Dámy a pánové, vítám Vás u článku, ve kterém najdete aktuální informace o přípravách na start největšího a nejdokonalejšího kosmického teleskopu všech dob, Dalekohledu Jamese Webba (alias JWST – James Webb Space Telescope) a jeho nosné rakety Ariane 5. Teleskop již v polovině října dorazil z Kalifornie do Francouzské Guyany, kde v čisté místnosti na místním kosmodromu CSG prochází závěrečnými kontrolami a přípravou na samotný let. Dá se očekávat, že v dalších dnech a týdnech budou zapojené kosmické agentury NASA, ESA a CSA sdílet videa, fotografie i prosté textové novinky o aktuálním stavu příprav. Abyste měli vždy přístup ke všem novinkám, připravili jsme pro Vás tento článek, který budeme postupně aktualizovat o nejnovější informace.
Pro začátek tu máme několik základních údajů o tomto zcela jedinečném teleskopu, který se má stát vlajkovou lodí astronomie tohoto desetiletí.
Zdroj: https://upload.wikimedia.org/
Základní údaje:
- Výrobce: Northrop Grumman a Ball Aerospace & Technologies
- Rozměry rozloženého slunečního štítu: 20,197 × 14,162 metrů
- Hmotnost: 6 550 kg
- Typ teleskopu: Korsch
- Průměr primárního zrcadla: 6,5 metru
- Plocha primárního zrcadla: 25,4 metrů čtverečních (6× víc než Hubble)
- Ohnisková vzdálenost: 131,4 metru
- Zaměření vlnových délek: 0,6 – 28,3 μm
- Délka primární mise: 10 let
- Zajištění elektrické energie: fotovoltaický panel (2 kW)
Komunikace:
- Pásmo S (řízení): up 16 kbit/s
- Pásmo S (telemetrie, sledování): down 40 kbit/s
- Pásmo Ka (odesílání dat): down až 28 Mbit/s
Cílové místo:
- Librační centrum L2 soustavy Slunce-Země
- Minimální vzdálenost od libračního bodu: 250 000 km
- Maximální vzdálenost od libračního bodu: 832 000 km
- Doba oběhu: 6 měsíců
- Udržování pozice: 2 až 4 m/s ročně
Zdroj: https://pbs.twimg.com/
Palubní vědecké přístroje:
- NIRCam: Infračervený snímač (0,6 až 5 μm) s koronografem
- NIRSpec: Evropský infračervený spektrograf (0,6 až 5,3 µm)
- MIRI: Infračervená kamera a spektrometr (5 až 27 μm) s koronografem
- FGS: Kanadský systém pro stabilizaci pozorování (0,6 až 5,0 µm)
- NIRISS: Kanadský infračervený spektrograf (0,8 až 5 μm)
Zdroj: https://www.esa.int/
Překlad: Dušan Majer
Tento článek vychází 6. listopadu, tedy přesně 6 týdnů před plánovaným termínem nejočekávanějšího startu posledních let. Zatím ještě nikdy v historii našeho webu jsme nedělali podobně dlouhý psaný přenos. Ale tato mise je jiná než všechny ostatní. Jelikož jsme si plně vědomi mimořádného významu tohoto projektu, rozhodli jsme se poskytnout našim čtenářům komplexní informační servis. V tomto článku proto najdete vždy nejaktuálnější novinky z postupu předstartovních příprav. Po dobu šesti týdnů bude tento článek připnutý na nejvyšší pozici našeho blogu, takže jej vždy snadno najdete. Novinky budeme do článku vkládat průběžně, často s rozestupy několika hodin. Není to tedy klasický psaný online přenos s rozestupy aktualizací v řádu minut. Proto také není potřeba, abyste měli článek stále otevřený – v takovém případě byste se dokonce o nové aktualizaci ani nedozvěděli, protože článek se automaticky neobnovuje. Cílem tohoto článku je, abyste na něj občas zavítali a přečetli si, co přinesly uplynulé hodiny a dny. Za celou redakci našeho webu chci říct, že věříme, že zde budeme přinášet informace pouze o pozitivních novinkách.
24. prosince 0:10
Vážení čtenáři,
náš článek Vám po dobu více než měsíce a půl přinášel aktuální novinky spojené s přípravou Dalekohledu Jamese Webba na start. Ten je aktuálně plánován na sobotu 25. prosince ve 13:20 SEČ, tedy za zhruba 13 hodin. Článek tedy svůj úkol splnil a tohle je poslední zpráva, která se v něm objeví. Ale nebojte, o aktuální informace nepřijdete, protože vše míří k velkému finále. Na našem webu právě v tuto chvíli vyšel nový článek, ve kterém najdete jak živě a česky komentovaný video přenos, tak i psaný přenos. Právě ten pokryje období několika hodin před startem a několika hodin po něm.
Článek, který čtete, tedy již nebude dále aktualizován a chtěl bych poděkovat všem, kteří jej sledovali. Tento článek zůstane tzv. připnutý na horní pozici hlavní stránky našeho webu ještě po dobu 36 hodin. V neděli v poledne jej tedy odepneme a on zmizí z pozice na hlavní stránce – zařadí se o několik stránek dozadu chronologicky mezi články, které vyšly začátkem listopadu. A mimochodem podobný psaný přenos chystáme i z postupného rozkládání Webbova teleskopu – samozřejmě za předpokladu, že start proběhne úspěšně, jak všichni věříme.
23. prosince 23:47
Další fotografie z vývozu rakety k rampě lze nalézt v této galerii. https://www.flickr.com/photos/nasahqphoto/
23. prosince 21:27
Ariane 5 už dorazila na startovní rampu. během převozu nebylo úplně ideální počasí. Uvidíme, jak to bude vypadat v době startu.
V posledních dnech není hezčího pohledu než vidět jak se Ariane 5 šine ke vzletové rampě a uvnitř aerodynamického krytu má Kosmický dalekohled Jamese Webba. Moc moc moc se těším na obědový čas 25. prosince. pic.twitter.com/bPoZTjbSds
— Michal Vaclavik (@Kosmo_Michal) December 23, 2021
23. prosince 14:49
Vývoz Ariane 5 skutečně začal.
Let's rock(et) and roll(out)! 🚀
We’ve started to roll out the Webb telescope and its launch vehicle – an @Ariane5 rocket – to the launch pad. The process should take about 2 hours. Launch is set for Dec. 25 at 7:20 am ET (12:20 UTC): https://t.co/CmKf8i276l #UnfoldtheUniverse pic.twitter.com/eXulUtIjPQ
— NASA Webb Telescope (@NASAWebb) December 23, 2021
23. prosince 14:14
Dveře jsou již pně otevřené. Celá cesta na rampu potrvá zhruba 90 minut. Vývoz však ještě nezačal.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/
23. prosince 13:45
Dveře montážní haly se začínají otevírat. Vývoz nosiče na rampu se blíží.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/
22. prosince 22:17
Arianespace potvrdila, že počítá se startem 25. prosince. K vývozu Ariane 5 na rampu by mělo dojít 23. prosince ráno místního času.
The target launch date for the @NASAWebb/@ESA_Webb is confirmed on December 25, as early as possible within the following launch window: pic.twitter.com/aGB1ABzML5
— Arianespace (@Arianespace) December 22, 2021
22. prosince 16:39
Počasí na Kourou momentálně startu nepřeje. Zatím se však můžeme podívat v časosběrném videu, jak probíhalo uchycení teleskopu k raketě a uzavření krytu Ariane V.
21. prosince 22:50
Start se kvůli počasí odkládá o jeden den na 25. prosince ve 13:20
21. prosince 11:35
Na uvedené grafice lze velmi dobře vidět cestu teleskopu, včetně jeho rozložení, do bodu L2, která bude trvat zhruba 30 dní.
