NASA a Axiom Space podepsaly dohodu o první misi komerčních astronautů k ISS, která proběhne nejdříve v lednu 2022. „Jsme nadšeni, že vidíme, jak má více lidí přístup k vesmírným letům prostřednictvím této první soukromé mise lidí na stanici,“ uvedla Kathy Lueders, přidružená administrátorka pro pilotované mise z ředitelství NASA a dodala: „Jedním z našich původních cílů v rámci Commercial Low-Earth Orbit Development Program a opět v rámci našeho Commercial Low-Earth Orbit Development Program je to, že naši poskytovatelé mají jiné zákazníky než NASA, což může rozvíjet komerční ekonomiku na nízké oběžné dráze Země.“
Mise označovaná jako Ax-1 (Axiom Mission 1) odstartuje z Kennedyho střediska na Floridě a zamíří k ISS, kde posádka stráví osm dní. Plánovači NASA i Axiom Space zkoordinují činnosti soukromých zákazníků s činností členů posádky stanice i pozemními týmy na Zemi. Axiom si služby pro misi (zásoby pro posádku, úložný prostor a další běžně využívané zdroje) zakoupí od NASA. Agentura si pak od firmy zakoupí možnost dopravy vědeckých vzorků, které musí být udržovány v chladu, zpět na Zemi.
Zdroj: https://www.nasa.gov/
„První pilotovaná komerční mise k ISS je zlomovým okamžikem pro expanzi lidstva z naší planety. Jsme rádi, že se nám podařilo navázat partnerství s NASA,“ říká Michael Suffredini, prezident Axiom Space a dodává: „Prosperující komerční trh na nízké oběžné dráze Země začíná tím, že rozšíříme přístup i pro netradiční uživatele, kteří to myslí vážně. Přesně to je cílem našich soukromých pilotovaných misí.“ NASA otevřela ISS komerčním aktivitám včetně pilotovaných misí v návaznosti na plán rozvinout na nízké oběžné dráze pevnou ekonomiku založenou na soutěživosti. Potřeby agentury pro dosažení tohoto cíle (výzkum účinků vesmírného prostředí na člověka, vývoj technologií a testování posádek za letu) budou platit i po ukončení provozu ISS. Komerční firmy mohou naplnit tyto potřeby, poskytnout vhodné prostory či dopravní možnosti. Souhlas s Ax-1 je důležitým krokem ke stimulaci poptávky po službách pilotované kosmonautiky, aby se NASA stala jen jedním z mnoha zákazníků na nízké oběžné dráze.
Na misi Ax-1 byla navržena posádka ve složení Michael López-Alegría, Larry Connor, Mark Pathy a Eytan Stibbe. Tito soukromí astronauti budou zkontrolováni ze strany NASA i mezinárodních partnerů, jak je běžné u každé posádky stanice. Tito lidé také podstoupí testy zdravotního stavu u NASA, které budou nezbytné pro schválení letu. López-Alegría bude v roli velitele mise a jeho náhradníky budou Peggy Whitson a John Shoffner. Jakmile navržená posádka projde schvalovacím procesem, začne jejich příprava na let. Té se zúčastní nejen NASA a mezinárodní partneři, ale i SpaceX, která zde bude v roli dopravce na stanici. Při výcviku dojde k seznámení soukromých astronautů se systémy a postupy (včetně krizových) jak na ISS tak v lodi Crew Dragon. Podle aktuálního plánu by měl trénink začít letos v létě.
Přeloženo z:
https://www.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://cdn.slashgear.com/wp-content/uploads/2021/01/Esqdui4XMAAKPBe-2048×1072.jpg
Myslím si, že není úplně šťastné řešení propůjčovat ISS k takovým to aktivitám. Z článku nejsou jasné podrobnosti celé akce a jaký to pro koho bude mít přínos.
Vycházím z toho, že ISS byla v první řadě vyvinuta a dále je provozována k vědeckým účelům. Z logiky věci by měla sloužit v první řadě k základnímu výzkumu jevů, které na zemi nelze dělat buď vůbec nebo jen velmi obtížně. Vezmeme-li v úvahu ohromné náklady, které jsou s výrobou, vypouštěním a provozováním této stanice spojené, tak by také měla sloužit zejména k původnímu účelu.
Pokud by komerční lety a delší pobyt ve vesmíru byly tak zajímavé, že by si na sebe vydělaly, tak soukromému sektoru nikdo nebrání, aby podobnou orbitální stanici, byť patrně menší, vyvinul, vyrobil, vypustil na oběžnou dráhu a provozoval ji např. jako orbitální hotel. Nic proto tomu, pokud někdo takový obchodní model bude realizovat ze svých prostředků a na své podnikatelské riziko.
