Kosmotýdeník 444 (15.3. – 21.3.)

Tento týden nám přinesl celou řadu kosmických zážitků. Od zážehu centrálního stupně SLS po několik startů. V pravidelném týdenním přehledu těch nejzajímavějších událostí z kosmonautiky se však budeme věnovat i dalším událostem. Hlavní téma Kosmotýdeníku se například zaměří na kandidáta na nového administrátora NASA. V dalších tématech se budeme věnovat novinkám z kosmodromu Boca Chica, anebo si zopakujeme přelet lodi Sojuz MS-17. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Bill Nelson – možný nový administrátor NASA

NASA

NASA
Zdroj: https://www.nasa.gov/

Po každé výměně prezidenta a jeho administrativy, následuje ve Spojených státech většinou i hledání nového administrátora NASA. Předchozí administrátor Jim Bridenstine odešel společně s koncem funkčního období prezidenta Donalda Trumpa. Novým vedoucím této národní agentury byl doporučen dlouholetý zastánce kosmických letů, jehož obvod zahrnoval Kennedyho kosmické středisko a který letěl na palubě raketoplánu Columbia v roce 1986 jako pozorovatel Kongresu, bývalý demokratický senátor Bill Nelson.

Připomeňme, že volba předchozího administrátora Jima Bridenstina byla v mnohém kontroverzní. Po jeho navrhnutí kongresu byl široce kritizován za to, že není zkušeným kosmických znalcem, ani odborníkem, ale spíše politikem, který bude vykonávat vůli nového prezidenta, jež směřovala k potlačení výzkumu Země a klimatických otázek. Jeho působení, které začalo 19. dubna 2018, mu však získalo široké uznání za jeho neúnavnou podporu programu Artemis, návratu na Měsíc a širokou spolupráci s komerčním sektorem. Zajímavostí je, že zatímco v roce 2018 byl kritizován současným kandidátem na tento post Billem Nelsonem za jeho nedostatečnou zkušenost v oboru, který měl vykonávat, sám Bridenstin se nyní vyjádřil, že volbu svého nástupce Nelsona podporuje. Bill Nelson se později vyjádřil, že jej těší, že je podporován oběma stranami kongresu včetně svého předchůdce. „Bill Nelson je vynikající volbou pro administrování NASA,“ řekl Bridenstine. „Má politický vliv a dobré vztahy s úřadem prezidenta Bidena pro správu a rozpočet, Radou národní bezpečnosti, Úřadem pro vědu a technologickou politiku a členy Sněmovny a Senátu.“

Bill Nelson - kandidát na nového administrátora NASA

Bill Nelson – kandidát na nového administrátora NASA
Zdroj: https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/

„Neexistoval žádný lepší šampion, nejen pro floridský kosmický průmysl, ale pro kosmický program jako celek, než Bill,“ uvedl ve svém prohlášení senátor Marco Rubio z R-Florida. „Jeho nominace mi dává jistotu, že Bidenova administrativa konečně chápe důležitost programu Artemis a nutnost vyhrát kosmické závody 21. století.“

Nelson by měl být čtrnáctým administrátorem agentury. A je faktem, že se celý svůj profesní život věnuje kosmickému programu, jeho podpoře a velké zkušenosti má zejména s tvorbou rozpočtu a vytvářením priorit americké kosmonautiky. Aktuálně mu je 78 let, narodil se v roce 1942 v Miami na Floridě. Vystudoval univerzitu na Floridě a právnický titul později získal na univerzitě Virginia. V roce 1986 se stal druhým zástupcem kongresu, který se vydal do kosmického prostoru. Byl členem posádky mise STS-61C raketoplánu Columbia v roli specialisty na užitečné zatížení. Jednalo se mimochodem o poslední let raketoplánu před havárií Challengeru. Velitelem této mise byl Charlie Bolden, pozdější administrátor NASA, který i s podporou Nelsona působil v rámci administrativy Baracka Obamy. V letech 2001 až 2019 působil jako senátor za Floridu. V roce 2010 kritizoval rozhodnutí prezidenta Baracka Obamy o zrušení programu Constellation. Ačkoli byl součástí administrativy nového prezidenta, dlouhodobě poukazoval na podfinancování rozpočtu kosmického programu a prosazoval jeho navýšení a lepší přípravu. Nelíbila se mu ani mlhavá vize zachycení asteroidu a jeho dovoz k Zemi, naopak se mu podařilo za spolupráce se senátorkou Kay Bailey prosadit obnovení vývoje velkého nosiče, ze kterého se stala SLS postavená na základech programu raketoplánů a zbytcích po programu Constallation.