20. prosince 21:02
Nová fotografie usazeného aerodynamického krytu.
Zdroj: https://scontent-prg1-1.xx.fbcdn.net
18. prosince 14:51
Velmi povedená fotografie z instalace aerodynamického krytu. 21. prosince má proběhnout závěrečné zhodnocení přípravy, aby se raketa mohla 22. prosince vydat na rampu.
Zdroj: https://blogs.nasa.gov/
18. prosince 11:00
Nejnovější fotografie z přípravy doprovází aktuální informaci, která potvrzuje, že se start opravdu chystá na 24. prosince ve 13:20 SEČ.
Zdroj: https://scontent-prg1-1.xx.fbcdn.net/
17. prosince 0:09
Závada v komunikaci byla odstraněna a specialisté jsou zhruba v polovině testů, které ověřují stav teleskopu. Inženýři se potřebují ujistit, že elektrické a komunikační systémy fungují tak, jak před startem mají. Další aktualizaci má NASA oznámit během dneška.
15. prosince 9:00
Start nosné rakety Ariane 5 s JWST je opět odložen a uskuteční se nejdříve 24. prosince 2021. Důvodem je problém v systému zajišťujícím komunikaci mezi JWST a VEB nosné rakety Ariane 5.
14. prosince 23:30
Teleskop JWST je na vrcholu rakety Ariane 5.Více než pět tun vážící nástupce legendární Hubblea v hodnotě 10 miliard dolarů byl zvednut jeřábem a usazen na raketu. Po celou dobu byl obklopen závěsem, kvůli co možná nejčistšímu prostředí.
9.prosince 16:34
Do integrační budovy zamířil i Dalekohled Jamese Webba. Zde proběhne jeho spojení s nosnou raketou.
Zdroj: https://blogs.nasa.gov/
8, prosince 16:35
Ariane 5 pro tuto misi se přesunula do haly, kde proběhne usazení cenného nákladu. Fotografie zde.
6. prosince 23:03
Teleskop Jamese Webba byl plně natankován. Další milník na cestě ke startu byl úspěšně splněn.
2. prosince 18:08
Chtěli byste vědět, jak se bude teleskop podílet na zkoumání vesmíru a umíte anglicky? Planetární vědkyně Naomi Rowe-Gurney bude odpovídat na vybrané otázky ohledně nejvýkonnějšího vesmírného dalekohledu na světě, který odstartuje 22. prosince. Své otázky můžete klást zde: https://nasa.tumblr.com
2. prosince 7:59
Zajímalo Vás někdy odkud se bude velet vesmírnému dalekohledu Jamese Webba? Po startu bude observatoř řízena z Mission Operations Center ve Space Telescope Science Institute (STScI) v Baltimoru, Maryland. Užijte si tento pohled do zákulisí Webbova řídícího centra a krátké seznámení s některými lidmi, kteří tam pracují:
30. listopadu 16:00
Přípravy na start jsou v plném proudu. Aerodynamický kryt zdobí loga mise. A nesmí chybět insignie NASA, ESA a CSA.
Gift wrapping a rocket: finishing touches to the @ariane5 fairing include the application of @NASA @ESA @csa_asc agency logos and #Webb insignia 🎁🚀#WebbFliesAriane #JWST #UnwrappingTheUniverse 😉 pic.twitter.com/mfqklJvMus
— ESA Webb Telescope (@ESA_Webb) November 30, 2021
29. listopadu 15:30
Na Twitteru mise se objevilo povedené video ukazující proces rozkládání teleskopu.
28. listopadu 15:45
Teleskop je po zmíněném incidentu v pořádku. Pokud se ptáte, jak probíhala kontrola, tak věřte, že i vizuálně, jak ukazuje tato fotografie, na které je pracovník společnosti Northrop Grumman na plošině během kontroly.
25. listopadu 1:35
Dobrá zpráva! Dodatečné testy po nečekaném rozepnutí zámku na upínacím stahovacím pásu spojujícím JWST s adaptérem byly dokončeny. Komise expertů pod vedením NASA došla k názoru, že žádná část kosmické observatoře nebyla při události poškozena. NASA také dala souhlas s tím, aby 25. listopadu začala desetidenní operace tankování pohonných látek.
22. listopadu 22:15
Start Ariane 5 s Dalekohledem Jamese Webba se odkládá nejdříve na 22. prosince. Důvodem bylo „neplánované uvolnění svorky, která spojuje teleskop s adaptérem rakety“. Tohle uvolnění prý rozšířilo vibrace do celého teleskopu. Odborníci proto chtějí dodatečný čas na analýzu,
UPDATE: @NASAWebb is now targeted to launch no earlier than Dec. 22 to allow additional testing after a sudden, unplanned release of a clamp that secures the spacecraft to its rocket adapter sent vibrations throughout the observatory: https://t.co/YCHnFLbRIr pic.twitter.com/NX5spmt26C
— NASA (@NASA) November 22, 2021
16. listopadu 15:45
11. listopadu dorazil k integrační budově horní stupeň rakety Ariane 5, aby byl následně vyzvednut a mohl být usazen na první stupeň. O pohon horního stupně se stará raketový motor HM7B, který bude čerpat kapalný kyslík a vodík z nádrží, které pojmou 14,7 tuny těchto zkapalněných plynů.
Zdroj: https://www.esa.int/
13. listopadu 12:00
Ariane 5 je fotogenický kus techniky. Na fotografiích je centrální stupeň a detail na spodní sekci s motorem Vulcain-2 a kulovými nádržemi na helium. Jako palivo se používá kryogenní (hluboce zmražené) kapalné látky, které jsou uloženy v nádržích centrálního stupně. Jedná se o motor s otevřeným pracovním cyklem, a co to znamená? Po technické stránce je část paliva a okysličovadla přivedena do plynového generátoru. V případě těchto motorů asi tři procenta z celkového množství. Následně je spálena a vzniklá energie roztáčí turbínu, která pohání turbo čerpadla. Spaliny jsou odvedeny mimo motor a právě tímto se liší od raketových pohonů s uzavřeným cyklem. O dopravu správného množství paliva se stará nízkoteplotní dopravní potrubí, které je pružné, a svou konstrukcí přispívá stabilitě celého stupně. Stejně jako tlaková potrubí, které udržují správný tlak v obou nádržích. Kapalný kyslík se tlakuje za pomoci kapalného helia, které se při kontaktu s výfukovými plyny ohřívá a poté putuje do dvou oddělených tlakových nádrží, odkud se následně rozvádí k ovládání některých ventilů a k natlakování samotné nádrže.
10. listopadu 17:55
ESA zveřejnila fotografii z převozu jednoho ze dvou pomocných urychlovacích stupňů rakety Ariane 5 pro vynesení Webbova teleskopu.
Zdroj: https://www.esa.int/
9. listopadu 15:35
Evropská kosmická agentura ESA představila další fotografii z příprav prvního stupně rakety Ariane 5 pro vynesení JWST.
Zdroj: https://www.esa.int/
9. listopadu 0:15
V právě vydaném článku se věnujeme raketě Ariane 5 a ověření úprav, kterými prošla, aby mohla vynést Webbův teleskop.
7. listopadu 10:30
Fotek z příprav rakety i teleskopu přibývají. Na fotografiích je vidět příprava centrálního stupně v konfiguraci pro JWST a samotný teleskop v čisté místnosti.
