Hned dvě nové mise k průzkumu našeho nejbližšího planetárního souseda vybrala agentura NASA. Projekty realizované v rámci programu Discovery by měly pomoci porozumět tomu, jak se z Venuše stal bezmála pekelný svět, když se v tolika ohledech podobá naší planetě. Podle některých vědců mohla být Venuše také prvním místem, kde byl v naší soustavě život – v té době měla mít planeta oceán a klima srovnatelné se Zemí. Aktuální výběr je již finálním rozhodnutím – NASA oba projekty vybrala z celkem čtyř návrhů, které byly oznámeny v únoru 2020 jakožto součást výzvy Discovery 2019. Poté, co spolu návrhy navzájem soutěžily a odborné komise analyzovaly dostupná zhodnocení dostaly tyto dvě mise zelenou z několika důvodů. Rozhodl jejich potenciální vědecký přínos a realizovatelnost vývojových plánů. Týmy, které stojí za návrhy nyní dokončí své projekty, návrhy a plány na vývoj. NASA udělila každému z obou týmu přibližně 500 milionů dolarů na vývoj misí, které mají startovat mezi roky 2028 a 2030.
DAVINCI+ (Deep Atmosphere Venus Investigation of Noble gases, Chemistry, and Imaging)
Sonda DAVINCI+ bude měřit složení atmosféry Venuše, aby bylo možné porozumět tomu, jak vznikla a jak se vyvíjela. Vědci by z těchto dat mohli také zjistit, zda Venuše někdy opravdu měla oceán. Misi tvoří sestupový modul ve tvaru koule, který pronikne do husté atmosféry planety, provede přesná měření vzácných plynů a dalších prvků, aby bylo možné zjistit, proč se atmosféra Venuše změnila ve skleník.
Kromě toho má DAVINCI+ doručit první snímky geologických útvarů zvaných tesery (anglicky tesserae) ve vysokém rozlišení. Tyto útvary by mohly představovat tamní ekvivalent pozemských kontinentů, což by naznačovalo, že Venuše má deskovou tektoniku. Půjde také o první americkou misi do atmosféry Venuše od roku 1978. Výsledky DAVINCI+ mají potenciál změnit naše chápání vzniku kamenných planet nejen v naší soustavě. Hlavním vědeckým pracovníkem mise DAVINCI + je James Garvin z Goddard Space Flight Center v marylandském Greenbeltu – toto středisko také poskytne řízení mise.
VERITAS (Venus Emissivity, Radio Science, InSAR, Topography, and Spectroscopy)
Sonda VERITAS má zmapovat povrch Venuše, aby bylo možné prostudovat geologickou historii planety a porozumět, proč se vyvíjela tak odlišně od Země. Oběžnice vybavená radarem se syntetickou aperturou bude schopna na téměř celém povrchu planety zmapovat výšku terénu a vytvořit trojrozměrnou rekonstrukci topografie. Z dat bude možné také rozhodnout, zda jsou tu stále přítomny procesy jako již zmíněná desková tektonika nebo vulkanismus.
VERITAS má ale také měřit infračervené záření vycházející z povrchu planety, aby bylo možné určit typy hornin. To je jednak něco, co z velké části neznáme, ale také bude možné určit, zda aktivní vulkány uvolňují do atmosféry vodní páru. Hlavní vědeckou pracovnicí mise je Suzanne Smrekar z Jet Propulsion Laboratory v jižní Kalifornii a JPL také poskytne řízení mise. Díky spolupráci s německou agenturou DLR bude možné dostat na sondu přístroj pro infračervené mapování a díky spolupráci s italskou ISA a francouzskou CNES je zajištěn podíl na konstrukci samotného radaru i dalších částech.
„Rozvíjíme náš program planetárního výzkumu tím, že se pustíme do intenzivního průzkumu světa, který NASA nenavštívila přes 30 let,“ uvedl Thomas Zurbuchen, přidružený administrátor pro vědu a dodal: „Díky špičkovým technologiím, které NASA vypracovala a zdokonalila během mnoha misí v minulých letech a také díky technologickým programům, zahajujeme nové desetiletí ve znamení Venuše, abychom pochopili, jak se z planety podobné Zemi může stát skleník. Naše cíle jsou opravdu rozsáhlé. Nejde pouze o pochopení procesu vývoje planet a obyvatelnosti v naší vlastní soustavě. Chceme naše poznání rozšířit na exoplanety, což je pro NASA vzrušující a silně expandující oblast výzkumu.“
Zurbuchen také dodal, že očekává silnou spolupráci napříč vědeckými programy NASA včetně Dalekohledu Jamese Webba. Očekává, že data z těchto misí poslouží v mnoha oblastech vědecké komunity. „Je neuvěřitelné, jak málo toho o Venuše víme. Společné výsledky těchto misí nám ale přinesou informace o této planetě od mraků, které se pohybují na její obloze, přes sopky na jejím povrchu až po její samotné jádro,“ říká Tom Wagner, vědec zapojený do programu Discovery a dodává: „Bude to stejné jako kdybychom tuhle planetu znovu objevili.“
A aby toho nebylo málo, NASA ještě vybrala dva technologické demonstrátory, které poletí na tyto mise. VERITAS ponese atomové hodiny pro hluboký vesmír Deep Space Atomic Clock-2, které postaví JPL, což bude financováno z ředitelství kosmických technologických misí. Ultrapřesný časový signál generovaný tímto systémem výrazně pomůže k tomu, aby se mohlo přistoupit k autonomnímu manévrování sondy. Kromě toho se tato přesnost hodí také ke zpřesnění rádiových měření.