Právě vehementní podpora systému SLS vedla k častým rozepřím o to, že základy programu Artemis jsou pouze politické a nikoli potřebné. Velká debata se na půdě Kongresu roky vedla kolem toho, že program SLS je předražený a že podobnou práci by stejně bezpečně, ale levněji zvládl komerční sektor. Argumenty od Nelsona směrem k SLS vedly ke konstatování, že jen tento systém dokáže v současné situaci vynášet lodě na cesty mimo oběžnou dráhu Země, těžké landery a zařízení a zajistit trvalý návrat na Měsíc. Program se však potýká s dlouhým zpožděním a vysokými náklady. V době, kdy bude startovat Artemis I, by mohla cena programu dosáhnout 18 miliard dolarů. Každý start SLS pak bude vyžadovat více jak jednu miliardu dolarů. I to je výzva, která čeká na nového administrátora.

Avšak i za administrátora Charlieho Boldena podporovala agentura soukromé aktivity, nechala vzniknout program COTS pro dopravu nákladu a později i lidí soukromými loděmi. Současný kandidát na administrátora pak soukromým programům vyjádřil podporu. Otázkou zůstává, jak se postaví celá administrativa nového prezidenta k financování NASA. Zatím pouze zaznělo, že program Artemis má i u současného prezidenta podporu.

Dodejme ještě, že Bill Nelson je v současnosti pouze kandidát nové administrativy na vedoucí pozici v NASA. Jeho zvolení pak bude muset ještě potvrdit Kongres.

Kosmický přehled týdne:

Na kosmodromu Boca Chica pokračují práce v testování a vývoji prototypů lodi Starship a nosiče Super Heavy. Nejzásadnější novinkou tohoto týdne bylo první sestavení prvního exempláře nosiče Super Heavy. Tato 70 metrů vysoká válcová věž s průměrem 9 metrů se jen tak tak vejde do výrobní haly. Zkušební exemplář s označením BN-1 pak dle vyjádření Elona Muska bude sloužit zejména pro ověření techniky výroby, přepravu, spojení s rampou a jen možná se dočkáme tlakových testů, či statického zážehu. BN-1 není určen pro lety, to bude – pokud testování BN-1 dopadne dobře – až BN-2 a další. Krom toho se na testovací rampě nachází Starship SN-11, která by si měla během počátku příštího týdne zopakovat statický zážeh a pokud ten dopadne dobře, můžeme se už ve středu dočkat letu do deseti kilometrů. Termín je však samozřejmě nejistý a záleží zejména na výsledcích testování. Na kosmodromu pak nově také vznikají statické nádrže na provozní látky a palivo, ze kterých budou Starship a Super Heavy brát pohonné hmoty. Vyrábí se stejnou technikou jako zmíněné stroje, tedy z nerezové oceli.

První exemplář nosiče Super Heavy s označením BN-1

První exemplář nosiče Super Heavy s označením BN-1
Zdroj: https://pbs.twimg.com/

Aktuální stav výrobní části kosmodromu Boca Chica

Aktuální stav výrobní části kosmodromu Boca Chica
Zdroj: https://i.postimg.cc/

NASA zveřejnila nahrávky z mikrofonu umístěného na vozítku Perseverance, které zaznamenávají zvuky z jízdy roveru po povrchu. Jsou to mnohdy hodně zvláštní zvuky a slyšíme většinou zejména zvuky samotného roveru. Poslechnout si je můžete zde.

Podívejte se na záznam z předokování pilotované kosmické lodě Sojuz MS-17 z portu Rassvet na modul Poisk. Osmiminutový sestřih ukazuje zajímavé momenty z přesunu. Na palubě lodi byl Sergej Ryžikov, který prováděl řízení lodi a Kathleen Rubins a Sergej Kuď-Sverčkov. Loď tedy disponovala kompletní posádkou pro případ, že by se nešlo opět spojit a bylo nutné přistát na Zemi. Posádka Mezinárodní kosmické stanice se tak dočasně snížila ze sedmi na čtyři členy. Tato loď nyní uvolnila port pro plánovaný přílet Sojuzu MS-18 a je to začátek rošády, která by měla vyvrcholit oddělením modulu Pirs a připojení laboratorního modulu Nauka.