6. listopadu 21:05
Přípravou neprochází jen samotný teleskop, ale i jeho nosná raketa. Zde máme čerstvý snímek centrálního stupně Ariane 5, který poslouží této misi.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/
6. listopadu 16:20
Arianespace se na Twitteru pochlubila novou fotografií.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/
6. listopadu 0:10
Dámy a pánové, srdečně Vás vítám v našem článku, který bude měsíc a půl sledovat přípravu na start nejdokonalejší astronomické observatoře všech dob. V rámci první aktualizace Vám přinášíme video z příjezdu JWST na kosmodrom a jeho vybalení v čisté místnosti.
Zdroje informací:
https://directory.eoportal.org/
https://www.jwst.nasa.gov/
https://twitter.com/
https://twitter.com/
https://twitter.com/
https://twitter.com/
https://www.nasa.gov/
https://www.youtube.com/
Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/xpjzwp2a.jpeg
https://upload.wikimedia.org/…Testing_%2850427670958%29_%28cropped%29.jpg
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/1/1c/L2_rendering.jpg
https://www.esa.int/…/23314035-1-eng-GB/Webb_and_Ariane_5_a_fit_made_perfect.jpg
https://pbs.twimg.com/media/FHSnIcgXIAcIhDI?format=jpg&name=medium
https://scontent-prg1-1.xx.fbcdn.net/…CEg8AHf4R3fuog&oe=61C55012
https://blogs.nasa.gov/webb/wp-content/uploads/sites/326/2021/12/52795-683×1024.jpg
https://scontent-prg1-1.xx.fbcdn.net/…HYFFwpyjIfaSDj54HrAL7t7lR4w&oe=61C255B6
https://www.esa.int/var/…/Webb_s_Ariane_5_gains_upper_stage.jpg
https://www.esa.int/…/23774867-1-eng-GB/Ariane_5_booster_transfer.jpg
https://www.esa.int/…/Webb_s_Ariane_5_core_stage_made_ready.jpg
https://pbs.twimg.com/media/FDhu8jRWEAAt0Ai?format=jpg&name=large
https://pbs.twimg.com/media/FCh0ljoWQAEMS2b?format=jpg&name=900×900
Dobry den, nerozumiem udajom o obehu bodu L2. To bude teleskop obiehat po takej pretiahnutej elipse? Ako vobec moze teleskop obiehat nehmotny bod? A co je udavana vzdialenost 800.000km?
Hezký den,
1) Ano, JWST bude kolem bodu L2 obíhat po poměrně protáhlé dráze – viz vizualizace.
2) Ano, librační body jsou opravdu nehmotné. Ale tady ani tak nejde o ten samotný bod, jako spíše o síly obou těles, které tento bod vytváří. V tomto případě Slunce a Země. V libračním bodě se vyrovnávají gravitační a odstředivé síly celé soustavy, takže pokud sem umístíme nějaké těleso, zachovává si svou pozici vůči této soustavě. Když to řeknu hodně lidově a dopustím se řady zjednodušení, tak ho tahá Slunce, ale i Země. Působící síly se ale vzájemně vyrovnávají.
3) V článku je údaje 800 000 kilometrů uveden u položky: Vzdálenost od bodu L2. Jde tedy o vzdálenost, jakou bude teleskop mít od středu libračního bodu, kolem kterého bude obíhat.
Vzhledem k tomu, že JWST má pohybovat vůči bodu L2 po eliptické dráze, tak těch 800000 km je co? Velká poloosa?
Osobně to tak chápu. Možná by bylo lepší ten bod tedy přeformulovat.
On je nejvíc vypovídající tento obrázek
…kde je vidět, že JWST bude kolem L2 obíhat v rovině kolmé ke spojnici Země-Slunce-L2 (nebo co nejvice). Hlavní poloosa elypsy bude v rovině oběhu Země kolem Slunce a vedlejší kolmá k této rovině.
Jak dlouho před startem spustíte článek o Artemis 1? 😀
O tom jsme zatím příliš neuvažovali, ale je možné, že to spustíme souběžně se zahájením závěrečného (nikoliv prvního) vývozu na rampu.
Díky za článek a připravovaný seriál. Jen mne mate ten v článku uvedený údaj o perigeu 374 000 km. Je to perigeum přechodové dráhy od Země k L2, nebo dráhy dalekohledu kolem L2?
Je to parametr finální dráhy kolem L2.
Taky tomu nerozumím. Jak je možné, že by finální dráha kolem L2 Slunce – Země mohla mít perigeum 374 000 km? Nebo jak by vůbec mohla mít nějaké perigeum? Nemělo by těleso s perigeem a apogeem obíhat kolem Země? Tady ale bude obíhat kolem libračního bodu L2.
Konzultoval jsem to přímo s Michalem Václavíkem. Dle jeho slov se sice tato terminologie moc často nepoužívá, ale není to chyba. JWST bude obíhat kolem L2, ale výška perigea a apogea zde odkazují na vzdálenost daného bodu od Země.
Nepsal jsem, že to není chyba. Cituji se 🙂 :“Neni to uplne obvykle, ale nemusi to byt taky uplne blbe. Dulezitejsi je zejmena, k cemu jsou dane hodnoty vztazeny. Samozrejme se to pak da obejit pouzitim jine terminoloige, ale to vuci cemu je ta vzdalenost vzahovana je mnohem dulezitejsi.“ To odkud pochází hodnota 374 000 km nevím, a tedy se těžko dá říct co přesně vyjadřuje. Při rychlém proběhnutí zdrojů pod článkem jsem ji nenašel.
A to perigeum 374 000 km tedy znamená, že se JWST bude k Zemi přibližovat na úroveň dráhy Měsíce? Přiznám se, že takhle jsem si „pobyt“ sond v L2 Slunce – Země tedy nepředstavoval 🙂
Byla to chyba. Teď už je to snad v pořádku.
Tady to je i s obrázky.
Vzhledem jak to je kresleno, se domnívám , že ta čísla jsou velikosti malé a velké osy elipsy. A určitě nemohou vyjadřovat nejmenší a nevětší vzdálenost od L2. Vzhledem k tomu, že to je elipsa, tak pericentrum a apocentrum musí ležet na hlavní ose. Ale nemohou to být tato čísla, vzhledem k tomu, co je na obrázku kótováno.
Ten obrázek je obecně podivný, ale snažím se ještě dohledat přesnější a méně zmatené údaje.
Vzdálenost od L2 se bude pohybovat od 250 do 832 tisíc km.
Tisíceré díky! Hned to změním v článku.
Takže na tom obrázku neplatí vůbec nic ?
Podle všeho šlo o starý dokument, který dnes již není aktuální.
Jenže obrázek, který jste teď sem vložil, je stejný, jako byl v tom originálu. Jen váš původní popis byl špatný. Čísla na původním obrázku tedy skutečně vyjadřují délku velké a malé osy.
Jo, měl jsem evidentně na mysli jiný obrázek.
Po opravě je to OK, ale ta vizualizace dráhy je v tom případě poněkud matoucí (dráha dalekohledu není v měřítku), ale chápu, že je to zjednodušené.
Jak dlouho po startu můžeme očekávat první pozorování? (fotky)
Záleží co budeme považovat za skutečně první fotky. Vědecká pozorování mají přijít cca půl roku po startu, ale přístroje budou aktivovány už zhruba čtvrt roku po startu (postupně). Je tedy možné, že se tzv. first light snímků, které ještě nebudou zkalibrované dočkáme po cca 3 – 4 měsících.
First light day 59. Viz ten obrázek, co sem tu linkoval výše.
Uvidíme, jak to půjde. Bylo by to fajn. 🙂
Když už je u ostatních přístrojů pozorovací el. mag. oblast, pak by se hodila uvést i u NIRSpec (0,6-5,3 µm) a FGS (0,6-5,0 µm).
Díky moc, doplněno.
