sociální sítě

Přímé přenosy

New Glenn (BlueBird Block 2)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

HydRON

Evropská kosmická agentura (ESA) vybrala kanadského provozovatele družic Kepler Communications, aby vedl misi s hostovaným nákladem, jejímž cílem bude otestovat interoperabilitu terminálů pro HydRON, družici optické reléové sítě agentury ESA.

Spacety

Čínský výrobce družic Spacety dokončil několik kol kapitálového financování v hodnotě 190 milionů dolarů na rozšíření svého vertikálně integrovaného modelu výroby družic a datových služeb.

Rocket Lab

Společnost Rocket Lab získala kontrakt od japonské společnosti iQPS, která se zabývá radarovými družicemi, na tři další starty při kterých raketa Electron vynese tyto družice.

HawkEye 360

Společnost HawkEye 360 ​​10. dubna oznámila, že podala žádost o první veřejnou nabídku akcií (IPO), a stala se tak další kosmickou společností zaměřenou na obranu, která zkouší veřejné trhy.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Marcel Grün – Nejdražší sonda všech dob (12.10.2004)

Epidemie COVIDu-19, jak to vypadá v naší zemi ba i v dalších krajinách, postupně opadá. Je to samozřejmě dobře, ale my se nyní budeme snažit využít jednoho z mála pozitiv, které tato pandemie způsobila. Na jaře roku 2020 se Hvězdárna a Planetárium Brno rozhodla, že zdigitalizuje archiv svých starších přednášek a nahrálo je všechny na server youtube. Všech 123 starých přednášek je k dispozici na kanálu retro přednášky. Ta, kterou jsem pro vás dnes vybral, patří mezi ně. Je jednou z nejstarších, nahrána byla v roce 2004. V dnešní přednášce vystoupí jeden z největších popularizátorů kosmonautiky v Česku, pan Ing. Marcel Grün, bývalý ředitel Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy a dlouholetý člen klubu Space. Tématem jeho přednášky bude nejdražší a nejtěžší kdy člověkem vypuštěná meziplanetární sonda, sonda Cassini. Ta se na na oběžnou dráhu vypravila pod aerodynamickým krytem rakety Titan IV a po sedmileté cestě, v červenci 2004, se dostala na oběžnou dráhu cílové planety Saturn. Tam zahájila svůj mnohaletý výzkum. Její součástí byla i planetární sonda Huygens, která v lednu roku 2005 přistála na povrchu největšího Saturnova měsíce Titanu. Přednášky z této doby jsou často jen audiozáznamem pronesené přednášky, proto nečekejte žádnou záplavu slajdů.

 

 

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
0 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.