Přehled z Kosmonautixu:

Na tomto místě tradičně naleznete přehled všech článků, které jsme na webu Kosmonautix během posledního týdne vydali. Vydáváme minimálně dva články o kosmonautice denně, pojďme si nyní připomenout, co přinesla kosmonautika během tohoto období. Jelikož výpravy lodi Orion k Měsíci a stavba stanice Gateway je už docela blízko, musí inženýři i astronauti získat potřebné zkušenosti. Věnovali jsme se tak testu dokování Orionu. V dalším článku jsme se věnovali klíčové technologii evropského lovce exoplanet, teleskopu PLATO – kameře, která prošla testy. Tým studentů z vysokých škol a univerzit po celých Spojených státech zapojených do programu Artemis generation pod dohledem expertů z NASA otestoval 3D vytištěnou rampu pro vzlety a přistání. V úterý vyšel druhý díl seriálu o vojenském programu MOL. Evropská sonda JUICE prošla dalším důležitým milníkem. Inženýři firmy Airbus v jejich středisku pro integraci družic v německém Friedrichshafenu připojili k tělu sondy MAGBOOM – rameno, které nese magnetometr. SpaceX se pochlubila aktuálními plány s nosičem Super Heavy a lodí Starship. Aktuálně to vypadá, že bychom se orbitálního letu Starship mohli dočkat už v červenci. Věnovali jsme se také maketě lunárního landeru Griffin, který by měl na Měsíc doručit vozítko VIPER. I několik let po ukončení přinášejí vědecká data kosmických misí nové objevy, například evropská družice GOCE přinesla nové údaje o zemské gravitaci. Tento týden jsme také viděli opravný pokus statického zážehu centrálního stupně super rakety SLS, který byl úspěšně proveden v délce více jak osm minut. Zážehu jsme se věnovali Živě a česky. Americké kosmické síly využijí malou raketu Pegasus XL k flexibilnímu startu. Dívali jsme se také na předokování kosmické lodě Sojuz MS-17. Tento týden měl také startovat zajímavý náklad – druhá slovenská družice. Start měl proběhnout na raketě Sojuz 2.1a, nicméně první pokus byl kvůli závadě na horním stupni odložen. I u Měsíce a na Měsíci budou třeba navigační služby, nyní se připravuje projekt, který využije stávajících pozemských systémů GPS a Galileo. Dočkali jste se také nového dílu seriálu Vesmírná technika.

Snímek týdne:

NASA zveřejnila nové vizualizace lodi Dragon XL společnosti SpaceX. Tato loď byla vybrána pro dopravu nákladu na novou stanici u Měsíce nazvanou Gateway. Vizualizace ukazují více detailů a naznačují tak pokračující vývoj plavidla, které dostává reálnější obrysy. Nově má navíc loď krom transportu nákladu sloužit také jako dočasné místo pro přespání posádky a vozit bude také toaletu.

Dragon XL

Dragon XL
Zdroj: https://forum.nasaspaceflight.com/

Dragon XL a stanice Gateway

Dragon XL a stanice Gateway
Zdroj: https://forum.nasaspaceflight.com/

Video týdne:

Osmnáctého března proběhl opravný pokus o statický zážeh centrálního stupně super rakety SLS. Čtyři motory RS-25 byly zapáleny a po dobu osmi minut a devatenácti sekund pracovaly a ověřovaly řadu systémů, které 65 metrů vysoký centrální stupeň nese. „Všechno, co jsme dnes viděli v testu, vypadalo nominálně, takže bych řekl, že centrální stupeň dnes dostal známku A-plus (něco jako jednička s hvězdičkou – pozn. překl.),“ řekl John Honeycutt, programový manažer SLS v Marshall Space Flight Center NASA v Huntsville v Alabamě. Video z testu si můžete pustit níže.

Zdroje informací:
https://spaceflightnow.com/
https://en.wikipedia.org/
https://www.nasa.gov/
https://spaceflightnow.com/

Zdroje obrázků:
https://forum.nasaspaceflight.com/index.php?action=dlattach;topic=50467.0;attach=2020032;image
https://forum.nasaspaceflight.com/index.php?action=dlattach;topic=50467.0;attach=2020018;image
https://pbs.twimg.com/media/EwzEoj5WQAIPBrk?format=jpg&name=large
https://i.postimg.cc/PH3fVkcj/highbay.jpg
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/wp-content/uploads/2021/03/7644974504_dd20d9ce6c_k.jpg
https://www.nasa.gov/…/thumbnails/image/nasa-logo-web-rgb_0.jpg?itok=VHmmhqWf
https://upload.wikimedia.org/…Bridenstine_Official_Portrait_%28NHQ201907240001%29.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2021/02/BCK_4736.small_-1920×1280.jpg

Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

8 komentářů ke článku “Kosmotýdeník 444 (15.3. – 21.3.)”