Ještě by bylo fajn znázornit tu dráhu v soustavě Slunce a animovaně, kde je to taková „roztřesená“ elipsa a Webb chvíli Zemi předbíhá a pak zase zaostává
Za chvíli.
https://www.youtube.com/watch?v=U3BHmHPAUhs
Tyhle Sedmikrásky opravdu parádní! Animace celé té složitosti …musí to vyjít, musí.
Díky, musím říct, že to budou opravdu nervy.
18. 2. – Perseverance
18. 12. – JWST
18 den v měsíci je den Flagship misí 🙂
Už je to 24.12.
Moc děkuji za shrnutí událostí ohledně JWST.
Není zač. Děkujeme za zájem.
Trochu se cítím ošizen, že rozměry slunečního štítu nejsou převedeny do soustavy SPJpP (standardních popularizačních jednotek pro plebs). Určitě to bude 1/4 fotbalového hřiště – už proto, že to nemá pevně dané rozměry, tak se to jistě vejde 🙂
(dělám si srandu, díky za článek s přesnými informacemi)
No štít JWST se nejčastěji přirovnává k tenisovému kurtu. 🙂
Dobrý den, diky za skvělý informační servis, jsem u vas každý den. Dávám ke zvážení, zda na úvodní stránku dát k nadpisu info o poslední aktualizaci článku. Ušetřilo by to následně rozkliknuti a rolování.
Díky, že jste s námi. Návrh je to dobrý, ale mám strach, že kdybych jej zavedl, byla by to věc, na kterou by se snadno zapomnělo. Stejně jako zapomínám třeba aktualizovat seznam nejbližších komentovaných přenosů v pravém sloupci. V takovém případě by tato mylná informace o poslední aktualizaci způsobila více škody, než když tam nyní není.
Mozna by stacilo zkusit overit zda neni mozne jen upravit nastaveni „redakcniho systemu“. Pod nadpisem uz dnes je datum zverejneni. Tak by tam treba slo nastavit i datum posledni modifikace clanku. Doplnovat to rucne do nadpisu je samozrejme cesta do pekel 🙂
No možná by to byla občas cesta do pekel, ale otevírat každý den článek, projet ho až do 1/2 a zjistit, že tam není nic nového , a to celé vydržet dělat 6 týdnů nebo kolik to bude ve skutečnosti trvat, to je opravdový opruz a myslím, že by autorovi snad stálo za to, s tím něco udělat. Jeden řádek s textem pod titulkem : „aktualizováno 12.12“ by snad při vložení příspěvku již nebyl takovou zátěží. Pokud nejde tedy jen o statistiku, kolikrát byl článek „přečten“
V pravém sloupci webu máme okénko informující o nejbližších komentovaných přenosech. A velmi často se stane, že jej zapomenu aktualizovat, takže tam pak klidně svítí informace o 14 dní starém přenosu a chybí tam informace o přenosech, které jsem tam zapomněl doplnit. To ale tolik nevadí, protože ke každému přenosu vydáváme článek, takže to lidem neuteče.
Ale je to pro mne varováním. Kdybych tuhle funkci zavedl u článku a zapomněl ji aktualizovat, tak by lidé věřili, že je ten údaj pravdivý a mohly by jim různé aktualizace utéct, protože se o tom jinak nedozvědí. V takovém případě by ten chybný neaktualizovaný údaj způsobil více škody než užitku.
P.S. Otevřít článek a sjet dolů trvá kolik? Pět sekund? Věřím, že člověk ztratí za den více času zbytečnějšími věcmi.
P.P.S. Na webu nemáme žádnou reklamu, tudíž mi uniká, proč bychom měli (jak je v závěru komentáře naznačeno) usilovat o co nejvyšší čtenost.
Přehlednost a jednoduchá orientace v informacích patří k dobrým vlastnostem každého článku a webu
Ano, ale pokud mám tušení, že bych zavedením této funkce přispěl ke zmatení čtenáře, tak ji tam raději dávat nebudu. Tím, že bych zapomínal na aktualizace bych snížil zmíněnou přehlednost.
Pak by možná stálo za zvážení, jestli aktualizace nedávat dopředu, před článek, aby vpředu byla nejaktuálnější zpráva.
To mne už taky napadlo. Jenže pak se třeba spousta lidí k těm informacím obsaženým v článku ani nedostala. Bohužel tohle je případ, který nemá ideální řešení. Každé má nějakou chybu či slabinu.
Naprostý souhlas jak s Laxhy tak s Milanem. Dušane – poptejte se správce WordPressu, ať doplní pod název článku nejen datum vydání, autora a počet komentářů, ale i poslední aktualizaci. Něco jako: https://www.wpbeginner.com/wp-tutorials/display-the-last-updated-date-of-your-posts-in-wordpress/ Je to řešení, na které není nutné, aby autor myslel a řeší to problém.
Plugin či zmíněná úprava zní jako velmi dobrý nápad. Promyslím to, díky!
Dobrý den,
díky za zpětnou vazbu. Dnes jsem tuto funkci přidal.
Na hlavní stránce i v jednotlivých článcích nyní můžete hned vedle datumu vydání vidět v závorce (aktualizováno DEN. MĚSÍC. ROK v HODIN). Pokud tato formulace vedle datumu vydání není, článek od svého vydání neprošel žádnou úpravou.
Snad se mi tedy podařilo vyhovět vašemu přání 🙂
S pozdravem Vladimír Kordas
Dobrý den,
díky za zpětnou vazbu. Dnes jsem tuto funkci přidal.
Na hlavní stránce i v jednotlivých článcích nyní můžete hned vedle datumu vydání vidět v závorce (aktualizováno DEN. MĚSÍC. ROK v HODIN). Pokud tato formulace vedle datumu vydání není, článek od svého vydání neprošel žádnou úpravou.
Snad se mi tedy podařilo vyhovět vašemu přání 🙂
S pozdravem Vladimír Kordas
Super, díky.
Jen technický dotaz – hlídá to jakoukoli editaci obsahu? O co mi jde – občas autor článku opravuje chyby nebo přeformulovává text. Podle mě na takový druh editace není potřeba upozorňovat touto cestou. Je toto nějak ošetřeno – mysleli jste na to?
Systém sleduje jakoukoliv editaci vydaného článku. Zobrazí tedy i editace opravy chyb. Zvolené řešení má výhodu v tom, že na to autor článku vůbec nemusí při editaci myslet a vše se děje automaticky. Daní z to je, že se to děje vždy bez výjimky. Systém pochopitelně není schopen poznat, o jakou editaci článku jde. Ale věřím, že to čtenářům nebude vadit. 🙂
Aktuálně mám v mysli několik možných řešení, které to můžou zpřehlednit. Budeme o tom jednat v redakci.
Nádhera, ochranné povlaky na trysce i nádržích na Helium ve fialové barvě jsou skvělé. Vypadají jako „plyšáci“ ….. jen je pohladit. 🙂
Ano také se mi moc líbí. Je to hned rozpoznatelné a člověk má opravdu chuť to pohladit. 🙂
Podle mě jde o to, že tyto části se před letem mají odstranit, je to tak nebo se pletu? Něco podobného jako u letadel pásky s nápisy „Remove before flight“.
Ano jsou to ochranné obaly a záslepky. Podobné, jinak barevné využívá většina raket. Například rakety Sojuz mají v motorové sekci červené „špunty“.
Dekuji za skvely clanek o pro mne zatim nejzajimavejsim startu tohoto desetileti.
Další odklad, který to už bude od roku 2007?
Tohle už jsou v podstatě drobné. 😉
Ano, jen když si člověk uvědomí jak se tady plýtvá časem a penězi a vlastně i lidskými životy….
