tu samou nudu“ 😉 pořád dokola 😀
doufám, že se Arianespace a NASA povede hezky udělat přenos JWST 🙂
Díky za inspiraci,
Našel jsem informace zde:
http://www.russianspaceweb.com/ekspress-amu3-amu7.html
Pěti zážehy Briz-M se družice dostaly na dráhu s apogeem 53 000 Km, kde je mnohem snadnější (energeticky pro Briz) přejít na rovníkovou dráhu (s co nejmenším sklonem) a pak na GEO.
Tak jsem to alespoň pochopil.
Hoši, hoši, klídek. Oba dva jste odborníci ve své oblasti a předpokládám i přátelé. Alespoň si to myslím. Beru to jako štenkrování. Nechápu, kde by na to dovzdělávání ještě p. Maier bral čas. Já osobně ho obdivuji co pro nás všechny dělá a ještě za své peníze. Já měl vždy strach, když odejde ta starší generace jako Codr, Pacner, Vítek atd., že bude problém se dostat k informacím z kosmonautiky a velice mne potěšila nastupující nová generace jako právě p. Maier,Šamárek a další. Děláte to opravdu dobře.
Vždy je prostor se zlepšovat, ale člověk musí být sebekritický a uznat, co ještě jde a co už ne. Jsem rád, že se Vám naše tvorba líbí, sám bych se chtěl posunout výše, ale poznal jsem, že jsem leckde už narazil na strop svých možností. Třeba se ještě někde posunu, ale budou to spíše milimetry než kilometry a půjde to navíc pomalu. 😉
P.S. Jo a s Michalem jsme určitě přátelé. 😉 🙂 Ale někdy je prostě potřeba (bez ohledu na přátelství) říct na férovku, jak se věci mají.
Okomentoval bych to pár uštěpačnými poznámkami nebo sarkasmem, ale tady se tyhle věci netolerují a já už mám pověst výtržníka, kterému hrozí ban (samozřejmě neoprávněně). Bývalo to tu příjemnější a tohle se tady nedělo.
Já bych se vrátil hned k 1. příspěvky a nemohu, než souhlasit. Často se sice dívám, ale často také jen v originále nebo bez zvuku. 100 x opakované rozměry 1. supně, váha pohonných hmot a sekundy provozu 1. a 2. stupně mohou být samozřejmě zajímavé napoprvé, ale později už ne. A zravna tak dávám přednost originálnímu přenosu- ukazuje opravdu, co se děje před startem ( i když úroveň někdy mizerná včetně komentářů, ale šel jsem se dívat na přenos startu a ne na předpřipravené obrázky s tím, že na přenos se budu moci dívat tak 30s před startem a později opět s komentářem o něčem jiném, než je vidět v obrazu.
Starty Starlinku jsou opravdu stále stejné a se stejným komentářem. A ani při 100 startu stejně neuvidíme, jak opravdu Starlink vypadá 🙂
Jasně, každému se líbí něco jiného. Naše přenosy nejsou povinné, každý si může vybrat, který přenos bude sledovat. Komu se náš přenos z jakéhokoliv důvodu nelíbí, může si pustit originální vysílání a já se vůbec zlobit nebudu. Stále je však zájemců o náš přenos hodně a i když je to stále stejné (moc jiného se vymyslet nedá), stále se najde hodně lidí, kterým to přijde atraktivní.