NASA sama přišla s tímto modelem – chce pomoci rozjet tento byznys a dát mu tímto pomoc do začátku. Tohle je jen špička ledovce – mnohem více běží komerční výzkum, který si třeba objedná nějaká firma. ISS má ale potenciál sloužit i jako inkubátor pro další kosmické firmy, které ji chtějí využít komerčně. Ve výsledku tento krok NASA pomůže rozvinout nový ekonomický sektor, který by se bez této prvotní pomoci rozvíjel mnohem pomaleji.
Tady hodně záleží na tom o jaký výzkum se bude jednat a jak to bude s jeho financováním. Pokud soukromá firma vypíše grant na experiment prováděný na ISS a zaplatí jej ze svého, tak proč ne.
Pokud vím tak ještě poměrně nedávno Trump projevil zájem, aby NASA z celého projektu vystoupila a ISS zprivatizovat. Nevím jestli jsem správně informován, ale tato informace kolem mě proběhla a to je věc, která se mi vůbec nelíbí.
Podobné tendence jsou i u nás. Tedy snaha soukromého sektoru, aby stát z veřejných peněz určených na vědu a výzkum platil jejich aplikovaný výzkum místo základního výzkumu v AV ČR a na vysokých školách. Mám obavu, aby se v případě ISS nejednalo o něco podobného.
Ale o to přece NASA jde. NASA chce podpořit vznik nové orbitální stanice(ideálně ne jedné) která by fungovala čistě na komerční spolupráci a od které by si NASA jen nakupovala služby. Stejný model který je u dopravy astronautů na ISS. Soukromá společnost je dodavatelem pro NASA i další komerční zákazníky.
Postavit vlastní vesmírnou stanici od základu určitě lze, ale je to nákladnější a riskantnější než s podporou NASA. Axiom nejen, že dopraví na ISS komerční zákazníky, ale i připojí k ISS postupně tři vlastní moduly pro komerční výzkum a pobyt. To je bezpečný postup. Následně se tyto moduly odpojí a vznikne z nich dalším doplňováním už nová samostatná stanice. A o to NASA jde podpořit soukromníky a služby u nich jen nakupovat, protože to bude pro NASA levnější a celkově to podpoří trh. Cesta už na oběžnou dráhu je prošlapaná. Nasa se může věnovat vzdálenějším cílům a projektům kde není komerční potenciál tak na dohled.
Informace o třech nových modulech je pro nová a děkuji za ni. Pokud to opravdu bude fungovat na tomto principu a uživatel nových modulů se bude finančně podílet na provozu stanice, tak s tím nemám problém.
Jak to tak chápu, tohle není turistický let, ale let se soukromými výzkumníky. Samozřejmě, asi by bylo efektivnější zadat jejich výzkumy profesionálním výzkumníkům s plným kosmonautickým výcvikem, a jistě to pro pány bude úžasná dobrodružná cesta, za kterou si příplatili ze svého, ale nevidím důvod, proč by výzkumy na ISS měli dělat jen profesionálové z NASA.
Věřím, že brzo se vytvoří poptávka z univerzit nebo firem po letech jejich lidí do kosmu, kteří nebudou profesionálními kosmonauty, ale budou to vědci a technici s minimálním výcvikem. Pro mě bude ideální Axiom segment.
Pro turisty budou nejlepší lety StarShip bez připojování k nějaké stanici a kde bude bude dostatek místa pro všechny zábavy v beztížném stavu a dostatek okének pro pozorování Země.
Posádky na ISS zdaleka netvoří jen profesionálové z NASA. To jsou možná piloti Crew Dragon, ale většinu posádky tvoří odborníci z nejrůznějších oborů. Již proto, že ISS je stanicí mezinárodní tak je jasné, že NASA nemůže posádky obsazovat na 100%. V posledním letu Crew Dragonu jsou dva Američané, Francouz a Japonec+2 Rusové a 1 Američan, kteří přiletěli v Sojuzu. Posádka je tedy opravdu mezinárodní.
Teď to ale ještě musí schválit všichni partneři programu ISS. Takže tak úplně vyhráno formálně není, ale neočekává se, že by do toho někdo hodil vidle.
Rusům to vadit nebude ? Kdysi to byl jejich byznys.
Presne tu ma napadla situacia, ze byvam v jednom byte spolocne s inymi spolubyvajucimi, aj ked mame kazdy svoju cast bytu, tak by sa mi nepacilo, keby tam zrazu pribudli +4 ludia na tyzden, bez toho ze by to niekto so mnou prejednal a stanovil podmienky. Je to velmi obrazne napisane, ale asi pochopitelne co myslim.
No oni tam i Rusové vozili (a budou vozit) v Sojuzech také „své“ kosmické turisty. V tomto směru si tedy obě hlavní agentury nemají co vyčítat. 😉
Bude to posádka s nejvyšším věkovým průměrem v historii, protože poletí druhý, třetí a čtvrtý nejstarší člověk v historii. Starší byl ve vesmíru jen John Glenn. A to se ještě na ISS setkají s pátým nejstarším (toho odsunou z druhého místa)