1997 – začátek prací
2007 – plán startu
2021 – snad start
Cena odhad 10 000 000 000 USD
Za tu dobu a cenu ty observatoře mohly letět už tři a každá mohla být lepší a poučit se s chyb té předešlé. Bohužel NASA je tak zkostnatělá instituce, že mám obavu, že další projekty budou přesahovat délku produktivního života lidí. Vše podle hesla čím dráž, tím déle.
SMUTEK
Pardon, zapomněl jsem dodat, že v tom NASA není zdaleka sama, takže správně tam mělo být NASA a spol.
Ne tak docela. JWST je přelomový stroj, který vyšlapává nové cesty. Odměnou za dlouhé čekání by měla být dlouhá životnost, jak to u projektů NASA bývá.
IMO se předřečník snažil poukázat na to, že možná by bylo lepší mít tři o něco horší teleskopy za stejné peníze jako jeden našlapaný JWST. Sníží se tím i riziko ztráty při startu. Pokud nosná raketa selže, něco se nerozevře a podobně přijdeme o všechno. V opačném případě bychom měli stále dva hodně slušné teleskopy…
Jenže ty slabší teleskopy by nebyly schopny toho, co zvládne JWST.
Jenže fór je v tom, že on by slabší byl ten první, ten druhý by už byl stejný a ten třetí by byl ještě lepší než ten, co má startovat. To je právě ten zásadní problém a navíc bychom už dávno měli nějaká data a tak nemáme nic a jen doufáme, že to dobře dopadne, ale co když ne? Co když se něco stane (ne, opravdu si to nepřeji, ale stát se to může) a nebudeme mít nic?
Jenže to není fór, to je blbost. Představa, že místo jednoho zařízení/řešení vyrobím tři, to poslední bude srovnatelný s původním náročným projektem a ještě natom ušetřím je hloupost.
Navíc je otázka, kdy se začne investor (v tomto případě vlastně Kongres co chvaluje rozpočet NASA) ptát, jestli těch peněž už nebylo utraceno dost. A tipuji že po prvním kusu 🙂
A omlouvám se všem zůčastněným, ale nevěřím že to vše na 100% vyjde…
R.
Tím byste nikdy nedosáhl nižší ceny. Představujete si to velice jednoduše.
Fór je v tom, že ani 10 menších a levnějších teleskopů by nebyl lepší než JWST. Ten teleskop má určité parametry kvůli přesné vědě. Když je to podle Vás tak jednoduché, proč tedy na oběžné dráze již nejsou lepší teleskopy než JWST? NASA není jediná kosmická agentura přeci. Od roku 1997 se nikdo o nic podobného nepokusil!! Měli přitom stejné možnosti jako NASA. Za tu dobu již byla řada menších teleskopů, ale JWST se nevyrovná žádný. To je úplně jiná liga. Když to přeženu, tak je to podobné, jako srovnání teleskopu z observatoře na ostrově La Palma a amatérského dalekohledu Pepíka z Prahy. Ta hromady testů, má eliminovat všemožné neduhy na minimum. Lucy byla oproti tomu rychlovlak… NASA a partneři ovšem nejsou hloupí a samozřejmě počítají i s tím, že se třeba něco nepovede. To, že se třeba neotevře správně sluneční štít, nebo zrcadlo, nutně neznamená konec mise. Takže například: Pokud by se špatně rozvinula sluneční clona, ztratíme schopnost pozorování ve střední infračervené oblasti, ale možná dost dobře budeme moci provádět stále průzkum v blízké infračervené atd. Paradoxně část o které se hovoří nejméně je nejdůležitější. Nejnapínavější totiž bude rozevření sekundárního zrcadla na tyčové konstrukci, protože to jediné, je skutečně nenahraditelné, když to selže, tak je mise u konce.
Ivo: Tohle je základní nepochopení toho projektu. V roce 1997 bylo všechno v plenkách. NASA hodila na stůl požadavky, co od nového teleskopu očekává. Jeho potřebu ukázal snímek z Hubbleova teleskopu tuším z konce roku 1995, znám jako Hubblovo hluboké pole. Tým si tehdy naplno uvědomil limity teleskopu, protože na snímku nebyly vidět první generace galaxií a to ani při opakování snímání stejným způsobem. Byl třeba mega infračervený teleskop, který by to dokázal. Společně s teleskopem, ale bylo nutné pokročit minimálně v 10 technologických oborech, aby to bylo možné. NASA to věděla už v roce 1997, ale co netušil nikdo, je, že to bude ještě složitější než doufali. Udržet přístroje teleskopu téměř na absolutní nule je šílenství z mnoha úhlů. Za celou dobu se celý návrh měnil několikrát. Tak třeba. S průměrem 6,5 metru je Webbovo hlavní zrcadlo více než 2 a půl krát širší než Hubbleovo, přesto je stále dostatečně lehké a dostatečně kompaktní na to, aby se vešlo pod ochranný kryt na raketě. Po 12 různých úpravách návrhu se inženýři nakonec rozhodli pro lehké beryliové zrcadlo rozdělené do 18 šestiúhelníkových segmentů uspořádaných jako plástev. Beryllium nebylo vybráno náhodou – díky jeho nízké hmotnosti váží každé zrcadlo pouhých 20 kilogramů! A v neposlední řadě, teleskop letí bez možnosti servisních misí. Důraz na testy byl enormní a je to dobře. Tým chtěl mít prostě jistotu, že udělal vše proto, aby byla mise úspěšná. Některé mise mají nevyčíslitelnou hodnotu. Velmi těžko se dají měřit hodnotou peněz. Viz třeba program Apollo, Voyager, MER a další. Buďme rádi, že tyto mega projekty vznikají a posouvají naše vědomosti. To je přeci mnohem důležitější než to kolik ta mise stálá. Dnes by JWST stál logicky již méně, protože vše potřebné už existuje, ale situace v roce 1997 byla úplně jiná. Navíc nemáš pravdu, že by mohly letět jiné, menší teleskopy. Co třeba Kepler? Spitzerův vesmírný dalekohled, Chandra, XMM-Newton. Tvá kritika je v tomto případě neopodstatněná.
Pěkný rozbor, díky za něj. Všichni si asi umíme představit, že vývoj od nuly, spousta testů i odklady něco stály. A to dost. Ale ta částka je tak vysoká, že by to chtělo podrobnou kalkulaci, aby to člověk vstřebal a akceptoval. Nelze se divit, že se nad tím kdekdo podivuje.
Lucy se taky testovala pořád dokola mnohokrát a pak nezvládla ani to málo, co po startu udělat měla. NASA sice už možná ví, co se pokazilo, ale vědět nestačí. Před JWST je mnohonásobně náročnější úkol a doufejme, že se těch 10 miliard USD ukáže jako dobře vynaložených.
Naprostý souhlas s Karlem Zvoníkem, lépe bych to nenapsal.
Tohle ještě budou nervy!:-/ NASA, prosím příště už žádný další LUVOIR vynášený vcelku…raději po standartizovaných menších a levnějších komponentech/zrcadlech s automatickým skládáním ve vesmíru (ano vím, tohle je taky výzva, ale hodně se zde pokročilo), kdy ztráta/porucha jednoho neohrozí celou misi. Snadnější upgrade a naše klidnější nervy jsou bonus navíc…
S HST to vyšlo jen tak tak a tohle je ještě komplexitou o level jinde, takže JWST nakonec může nastavit zrcadlo sám sobě a ukazát (stejně jako raketoplán), že tudy cesta nevede…a to i když uspěje, což JWST, NASA i nám všem strašně moc přeju!
Ne, to je za současné úrovně techniky pořád až příliš velká výzva. Jakékoliv spojování na oběžné ráze vše komplikuje, zvyšuje hmotnost i složitost celého systému.
