Příkaz „nedotýkat se“ jste mohli vidět třeba v galerii u obrazu, který namaloval Matisse, nápis „nevysávat“ na experimentu Matiss na palubě ISS. Jeho úkolem bylo testovat antibakteriální vlastnosti hydrofobních (vodu odpuzujících) povrchů. Držáky vylepšeného systému Matiss-2,5 sloužily na stanici více než rok a nyní jsou již zpátky na Zemi, kde proběhne jejich analýza. Bakterie mohou být v kosmickém prostoru nepříjemným problémem. V neustále recyklované atmosféře stanice se totiž rády množí. Astronauti obývající ISS proto svůj kosmický domov pravidelně uklízí, aby bojovali proti bakteriím a plísním. Pro úklid jsou vyhrazeny soboty – celá posádka otírá povrchy, vysává a vyhazuje odpadky.

Experiment Matiss (Microbial Aerosol Tethering on Innovative Surfaces) se na ISS dostal díky francouzské agentuře CNES ve spolupráci s ENS de Lyon a CEA-Leti. Uvedení do provozu přišlo v roce 2016 a postaral se o něj astronaut Thomas Pesquet. Úkolem experimentu bylo sledovat chování a účinnost pěti pokročilých materiálů zabránit choroboplodným zárodkům usadit se a růst. Experiment tvoří destičky a každá obsahuje pět vzorků a kontrolní skleněný povrch. Jednotky jsou na straně otevřené, aby do nich mohl přirozeně proudit vzduch, který přirozeně obsahuje bakterie.

První várka označovaná jako Matiss-1 poskytla výzkumníkům základní údaje. Čtyři držáky byly umístěny na třech různých místech evropského modulu Columbus, kde zůstaly šest měsíců. Když se vzorky dostaly na Zemi, proběhla analýza usazeného materiálu na každém testovaném povrchu. Tím vznikly referenční modely úrovní a typů kontaminace očekávané za období půl roku.

Pokračováním byl experiment Matiss-2. Ten obsahoval 4 identické držáky obsahující tři různé typy materiálů, které byly umístěny na stejném modulu Columbus. Tentokrát chtěli vědci lépe porozumět tomu, jak se kontaminace v průběhu času šíří po hydrofobních a kontrolních površích. Vylepšená verze Matiss-2.5 se zaměřovala na to, jak tato kontaminace postupuje z hlediska prostorového a využívaly se k tomu vzorky s povrchovou úpravou. Samotné materiály jsou pestrou směsí pokročilých technologií – od samostatných monovrstev a zelených polymerů až po keramické polymery a vodu odpuzující hybridní oxid křemičitý. Chytré materiály by měly zabránit bakteriím v tom, aby na nich ulpěly a začaly se rozrůstat. Díky tomu by měl být jejich úklid snazší a vše bude hygieničtější – ale který materiál je nejlepší?

Porozumění efektivitě a potenciálnímu využití těchto materiálů bude důležité pro návrhy budoucích kosmických lodí – zejména těch, ve kterých se lidé vydají dále od Země. Poznání najde uplatnění i na Zemi při vývoji různých antibakteriálních povrchů – od tlačítek ve výtahu a klik až po povrchy v barech nebo v prostředcích hromadné dopravy – obecně na místech, kterých se dotýká velké množství lidí.

Přeloženo z:
https://www.esa.int/

Zdroje obrázků:
https://www.esa.int/…/22420367-1-eng-GB/Keep_this_surface_dirty.jpg