  1. Kamil napsal:

    Když jsem poprvé zaslechl jméno Nelson, hned mi vyskočilo: ten senátor astronaut? A když jsem se díval na profil jeho tehdejšího letu a všiml si jména Bolden, říkal jsem si, že je to tedy náhodička, že dva budoucí administrátoři letěli spolu. Takže po přečtení článku mi je jasné, ze to vůbec žádná náhoda není, Bolden byl Nelsonův kůň už před lety. Čili zdá se, že má Nelson docela vliv, který doufám využije k rozmachu kosmického programu. Akorát ten věk je mínus.

    • Petr Kasan napsal:

      Uvidíme jak bude vypadat směřování NASA pod jeho vedením.
      Byl to Nelson, kdo před 10 lety prohlásil k SLS: „Jestli nedokážeme postavit raketu za 11,5 mld dolarů, měli bychom zavřít krám“.

        • Jiří Hošek napsal:

          Přečetl jsem si to snad desetkrát. Nade vší pochybnost je jasné, že tohle byl Gordonův postoj ve sporu s Nelsonem. Pokud novinářům tu větu řekl Nelson, tak jen objasňoval názor Gordona, se kterým byl ohledně SLS ve sporu.

          • Petr Kasan napsal:

            Na ArsTechnica je to takto:
            Nelson relentlessly fought against this and promised that the SLS rocket program would deliver. “This rocket is coming in at the cost of what not only what we estimated in the NASA Authorization act, but less,” Nelson said at the time. “The cost of the rocket over a five- to six-year period in the NASA authorization bill was to be no more than $11.5 billion. This costs $10 billion for the rocket.”

            Later, he went further, saying, „If we can’t do a rocket for $11.5 billion, we ought to close up shop.“

          • Jiří Hošek napsal:

            Na ArsTechnica je to popsáno špatně. Ty dva odstavce spolu vůbec nesouvisí. Když půjdete do zdrojů, které Eric Berger uvádí, zjistíte, že první odstavec čerpá ze Space News, kde je citován Nelsonův výrok z tiskové konference 14.9.2011 s Boldenem a Hutchison, když se NASA zavázala vyvinout SLS, k čemuž byla pověřena Kongresem.

            Druhý odstavec začínající slovy „Později šel dále a řekl…“ vytrhává jednu větu z Nelsonova popisu setkání s Gordonem, které se událo o 364 dnů dříve, ve středu 15.9.2010, když se snažil zvrátit rozhodnutí Sněmovny nefinancovat SLS v návrhu rozpočtu NASA na fiskální rok 2011, začínajícího 1.10.2010.

            Předmětnou větu tedy musíme posuzovat pouze v kontextu odkazu, který jsem sem dal předevčírem. Předseda sněmovního vědeckého výboru Gordon si nemyslel, že NASA dokáže vyvinout SLS za 11,5 miliardy dolarů a svým vlivem přispěl k tehdejšímu odmítnutí návrhu (podle Gordona „bychom měli zavřít krám“). Nelson, který u Gordona lobboval ve prospěch SLS, toto nemohl říct jako svůj názor. Jak jsem již napsal předevčírem, pokud novinářům tu větu řekl Nelson, tak jen objasňoval názor Gordona, se kterým byl ohledně SLS ve sporu.

            Myslím, že Berger si při psaní článku neuvědomil, že spojuje dvě události, které od sebe dělil rok a na základě toho sepsal nějaký příběh.

  2. Kamil napsal:

    Je už Boca Chica kosmodrom? Je nějaké pravidlo, kdy se danému místu může nebo má říkat kosmodrom? Třeba po prvním vypuštění tělesa na oběžnou dráhu? Nebo záleží na záměru a přání provozovatele? Takže když Richard Bronson vyhlásí Space Port Amerika za kosmodrom, tak přes to vlak nejede i když odtamtud nikdy nic do kosmu nevyleti?
    Co třeba říkat Boca Chica budoucí kosmodrom? Když záměr odtamtud vyletět do kosmu je zcela evidentní? A místům, odkud létají rakety, které do kosmu nedoletí, by šlo říkat raketové střelnice nebo základny ?

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.