Nevím proč by to mělo zvyšovat hmotnost a složitost systému. Co dnes jsou schopni kosmonauti udělat pro zdokonalení ISS se dle mého názoru dá srovnat s pracemi pro smontování toho případného vesmírného teleskopu.
Je zde však jiný problém, tvůrci JWST při zahájení prací na něm se nemohli spoléhat, že vývoj kosmické techniky pokročí tak daleko, že jej bude možné smontovat na LEO a dopravit do L2. Prostě rozhodli tak, jak nejlépe v té době mohli.
On teoreticky by mohl být JWST servisován na L2 Starshipem, když má dle Muska v roce 2024 doletět daleko dál, až na Mars. Ale mohli to to tvůrci JWST věrohodně předvídat? Asi ne, proto se nespoléhali na možnost servisu a zaměřili se na dosažení co největší spolehlivosti.
Každý díl, který musí být v kosmu spojen tomu musí být přizpůsoben – ať už jde o automatické spojování nebo o manuální skládání. Ve všech případech je výsledná hmotnost vyšší, než když se to vypustí najednou. Spojování na Zemi je jednodušší a ušetří se mnoho materiálu. Z čím více dílů by se pak měl výsledný produkt skládat v kosmu, tím těžší to bude.
Což ovšem o skládačce JWST ty hmotnosti platí taktéž. Ty posuvy a rotace, za ty nervy to snad ani nestojí…
Zase je třeba na plánování JWST hledět optikou přelomu tisíciletí a nikoliv současným stavem, kdy by SpaceX možná poskytnulo kryt kam by se vešel a ušetřené peníze za vývoj skládačky by zaplatily jeho vývoj pro Falcon Heavy.
Stejně mě překvapuje, že NASA šla do neservisovatelné verze po „úspěchu“ HST…
R.
To je sporné, ale na druhé straně zde musí být mechanizmy na rozkládání konstruované s vysokou spolehlivostí apod., také by mohl být dalekohled otestován před odesláním na L2 přímo v kosmickém prostoru a části, které by nepřežily dopravu na LEO apod., by mohly být vyměněny. Ale jak jsem psal, tak to se JWST ještě netýkalo. Snad to půjde u příštích velkých sond a teleskopů.
to : Radim
SpX nemá nic, čím by mohla dalekohled v sestaveném stavu do L2 dopravit a NASA v době konstrukce ani teď nemá nic, co by ten dalekohled mohlo v L2 servisovat
re: Radim
všechny tyhle špičkové vědecké přístroje nejsou špičkové proto že to o nich tvrdí NASA nebo vláda USA. Ale proto že zatím nikdo nikdy podobný přístroj nevyvinul a nevyrobil. Velikostí, citlivostí, chlazením je ten přístroj na hraně možného v době vývoje. A jak píšete ten vývoj začal někdy v době založení SpaceX a podle toho vypadá sada nosičů které se braly do úvahy.
Kdyby tehdy existovaly reálně (!) superheavy nosiče (SLS, Starship) byl by JWST projektován na hraně možností těchto větších nosičů takže byste neušetřil ani halíř. To je daň za to že se pohybujete na vědecko-inženýrské špici.
Kromě toho sestavování na orbitě by byla ještě větší pakárna než současný model. Těžší, složitější, poruchovější.
U současného modelu lze opakovaně zkoušet až do zblbnutí závěrečné vyklopení tady na Zemi a s určitou jistotou to prostě nahoře musí fungovat. Trvá to dlouho, ale výsledek je (teoreticky) téměř jistý úspěch.
Při sestavování na orbitě byste musel nahoře udělat i takové testy které JWST má za sebou dávno před startem.
To má pan Majer pravdu a připomenu, že ke spojování čehokoli složitého v automatickém režimu je vysoce riskantní. Pro podporu s lidskou posádkou zase chybí infrastruktura.
Mýlíte se, automatické sestavování z jednotlivých dílů je ještě mnohem horší než model JWST. Lidé mimo obor mají velmi zkreslený dojem čeho je technika schopná a čeho schopná reálně není. Co je i pro zcela špičkovou techniku naprosto nedosažitelné sci-fi. Lidé většinou netuší kolik opakovaného testování, práce, měření, zkoušení a to už i za provozu si žádá i vcelku jednoduchý robot.
Vesmírný teleskop lze dnes (stejně jako příštích 20-50 let) vynést nahoru s pevným zrcadlem jako Hubbla (jste omezen průměrem krytu nosiče), nebo ho udělat vyklápěcí jako JWST (zatím nevíme jak jeho mise dopadne).
Sestavování skutečně špičkového „optického“ teleskopu (aby překonal špičkové pozemní observatoře a své předchůdce HST a JWST) po částech na orbitě je zatím naprosto nereálné sci-fi. Bavíme se o přesnostech v řádu vlnové délky pozorovaného záření. Bavíme se zde konkrétně o přístroji pro IR spektrum, takže musíte vymyslet chlazení + STÍNĚNÍ (a to několikastupňové a několikanásobné). Pokovené fólie jsou velmi choulostivé a jejich upevňování na teleskop je výzva i pro nejvíc zkušený lidský personál.
JWST je (proti teoretickému orbitálnímu sestavování) vcelku levný, nekomplikovaný a jednoduchý přístroj.
Dost si ve Vašich argumentech problémech automatické montáže na LEO odporujete. Vždyť se i elementy zrcadla JWST musí s transportní polohy automaticky přestavět do polohy pracovní. Proto jsou taky vybaveny adaptabilní moduly, které jej přesně nastaví. Takže v tom nevidím problém.
Samozřejmě pokud by s měl JWST montovat na LEO resp. případně servisovat v L2, tak by musel být na to přímo předem konstruován, což z důvodů dříve mnou uvedených nešlo. Proto je takový, jaký je.
Do budoucna však bude stavba velkých kosmických teleskopů s životností do 10 let asi finančně nezdůvodnitelná. Je to asi analogie opakovatelně použitelných velkých raket.
A opravdu v tom nevidíte ten zásadní rozdíl ?
Zrcadla jsou na zemi smontována a upevněna na 2 otevíravých křídlech. Ve vesmíru se pouze na pantech rozevřou a zajistí v konečné poloze, která je dána. Čili na podobném principu, jako se za vámi automaticky zavřou dveře a zapadne zámek. Samozřejmě, s pomocí servomotorů, čidel, západek a pod. Ale nic se nemontuje, není potřeba žádný robot. Není potřeba soustavu satelitů s naváděním, automatickými stykovacími prvky, není potřeba žádný manipulátor pro díly ani žádné robotické prvky, které provedou kontrolovatelnou montáž montáž. Čili u JWST odpadá tahle celá složitá infrastruktura.
Tak tu máme debatu, jestli je lepší šíleně složitý mechanismus, který se musí 10x testovat, a stejně je na něm 100 věcí, co se mohou zaseknout, a nebo prokazatelně lehčí, kompaktnější a mechanicky o řád jednodušší přístroj, sestavený na orbitě, což zatím moc neumíme. Ale umět bychom to měli, protože, nezlobte se, ale bez toho prostě cesta v budoucnosti dál nevede.
Pakliže o tom rozhodují osoby s konzervativními sklony, výsledek je celkem jasný. Problém je ale nejspíš úplně jinde. V okolí Země máme tak trošku svinčík. Odhadl bych, že nejméně 1000x víc svinčíku než v L1. Nejen ten to. Každé zrníčko kosmického prachu tu sviští rychleji, o cca 8 km/s. A astronomové opravdu nechtějí mít poďobané zrcadlo a děravou plachtu hned od začátku. Sestavovat by se tedy muselo někde dál od Země. Tím by odpadli roboti ovládaní specialisty za Země (na LEO se dá klidně chirurgickým robotem klidně sešít milimetrová céva, ale se zpožděním 10 sekund to nejde). Takže na tyhle kámoše se dalo v době rozhodování klidně zapomenout.