DAVINCI+ pak ponese ultrafialový snímkovací spektrometr CUVIS (Compact Ultraviolet to Visible Imaging Spectrometer), který postaví Goddardovo středisko. CUVIS bude ve vysokém rozlišení pořizovat měření ultrafialového záření pomocí inovativní technologie „freeform optics“. Tato pozorování se použijí k tomu, aby vědci určili podstatu neznámých pohlcovačů ultrafialového záření v atmosféře Venuše. Ty totiž dokáží pohltit až polovinu přicházejícího slunečního záření.
Osobní názor:
Potvrdila se dřívější teorie, že budou opravdu vybrány dva projekty. Stejně tak se potvrdila domněnka, že když už se dva ze čtyř finalistů orientují na Venuši, je velmi nepravděpodobné, že by z toho tato planeta vyšla s prázdnou. Osobně jsem čekal, že NASA vybere jeden projekt zaměřený na Venuši a druhý bude buďto IVO (průzkum jupiterova měsíce Io) nebo TRIDENT (průlet kolem neptunova měsíce Tritonu). Spletl jsem se – NASA v obou případech zvolila průzkum Venuše. Je mi jasné, že DAVINCI+ je jednorázová sonda, zatímco VERITAS nabídne dlouhodobý průzkum, přesto je mi však právě DAVINCI+ sympatičtější. Možná je to tím, že míří do atmosféry, kde už opravdu dlouho nebyl žádný robotický průzkumník, kdežto na oběžné dráze Venuše už bylo sond hned několik. Je ale jasné, že VERITAS využije technologického rozvoje a přinese kvalitnější data. Velmi nadějně z hlediska budoucího vývoje zní nasazení atomových hodin. Plusem je také to, že se obě mise budou moci navzájem doplňovat. Každá z nich prozkoumá Venuši jiným způsobem a vědci tak získají komplexní představu o procesech, které tu probíhají.
Abych své hodnocení nějak shrnul – zažívám podobné pocity jako v roce 2012, kdy byl oznámen vítěz tehdejšího výběru pro program Discovery. Zelenou dostala sonda Insight, která porazila návrhy TiME (plovoucí sonda studující uhlovodíková jezera na saturnově měsíci Titanu) a CHopper (sonda poskakující po jádru komety studující její aktivitu). Také tehdy mne mrzelo, že NASA vybrala sondu, která není na první pohled oproti ostatním návrhům tak inovativní, či zajímavá. Ale tohle prvotní zklamání rychle odeznělo a začal jsem se na InSight těšit. Sonda nám přinesla celou řadu zajímavých zážitků a hlavně vědeckých poznatků. Stejné to bude i s aktuálními misemi k Venuši. Sice mne mrzí, že obě míří stejným směrem a že se nedočkáme nějaké atraktivnější mise, ale to neznamená, že těmto misím nebudu držet palce a nebudu se radovat z jejich úspěchů.
Přeloženo z:
https://www.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/…/thumbnails/image/imagesvenus20191211venus20191211-16.jpeg
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/a/ae/DAVINCI_Venus_mission_descent.jpg
http://www.jpl.nasa.gov/images/asteroid/20150930/veritas20150930.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2018/03/2018-03-02-183453.jpg
https://upload.wikimedia.org/…/f/fd/DAVINCI_Venus_mission_atmospheric_probe.jpg
http://historicspacecraft.com/Diagrams/P/Discovery_Probes.jpg
Chtěl jsem DAVINCI+ plus IVO, aby detailně monitorovala bizarní pekelný Io. Takže poloviční spokojenost. Podobně jako včera večer. Sice jsme vypadli, ale Rusáci taky 🙂 Průběh VERITAS je asi celkem jasně daný, satelit s radarem, ale u DAVINCI+ jsem moc zvědav na finální verzi. Především na to, zda bude pouzdro natolik odolné, aby dopadlo funkční a provádělo měření i na povrchu + třeba i nějaké to foto. Už by to chtělo. Těch několik Veněr už je možná rozleptáno atmosférou a jiné fotky nemáme. Což mimochodem považuji za největší úspéch ruské/sovětské kosmonautiky. Protože je to na rozdíl od jiných prvenství jedinečné, nepřekonané a kdo ví, jak dlouho to ještě vydrží.
Pokud jde o v článku zmiňované pocity kvúli výběru InSight na úkor TiME, tak samozřejmě každá planetární sonda dobrá, nicméně ta zamítnutá loďka na titanské moře mě mrzela dost a stále to považuji za promarněnou příležitost a InSight ve srovnání s potenciálem TiME za fádní a nudnou záležitost.
Já vidím výběr pozitivně. Venuše už dlouho žádnou sondu neměla. Jupiter má plánovaných sond dost, nějaké snímky Io by měla přinést i současná Juno. V případě Tritonu/Neptunu doufám, že za několik let bude k dispozici za dobrou cenu Starship + vhodný kickstage, takže u sond do vzdálených oblastí sluneční soustavy půjdou omezit gravitační manévry a tím dojde k značnému zkrácení přeletové doby, možná i ke zvýšení možné hmotnosti sondy.
Podľa mňa otázka doskovej tektoniky na Venuši je vyriešená – tá tam nie je.
Z doterajších poznatkov vieme, že dosková tektonika môže byť len tam, kde je tekutá voda…