Montovat to na LEO by tedy znamenalo postavit na tu věc obří ochranný kryt. A to už je docela velká komplikace.
Já myslím, že v budoucnu nějaká kosmická montovna (možná i demontovna – recyklovna) vznikne, i s krytem. Ale budeme si muset počkat.
pro inspiraci nemusíme chodit daleko – startrek a jejich dok pro lodě na LEO 🙂
V roce 1996 (resp. 2005 redesign) znel „rozkaz“ jasne – postavit next gen space telescope. Vsimnete si, ze zadani nebylo postavit vesmirne doky, ve kterych se za 50 az 100 let mozna postavi next gen space telescope.
Ze to nakonec i tak trvalo a stalo nasobne (i radove) mnohem vice, je spise svedectvi o tom, ze posunovat hranice techniky je tezke, nez ze by to automaticky znamenalo, ze jde lidstvo slepou ulickou.
Joo po bitve je kazdy jeneral…
Díky za dokonalý informační servis.
Mám dotaz ohledně startu: Hádám, že nějaké startovní okno, jako např. pro lety na Mars, není potřeba, vzhledem k tomu, že parkovací bod L2 je vzhledem k Zemi stále ve stejné poloze. Ale je potřeba doržet nějaký vymezený čas, aby nosič nabral správný směr? Je známo, jaký to bude čas?
Startovat se má vždy +/- kolem poledne.
Kam všude se bude moci JWST dívat?
Vzhledem k nutnosti používat sluneční štít, JWST bude udržovat orientaci štítem ke slunci, jak to ovlivní možné pozorovací směry? Je hlavní zrcadlo naklápěcí?
Snímky jako Hubblovo hluboké pole jsou snímány po dlouhý čas, jak JWST řeší sledování cílové oblasti během dlouhých expozic?
Ano, jsou tam limity naklánění. V tomto případě platí, že obrázky vydají za tisíc slov:
Díky moc za odpověď. Už vím, na co se googlu ptát. 🙂
https://jwst-docs.stsci.edu/jwst-observatory-characteristics/jwst-observatory-coordinate-system-and-field-of-regard/jwst-target-viewing-constraints
Ještě pěkně převedeno na mapu oblohy podle délky souvislého pozorovacího času.
Díky za vysvětlení a odkazy. Chápu to tak, že ten úhel 85-135° je nepřekročitelný, ale vzhledem ke své dráze telskopu okolo L2 umožní ten úhel snímání i blízko roviny ekliptiky i když po kratší čas v roce (což se dost těžko představuje)?
Ano, ten obrázek s tou „teplotní mapou“ délky pozorování je velmi výmluvný.
Díky, parádní článek. Nebude ochrana před Sluncem fungovat jako sluneční plachta? Počítá s tím NASA?
Při hmotnosti kolem 6 tun je při ploše plachty takový vliv zanedbatelný. Přesto pokud se projeví, není problém jej kompenzovat.
Díky Dušane, parádní článek. Nebude ochrana před Sluncem fungovat jako sluneční plachta? Počítá s tím NASA?
Troška odlehčení: https://xkcd.com/2550/
Překlad:
__________
Astronomův advetntní kalendář
„Ty šestiúhelníky jsou hezké. Ale proč končí 22?“
__________
Text při podržení myši nad obrázkem:
Každý obsahuje čokoládu ve tvaru slavné sondy a u vyšších čísel letáček o zvládání nervozity.
Omlouvám se, jestli to tu už někde zaznělo, ale pořád mi nejde na rozum, že Webb se má pohybovat kolem libračního bodu L2. Tento bod je přece nestabilní, tedy každé malé „uklouznutí“ z něj znamená výdej energie pro návrat zpátky. Není to jako kroužení kolem hmotného tělesa. Je to podle mě velice náročné na energii. V čem je tedy ten fígl?
Jinak velice hezký model s libračními body je v tomto videu:
https://www.youtube.com/watch?v=2LjGgJ4ST60
Tak jsem si našel i odpověď. Ta „plošina“ kolem L2 je relativně dost velká, takže té energie by nemělo být spotřebováno moc. A těch strojů, které už tam jsou zaparkovány, je víc:
https://www.branadovesmiru.eu/odborne-clanky/vesmirne-vyhlidky-l1-a-l2.html
Tak ono je potřeba si hlavně uvědomit, že jakékoliv těleso v blízkosti bodu L2 je na dráze kolem Slunce. To je jeho dráha. „Pohyb“ kolem L2 jsou v podstatě jen výchylky na jeho dráze, vztažené k poloze L2, dané vlastní rychlostí a sklonem dráhy, a polohou Měsíce
Posunutí startu JWST/Ariane5 na 22.12.
https://www.arianespace.com/corporate-news/testing-confirms-webb-telescope-on-track-arianespace-launch/
22. prosinec byl oznámen už dříve – viz naše aktualizace z 22. listopadu 22:15:
Start Ariane 5 s Dalekohledem Jamese Webba se odkládá nejdříve na 22. prosince.
Omlouvám se, přehlédl jsem.
Neviem sa dopracovať, kedy presne Ariane 5 štartuje. Vie mi sem niekto dať odpoveď? V sobotu 18.12.2021 o ……… hod. Ďakujem
22. 12. kolem 13:30.
Start nosné rakety Ariane 5 s JWST je opět odložen a uskuteční se nejdříve 24. prosince 2021. Důvodem je problém v systému zajišťujícím komunikaci mezi JWST a VEB nosné rakety Ariane 5.
Jdu to doplnit do aktualizace. Díky moc za info.
Ak prosinec = december, tak to je na Vianoce, nie ?
🙂 Dufam, ze to bude skvely darcek.
Já bych se tentokrát za odklad vůbec nezlobil. 😀
Vsak uz JWST duverne zname a dalsi odklad je jistota…do Silvestra se nepoleti, tak snad nekdy v lednu (2022?;-))
Taky nevím, jestli mi u vánočního obědu doma „projde“ přenos ze startu :-). A tak nějak tuším, že technici na Kourou z toho odkladu na 24.12 taky neskáčou radostí. Většina z nich budou asi Francouzi a ti mají na všechno času dost, takže letos už start nevidím reálně. Jediné štěstí je, že bod L2 je po ruce stále a nemusíme jako u Marsu čekat rok a půl na další okno.
Tak pracovať na vynesení Webba, tak mi je jedno, či sú Vianoce alebo čokoľvek. Ja myslím, že sa na to všetci tešia a už moc moc chcú aby bol vo vesmíre a nebudú riešiť dajaký obed.
Inak vy nechcete vidieť zlaté prasiatko?
Což o to, já si taky umím představit, že by mě taková práce bavila, ale neumím si představit manželku, která by pro to měla pochopení :-). A pokud jde o zlaté prasátko, tak jsem to nikdy nezkoušel – nepotrpím si ani na zlato, ani na prasátka a nemám rád hlad :-D.
Tak k tomu, aby ste pracovali cez Vianoce nemusíte ani byť raketový vedec. Policajti, doktori, obzvlášť zdravotné sestry (ako moja žena), operátori.. tisíce a tisíce ľudí a manželky to zvládajú 🙂
No tak ono to vadí jen Čechům a kvůli těm to nikdo překládat nebude. Celý zbytek světa slaví až 25. 12. (tedy po narození Ježíška, které bylo o půlnoci), jen my jsme netrpěliví a dáváme si dárky už v předvečer. To je asi taková česká specialita slavit svátky dopředu (viz Babička Boženy Němcové).
To není netrpělivost, by bychom se rozdali, proto tak spěcháme 🙂
Mám pocit, že to nebylo o půlnoci, ale večer, už byla tma. Tenkrát se jelo podle židovského kalendáře a židům začíná den západem slunce – takže na náš Štědrý večer (24. 12.) maj Židé již dvacátého pátého. A přitom je to večer toho samého dne. Teda židům právě začal den nový – kalendářní. 😉
Dobrý den mám jen takový dotaz. Jak je vymyšleno že se budou řešit případné problémy na JWST?
Mají kopii hardware ,softwarovou simulaci nebo mix ?
Hezký den,
kopie JWST 1:1 neexistuje ani žádný inženýrský model. Subsystémy mohou mít svá technologická dvojčata, ale tato informace bohužel není veřejně dostupná a nemohu tedy svou domněnku potvrdit.
Děkuji za rychlou odpověď.
Rádo se stalo. 😉
To je opravdu obrovský aerodynamický kryt nad choulostivými částmi JWST.
Jak je asi zajištěn únik vzduchu, jak klesá atmosférický tlak, aby se složené fólie stínění teleskopu neposkodili „průvanem“.
Nebo je to proti vibracím a přetížení jen čajíček?
Aerodynamické kryty jsou vždy vybaveny ventily pro zajištění úniku vzduchu (je to samozřejmě jednocestné, není to „jen“ díra, aby nedošlo k zaprášení nákladu). Mám pocit, že jsem někde četl, že to řešili speciálně pro JWST právě kvůli těm fóliím, předpokládám tedy, že je těch ventilů více, aby to proudění bylo rovnoměrnější a ve výsledku pomalejší.
Asi to tu uz viackrat zaznelo, ale nezaregistroval som to:
Zaver priblizenia, ked bude musiet zmenit vektor rychlosti a zaokruhlit drahu okolo L2 bodu, vykona vlastnymi silami, alebo bude spojeny s nejakym „stupnom“ s pohonom?
JWST se od horního stupně rakety Ariane 5 oddělí několik desítek minut po startu. Veškeré další manévry už vykoná pomocí vlastního pohonu. Teleskop má dvě sady raketových motorů – dvousložkové pro větší korekce a jednosložkové pro menší. Tomu se věnuje například tento článek.
Že má teleskop motory pro korekce, tomu rozumím.
Ale nepotřebuje teleskop u L2 „zastavit“?
Jak zabrzdí, aby kolem toho místa neproletěl dál po nějaké křivce?
K L2 poletí docela šílenou rychlostí, k jejímuž dosažení potřeboval velkou raketu. Velkou část této rychlosti potřebuje ztratit a na to mají stačit „korekční“ motory?
Když sondy přilétají k nějaké planetě, tak musí také velmi intenzivně brzdit. Při přistání tomu pomáhá výrazně atmosféra planety nebo gravitace tím, že je sonda „stržena“ na oběžnou dráhu.
U L2 ale přece žádné místní gravitační působení není.
Jak to tam funguje?
Pokud je otázka naivní, omlouvám se, nebeská mechanika je pro mě pořád hodně zmatená…
P.S. odkaz na článek nefunguje.
Doslova zastavit nepotřebuje – on jen vstoupí na dráhu (zobrazenou na obrázku v článku). Ta změna rychlosti se rozhodně nedá srovnat se vstupem na oběžnou dráhu nějaké planety.
Ano. Podle mého orientačního propočtu (mohu se mýlit) je za předpokladu retrográdní přechodové dráhy pro přechod na oběžnou dráhu L2 zapotřebí Delta V cca 50 m/s což je v možnostech motorů JWST.
Velká startovní rychlost je potřeba k tomu, aby se odpoutal od Země i od zemské orbity a dostal se na dráhu kolem Slunce.Takže musí vyvinout 2.kosmickou rychlost.. A to s o 1/100 větší poloosou, než má dráha Země kolem Slunce – čili potřebuje ještě získat potenciál. Pak obíhá kolem Slunce po vyšší dráze než Země – Ta by měla oběžnou dobu delší než má Země, takže není žádná potřeba nějakého brždění. Jde o sesouhlasení oběžné rychlosti s bodem L2 a umístění so zvolené vzdálenosti od L2. Tam se o vzájemný pohyb starají Slunce a Země a korekce, které tvarují dráhu kolem L2 do zvolené elipsy
Docela rád bych to viděl v nějaké animaci… 😉
To pochopitelně můžete, stačí se podívat o pár příspěvků nahoru, kdy se to tu již probíralo, včetně animace…
R.
To krtek74: Je to trochu těžké na představu, ale pokud si to představíte v rotující souřadné soustavě rotující kolem Slunce stejnou rychlostí, jakou obíhá Země kolem Slunce, tak sonda nabere velkou rychlost směrem od Slunce. O většinu této rychlosti přijde tím, že se vymaní z gravitačního působení Země (téměř :-)) a pak letí dál směrem od Slunce i Země. Obě tato tělesa však na JWST dále působí tak, že jej brzdí. Rychlost při odletu od Země je zvolena tak, aby to vyšlo do vzdálenosti bodu L2 a pak jde spíše o to sondu nasměrovat více-méně do směru oběhu Země a to je celkem pohodlně v možnostech hlavních motorů JWST.
Je to tedy něco jako skok do výšky – i když se odrazíte rychle, tak aniž byste musel brzdit, tak nakonec zastavíte. Pěkně to mají napsané přímo na stránkách o Webbu na NASA: Getting Webb to its orbit around L2 is like reaching the top of a hill by pedaling a bicycle vigorously only at the very beginning of the climb, generating enough energy and speed to spend most of the way coasting up the hill so as to slow to a stop and barely arrive at the top.
Tak jeho motory musí hlavně „zakulatit oběžnou dráhu kolem Slunce. K dispozici je celkové delta_v zhruba 150 m/s, z toho na celoroční provoz je potřeba 2-4m/s
to PetrDub 21. 12. 2021 (18:36):
Díky. Tak by to asi šlo….
No já nevím, to počasí tam má být na nic možná ještě i několik týdnů v kuse https://weather.com/weather/tenday/l/Kourou+French+Guiana?canonicalCityId=d043fb48814073e940dc69b31a7a2bcdcfd735e89dfbddc246e5bfed835002aa
25. by to mělo být opravdu jen lehce lepší..
Uvidíme, jak se bude situace dále vyvíjet.
Nechci to zakřiknout, ale vypadá to, že Webb bude 130. start letošního roku a překoná tak rekord 129 startů z roku 1984. Letošek je opravdu jak z nové éry kosmonautiky.
Uf nechci se radovat předčasně, protože ta předpověď nevypadá dobře, každopádně počítám že mají k dispozici lepší data 🙂
Bude k dispozici živí přenos z vývozu Ariane 5?
Originální živý přenos z vývozu zřejmě nebude.
Opravdu díky moc za naprosto parádní reportáž o přípravách na start století. Člověk byl díky vám pořád v obraze a teď už jen doufat a věřit že vše dopadne jak má. Ještě jednou díky vám všem v redakci
Děkujeme mnohokrát za krásná slova. Velmi si vážíme Vašeho zájmu a ohromně nás těší, že článek splnil svůj hlavní úkol. Nabídl čtenářům informace na jednom místě, aby nikdo nemusel nic hledat na mnoha místech, ale aby přišel na jedno místo, kam se vše sbíhá. Máme velkou radost, že se to povedlo a věříme, že i nadále budeme moci přinášet pozitivní informace.